Ìkàrẹ́-Akóko

Lát'ọwọ́ Wikipedia, ìwé ìmọ̀ ọ̀fẹ́
Lọ sí: atọ́ka, àwárí
Ìkàrẹ́-Akóko
—  Ilu  —
Ìkàrẹ́-Akóko is located in Nigeria
Ìkàrẹ́-Akóko
Àwọn ajọfọ̀nàkò: 7°31′N 5°45′E / 7.517°N 5.75°E / 7.517; 5.75Àwọn Akóìjánupọ̀: 7°31′N 5°45′E / 7.517°N 5.75°E / 7.517; 5.75
Orílẹ̀-èdè Àsìá ilẹ̀ Nàìjíríà Naijiria
Ipinle Ondo
Agbegbe Ijoba Ibile Ariwa-Ilaorun Akoko

Ìkàrẹ́-Akóko tabi Ìkàrẹ́ ni soki je olú ìlú Agbegbe Ijoba Ibile Ariwa-Ilaorun Akoko ni Ipinle Ondo ni Naijiria. Ó tún jé olú-ìlú láti ilè wá télè-télè fún gbogbo agbègbè Àkókó lápapò ní Ìpínlè Ondó. Agbègbè Àkókó wà ní agbede-méjì àríwá àti ìlà oòrùn Ìpínlè Ondó. Àkókó bá Ìpínlẹ̀ Kwara, Ipinle Edo, Èkìtì àti agbègbè Òwò pa ààlà. Ìkàré wà ní ìkóríta tàbí àárin gbùngbùn àwon ìlú àti ìletò Àkókó. Ònà márùn-ún ni ó wo Ìkàré, ònà Ọ̀wọ̀, Adó-Èkìtì, Òmùò-Èkìtì, Lọ́kọ́ja àti Auchi.

Ìlú Ìkàré tèdó sí àárin àwon òkè bí i Òkè-Ale, Òkè-Bèlú, Òkè Idowo. Àwon òkè tí kò ga jù púpò ló pín Ìkàré sí méjì. Àwon òkè náà ni Òkè Alabójútó, Òkè Esi àti Òkè Díò. Òpòlopò ojú àgbàrá ló pín Ìkàré tí wón sì dúró bí ààlà àdúgbò kan sí èkejì. Tí a bá kojá àgbàrá kan, a tí mo pé, a ti bó sí àdúgbò kejì nìyen. Àdúgbò márùn-ún-dínlógún ló wà ní Ìkàré. Díè lára àwon àdúgbò yìí ni: Ìlèpa, Oyinmò, Èkàn, Ìsàkúnmó, Okòrun, Òkegbèé, Esè àti Òdó. Àdúgbò kòòkan ló ní odò ìsélèrú tí wón ti ń pon omi mímu kí omi èro tó dé ní odún 1956. Díè nínú àwon ìsélèrú wònyí ni odewò ní Òkegbèé, agbó, árontén, Abèlese, Ìsunpàyé, omidùn, adagun bí odò Arigíyà àti odò Ayere.

Isé àgbè jé isé kan pàtàkì tí wón ń se ní ìlú Ìkàré-Àkókó. Fún àpeere, obì, kòkó àti kofí ni àwon èso igi tí wón fi ń se orò-ajé. Sùgbón obì ni ó se pàtàkì jù nínú gbogbo won. Ìlú Ìkàré jé òkan lára àwon ìlú tí ó ní obì jù lo ní ilè-káàrò-o-jíire (Yorùbá). Ìdí nìyí tí wón fi máa ń ki Ìkàré-Àkókó báyìí pé:

Omo Ùkàré onílè obì

Omo a-rówó-soge


(Omo Ìkàré onílè obì

Omo a-rówó-sògo)

Wón ní oko àroje tí wón fi ń gbinsu, kókò àti ègé. Ilè Ìkàré dára fún isu púpò. Ní ogúnjo osù kefà lódoodún ni wón máa ń je isu ègbodò. Ilè tí Ìkàré ní kò tó fún won láti dáko sí, púpò nínú won ni wón ń tooro ilè oko ní Èkìtì àti Òwò tí wón sì ń gbin kòkó, obì àti kofí sí. Nítorí ibi tí wón ń dáko sí jìnnà sí ìlú won, òpòlopò sóòbù tí wón ti ń ta kòkó, kofí ni ó wà ní Ìkàré-Àkòkó.

Òwò síse kò gbéyìn rárá ní Ìkàré, òpòlopò okùnrin àti obìnrin ni wón máa ń kó obì lo sí Èkó, Ìbàdàn, Ònìsà àti àwon ìlú ńláńlá mìíràn láti lo tà. Àwon ènìyàn tó wà ní ìlú Ìkàré tó mílíònù kan, ìdí ni pé ojoojúmó làwon ènìyàn ń ya wò ìlú Ìkàré fún káràkátà.

Àwon ojà tí ó wà ní Ìkàré ni ojà Òsèlè, Obádá, Òkorè, Òkelà àti Owódé: Ojó keta-keta ni wón ń na ojà Òsèlè àti Obádá nígbà tó jé pé ojó karùn-ún kárùn-ún ni won ń na ojà Òkorè, Òkelà àti Owódé. Òsèlè yìí ló se pàtàkì jù lo, tó sì tóbi jù. Kò sí ìlú tó wà ní agbègbè Àkókó àti Ìpínlè Ondó tí kì í wá ná ojà náà, àná dòru sì ni lójó gbogbo. Èyí ló jé kí wón máa ki ojà náà báyìí pé:

Òsèlè Ùkàré

Omo alánà-án dòru

Òsèlè Ùkàré aróhun ojà móò ru tan ore

Yàtò sí òwò síse, orísìí isé mìíràn bí i isé fágifági, aso rírán, ilé mímo, okò wíwà àti àwon isé owó, isé olùkóni, isé olópàá ló wà ní Ìkàré. Àwon nnkan amáyéderùn bíi omi èro, ilé ìwòsàn àti béè béè lo ló wà ní Ìkàré.

Orísìí èsìn méta ló wà ní ìlú Ìkàré. Èsìn ìbílè Yorùbá, àwon Omoléyìn-Jésù tí a mò sí èsìn ìgbàgbó àti èsìn Mùsùlùmí. Sùgbón àwon elésìn Mùsùlùmí ló pò jù. Nítorí tí a bá pín àwon ènìyàn Ìkàré sí mérin tàbí nípa èsìn won, àwon Mùsùlùmí ló pò jù. Àwon elésìn ìgbàgbó ló powó lé won nígbà tí àwon elésìn ìbílè tèlé àwon elésìn ìgbàgbó.

Èyí kò rí béè láti ìbèrè wá nítorí a lè tóka sí orísìí òrìsà tó wà ní Ìkàré tí àwon ènìyàn ìsaájú ń sìn. Fún àpeere, òrìsà Ògì, Bèlú, Uréèrè, Òkè-ale, Yeyekè rèyé, Ìpátáàsán àti Aringíyà. Sùgbón àwon tó sì gbilè títí di ìsinyìí ni Arigíyà, Òkè Alè, Ùréèrè àti Ìpátáàsa. Ohun tó mú ìfàséyìn bá èsìn ìbílè Yorùbá ní iùlú Ìkàré ni àwon èsìn àjèjì tó wo ìlú Ìkàré. Àwon èwe ìwòyí tí won ìbá máa gbé èsìn yìí láruge, àsà ìgbàlódé kò fún won láàyè láti kobi ara sí i.

Eni tí ó jé olórí ìlú Ìkàré ni Oba Olúkàré, Igbá kejì Olùkàré ni Owá-ale ti Ìkàré tó sì jé olórí Afobaje. Gbogbo àdúgbò tó wà ní Ìkàré ló ní Ìjòyè àdúgbò kòòkan, sùgbón abé Olúkàré ni gbogbo wón wà. Ó kéré tán àwon ìjòyè yìí tó ogójì tàbí jù béè lo. Púpò nínú àwon oyè yìí jé ti ìdílé. Sùgbón àwon kan wà tí Oba máa ń fi dá àwon bòròkínní ìlú lólá.

Ìtàn àtenudénu tí mo gbà lénu Sèfíátù Dìrísù ní Òkè Ekùn so pé Owá-Ale, Àgbà Ode ló kókó te ìlú Ìkàré dó. Ìtàn yìí so pé omo bíbí Odùduwà ni. Nígbà tó fé kúrò ní Ilé-Ifè ni Ifá so fún un pé yóò bá nnkan abàmì kan pàdé, bí omi tàbí òkè, pé ibi tó bá ti bá nnkan abàmì náà ni kó tèdó sí. Bí Ifá se pàse fún un nìyí. Ní tòótó Owá-Ale àgbà ode pèlú àwon ènìyàn rè dé Òkèba, igbó kìjikìji ló yíká Òkeba yìí.

Níbi Òkèba yìí, igi kan wà níbè tí àwon eye tí àwon Ìkàré máa ń pè ní eye akérèé pò lórí rè, nítorí náà ni wón se ń pè é ní igi Akérèé (Eye ègà ni àwon Ìkàré máa ń pè ní Akérèé). Àwon eye yìí máa ń ké wèyéèwèyéè. Ara eye akérèé yìí ni wón tí yo orúko ìlú Ìkàré jáde ní odún 1382. Léyìn tí Àgbà-Ode Owá-ale kú tán, Rótoyè ló tún je Owá-ale ìlú Ìkàré ní odún 1405, Olásùn je Owá-alé tèlé e ní odún 1444 sí 1453, Adéróyè 1455 sí 1490, Dírómóyè 1491sí 1502, Agole 1503 sí 1527, Amugidigbi 1528 sí 1540, Amóyipá 1850.

Léyìn ìgbà tí wón te ìlú yí dó tán, àwon ènìyàn kan gba Kàbbà wo ìlú Ìkàré, Owá-alé Òrúkúsúku ló fún won nílè. Ìgbà tí àwon ènìyàn ilè Gèésì dé, Owá-ale kò gbó èdè Gèésì, èyí tí ó mú un láti yan òkan lára àwon ènìyàn tó gba Kogí wo Ìkàré yìí láti se ògbufò fún un. Sùgbón kì í se nnkan tí Owá-alé bá so ni asojú yìí máa ń so fún Òyìnbó. Owá-alé yìí fún Asojú yìí ní ilè kó fi se àfin tí ó máa fi se Asojú àwon ènìyàn rè.

Léyìn ìgbà díè Asojú yìí ko létà sí Òyìnbó pé òun náà fé máa dádé, nítorí láwànì ni ó máa ń we. Èsì tó fún un ní pé kò se é se. Ní odún 1946, gbogbo àwon lóbalóba ń se ìpàdé gégé bí omo Odùduwà tó wà ní ilè Àkókó títí tó fi dé ìlú Ondó. Won ò gba asojú àwon ènìyàn yìí láàyè nítorí pé láwànì ló wé.

Nnkan tó selè yìí jé kó lo bínú bá Òyìnbó pé òun fé adé, ìpàdé Oba òmìíràn tún wáyé ní 1947, ibè ni Òyìnbó D.O. (District Officer) ti sí adé lórí Owá-ale ìlú Ìkàré. Ó padà lo sí ònà Òwò sùgbón kò dé ibi tó ń lo, wón rí òkú rè, adé Owá-ale sì padà sí ààfin Owá-alé gégé bí ìtàn se so.

Lówólówó báyìí Oba méjì ló wà ní ìlú Ìkàré, Owá-ale Ìkàré àti Olúkàré, òkan dádé, òkan wé láwàní. Tí wón bá ń se odún kankan ní ìlú Ìkàré tàbí òrìsà bí i odún omo, olókòja, ìpatasàn, ìmolè, Arígíyà, egúngún, igbódo, gbérìgbè, igurobo, oúnje loba), gúdúgbè, Àjàgbó àti béè béè lo. Owa-ale Ìkàré ló ń pàse odún yen. Fún àpeere odún isu Ìkàré, Owa-Ale máa gun orí òkè ńlá lo títí tí òjò máa fi rò. Bí kò sí òjò ní ìlú Ìkàré fún ojó pípé, tí Kábíyèsí Owá-Ale bá ti gun orí òkè náà kí ó tó sòkalè òjò máa rò.

Ìjà orísìírísìí ti selè ní Ìlú ìkàré lórí eni tó ye ko jé Oba ìlú Ìkàré tí ìjà náà sì ń lo lówó títí dòní. Nítorí náà, wón máa ń kì wón pé:

Ìkàré omo olókè méjì takotabo

Omi atan

Omo ase Ìkàré ríbarìbo

Ósékìti gèrè

Omo igi méta ònà òsèlè

Ikan Udí, ìkan Uré

Òsìsé loni wò

Owá-ale morú òrun òdí

Omo òsorò làjòjì sonù

Àjòjì forí kó nini òwúrò

Àjùwàjùwà ìlèkè

Òtori ìlèkè nìíkú ròyó

Omo ìgìrì òkè

Omo Arésè gbómi gbe…

Ìtumò:

Ìkàré omo olókè méjì takotabo

Omi atan

Omo ase Ìkàré ríbarìbo

Ósékìti gèrè

Omo igi méta ònà òs2elè

Òkan idí, òkan iré

Òsìsé loni wò

Owá-ale morú òrun òdí

Omo òsorò làjòjì sori ilè


Àjòjì forí kó ìrì òwúrò

Omo ìgìrì òkè

Omo Aíésè gbómi gbe.


Ikare-Akoko [àtúnṣe] Iwe ti a yewo

ÀGBÉYÈWÒ EWÌ ÀWON OBÌNRINNÍ ÌLÚ ÌKÀRÉ-ÀKÓKÓ

KADIRI TAWAKALITU BÙKÓLÁ

APÁ KAN NÍNÚ ÀSEKÁGBÁ ÌDÁNWÒ FÚN

GBÍGBA OYÈ B.A (HONS) YORÙBÁ

ÈKA ÈKÓ ÌMÒ ÈDÁ ÈDÈ ÀTI ÀWON ÈDÈ ADÚLÁWÒ

OBÁFÉMI AWÓLÓWÒ YUNIFÁSITÌ,

ILÉ-IFÈ, NIGERIA.

OSÙ ÒPÈ, 2007




[àtúnṣe] Itokasi

Àwọn irinṣẹ́ àdáni
Àwọn orúkọàyè

Àwọn oriṣiríṣi
Àwọn ìwò
Àwọn ìgbéṣe
Atọ́ka
Ìkópa
Àpótí irinṣẹ
Àwọn èdè míràn