Ìkàrẹ́-Akóko
| Ìkàrẹ́-Akóko | |
|---|---|
| — Ilu — | |
|
|
|
| Àwọn ajọfọ̀nàkò: 7°31′N 5°45′E / 7.517°N 5.75°EÀwọn Akóìjánupọ̀: 7°31′N 5°45′E / 7.517°N 5.75°E | |
| Orílẹ̀-èdè | |
| Ipinle | Ondo |
| Agbegbe Ijoba Ibile | Ariwa-Ilaorun Akoko |
Ìkàrẹ́-Akóko tabi Ìkàrẹ́ ni soki je olú ìlú Agbegbe Ijoba Ibile Ariwa-Ilaorun Akoko ni Ipinle Ondo ni Naijiria. Ó tún jé olú-ìlú láti ilè wá télè-télè fún gbogbo agbègbè Àkókó lápapò ní Ìpínlè Ondó. Agbègbè Àkókó wà ní agbede-méjì àríwá àti ìlà oòrùn Ìpínlè Ondó. Àkókó bá Ìpínlẹ̀ Kwara, Ipinle Edo, Èkìtì àti agbègbè Òwò pa ààlà. Ìkàré wà ní ìkóríta tàbí àárin gbùngbùn àwon ìlú àti ìletò Àkókó. Ònà márùn-ún ni ó wo Ìkàré, ònà Ọ̀wọ̀, Adó-Èkìtì, Òmùò-Èkìtì, Lọ́kọ́ja àti Auchi.
Ìlú Ìkàré tèdó sí àárin àwon òkè bí i Òkè-Ale, Òkè-Bèlú, Òkè Idowo. Àwon òkè tí kò ga jù púpò ló pín Ìkàré sí méjì. Àwon òkè náà ni Òkè Alabójútó, Òkè Esi àti Òkè Díò. Òpòlopò ojú àgbàrá ló pín Ìkàré tí wón sì dúró bí ààlà àdúgbò kan sí èkejì. Tí a bá kojá àgbàrá kan, a tí mo pé, a ti bó sí àdúgbò kejì nìyen. Àdúgbò márùn-ún-dínlógún ló wà ní Ìkàré. Díè lára àwon àdúgbò yìí ni: Ìlèpa, Oyinmò, Èkàn, Ìsàkúnmó, Okòrun, Òkegbèé, Esè àti Òdó. Àdúgbò kòòkan ló ní odò ìsélèrú tí wón ti ń pon omi mímu kí omi èro tó dé ní odún 1956. Díè nínú àwon ìsélèrú wònyí ni odewò ní Òkegbèé, agbó, árontén, Abèlese, Ìsunpàyé, omidùn, adagun bí odò Arigíyà àti odò Ayere.
Isé àgbè jé isé kan pàtàkì tí wón ń se ní ìlú Ìkàré-Àkókó. Fún àpeere, obì, kòkó àti kofí ni àwon èso igi tí wón fi ń se orò-ajé. Sùgbón obì ni ó se pàtàkì jù nínú gbogbo won. Ìlú Ìkàré jé òkan lára àwon ìlú tí ó ní obì jù lo ní ilè-káàrò-o-jíire (Yorùbá). Ìdí nìyí tí wón fi máa ń ki Ìkàré-Àkókó báyìí pé:
Omo Ùkàré onílè obì
Omo a-rówó-soge
(Omo Ìkàré onílè obì
Omo a-rówó-sògo)
Wón ní oko àroje tí wón fi ń gbinsu, kókò àti ègé. Ilè Ìkàré dára fún isu púpò. Ní ogúnjo osù kefà lódoodún ni wón máa ń je isu ègbodò. Ilè tí Ìkàré ní kò tó fún won láti dáko sí, púpò nínú won ni wón ń tooro ilè oko ní Èkìtì àti Òwò tí wón sì ń gbin kòkó, obì àti kofí sí. Nítorí ibi tí wón ń dáko sí jìnnà sí ìlú won, òpòlopò sóòbù tí wón ti ń ta kòkó, kofí ni ó wà ní Ìkàré-Àkòkó.
Òwò síse kò gbéyìn rárá ní Ìkàré, òpòlopò okùnrin àti obìnrin ni wón máa ń kó obì lo sí Èkó, Ìbàdàn, Ònìsà àti àwon ìlú ńláńlá mìíràn láti lo tà. Àwon ènìyàn tó wà ní ìlú Ìkàré tó mílíònù kan, ìdí ni pé ojoojúmó làwon ènìyàn ń ya wò ìlú Ìkàré fún káràkátà.
Àwon ojà tí ó wà ní Ìkàré ni ojà Òsèlè, Obádá, Òkorè, Òkelà àti Owódé: Ojó keta-keta ni wón ń na ojà Òsèlè àti Obádá nígbà tó jé pé ojó karùn-ún kárùn-ún ni won ń na ojà Òkorè, Òkelà àti Owódé. Òsèlè yìí ló se pàtàkì jù lo, tó sì tóbi jù. Kò sí ìlú tó wà ní agbègbè Àkókó àti Ìpínlè Ondó tí kì í wá ná ojà náà, àná dòru sì ni lójó gbogbo. Èyí ló jé kí wón máa ki ojà náà báyìí pé:
Òsèlè Ùkàré
Omo alánà-án dòru
Òsèlè Ùkàré aróhun ojà móò ru tan ore
Yàtò sí òwò síse, orísìí isé mìíràn bí i isé fágifági, aso rírán, ilé mímo, okò wíwà àti àwon isé owó, isé olùkóni, isé olópàá ló wà ní Ìkàré. Àwon nnkan amáyéderùn bíi omi èro, ilé ìwòsàn àti béè béè lo ló wà ní Ìkàré.
Orísìí èsìn méta ló wà ní ìlú Ìkàré. Èsìn ìbílè Yorùbá, àwon Omoléyìn-Jésù tí a mò sí èsìn ìgbàgbó àti èsìn Mùsùlùmí. Sùgbón àwon elésìn Mùsùlùmí ló pò jù. Nítorí tí a bá pín àwon ènìyàn Ìkàré sí mérin tàbí nípa èsìn won, àwon Mùsùlùmí ló pò jù. Àwon elésìn ìgbàgbó ló powó lé won nígbà tí àwon elésìn ìbílè tèlé àwon elésìn ìgbàgbó.
Èyí kò rí béè láti ìbèrè wá nítorí a lè tóka sí orísìí òrìsà tó wà ní Ìkàré tí àwon ènìyàn ìsaájú ń sìn. Fún àpeere, òrìsà Ògì, Bèlú, Uréèrè, Òkè-ale, Yeyekè rèyé, Ìpátáàsán àti Aringíyà. Sùgbón àwon tó sì gbilè títí di ìsinyìí ni Arigíyà, Òkè Alè, Ùréèrè àti Ìpátáàsa. Ohun tó mú ìfàséyìn bá èsìn ìbílè Yorùbá ní iùlú Ìkàré ni àwon èsìn àjèjì tó wo ìlú Ìkàré. Àwon èwe ìwòyí tí won ìbá máa gbé èsìn yìí láruge, àsà ìgbàlódé kò fún won láàyè láti kobi ara sí i.
Eni tí ó jé olórí ìlú Ìkàré ni Oba Olúkàré, Igbá kejì Olùkàré ni Owá-ale ti Ìkàré tó sì jé olórí Afobaje. Gbogbo àdúgbò tó wà ní Ìkàré ló ní Ìjòyè àdúgbò kòòkan, sùgbón abé Olúkàré ni gbogbo wón wà. Ó kéré tán àwon ìjòyè yìí tó ogójì tàbí jù béè lo. Púpò nínú àwon oyè yìí jé ti ìdílé. Sùgbón àwon kan wà tí Oba máa ń fi dá àwon bòròkínní ìlú lólá.
Ìtàn àtenudénu tí mo gbà lénu Sèfíátù Dìrísù ní Òkè Ekùn so pé Owá-Ale, Àgbà Ode ló kókó te ìlú Ìkàré dó. Ìtàn yìí so pé omo bíbí Odùduwà ni. Nígbà tó fé kúrò ní Ilé-Ifè ni Ifá so fún un pé yóò bá nnkan abàmì kan pàdé, bí omi tàbí òkè, pé ibi tó bá ti bá nnkan abàmì náà ni kó tèdó sí. Bí Ifá se pàse fún un nìyí. Ní tòótó Owá-Ale àgbà ode pèlú àwon ènìyàn rè dé Òkèba, igbó kìjikìji ló yíká Òkeba yìí.
Níbi Òkèba yìí, igi kan wà níbè tí àwon eye tí àwon Ìkàré máa ń pè ní eye akérèé pò lórí rè, nítorí náà ni wón se ń pè é ní igi Akérèé (Eye ègà ni àwon Ìkàré máa ń pè ní Akérèé). Àwon eye yìí máa ń ké wèyéèwèyéè. Ara eye akérèé yìí ni wón tí yo orúko ìlú Ìkàré jáde ní odún 1382. Léyìn tí Àgbà-Ode Owá-ale kú tán, Rótoyè ló tún je Owá-ale ìlú Ìkàré ní odún 1405, Olásùn je Owá-alé tèlé e ní odún 1444 sí 1453, Adéróyè 1455 sí 1490, Dírómóyè 1491sí 1502, Agole 1503 sí 1527, Amugidigbi 1528 sí 1540, Amóyipá 1850.
Léyìn ìgbà tí wón te ìlú yí dó tán, àwon ènìyàn kan gba Kàbbà wo ìlú Ìkàré, Owá-alé Òrúkúsúku ló fún won nílè. Ìgbà tí àwon ènìyàn ilè Gèésì dé, Owá-ale kò gbó èdè Gèésì, èyí tí ó mú un láti yan òkan lára àwon ènìyàn tó gba Kogí wo Ìkàré yìí láti se ògbufò fún un. Sùgbón kì í se nnkan tí Owá-alé bá so ni asojú yìí máa ń so fún Òyìnbó. Owá-alé yìí fún Asojú yìí ní ilè kó fi se àfin tí ó máa fi se Asojú àwon ènìyàn rè.
Léyìn ìgbà díè Asojú yìí ko létà sí Òyìnbó pé òun náà fé máa dádé, nítorí láwànì ni ó máa ń we. Èsì tó fún un ní pé kò se é se. Ní odún 1946, gbogbo àwon lóbalóba ń se ìpàdé gégé bí omo Odùduwà tó wà ní ilè Àkókó títí tó fi dé ìlú Ondó. Won ò gba asojú àwon ènìyàn yìí láàyè nítorí pé láwànì ló wé.
Nnkan tó selè yìí jé kó lo bínú bá Òyìnbó pé òun fé adé, ìpàdé Oba òmìíràn tún wáyé ní 1947, ibè ni Òyìnbó D.O. (District Officer) ti sí adé lórí Owá-ale ìlú Ìkàré. Ó padà lo sí ònà Òwò sùgbón kò dé ibi tó ń lo, wón rí òkú rè, adé Owá-ale sì padà sí ààfin Owá-alé gégé bí ìtàn se so.
Lówólówó báyìí Oba méjì ló wà ní ìlú Ìkàré, Owá-ale Ìkàré àti Olúkàré, òkan dádé, òkan wé láwàní. Tí wón bá ń se odún kankan ní ìlú Ìkàré tàbí òrìsà bí i odún omo, olókòja, ìpatasàn, ìmolè, Arígíyà, egúngún, igbódo, gbérìgbè, igurobo, oúnje loba), gúdúgbè, Àjàgbó àti béè béè lo. Owa-ale Ìkàré ló ń pàse odún yen. Fún àpeere odún isu Ìkàré, Owa-Ale máa gun orí òkè ńlá lo títí tí òjò máa fi rò. Bí kò sí òjò ní ìlú Ìkàré fún ojó pípé, tí Kábíyèsí Owá-Ale bá ti gun orí òkè náà kí ó tó sòkalè òjò máa rò.
Ìjà orísìírísìí ti selè ní Ìlú ìkàré lórí eni tó ye ko jé Oba ìlú Ìkàré tí ìjà náà sì ń lo lówó títí dòní. Nítorí náà, wón máa ń kì wón pé:
Ìkàré omo olókè méjì takotabo
Omi atan
Omo ase Ìkàré ríbarìbo
Ósékìti gèrè
Omo igi méta ònà òsèlè
Ikan Udí, ìkan Uré
Òsìsé loni wò
Owá-ale morú òrun òdí
Omo òsorò làjòjì sonù
Àjòjì forí kó nini òwúrò
Àjùwàjùwà ìlèkè
Òtori ìlèkè nìíkú ròyó
Omo ìgìrì òkè
Omo Arésè gbómi gbe…
Ìtumò:
Ìkàré omo olókè méjì takotabo
Omi atan
Omo ase Ìkàré ríbarìbo
Ósékìti gèrè
Omo igi méta ònà òs2elè
Òkan idí, òkan iré
Òsìsé loni wò
Owá-ale morú òrun òdí
Omo òsorò làjòjì sori ilè
Àjòjì forí kó ìrì òwúrò
Omo ìgìrì òkè
Omo Aíésè gbómi gbe.
Ikare-Akoko [àtúnṣe] Iwe ti a yewo
ÀGBÉYÈWÒ EWÌ ÀWON OBÌNRINNÍ ÌLÚ ÌKÀRÉ-ÀKÓKÓ
KADIRI TAWAKALITU BÙKÓLÁ
APÁ KAN NÍNÚ ÀSEKÁGBÁ ÌDÁNWÒ FÚN
GBÍGBA OYÈ B.A (HONS) YORÙBÁ
ÈKA ÈKÓ ÌMÒ ÈDÁ ÈDÈ ÀTI ÀWON ÈDÈ ADÚLÁWÒ
OBÁFÉMI AWÓLÓWÒ YUNIFÁSITÌ,
ILÉ-IFÈ, NIGERIA.
OSÙ ÒPÈ, 2007
| Àyọkà yìí tàbí apá rẹ̀ únfẹ́ àtúnṣe sí. Ẹ le fẹ̀ jù báyìí lọ tàbí kí ẹ ṣàtúnṣe rẹ̀ lọ́nà tí yíò mu kúnrẹ́rẹ́. Ẹ ran Wikipedia lọ́wọ́ láti fẹ̀ẹ́ jù báyìí lọ. |