Hydrogen

Lát'ọwọ́ Wikipedia, ìwé ìmọ̀ ọ̀fẹ́
Lọ sí: atọ́ka, àwárí
- ← hydrogenhelium
-

H

Li
Ìfarahàn
Colorless gas with purple glow in its plasma state


Spectral lines of Hydrogen
Àwọn ìní àníkárí
Orúkọ, àmì-ìdámọ̀, nọ́mbà hydrogen, H, 1
Ìpè /ˈhaɪdrɵdʒɨn/[1] HYE-dro-jin
Ẹ̀ka apilẹ̀sẹ̀ nonmetal
Àdìpọ̀, ìgbà, block 11, s
Ìwúwo átọ́mù 1.00794(7)g·mol−1
Ìtòjọ ẹ̀lẹ́ktrónì 1s1
Àwọn ẹ̀lẹ́ktrónì lórí ọ̀nà kan 1 (Image)
Àwọn ìní aláfójúrí
Àwọ̀ aláìláwọ̀
Phase ẹ̀fúùfù
Kíki (0 °C, 101.325 kPa)
0.08988 g/L
Liquid density at m.p. 0.07 (0.0763 solid)[2] g·cm−3
ojúàmì ìyọ́ 14.01 K, -259.14 °C, -434.45 °F
ajúàmì ìhó 20.28 K, -252.87 °C, -423.17 °F
Triple point 13.8033 K (-259°C), 7.042 kPa
Critical point 32.97 K, 1.293 MPa
Heat of fusion (H2) 0.117 kJ·mol−1
Heat of vaporization (H2) 0.904 kJ·mol−1
Specific heat capacity (25 °C) (H2) 28.836 J·mol−1·K−1
Vapor pressure
P/Pa 1 10 100 1 k 10 k 100 k
at T/K 15 20
Atomic properties
Oxidation states 1, -1
(amphoteric oxide)
Electronegativity 2.20 (Pauling scale)
Ionization energies 1st: 1312.0 kJ·mol−1
Covalent radius 31±5 pm
Van der Waals radius 120 pm
Miscellanea
Crystal structure hexagonal
Magnetic ordering diamagnetic[3]
Thermal conductivity (300 K) 0.1805 W·m−1·K−1
Speed of sound (gas, 27 °C) 1310 m/s
CAS registry number 1333-74-0
Most stable isotopes
Main article: Isotopes of hydrogen
iso NA half-life DM DE (MeV) DP
1H 99.985% 1H is stable with 0 neutrons
2H 0.015% 2H is stable with 1 neutron
3H trace 12.32 y β 0.01861 3He

Háídrójìn tabi Hydrogen (pípè /ˈhaɪdrɵdʒɨn/,[4] HYE-dro-jin) je apilese kemika pelu nomba atomu 1. O je sisoju fun latowo ami-idamo H. Pelu iwuwo atomu iye 1.0079u (1.007825 u fun Hydrogen-1), hydrogen ni apilese kemika tofuyejulo ati tolopojulo, o je bi 75 % gbogbo isupo apilese Agbalaaye.[5] Awon irawo ninu telentele olori je ni pataki kiki haidojin ni iwa plasma re. Ki haidrojin o da wa fun ra ara re ni Aye sowon gan.




[àtúnṣe] Itokasi

  1. Simpson, J.A.; Weiner, E.S.C. (1989). "Hydrogen". Oxford English Dictionary. 7 (2nd ed.). Clarendon Press. ISBN 0-19-861219-2. 
  2. Wiberg, Egon; Wiberg, Nils; Holleman, Arnold Frederick (2001). Inorganic chemistry. Academic Press. p. 240. ISBN 0123526515. http://books.google.com/books?id=vEwj1WZKThEC&pg=PA240. 
  3. Magnetic susceptibility of the elements and inorganic compounds, in Handbook of Chemistry and Physics 81st edition, CRC press.
  4. Simpson, J.A.; Weiner, E.S.C. (1989). "Hydrogen". Oxford English Dictionary. 7 (2nd ed.). Clarendon Press. ISBN 0-19-861219-2. 
  5. Palmer, D. (13 September 1997). "Hydrogen in the Universe". NASA. http://imagine.gsfc.nasa.gov/docs/ask_astro/answers/971113i.html. Retrieved 2008-02-05. 
Àwọn irinṣẹ́ àdáni
Àwọn orúkọàyè

Àwọn oriṣiríṣi
Àwọn ìwò
Àwọn ìgbéṣe
Atọ́ka
Ìkópa
Àpótí irinṣẹ
Àwọn èdè míràn