Kàmbódíà

Lát'ọwọ́ Wikipedia, ìwé ìmọ̀ ọ̀fẹ́
(Àtúnjúwe láti Kàmbódìà)
Kingdom of Cambodia

ព្រះរាជាណាចក្រកម្ពុជា
Preăh Réachéa Anachâk Kâmpŭchea
Flag of Cambodia
Àsìá
Àmì ọ̀pá àṣẹ ilẹ̀ Cambodia
Àmì ọ̀pá àṣẹ
Motto: 
"Nation, Religion, King"
Orin ìyìn: Nokoreach
Royal Kingdom
Ibùdó ilẹ̀  Kàmbódíà  (green) ní ASEAN  (dark grey)  —  [Legend]
Ibùdó ilẹ̀  Kàmbódíà  (green)

ASEAN  (dark grey)  —  [Legend]

Olùìlú
àti ìlú tótóbijùlọ
Phnom Penh
Àwọn èdè ìṣẹ́ọbaKhmer
Official scriptsKhmer script
Orúkọ aráàlúKhmer or Cambodian
ÌjọbaConstitutional monarchy,
Parliamentary representative democracy
• King
Norodom Sihamoni
Hun Manet
AṣòfinParliament
Senate
National Assembly
Formation
802
1863
• Independence from France
November 9, 1953
March 18, 1970
September 24, 1993
Ìtóbi
• Total
181,035 km2 (69,898 sq mi) (88th)
• Omi (%)
2.5
Alábùgbé
• 2009 estimate
14,805,000[1] (67th)
• 2008 census
13,388,910
• Ìdìmọ́ra
81.8/km2 (211.9/sq mi) (125th)
GDP (PPP)2009 estimate
• Total
$28.092 billion[2]
• Per capita
$2,015[2]
GDP (nominal)2009 estimate
• Total
$10.804 billion[2]
• Per capita
$775[2]
HDI (2007) 0.593[3]
Error: Invalid HDI value · 137th
Owóníná(1) Riel (banknotes only) (៛, KHR)1 (2) US dollar
Ibi àkókòUTC+7
• Ìgbà oru (DST)
UTC+7
Ojúọ̀nà ọkọ́right
Àmì tẹlifóònù855
ISO 3166 codeKH
Internet TLD.kh

Ileoba Kambodia, to je mimo bi Kampuchea tele, Àdàkọ:Lang-km tabi Preăh Réachéa Nachâk Kâmpŭchea, to wa lati Sanskrit Kambujadesa (कम्बोजदेश)), je orile-ede ni Guusuilaorun Asia to ni bode mo Thailand ni iwoorun ati ariwaiwoorun, Laos ni ariwa, Vietnam ni ilaorun ati guusuilaorun, ati Ikun-omi Thailandi ni guusu. Jeografi ile Kambodia wa labe Odo Mekong (Khmer: Tonle Thom (ទន្លេធំ) tabi "odo ninla") ati Tonlé Sap (ទន្លេសាប; "adagun odo tutu").

Kambodia je ifobaje onilana-ibagbepo pelu Norodom Sihamoni gege bi Oba. Phnom Penh ni oluilu re ati ilu titobijulo nibe, ohun si tun ni gbanga fun okowo, aje, ile-ise ati asa ni Kambodia. Siem Reap, to je ilu to sunmo Angkor Wat ni enu bode si agbegbe Angkor nibi to je ibi ibewo. Battambang, ilu titobijulo ni apaiwoorun Kambodia, ggbajumo fun ogbin iresi re, Sihanoukville, ilu leba odo ni ebute alakoko ati ibi igbadun eti odo.

Itobi Kambodia fe to 181,035 square kilometres (69,898 sq mi) ati iye awon eniyan to ju egbegberun 14 lo ti won je Khmer. Araalu Kambodia la n pe ni "ara Kambodia" tabi "Khmer", botilejepe yi to gbeyin yi ntokasi si awon eya eniyan Khmer. Opo awon ara Kambodia ni won je elesin Theravada Buddhist, sugbon bakanna ni awon elesin musulumi Cham tun wa nibe, bakanna awon ni awaon eya Saina, Vietnam ati awon eya elesin oosa tun wa.[4].

Ise-Agbe ni eyi to se kokojulo ninu okowo Kambodia, pelu bi 59% awon eniyan ngbera le ise agbe fun igbe won (nibi ti iresi ti je ogbin pataki).[5] Aso, isebewo, ati ile kiko na tun se pataki, ibewo awon ara okere si Angkor Wat fe to egbegberun 4.[6] Ni 2005, alumomi ile bi epo ati efuufu adanida je wiwari ni labe agbegbe omi Kambodia, nigbati wiwajade won fun tita ba bere ni 2011, ipawo epo yi yio kopa gidigidi lori okowo ile Kambodia.[7]



Itokasi[àtúnṣe | àtúnṣe àmìọ̀rọ̀]

  1. Department of Economic and Social Affairs Population Division (2009) (PDF). World Population Prospects, Table A.1. 2008 revision. United Nations. http://www.un.org/esa/population/publications/wpp2008/wpp2008_text_tables.pdf. Retrieved 2009-03-12. 
  2. 2.0 2.1 2.2 2.3 "Cambodia". International Monetary Fund. Retrieved 2010-04-21. 
  3. "Human Development Report 2009. Human development index trends: Table G" (PDF). The United Nations. Retrieved 2009-10-05. 
  4. "General Population Census of Cambodia 2008 – Provisional population totals" (PDF). National Institute of Statistics, Ministry of Planning. September 3, 2008. Retrieved 2009-06-22. 
  5. "Microsoft Word - Full report FINAL FOR CONSULTATION.doc" (PDF). Retrieved 2009-08-11. 
  6. Elizabeth Sanchez-Lacson (May 30, 2008). "San Miguel eyes projects in Laos, Cambodia, Myanmar". Philippine Daily Inquirer. Retrieved 2009-03-03. 
  7. Ek Madra (January 19, 2007). "Cambodia hopes to start oil production in 2009". Reuters. Retrieved 2009-03-06.