Òfàfà ti Ìgbà òtútù
Kini 'Bear'?
[àtúnṣe | àtúnṣe àmìọ̀rọ̀]
Béárì Òkun Ìhà Àríwá, tí a mọ̀ sí Ursus maritimus nínú ẹ̀kọ́ ẹranko, jẹ́ ẹranko ńlá nínú ìdílé Ursidae, tí ó ń gbé ní àwọn àgbègbè òtútù ti Ìhà Àríwá (Arctic), bíi àwọn omi yìnyín àti àwọn ilẹ̀ yìnyín. Nítorí àìsí ẹranko yìí ní àwọn orílẹ̀-èdè Áfíríkà, kò ní orúkọ kan ṣoṣo tí a mọ̀ ní èdè Yorùbá, ṣùgbọ́n a lè pè é ní Béárì Òkun Ìhà Àríwá tàbí Béárì Yìnyín láti ṣàlàyé ìpínlẹ̀ àti ìwà rẹ̀.
Òùngbẹ ní àwọn àgbègbè bíi Arctic Ocean, Canada, Greenland, àti Russia, níbi tí yìnyín àti omi òtútù wà. Wọ́n ti dá sí ẹ̀kọ́ pé wọ́n wá láti àwọn béárì brown (Ursus arctos), ṣùgbọ́n wọ́n ti yípadà láti gbé ní àgbègbè òtútù pẹ̀lú ìwúwo àti àwọ̀ funfun wọn tí ó ń dáàbò bo wọn lọ́wọ́ òtútù. Ní ilẹ̀ Yorùbá àti àwọn orílẹ̀-èdè Áfíríkà mìíràn, béárì yìí kò wọ́pọ̀, ṣùgbọ́n àwọn ìtàn àti ẹ̀kọ́ nípa ẹranko tí ó wá láti àwọn orílẹ̀-èdè òkèèrè ti ń sọ nípa wọn bí ẹranko agbára àti ìfaradà.
Béárì Òkun Ìhà Àríwá jẹ́ ẹranko adáwọ́ tí ó ń ṣọdẹ àwọn ẹranko bíi ẹja, seal, àti walrus. Wọ́n jẹ́ olùwẹ̀kà tí ó dára, tí wọ́n sì lè gbe lórí yìnyín àti nínú omi. Àwọn 'béárì' yìí ní ìwúwo tí ó lè dé ọgọ́rùn-ún méjì sí mẹ́fà (200-600 kg) fún àwọn akọ, pẹ̀lú ìwọ̀n tí ó lè ga dé mítà mẹ́ta (3 m). Àwọ̀ funfun wọn ń ràn wọ́n lọ́wọ́ láti fàárà pamọ́ nínú yìnyín, àti pé wọ́n ní ìwúwo tí ó mú kí wọ́n tètè máa lúwẹ nínú omi tútù. Ní àwùjọ Yorùbá, bí ó tilẹ̀ jẹ́ pé béárì yìí kò sí ní àgbègbè wa, ṣùgbọ́n lílu jàrá ayé tí je ko di mimo sì àwọn èyàn adúláwò ilé Áfíríkà na.
Nítorí ìyípadà ayé àti yíyọ́ yìnyín kúrò ní Àríwá, àwọn Béárì Òkun Ìhà Àríwá wà lábẹ́ ewu ìparun. Àwọn ìgbìyànjú ìdènà láti ọwọ́ àwọn àjọ bíi World Wildlife Fund ń ṣiṣẹ́ láti dáàbò bo àwọn ibùgbé wọn. Ní àwùjọ Yorùbá, ìgbìyànjú àti fún ẹranko yí ni orúkọ tí ilé adúláwò je òun ti kòtò di mímú ṣe látàrí pé kò kín ṣe ẹranko tí ilé wa.