Jump to content

Anne Fausto-Sterling

Lát'ọwọ́ Wikipedia, ìwé ìmọ̀ ọ̀fẹ́
Anne Fausto-Sterling
Fausto-Sterling in 2019
ÌbíAnne Sterling
30 Oṣù Keje 1944 (1944-07-30) (ọmọ ọdún 81)
New York City, U.S.
PápáBiology
Women's studies
Ilé-ẹ̀kọ́Brown University

Anne Fausto-Sterling ( Sterling ; ti a bi ni Oṣu Keje 30, ọdún 1944) jẹ onimọ-jinlẹ nipa ibalopọ ará Amẹrika kàn ti o ti kọ lọpọlọpọ lori ikole awujọ ti akọ, idanimọ ibalopọ , idanimọ akọ, awọn ipa akọ ati ibalopọ . O jẹ Nancy Duke Lewis Ọjọgbọn Emerita ti Ẹkọ nipa Ẹkọ nipa Ẹkọ ati Ẹkọ ni Ile-ẹkọ gíga Brown.[1]

Ìgbésí aye ati iṣẹ

[àtúnṣe | àtúnṣe àmìọ̀rọ̀]

Iya Fausto-Sterling, Dorothy Sterling, jẹ akọ̀wé ati akọsilẹ ti o ṣe àkíyèsí nígbàtí bàbá rẹ tun jẹ onkọwe ti a tẹjade. [2] Fausto-Sterling gbá ìwé àmì ẹyẹ ti Arts ní ilé ẹ̀kọ́ University of Wisconsin ni ọdun 1965 ati Ph.D rẹ. ni pa developmental genetics lati Ile-ẹkọ giga Brown ni ọdun 1970. Lẹhin ti o ti gba Ph.D. o darapọ mọ Olùkọ́ni ti ilé-ẹ̀kọ́ Brown, nibiti o ti yan Nancy Duke Lewis Ọjọgbọn ti Ẹkọ nípa Biology ati Ẹkọ nipa akọ àti abo.

Nínú ìwé kàn ni ọdún 1993 ti àkọlé rẹ jẹ "Àdàkọ:Vanchor ", Fausto-Sterling gbe jáde a ero ṣàdánwò se àgbéyewo yiyan awoṣe ti iwa ti o ni awọn marun ibalopo: akọ, obinrin, merm, ferm, ati herm . [3] Lẹhinna o sọ pe iwe naa “ti pinnu lati jẹ akikanju, ṣugbọn Mo tun ti kọ pẹlu ahọn ṣinṣin ni ẹrẹkẹ”. [4]

Fausto-Sterling ti kọ awọn iwe meji ti a pinnu fun gbogbo eniyan. Àkọ́kọ́ nínú àwọn ìwé wọ̀nyẹn, Àròsọ ti Ìran, ni a kọ́kọ́ tẹ̀ jáde ní 1985. [5] Iwe keji rẹ fun gbogbo eniyan ni Ibalopo Ara: Iselu Iwa ati Ikole ti Ibalopo, ti a tẹjade ni ọdun 2000. [6] [7] Ninu iwe naa o ṣeto lati “ṣe idaniloju awọn oluka ti iwulo fun awọn imọ-jinlẹ ti o fun laaye ni adehun ti o dara ti iyatọ eniyan ati pe o ṣepọ awọn àgbàrá itupalẹ ti awọn ohun-ini ati ti awujọ sinu igbekale eto ìdàgbàsókè èniyàn.” [8]

Fausto-Sterling se ìgbéyàwó pẹlu Paula Vogel, ọjọgbọn Yale kàn ati akọrin ti o ṣẹgun Pulitzer, ni ọdun 2004. [2] O ti ṣiṣẹ lori igbimọ olootu ti akosile Awọn Irisi ni Biology ati Oogun ati lori igbimọ imọran ti iwe-akọọlẹ ti ẹkọ abo ti awọn ami ami . [9] [10] O ti fẹyìntì lati Brown University ni 2014, lẹhin 44 years lori ìṣe Olùkọ́ni. [11]

  • Myths of Gender: Biological Theories About Women and Men (2nd ed.). New York: Basic Books. 1992. ISBN 0-465-04792-0. 
  • Sexing the Body: Gender Politics and the Construction of Sexuality. New York: Basic Books. 2000. ISBN 0-465-07714-5. 
  • Sex/Gender: Biology in a Social World. New York: Routledge. 2012. ISBN 978-0-415-88145-6.