Jump to content

Battle of Mokuohai

Lát'ọwọ́ Wikipedia, ìwé ìmọ̀ ọ̀fẹ́

 

Battle of Mokuohai

Ogun Mokuʻōhai, tó ṣẹlẹ̀ ní ọdún 1782 ní erékùṣù Hawaiʻi, jẹ́ ogun pàtàkì ní ìbẹ̀rẹ̀ àwọn ogun Kamehameha I tó ṣẹ́gun àwọn Erékùṣù Hawaii . Ó jẹ́ ìṣẹgun àkọ́kọ́ rẹ tí ó ṣe pàtàkì, tó fi mú kí ó dá ìjọba rẹ̀ dúró lórí apá ńlá erékùṣù náà.

Lẹ́yìn tí Ọba Kalaniʻōpuʻu kú ní ọdún 1782, ẹbí rẹ̀ gbé òkú ara rẹ̀ lọ sí ibojì ọba tí wọ́n ń pè ní Hale o Keawe ní tẹmpili ẹlẹ́sìn to ṣe pàtàkì tó ń jẹ́ Puʻuhonua o Hōnaunau. Bí ó ti jẹ́ pé ọmọ rẹ̀, Kīwalaʻō, jogún ìjọba náà, ọmọ rẹ̀ ìbátan, Kamehameha, ni wọ́n fún ní ipò ẹ̀sìn kan àti ìlú Waipiʻo ní àgbègbè kan. Nígbà tí àwọn olórí ìlú kan láti àgbègbè Kona, pẹ̀lú àwọn arákùnrin àti ẹ̀gbọ́n rẹ̀ bíi Keaweaheulu, àwọn ìbejì Kamanawa àti Kameʻeiamoku, àti Keʻeaumoku Pāpaʻiaheahe, dáwọ́ lé Kamehameha dípò Kīwalaʻō, ó fi taratara gbà wọn, ó sì padà láti ibi tó ń gbé ní Kohala. [1]

Keōua Kūʻahuʻula, àbúrò Kīwalaʻō kò jogún ilẹ̀ kànkan láti ọ̀dọ̀ bàbá rẹ̀ tó ti kú.. Ó bínú gidi, o gé igi àgbon tí ó jẹ́ ti Kamehameha (tí a kà sí ẹ̀gàn ńlá) ó sì pa díẹ̀ nínú àwọn ọkùnrin Kamehameha. Ara òkú wọn ni wọ́n fi rúbọ sí Kīwalaʻō, ó sì gbà wọn, Kamehameha sì rò pé ó ní láti dáhùn sí ìpènijà sí ọlá rẹ̀.

Ilẹ̀ ìjà náà wà ní ìwọ̀ gúúsù Kealakekua Bay, nítòsí àgbègbè kan tí wọ́n ń pè ní Keʻei lóde òní. , ní etí òkun tí wọ́n ń pè ní Mokuʻakae (tí ó lè jẹ́ àṣìṣe sípẹ́lì Mokuʻōhai), ní gúúsù ààyè Palemano. Orúkọ náà túmọ̀ sí "àgbàlá àwọn igi ʻōhai.". Igi náà, Sesbania tomentosa, ti wà nínú ewu ìparun, wọ́n kò sì tún rí i níbẹ̀ mọ́, nítorí náà, a mọ ibi náà láti ìtàn ọ̀rọ̀ ẹnu ẹni àtijọ́ nìkan.

Bí wàhálà ti ń gbilẹ̀, àwọn obìnrin àti àwọn ọmọdé láti ẹ̀gbẹ́ méjèèjì rì sínú “ibi ìsádi”,Puʻuhonua o Hōnaunau. Kameʻeiamoku ni olórí àkọ́kọ́ tó fara pa, ṣùgbọ́n nígbà tí Kīwalaʻō dé ààrin ogun, Kamanawa ràn án lọ́wọ́. Lẹ́yìn náà, wọ́n lu Kīwalaʻō pẹ̀lú òkúta tó mú kó ṣubú lulẹ̀, ó sì jẹ́ kí Kameʻeiamoku tó fara gbọ̀ leè gé ọ̀fun rẹ̀ pẹ̀lú ọbẹ́ ehin ẹja.. Lákòókò ogun yìí ni Kamehameha gba ẹ̀wù àwọ̀tẹ́lẹ̀ pupa tí ó jẹ́ ti Kiwala'o (tó wà ní Bishop Museum báyìí) wọ́n sì mú lọ fún Kamehameha Olúgbàgbò.

Wọ́n mú Keawemaʻuhili ( aburo Kīwalaʻō ) ṣùgbọ́n ó sá lọ sí Hilo, nígbà tí Keōua Kūʻahuʻula tún sá lọ sí Kaʻū, níbi tí ó ti ní àwọn ìbátan. Lẹ́yìn ìjà náà, Kamehameha ṣàkóso apá ìwọ̀ oòrùn àti ìwọ̀ oòrùn gúúsù ti Erékùṣù ńlá, tó fi mọ́ Kona, Kohala, àti Hāmākua, nígbà tí Keawemaʻuhili ṣàkóso Hilo, àti Keōua Kūʻahuʻula, arákùnrin ìdá Kīwalaʻō, ṣàkóso Kaʻū.. [2] Kamehameha ja awọn ogun diẹ sii ni ọpọlọpọ ọdun láti lè ṣàkóso gbogbo rẹ̀ papọ̀. Ní ọdún 1790, àwọn ìrìn ẹsẹ̀ àwọn tó jẹ́ ẹgbẹ́ Keōua di ìtẹ́numọ̀ nínú erupẹ̀ ìjàrá tó tutu, àti ní ọdún 1791, àwọn ọmọ ogun Kamehameha padà pa Keōua ní Puʻukoholā Heiau

Àwọn ìtọ́kasí

[àtúnṣe | àtúnṣe àmìọ̀rọ̀]
  1. Desha, Stephen L. (2000). Kamehameha and his warrior Kekühaupi'o. Honolulu, HI: Kamehameha Schools Press. ISBN 0-87336-056-7.
  2. Dukas. A Military History of Sovereign Hawaiʻi. Honolulu. http://dukas.org/books/koa/MilHist3.html.