Jump to content

Chikondi Chabvuta

Lát'ọwọ́ Wikipedia, ìwé ìmọ̀ ọ̀fẹ́
Chikondi Chabvuta
Chikondi Chabvuti smile to camera
Àwòrán Chikondi Chabvuta
Orílẹ̀-èdèMalawi
Ẹ̀kọ́Yúnifásítì ti Malawi

Chikondi Chabvuta jẹ́ agbátẹrù ìdájọ́ ojò ayé àti ẹ̀tọ́ àwọn obìnrin láti orílẹ̀-èdè Malawi. Ó jẹ́ ọmọ ẹgbẹ́ AWARD (African Women in Agricultural Research and Development).[1]

Chabvuta jẹ́ apá kan ti Initiative Àwọn Olùdárí Ọdọ́ Áfíríkà (YALI) ní àwọn ọdún ìbẹ̀rẹ̀ rẹ̀. Wọ́n mọ̀ ọ́ gẹ́gẹ́ bí Ọ̀dọ́bìnrin ará Áfíríkà fún ìdàgbàsókè aṣáájú láti ọwọ́ Moremi Initiative Leadership Empowerment and Development (MILEAD).[2]

Chabvuta jẹ́ Olùtóyà Àtìmọ̀ràn Ẹ̀tọ́ àwùjọ fún Àgbègbè Gúúsù Áfíríkà nílẹ̀ CARE International. Tóòjọ́, ó ti ṣiṣẹ́ lori ìdájọ́ obìnrin àti ayípadà ojò ayé pẹ̀lú ActionAid àti Farmers Union of Malawi.[3] Ó ti sọ̀rọ̀ nípa àwọn ọ̀ràn wọ̀nyí ní ibi tó yàtọ̀, pẹ̀lú COP26 ní Glasgow, níbi tí ó ti sọ irírí àwọn obìnrin agbe kékeré ní Malawi tí ojò burúkú ń ba iṣẹ́ wọn jẹ.[4] Kó tó lọ sí COP26, ó wà ní Zimbabwe níbi tí ó ti ṣàkíyèsí bí ajáwọ̀ Idai ṣe pa ẹ̀dá 1,300.[5] Ní ọdún 2022, ó tún ròyìn nípa ìkún omi tó ṣẹlẹ̀ ní Malawi tó ti pa ènìyàn 80, tí ajáwọ̀ Ana fa, nígbà tí ó fi tọ́ka pé àwọn ènìyàn ṣi ń gbìyànjú láti gba àyà lẹ́yìn ajáwọ̀ Idai.[6]

Àràbìnrin náà jẹ́ agbẹnusọ lórí àwọn ọ̀ràn ojú-ọjọ tí a kàn sí nipasẹ The Guardian[7], The Washington Post[8] àti iNews.[9]

Ìwé ìròyìn The New Statesman tọ́ka sí ìbànújẹ rẹ̀ ní ìparí COP26 nígbà tí ó ṣàkíyèsí pé àwọn orílẹ̀-èdè ń gbìyànjú láti tú ìpinnu ìparí náà kù, kí wọ́n lè dín ìtẹ̀síwájú àtìpẹ̀yà ayípadà ojú-ọjọ kù.[10]

Ó ti kópa nínú ọ̀pọ̀lọpọ̀ ìfọ̀rọ̀wánilẹ́nuwò, ètò ìtọ́sọ́nà, àti àwọn ìpàdé amúgbálẹ́gbẹ́. Ó tún jẹ́ ọmọ ẹgbẹ́ AWARD (African Women in Agricultural Research and Development). [11]

Igbesi aye ara ẹni

[àtúnṣe | àtúnṣe àmìọ̀rọ̀]

Chabvuta ń gbé ní Malawi, ó ti fẹ́ ọkọ, ó sì ní ọmọ mẹ́ta.[12]