Háídrójìn
Jump to navigation
Jump to search
Háídrójìn | |||||||||||||||||||||||||
---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|
1H
| |||||||||||||||||||||||||
| |||||||||||||||||||||||||
Ìhànsójú | |||||||||||||||||||||||||
colorless gas![]() Purple glow in its plasma state ![]() Spectral lines of hydrogen | |||||||||||||||||||||||||
Àwọn ìdámọ́ wíwọ́pọ̀ | |||||||||||||||||||||||||
Orúkọ, àmì-ìdámọ́, nọ́mbà | háídrójìn, H, 1 | ||||||||||||||||||||||||
Ìpèlóhùn | /ˈhaɪdrədʒən/ HY-drə-jən[1] | ||||||||||||||||||||||||
Ẹ̀ka ẹ́límẹ̀nti | nonmetal | ||||||||||||||||||||||||
Ẹgbẹ́, àsìkò, àdìpò | 1, 1, s | ||||||||||||||||||||||||
Ìwúwo átọ́mù | 1.008(1) | ||||||||||||||||||||||||
Ìtòléra ẹ̀lẹ́ktrónì | 1s1 1 | ||||||||||||||||||||||||
Ìtàn | |||||||||||||||||||||||||
Ìwárí | Henry Cavendish[2][3] (1766) | ||||||||||||||||||||||||
Named by | Antoine Lavoisier[4] (1783) | ||||||||||||||||||||||||
Physical properties | |||||||||||||||||||||||||
Color | colorless | ||||||||||||||||||||||||
Phase | gas | ||||||||||||||||||||||||
Density | (0 °C, 101.325 kPa) 0.08988 g/L | ||||||||||||||||||||||||
Liquid density at m.p. | 0.07 (0.0763 solid)[5] g·cm−3 | ||||||||||||||||||||||||
Liquid density at b.p. | 0.07099 g·cm−3 | ||||||||||||||||||||||||
Melting point | 14.01 K, -259.14 °C, -434.45 °F | ||||||||||||||||||||||||
Boiling point | 20.28 K, -252.87 °C, -423.17 °F | ||||||||||||||||||||||||
Triple point | 13.8033 K (-259°C), 7.042 kPa | ||||||||||||||||||||||||
Critical point | 32.97 K, 1.293 MPa | ||||||||||||||||||||||||
Heat of fusion | (H2) 0.117 kJ·mol−1 | ||||||||||||||||||||||||
Heat of vaporization | (H2) 0.904 kJ·mol−1 | ||||||||||||||||||||||||
Molar heat capacity | (H2) 28.836 J·mol−1·K−1 | ||||||||||||||||||||||||
Vapor pressure | |||||||||||||||||||||||||
| |||||||||||||||||||||||||
Atomic properties | |||||||||||||||||||||||||
Oxidation states | 1, -1 (amphoteric oxide) | ||||||||||||||||||||||||
Electronegativity | 2.20 (Pauling scale) | ||||||||||||||||||||||||
Ionization energies | 1st: 1312.0 kJ·mol−1 | ||||||||||||||||||||||||
Covalent radius | 31±5 pm | ||||||||||||||||||||||||
Van der Waals radius | 120 pm | ||||||||||||||||||||||||
Miscellanea | |||||||||||||||||||||||||
Crystal structure | hexagonal | ||||||||||||||||||||||||
Magnetic ordering | diamagnetic[6] | ||||||||||||||||||||||||
Thermal conductivity | 0.1805 W·m−1·K−1 | ||||||||||||||||||||||||
Speed of sound | (gas, 27 °C) 1310 m·s−1 | ||||||||||||||||||||||||
CAS registry number | 1333-74-0 | ||||||||||||||||||||||||
Àwọn ísótòpù dídúró jùlọ | |||||||||||||||||||||||||
Main article: Àwọn ísótòpù háídrójìn | |||||||||||||||||||||||||
| |||||||||||||||||||||||||
Háídrójìn tabi Hídrójìn (pípè /ˈhaɪdrɵdʒɨn/,[7] HYE-dro-jin) je elimenti kemika to ni nomba atomu 1. O je sisoju fun latowo ami-idamo H. Pelu iwuwo atomu iye 1.00794 u (1.007825 u fun Hydrogen-1), hydrogen ni apilese kemika tofuyejulo ati tolopojulo, o je bi 75 % gbogbo isupo apilese Agbalaaye.[8] Awon irawo ninu telentele olori je ni pataki kiki haidojin ni iwa plasma re. Ki haidrojin o da wa fun ra ara re ni Aye sowon gan.
![]() |
Àyọkà yìí tàbí apá rẹ̀ únfẹ́ àtúnṣe sí. Ẹ le fẹ̀ jù báyìí lọ tàbí kí ẹ ṣàtúnṣe rẹ̀ lọ́nà tí yíò mu kúnrẹ́rẹ́. Ẹ ran Wikipedia lọ́wọ́ láti fẹ̀ẹ́ jù báyìí lọ. |
Itokasi[àtúnṣe | àtúnṣe àmìọ̀rọ̀]
- ↑ Simpson, J.A.; Weiner, E.S.C. (1989). "Hydrogen". Oxford English Dictionary. 7 (2nd ed.). Clarendon Press. ISBN 0-19-861219-2.
- ↑ "Hydrogen". Van Nostrand's Encyclopedia of Chemistry. Wylie-Interscience. 2005. pp. 797–799. ISBN 0-471-61525-0.
- ↑ Emsley, John (2001). Nature's Building Blocks. Oxford: Oxford University Press. pp. 183–191. ISBN 0-19-850341-5.
- ↑ Stwertka, Albert (1996). A Guide to the Elements. Oxford University Press. pp. 16–21. ISBN 0-19-508083-1.
- ↑ Wiberg, Egon; Wiberg, Nils; Holleman, Arnold Frederick (2001). Inorganic chemistry. Academic Press. p. 240. ISBN 0123526515. http://books.google.com/books?id=vEwj1WZKThEC&pg=PA240.
- ↑ "Magnetic susceptibility of the elements and inorganic compounds". CRC Handbook of Chemistry and Physics (81st ed.). CRC Press. http://www-d0.fnal.gov/hardware/cal/lvps_info/engineering/elementmagn.pdf.
- ↑ Simpson, J.A.; Weiner, E.S.C. (1989). "Hydrogen". Oxford English Dictionary. 7 (2nd ed.). Clarendon Press. ISBN 0-19-861219-2.
- ↑ Palmer, D. (13 September 1997). "Hydrogen in the Universe". NASA. Retrieved 2008-02-05.
Tábìlì ìdásìkò | |||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||
---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|
1 | 2 | 3 | 4 | 5 | 6 | 7 | 8 | 9 | 10 | 11 | 12 | 13 | 14 | 15 | 16 | 17 | 18 | ||||||||||||||||||||||||||
1 | H | He | |||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||
2 | Li | Be | B | C | N | O | F | Ne | |||||||||||||||||||||||||||||||||||
3 | Na | Mg | Al | Si | P | S | Cl | Ar | |||||||||||||||||||||||||||||||||||
4 | K | Ca | Sc | Ti | V | Cr | Mn | Fe | Co | Ni | Cu | Zn | Ga | Ge | As | Se | Br | Kr | |||||||||||||||||||||||||
5 | Rb | Sr | Y | Zr | Nb | Mo | Tc | Ru | Rh | Pd | Ag | Cd | In | Sn | Sb | Te | I | Xe | |||||||||||||||||||||||||
6 | Cs | Ba | La | Ce | Pr | Nd | Pm | Sm | Eu | Gd | Tb | Dy | Ho | Er | Tm | Yb | Lu | Hf | Ta | W | Re | Os | Ir | Pt | Au | Hg | Tl | Pb | Bi | Po | At | Rn | |||||||||||
7 | Fr | Ra | Ac | Th | Pa | U | Np | Pu | Am | Cm | Bk | Cf | Es | Fm | Md | No | Lr | Rf | Db | Sg | Bh | Hs | Mt | Ds | Rg | Cn | Nh | Fl | Mc | Lv | Ts | Og | |||||||||||
| |||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||
|