Jump to content

Iṣẹ́ ìkọ́ṣẹ́ fún àwọn òṣìṣẹ́ ìlera ní Nàìjíríà

Lát'ọwọ́ Wikipedia, ìwé ìmọ̀ ọ̀fẹ́

 

Iṣẹ́ ìkọ́ṣẹ́ fún àwọn òṣìṣẹ́ ìlera ní Nàìjíríà tọ́ka sí àkókò ìdánilẹ́kọ̀ọ́ ìṣègùn tó gbọ́dọ̀, tó sì wà ní ìṣètò lẹ́yìn tí a bá parí ẹ̀kọ́ ìlera ẹ̀kọ́ àti ti iṣẹ́. Ó ń ṣiṣẹ́ gẹ́gẹ́ bí ìpele ìyípadà láàárín ẹ̀kọ́ ẹ̀kọ́ àti iṣẹ́ ajé tí kò ní òmìnira. Kì í ṣe pé òfin àti àwọn ìgbìmọ̀ ajé nìkan ló pàṣẹ fún ìpele yìí, ó tún jẹ́ ohun pàtàkì fún ìwé àṣẹ kíkún àti ìforúkọsílẹ̀ káàkiri onírúurú ẹ̀ka ìlera. [1]

Ní Nàìjíríà, ìdánilẹ́kọ̀ọ́ ìdánilẹ́kọ̀ọ́ ní èrò láti mú ìmọ̀ àti ọgbọ́n tí a gbà nígbà ẹ̀kọ́ yunifásítì tàbí kọ́lẹ́ẹ̀jì pọ̀ sí i pẹ̀lú ìrírí tí a fi ọwọ́ ṣe nínú àwọn ètò ìtọ́jú ìlera gidi ní àgbáyé. [2] Ó rí i dájú pé àwọn tó jáde ilé-ẹ̀kọ́ náà fi hàn pé wọ́n ní ìmọ̀ nípa iṣẹ́ abẹ, wọ́n ní ìwà rere, wọ́n sì ní agbára láti ṣiṣẹ́ ní àwọn ẹgbẹ́ ìlera tó pọ̀ kí wọ́n tó lè ṣe iṣẹ́ náà láìsí ìṣòro.

A máa ń ṣe iṣẹ́ ìdánilẹ́kọ̀ọ́ ní àwọn ilé-ẹ̀kọ́ tí a fọwọ́ sí tí àwọn àjọ olùṣàkóso tó yẹ fún ní àṣẹ. Àwọn wọ̀nyí ní àwọn ilé-ẹ̀kọ́ ìkọ́ni, àwọn ilé-ẹ̀kọ́ ìṣègùn ti ìjọba àpapọ̀, àwọn ilé-ìwòsàn pàtàkì, àti, nígbà míìrán, àwọn ilé-ẹ̀kọ́ ìtọ́jú aláìlera àdáni tí ó ní ohun èlò tó dára. Àkókò iṣẹ́ ìdánilẹ́kọ̀ọ́ náà yàtọ̀ síra ní ìbámu pẹ̀lú iṣẹ́ náà ṣùgbọ́n ó sábà máa ń gba oṣù kejila

Ètò ìlera ní Nàìjíríà, gẹ́gẹ́ bí ọ̀pọ̀lọpọ̀ ní Gúúsù Àgbáyé, gbára lé àwọn òṣìṣẹ́ tí wọ́n ní ìdánilẹ́kọ̀ọ́ tó péye, tí wọ́n ń ṣàkóso dáadáa, tí wọ́n sì ní ìwé àṣẹ iṣẹ́. Ètò ìṣiṣẹ́ ìdánilẹ́kọ̀ọ́ náà yọrí sí apá pàtàkì nínú ìdàgbàsókè àwọn òṣìṣẹ́ ìlera ní ìdáhùn sí àìní fún ìṣètò nínú ìdánilẹ́kọ̀ọ́ iṣẹ́ àti ìdánilójú àwọn iṣẹ́ ìṣègùn tó ní ààbò. [3]

Ní ìtàn, àwọn iṣẹ́ ìlera ìṣègùn àti àwọn ẹgbẹ́ rẹ̀ ní Nàìjíríà kò ní ètò tó pọ̀ tó bẹ́ẹ̀ tí wọ́n sì máa ń yàtọ̀ síra ní gbogbo agbègbè àti ilé-iṣẹ́. Síbẹ̀síbẹ̀, bí ìbéèrè fún ìtọ́jú ìlera tó dára ṣe ń pọ̀ sí i, bẹ́ẹ̀ náà ni àìní fún àtúnṣe sí bí a ṣe ń fi àwọn òṣìṣẹ́ tuntun sí ètò náà. Bí àkókò ti ń lọ, ìdásílẹ̀ àwọn ìgbìmọ̀ ìlànà iṣẹ́ bíi Medical and Dental Council of Nigeria (MDCN), Nursing and Midwifery Council of Nigeria (NMCN), àti Pharmacy Council of Nigeria (PCN) ló mú kí ìdánilẹ́kọ̀ọ́ ìṣiṣẹ́ àti ìlànà wà ní ipò àkọ́kọ́.

Iṣẹ́ ìlera kọ̀ọ̀kan ní ètò ẹ̀kọ́ tàbí ìlànà kan pàtó fún ìdánilẹ́kọ̀ọ́ ìdánilẹ́kọ̀ọ́. Àwọn wọ̀nyí ní àwọn ìyípadà pàtàkì nípasẹ̀ àwọn ẹ̀ka pàtàkì, ìtọ́jú aláìsàn tí a ń ṣàkóso, ìwé àkọsílẹ̀, kíkópa nínú àwọn ìpàdé ìṣègùn, àti àwọn àyẹ̀wò ìgbàkúgbà láti ọwọ́ àwọn ògbógi àgbà. Fún àpẹẹrẹ:

  • Àwọn dókítà ìṣègùn gbọ́dọ̀ máa yí àwọn ẹ̀ka bíi iṣẹ́ abẹ inú, iṣẹ́ abẹ, ìtọ́jú ọmọdé, àti iṣẹ́ abẹ ọmọ àti ìtọ́jú obìnrin.
  • Àwọn oníṣòwò oògùn gbọ́dọ̀ máa ṣe iṣẹ́ àyípadà ní ilé ìtajà oògùn ilé ìwòsàn, ilé ìtajà oògùn, àti ní àwùjọ.
  • Àwọn onímọ̀ sáyẹ́ǹsì yàrá ìṣègùn ní ìrírí nínú ìmọ̀ nípa microbiology, hematology, pathology kemika, àti histopathology laboratories.

Ètò ìdánilẹ́kọ̀ọ́ náà tún kó ipa pàtàkì nínú ṣíṣe àtúnṣe sí àwọn àlàfo ìpèsè ìlera, pàápàá jùlọ ní àwọn agbègbè tí kò ní ohun èlò púpọ̀ ní Nàìjíríà. Bó tilẹ̀ jẹ́ pé àwọn akẹ́kọ̀ọ́ ṣì wà lábẹ́ àbójútó, wọ́n sábà máa ń ṣiṣẹ́ gẹ́gẹ́ bí apá pàtàkì nínú àwọn òṣìṣẹ́ ìlera..

Láìka pàtàkì rẹ̀ sí, ìlànà ìforukọsílẹ̀ ní Nàìjíríà dojúkọ àwọn ìpèníjà bíi ìforúkọsílẹ̀ tó pọ̀ jù, àwọn ibi ìforukọsílẹ̀ tó péye, àwọn ọ̀ràn ètò, àti àwọn ìròyìn nípa ojúsàájú àti ìwà ìbàjẹ́. Àwọn ọ̀ràn wọ̀nyí ti yọrí sí àwọn ìpè fún àtúnṣe ètò, títí bí àwọn ọ̀nà ìfọ̀rọ̀wérọ̀ oní-nọ́ńbà, ìnáwó tó pọ̀ sí i, àti ìpínkiri àwọn ilé-ẹ̀kọ́ ní gbogbo orílẹ̀-èdè náà.

Ilana ti fifi sori ẹrọ

[àtúnṣe | àtúnṣe àmìọ̀rọ̀]

Iṣẹ́ ìdánilẹ́kọ̀ọ́ sábà máa ń tẹ̀lé ìparí àwọn ìdánwò iṣẹ́-ajé ìkẹyìn àti fífúnni ní ìwé-ẹ̀rí tó yẹ (fún àpẹẹrẹ, MBBS, [4] B.Pharm, BMLS). Ilana naa pẹlu:

  1. Ìbéèrè fún àwọn ilé ìwòsàn tí a fọwọ́ sí: Àwọn tí wọ́n jáde ilé-ẹ̀kọ́ gíga fi ìbéèrè ránṣẹ́ sí àwọn ilé-ẹ̀kọ́ tí àwọn ìgbìmọ̀ ọ̀jọ̀gbọ́n tí ó yẹ fọwọ́ sí.
  2. Yíyàn àti ìkésíni: Gẹ́gẹ́ bí àǹfààní, àwọn àyè tí ó wà, àti àwọn ìlànà ilé-ẹ̀kọ́, a máa ń yan àwọn olùdíje sí ipò àkọ́kọ́, a sì máa ń pè wọ́n fún ìfọ̀rọ̀wánilẹ́nuwò tàbí ìfìwéránṣẹ́ tààrà.
  3. Ìfúnni ní ìwé-àṣẹ ìgbà díẹ̀: Àwọn àjọ ìlànà ń fúnni ní ìwé-àṣẹ ìgbà díẹ̀ tí ó ń jẹ́ kí àwọn tí wọ́n jáde ilé-ẹ̀kọ́ gíga lè ṣe iṣẹ́ lábẹ́ àbójútó ní àkókò ìkọ́ni.
  4. Ìbẹ̀rẹ̀ ìdánilẹ́kọ̀ọ́: Àwọn akẹ́kọ̀ọ́ máa ń yí padà nípasẹ̀ onírúurú ẹ̀ka lábẹ́ àbójútó.
  5. Ìdánilẹ́kọ̀ọ́ àti ìwé-àṣẹ: Ní ìparí ìdánilẹ́kọ̀ọ́, a máa ń ṣe àyẹ̀wò àwọn akẹ́kọ̀ọ́, tí wọ́n bá sì ṣe àṣeyọrí, a máa ń fún wọn ní ìwé-ẹ̀rí ìparí fún ìforúkọsílẹ̀ kíkún.

Ilana fifi iṣẹ-ṣiṣe silẹ ni Naijiria maa n kun fun ọpọlọpọ awọn ipenija:

  • Àwọn ààyè tó lopin: Àìbáramu sábà máa ń wà láàárín iye àwọn ògbóǹtarìgì tó jáde ilé-ẹ̀kọ́ àti àwọn ipò iṣẹ́ tó wà.
  • Àìbáramu ní agbègbè: Àwọn agbègbè kan ní àwọn ilé-ẹ̀kọ́ tó ní ìwé-ẹ̀rí tó pọ̀ sí i, èyí tó ń mú kí àwọn akẹ́kọ̀ọ́ máa ṣí lọ síbòmíràn.
  • Ìdádúró ní ipò iṣẹ́: Àwọn akẹ́kọ̀ọ́ kan máa ń dúró fún ìgbà pípẹ́ kí wọ́n tó rí ipò iṣẹ́ gbà.
  • Ìwà ìbàjẹ́ àti ojúsàájú: Ẹ̀sùn ìbánilòpọ̀, àbẹ̀tẹ́lẹ̀, àti ojúsàájú nínú ìlànà yíyàn jẹ́ ohun tó wọ́pọ̀.
  • Ìsanwó tó pẹ́: Àwọn akẹ́kọ̀ọ́ kan máa ń dojúkọ ìsanwó pípẹ́ tàbí àìsanwó owó oṣù.
  • Àwọn ipò iṣẹ́ tó burú: Àwọn akẹ́kọ̀ọ́ nígbà míì máa ń ṣiṣẹ́ lábẹ́ àwọn ipò tí kò dára pẹ̀lú àbójútó àti ètò ìṣiṣẹ́ tó kéré.

Àbójútó ìlànà

[àtúnṣe | àtúnṣe àmìọ̀rọ̀]

Igbimọ ọjọgbọn kọọkan ni o n ṣakoso ikẹkọ ikọṣẹ nipasẹ ifọwọsi awọn ile-iṣẹ, ilana awọn ipele ikọṣẹ, ati iṣayẹwo awọn ikọṣẹ. Diẹ ninu awọn ajọ ilana pataki ni:

  • Igbimọ Ilera ati Ehin ti Nigeria (MDCN)
  • Igbimọ Nọọsi ati Awọn Agbẹbi ti Nigeria (NMCN)
  • Igbimọ Awọn Oniwosan ti Nigeria (PCN)
  • Igbimọ Imọ-ẹrọ Ile-iwosan ti Nigeria (MLSCN)

Àwọn ìgbìmọ̀ wọ̀nyí ń tẹ àkójọ àwọn ilé-ẹ̀kọ́ tí a fọwọ́ sí jáde, wọ́n sì ń ṣe àkíyèsí bí wọ́n ṣe tẹ̀lé àwọn ìlànà ìdánilẹ́kọ̀ọ́.

Àwọn ìdàgbàsókè tuntun

[àtúnṣe | àtúnṣe àmìọ̀rọ̀]
  • Ní ọdún 2020, Ilé Iṣẹ́ Ìlera Àpapọ̀ àti MDCN ṣe àgbékalẹ̀ àwọn àtúnṣe láti mú kí ìlànà ìfìwéránṣẹ́ fún àwọn akẹ́kọ̀ọ́ ìṣègùn rọrùn. [5]
  • Àwọn ìpè ti ń pọ̀ sí i fún ètò ìṣiṣẹ́ ìdánilẹ́kọ̀ọ́ tí ó wà ní àárín gbùngbùn, tí ó jọra sí awòṣe Ẹgbẹ́ Ìsìn Àwọn Ọ̀dọ́ ti Orílẹ̀-èdè (NYSC).[6]
  • Ẹgbẹ́ Àwọn Dókítà Aláìsàn ti Orílẹ̀-èdè Nàìjíríà (NARD) àti àwọn ẹgbẹ́ ìlera mìíràn ti ké sí ìjọba láti mú owó àti ìṣípayá pọ̀ sí i nínú iṣẹ́ ìdánilẹ́kọ̀ọ́.
  • Àwọn dókítà ìbílẹ̀ ní Nàìjíríà
  • Ẹ̀kọ́ ìṣègùn ní Nàìjíríà
  • Ìtọ́jú ìlera ní Nàìjíríà
  • Ẹgbẹ́ Ìtọ́jú Ọ̀dọ́ Orílẹ̀-èdè
  • Ẹ̀kọ́ ní Nàìjíríà
  • Ìgbìmọ̀ Àwọn Oníṣòwò Oògùn ti Nàìjíríà
  • Ìkọ́ṣẹ́ ìṣègùn
  1. Printed educational materials: effects on professional practice and healthcare outcomes.
  2. Adeosun, Oluyemi Theophilus; Shittu, Ayodele Ibrahim; Owolabi, Temitope J. (2022). [free "University internship systems and preparation of young people for world of work in the 4th industrial revolution"]. Rajagiri Management Journal 16 (2): 164–179. doi:10.1108/ramj-01-2021-0005. free.
  3. [free Health workforce and governance: the crisis in Nigeria]. free.
  4. Osoba, Moyosoore; Usman, Shamsudeen; Oyadiran, Oluwafemi (2021-09-16). "Undergraduate medical education in Nigeria: current standard and the need for advancement". The Pan African Medical Journal 40 (40). doi:10.11604/pamj.2021.40.40.30542.
  5. Abubakar, Ibrahim; Dalglish, Sarah L.; Angell, Blake; Sanuade, Olutobi; Abimbola, Seye; Adamu, Aishatu Lawal; Adetifa, Ifedayo M. O.; Colbourn, Tim et al. (2022-03-19). "The Lancet Nigeria Commission: investing in health and the future of the nation". Lancet 399 (10330): 1155–1200. doi:10.1016/S0140-6736(21)02488-0. ISSN 1474-547X. PMC 8943278. PMID 35303470. //www.pubmedcentral.nih.gov/articlerender.fcgi?tool=pmcentrez&artid=8943278.
  6. Nwachukwu, Chibuike Emmanuel; Olufunmilayo, Edward Oluwatobi; Chiroma, Gideon Bulus; Okoye, Chukwuebuka Francis (2023-03-15). [free "Perception of National Youth Service Corps (NYSC) among corps medical doctors in Nigeria: a cross-sectional study"]. BMC Medical Education 23 (1). doi:10.1186/s12909-023-04135-1. ISSN 1472-6920. PMC 10018959. PMID 36922835. free.