Ile-Ẹkọ Giga Al-hikmah
Ile-Ẹkọ gíga Al-Hikmah jẹ́ yunifásítì ẹ̀sìn Islam tí ó wà ní Ilorin, Ìpínlẹ̀ Kwara, Nàìjíríà. AbdulRaheem Oladimeji Islamic Foundation (AROIF) tí ó wà ní Nàìjíríà àti Àpérò Àgbáyé fún Àwọn Ọ̀dọ́ Musulumi (WAMY) tí ó wà ní Jeddah ni ó dá a sílẹ̀ [1] Muhammed Taofeek Olalekan Ibrahim [2] ni Adari Ile ẹkọ na (VC)tẹ́lẹ̀. Ti Noah Yusuf [1] gba ipò lẹyìn rẹ̀, ẹni tí ó jẹ́ Oludari Ile ẹkọ náà lọ́wọ́lọ́wọ́ báyìí. Afojusun Yunifásítì Al-Hikmah ni láti jẹ́ ibi tí ó dára jùlọ fún ìmọ̀ àti ìwà rere.
Yunifásítì náà bẹ̀rẹ̀ nípasẹ̀ fífún ní ìwé àṣẹ ìṣiṣẹ́ láti ṣiṣẹ́ gẹ́gẹ́ bí Ilé-ẹ̀kọ́ Àdáni láti ọwọ́ Ìjọba Àpapọ̀ ti Nọ́mbà 010 ní ọjọ́ keje oṣù kìíní ọdún 2005. Ó bẹ̀rẹ̀ àwọn ìgbòkègbodò ẹ̀kọ́ ní àkókò ìpàdé ẹ̀kọ́ ọdún 2005 sí 2006 pẹ̀lú àwọn akẹ́kọ̀ọ́ 70 tí wọ́n pín káàkiri àwọn kọ́lẹ́ẹ̀jì mẹ́ta tí wọ́n bẹ̀rẹ̀ iṣẹ́ náà: (imọ nipa ọmọniyan ) Humanities, (imọ ijinlẹ ìṣàkóso) Management Sciences àti (imọ ijinlẹ sáyẹnsì) Natural Sciences.
Àwọn Adari
[àtúnṣe | àtúnṣe àmìọ̀rọ̀]- Ojogbon Musbau Adewumi Akanji
- Ojogbon Abdullahi Ahmad
- Ọ̀jọ̀gbọ́n Sulyman Age Abdulkareem
- Ojogbon Muhammed Taofeek Olalekan Ibrahim. [1]
- Ọ̀jọ̀gbọ́n Noah Yusuf
- Ojogbon Razaq Deremi Abubakre
Àwọn Ẹ̀ka àti Àwọn Ètò
[àtúnṣe | àtúnṣe àmìọ̀rọ̀]Ile ẹkọ náà ní ọ̀pọ̀lọpọ̀ àwọn ẹ̀ka ẹ̀kọ́ tí wọ́n pín káàkiri àwọn ọgbà ilé-ẹ̀kọ́ méjì (Ilorin àti Igbaja ) ní Ìpínlẹ̀ Kwara .
Ìmọ Ogbin
[àtúnṣe | àtúnṣe àmìọ̀rọ̀]B. Iṣẹ́ àgbẹ̀
Àwọn Ìmọ̀ Ìlera
[àtúnṣe | àtúnṣe àmìọ̀rọ̀](i) B.Sc. Ilera Gbogbo Eniyan (ii) B. Imọ Nọọsi (iii) B.Sc. Imọ-ara (iv) B. Imọ-ẹrọ yàrá iṣoogun (BMLS) (V) B.Sc. Anatomi eniyan.
Ile-iwe iṣoogun ti oogun adayeba
[àtúnṣe | àtúnṣe àmìọ̀rọ̀]Ní ọdún 2023, ilé-ẹ̀kọ́ náà kéde ṣíṣí ilé-ẹ̀kọ́ ìṣègùn rẹ̀ fún ìṣègùn ìpìlẹ àti ewé àti egbo ìpìlẹ
Ìmọ Òfin
[àtúnṣe | àtúnṣe àmìọ̀rọ̀](i) LL.B. Òfin Àpapọ̀ (ii) LL.B. Òfin Àpapọ̀ àti ti Ìsìláàmù
Ìmọ sáyẹnsì ìpìlẹ àti Àmúlò rẹ
[àtúnṣe | àtúnṣe àmìọ̀rọ̀](i) B.Sc. Ìmọ̀ Kọ̀ǹpútà (ii) B.Sc. Ìmọ̀ Ẹ̀rọ Sọfítíwẹ́ẹ̀tì (iii) B.Sc. Ààbò ayelujara (iv) B.Sc. Ètò Ifunni ni ìró (v) B.Sc. Ìmọ̀ Ẹ̀rọ Ilẹ̀ (vi) B.Sc. Kẹ́mísírì Pọ́tírọ́lọ́mù (vii) B.Sc. Ìmọ̀ Ẹ̀rọ (viii) B.Sc. Kẹ́mísírì Ilé Iṣẹ́ (ix) B.Sc. Kẹ́mísírì ayé (x) B.Sc. ẹkọ ẹmi aifojuri (xii) B.Sc. Ìmọ̀ Ẹ̀rọ Iṣẹ́ (xiii) B.Sc. Físíìsì pẹ̀lú Ẹ̀rọ ẹlẹkitironiki (xiv) B.Sc. Físíìsì (xv) B.Sc. Ìṣirò B.Sc.
Àwọn Ènìyàn àti Àwọn Ẹ̀kọ́ Àwùjọ
[àtúnṣe | àtúnṣe àmìọ̀rọ̀](i) B.Sc. Ìmọ̀ nípa àwùjọ (ii) B.Sc. Ìṣàkóso gbogbogbò (iii) B.Sc. Ìbánisọ̀rọ̀pọ̀ gbogbogbò (iv) B.Sc. Ìmọ̀ nípa ìṣèlú àti ìpinnu ìforígbárí (vii) B.Sc. Ẹ̀kọ́ ẹ̀sìn Islam (ix) B.Sc. Ìtàn àti Àjọṣepọ̀ Àgbáyé (x) B.Sc. Lárúbáwá (xi) B.Sc. Gẹ̀ẹ́sì
Àwọn Ìmọ̀ Ìṣàkóso
[àtúnṣe | àtúnṣe àmìọ̀rọ̀](i) B.Sc. Iṣiro-owo (ii) B.Sc. (iii) B.Sc. Isakoso Iṣowo (iv) B.Sc. Tita (v) B.Sc. Ile-ifowopamọ ati Isuna
Àwọn ẹ̀kọ́
[àtúnṣe | àtúnṣe àmìọ̀rọ̀](i) B.Sc. (Ed.) Ẹ̀kọ́ kọmputa (ii) B.Sc. (Ed.) kemisitiri (iii) B.Sc. (Ed.) ìmọ iṣiro (iv) B.Sc. (Ed.) Biology (v) B.Sc. (Ed.) fisiksi (vi) B.Sc. (Ed.) Ẹ̀kọ́ Ìpínrọ̀ (vii) B.Sc. (Ed.) Ìdarí àti Ìrànlọ́wọ́ ( (vi) ) B.Sc. (Ed.) Ìdarí Ìkọ́nilẹ́kọ̀ọ́ (ix) B. Ile-ìkàwé àti Ìmọ̀ Ìròyìn (BLIS) (x) B.A. (Ed.) Ẹ̀kọ́ ẹ̀sìn Islam (xi) B.a. (Ed) Arabic (iv) B. A. (Ed.) Social Studies (v) B. (Ed.) ìmọ̀ ìṣèlú (vii) B.Sc. (Ed.) Ìdánilẹ́kọ̀ọ́ Ìṣowo (viii) B.Sc. (Ìdánilẹ́kọ̀ọ́) Ìjìnlẹ̀ ìṣúnná owó
Àwọn Ètò Dípúlọ́mà Kékeré
[àtúnṣe | àtúnṣe àmìọ̀rọ̀](i) Iwe-ẹri ninu Ofin Gbogbogbo (ii) Iwe-ẹri ninu Ofin Gbogbogbo ati ti Islam (iii) Iwe-ẹri ninu Ẹkọ Larubawa ati Islam (iv) Iwe-ẹri ninu Ibatan Kariaye (v) Iwe-ẹri ninu Iṣiro (vi) Iwe-ẹri ninu Isakoso Iṣowo (vii) Iwe-ẹri ninu Imọ Kọmputa.
Ìfọwọ́sowọ́pọ̀/ìdásílẹ̀
[àtúnṣe | àtúnṣe àmìọ̀rọ̀]Ilé ẹkọ gíga Al-Hikmah ti ṣiṣẹ́ pọ̀ pẹ̀lú National Drug Law Enforcement Agency (àjọ tóun mójú tó lilo ogun oloro) (NDLEA) láti tako ìlòkulò oògùn pàtápátá láàrín àwọn ọ̀dọ́. Bákan náà pẹ̀lú Economic and Financial Crimes Commission Agency. (Àjọ tóun gbogun ti iwa ajẹbanu)
Iṣẹ́ àgbékalẹ̀ ọgbà alawọ ewe (mimọ)
[àtúnṣe | àtúnṣe àmìọ̀rọ̀]Ní oṣù kẹjọ ọdún 2023, ilé-ẹ̀kọ́ gíga náà bẹ̀rẹ̀ ọgbà ilé-ẹ̀kọ́ aláwọ̀ ewé, ní ilé-ẹ̀kọ́ náà, àwọn olùdásílẹ̀ náà ń ṣe àgbékalẹ̀ gbígbìn igi àti ìyípadà ojú-ọjọ́ àyíká .
Ìkẹ́kọ̀ jáde
[àtúnṣe | àtúnṣe àmìọ̀rọ̀]Ní ọjọ́ kẹsàn-án oṣù Kejìlá, ayẹyẹ ikẹko jáde ẹlẹ́kẹtàlá waye ni lé-ẹ̀kọ́ gíga náà, níbi tí àwọn akẹ́kọ̀ọ́ 1584 ti jáde ni ilé-ẹ̀kọ́ náà.
Ẹ̀kọ́ ọ̀fẹ́
[àtúnṣe | àtúnṣe àmìọ̀rọ̀]Ní ayẹyẹ ikẹkọ jade ikẹtàlá ti ilé-ẹ̀kọ́ náà, olùbánisọ̀rọ̀ ayẹyẹ náà kéde onígbọ̀wọ́ fún àwọn obìnrin akẹ́kọ̀ọ́ to jẹ ọmọ ìlú ní ilé-ẹ̀kọ́ náà.
Àwọn ìtọ́kasí
[àtúnṣe | àtúnṣe àmìọ̀rọ̀]Àwọn ìjápọ̀ òde
[àtúnṣe | àtúnṣe àmìọ̀rọ̀]Page Module:Coordinates/styles.css has no content.8°29′08″N 4°30′22″E / 8.485446°N 4.506111°EÀdàkọ:Association of African UniversitiesÀdàkọ:Universities in Nigeria