Jump to content

Immaculée Birhaheka

Lát'ọwọ́ Wikipedia, ìwé ìmọ̀ ọ̀fẹ́

Immaculée Birhaheka (tí a bí ní ọdún 1960) jẹ́ ajìjàgbara ẹ̀tọ́ ọmọnìyàn láti Orílẹ̀-èdè Democratic Republic of Congo. Ó jẹ́ olùdásílẹ̀ àti ààrẹ ẹgbẹ́ ẹ̀tọ́ àwọn obìnrin Promotion et Appui aux Initiatives Feminines (PAIF) tí ó ń ṣiṣẹ́ láti gbógun ti ìwà ipá ìbálòpọ̀ àti láti mú kí àwọn obìnrin kópa nínú ìgbésí ayé ìlú pọ̀ sí i. [1]

Igbesi aye ibẹrẹ ati ẹkọ

[àtúnṣe | àtúnṣe àmìọ̀rọ̀]

A bí Birhaheka ní agbègbè ìgbèríko kan ní South Kivu ní ọdún 1960. Ó kẹ́kọ̀ọ́ nípa ìdàgbàsókè ìgbèríko nígbà tí ó jẹ́ akẹ́kọ̀ọ́ kọ́lẹ́ẹ̀jì ní Bukavu. Ìfẹ́ rẹ̀ láti mú ìgbésí ayé àwọn obìnrin sunwọ̀n síi bẹ̀rẹ̀ nígbà tí ó ń ṣiṣẹ́ lórí ìwádìí oúnjẹ tí ó ń ṣàyẹ̀wò irú iṣẹ́ tí àwọn obìnrin ìgbèríko ń ṣe. Apá ẹ̀kọ́ yìí ni yóò di kókó ẹ̀kọ́ rẹ̀ ní ilé-ẹ̀kọ́ gíga.

Lẹ́yìn tí Birhaheka rí bí wọ́n ṣe ń ya àwọn obìnrin sọ́tọ̀ ní àwùjọ Congo, ní àwọn agbègbè ìgbèríko tí ó kẹ́kọ̀ọ́ àti nínú ìrírí rẹ̀ nípa ẹ̀kọ́ gíga, ó bẹ̀rẹ̀ sí í sọ̀rọ̀ láti gbèjà ẹ̀tọ́ àwọn obìnrin.

Birhaheka bẹ̀rẹ̀ sí ṣiṣẹ́ fún àjọ kan lẹ́yìn tí ó parí ẹ̀kọ́ rẹ̀ ní yunifásítì. Wọ́n gbà á síṣẹ́ láti ṣiṣẹ́ lórí àwọn ọ̀ràn ìbálòpọ̀ gẹ́gẹ́ bí apá kan nínú ẹ̀ka iṣẹ́ obìnrin wọn, ṣùgbọ́n ó rí àṣà baba ńlá kan náà nínú àjọ náà fúnra rẹ̀. Lẹ́yìn tí ó ti ṣiṣẹ́ ní ipò àwọn NGO míràn, tí ó sì ti bínú sí bí wọ́n ṣe ń fi àwọn obìnrin lé ara wọn lọ́wọ́, òun àti àwọn ẹlẹgbẹ́ rẹ̀ pinnu láti dá NGO tuntun sílẹ̀ láti dojúkọ àwọn obìnrin àti ẹ̀tọ́ àwọn obìnrin ní pàtàkì. [2] Wọ́n dá PAIF sílẹ̀, tàbí Promotion et Appui aux Initiatives Feminines (Ìgbéga àti Ìtìlẹ́yìn fún Àwọn Ìgbékalẹ̀ Àwọn Obìnrin) ní Goma ní ọdún 1992.

Iṣẹ́ àkọ́kọ́ ti PAIF ni láti mú ipò àwọn obìnrin sunwọ̀n síi ní ìgbésí ayé gbogbogbòò: láti dá àwọn obìnrin dúró láti má ṣe jẹ́ kí wọ́n máa ṣiṣẹ́ ilé àti ilé, dípò bẹ́ẹ̀, kí wọ́n kọ́ wọn kí wọ́n sì mú kí wọ́n kópa nínú ìṣèlú, òfin àti ẹ̀tọ́ ọmọnìyàn rọrùn. [3] Wọ́n bẹ̀rẹ̀ pẹ̀lú ṣíṣẹ́ lórí ètò ìpèsè omi, láti jẹ́ kí àwọn ọmọbìnrin tí ó bá ní láti máa pọn omi ní òwúrọ̀ lọ sí ilé ìwé. PAIF tún ṣiṣẹ́ láti kọ́ àwọn ọkùnrin àti obìnrin ní àwọn agbègbè ìgbèríko nípa ẹ̀tọ́ àwọn obìnrin, nípa lílo àwọn ibùdó rédíò láti gbé “ìfikún àwọn obìnrin gẹ́gẹ́ bí ètò ìdàgbàsókè” lárugẹ.

Lẹ́yìn náà, PAIF fẹ̀ sí iṣẹ́ rẹ̀ láti fi kún ìgbìmọ̀ràn fún àwọn tí wọ́n fipá bá lòpọ̀. Lẹ́yìn ìpakúpa ẹ̀yà Rwanda ní ọdún 1994, bí ìjà ṣe ń pọ̀ sí i ní agbègbè náà, Birhaheka mọ̀ nípa bí àwọn tí wọ́n fipá bá lòpọ̀ nígbà ogun ṣe pọ̀ tó láàrín àwọn tí wọ́n ti lé kúrò nílé tí wọ́n sì ń bá ṣiṣẹ́. Ó ṣiṣẹ́ láti mú kí ìfipábánilòpọ̀ pọ̀ sí i gẹ́gẹ́ bí ọgbọ́n ogun, àti láti ṣètìlẹ́yìn fún àwọn tó la ogun já.[4]PAIF bẹ̀rẹ̀ sí í pèsè ìrànlọ́wọ́ òfin àti ìṣègùn, pàápàá jùlọ fún àwọn tí ìdílé wọn ti kọ̀ sílẹ̀, àti láti ṣiṣẹ́ ilé ààbò ní Goma. [5]

Ajo naa tun ṣe agbero fun imunisẹ nla ati ifisun ifipabanilopo gẹgẹbi ilufin. Ni ọdun 2006 PAIF ṣaṣeyọri ipolongo fun atunṣe ni awọn ofin DRC ti o nii ṣe pẹlu ifipabanilopo, pẹlu awọn ijiya ti o pọ si fun awọn ẹlẹṣẹ. [6] Laarin iwa-ipa ti nlọ lọwọ ni agbegbe, Birhaheka ati PAIF tẹsiwaju lati ni imọ nipa awọn ọran bii ilokulo ibalopo ti awọn ọdọ.

Nitori iṣẹ rẹ fun awọn obinrin ati awọn iyokù ti iwa-ipa ibalopo, Birhaheka gba awọn irokeke iku lati inu ijọba ati lati ọdọ awọn ẹgbẹ ologun. Ẹ̀ẹ̀mejì ọ̀tọ̀ọ̀tọ̀ ni Ẹ̀ka Tó Ń Bójú Tó Ọ̀ràn Ọ̀rọ̀ Kóńgò fi í sẹ́wọ̀n.

Immaculée Birhaheka jẹ olugba ti 2000 Martin Ennals Eye fun awọn olugbeja ẹtọ eniyan.

Ó gba Ẹ̀bùn Democracy ti ọdún 2006 láti ọwọ́ National Endowment for Democracy (NED).

  1. (in en) The War Within the War: Sexual Violence Against Women and Girls in Eastern Congo. 2002. https://books.google.com/books?id=E-XsrFDyBsEC.
  2. Àṣìṣe ìtọ́kasí: Invalid <ref> tag; no text was provided for refs named :0
  3. Lake, Milli May (in en). Strong NGOs and Weak States: Pursuing Gender Justice in the Democratic Republic of Congo and South Africa. https://books.google.com/books?id=XlNZDwAAQBAJ.
  4. Àṣìṣe ìtọ́kasí: Invalid <ref> tag; no text was provided for refs named :3
  5. Carrying a Piece of Congo in Our Pockets: Global Complicity to Congo’s Sexual Violence and the Conflict Minerals Trade. 2011-11-01. https://digitalcommons.law.seattleu.edu/sjsj/vol10/iss1/30.
  6. Àṣìṣe ìtọ́kasí: Invalid <ref> tag; no text was provided for refs named :1