Ita Ekpeyong
Ita Ekpeyong | |
|---|---|
| Director of the State Security Service | |
| In office 7 September 2010 – 2 July 2015 | |
| Asíwájú | Afakriya Gadzama |
| Arọ́pò | Lawal Musa Daura |
| Àwọn àlàyé onítòhún | |
| Ọjọ́ìbí | Unknown |
Ita Esien Ekpeyong mni [1] (tàbí Ekpenyong ) jẹ́ oṣiṣẹ ààbò orilẹede Naijiria ti o ṣiṣẹ gẹ́gẹ́ bí Olùdarí Gbogboògbò ti Iṣẹ Ààbò Ilu láti Oṣù Kẹsán ọdún 2010 sí Oṣù Keje ọdún 2015 lábẹ́ Ààrẹ Goodluck Jonathan .
Ìpìlẹ̀
[àtúnṣe | àtúnṣe àmìọ̀rọ̀]A bí Ekpeyong ní Ìpínlẹ̀ Cross River . [2] O kọ ẹkọ ní Yunifasiti ti Calabar, o gba BA (Hons) ni Ìtàn-akọọlẹ ní ọdún 1982, lẹhinna tí o sì gbá ìwé ẹ̀rí ìyẹ̀wù kejì nínú ìmọ nípa ìsesí àwọn ènìyàn. O jẹ olùdarí àkọkọ ti Institute of Security Studies ní Abuja, ilé-ìwé ikẹkọ fún àwọn oṣiṣẹ oyè. Lẹhinna o jẹ olùdarí ti Ilé-iṣẹ́ Ìdàgbàsókè Òṣìṣẹ́ Àgbà ti SSS ní Bauchi . Ekpenyong tún di ipò olùdarí SSS ní àwọn ìpínlẹ̀ bí Bauchi, Kwara, Lagos, Anambra ati Federal Capital Territory. Ṣáájú ki wọn tó yan gẹ́gẹ́bí Olùdarí Gbogboògbò, o jẹ Adarí Orílẹ-èdè (Àwọn isẹ) ti SSS. [3] akitiyan rẹ̀ níbi ìdìbò gómìnà lọdun 2007 ní ìpínlẹ̀ Anambra ni wọn sọ pé o jẹ́ kí Jonathan yán an. [4]
Olùdarí Gbogboògbò ti SSS
[àtúnṣe | àtúnṣe àmìọ̀rọ̀]Ekpeyong ni a yàn gẹ́gẹ́bí Olùdarí Gbogboògbò ti Ilé-iṣẹ́ Ààbò Ìpínlẹ̀ ní ọjọ keje Oṣù Kẹsán ọdún 2010 nípasẹ Ààrẹ Goodluck Jonathan . Ekpenyong ṣe àkíyèsí pé o ṣee ṣe láti mú ìwòye ti gbogbo ènìyàn dára si SSS, èyítí o jẹ́ òdì ní ìṣáájú. O ti sọ pé "Àwọn ààlà ti ìṣàkóso ààbò ti lọ kúrò ni àṣà ti aibikita si àwọn ààlà ore ti òfin, ìlànà ti o yẹ, ọ̀làju àti iṣẹ-ṣiṣe ọjọgbọn ... Àwọn ìyípadà ìṣèjọba àti àwọn àbùdá wọn, gẹ́gẹ́bí ìlànà ti o yẹ, òfin àti ibọwọ fún àwọn ẹtọ ènìyàn, ti di pàtàkì púpọ fún wa ". [5]
Lẹ́yìn ìjà tó wáyé ṣáájú ìdìbò tó wáyé ní ìpínlẹ̀ Benue ní oṣù Kẹta ọdún 2011, SSS pe àwọn gbajúgbajà ènìyàn fún ìfọ̀rọ̀wánilẹ́nuwò ní olu ilé iṣẹ́ SSS ní Abuja. Wọn pẹlu Adamu Aleiro, Barnabas Gemade, Iyorchia Ayu, Steve Ugpa, Daniel Saror àti Alága PDP ní ìpínlẹ̀ náà, Dókítà Agbo Emmanuel . Ìpàdé náà, tí a ṣe nínú sẹ́ẹ̀lì abẹ́lẹ̀, gba nǹkan bí wákàtí márùn-ún. Ní àkókò kan Ekpenyong pàṣẹ pé ki ipè náà wọ inú òkùnkùn fún iṣẹju mẹwa láti ṣàfihàn ntí àwọn aṣáájú yóò dojukọ ti iwa-ìpànìyàn náà ba tẹsiwaju. Lẹhin ifọrọwanilẹnuwo náà ní agbẹnusọ SSS kan sọ pe “a pe wọn nítorí ìwádìí fi hàn pé àwọn lo wà lẹyìn iwa-ìpànìyàn òṣèlú t'in ṣẹlẹ̀ lọ́wọ́lọ́wọ́ ní ìpínlẹ̀ náà àti pé lẹyìn ifọrọwanilẹnuwo náà, wọn fi ìkẹ́dù hàn àti pe wọn ni aṣẹ láti fọwọ sí ìwé àdéhùn láti fún àlàáfíà ní aye ni ìpínlẹ̀ naa”. [6]
Ṣáájú awọn ìdìbò gbogboògbò ti Oṣù Kẹrin ọdún 2011, Ekpeyong jíròrò lóri àwọn ǹkan ti o le dínkù tí o lòdì sí àwọn ìdìbò ọfẹ ati òdodo. Ìwọ̀nyí pẹlú àwọn gbígbé ohun ìjà arufin, àwọn ìtàn itan jẹ nínú àwọn oníròyìn, ẹ̀sìn, iwa-ìpànìyàn olóṣèlú àti àwọn ẹgbẹ́ Islam ti àgbààgbà bíi Boko Haram . [7] Ní iṣaaju, o ti sọrọ lòdì si “kikọ́ àwọn ibi iṣeré nípasẹ díẹ nínú àwọn ìjọba ìpínlẹ̀ sí àwọn ẹgbẹ́ alatako”. [8] O ni SSS yoo pèsè ààbò fún gbogbo ẹgbẹ́ ní gbogbo àsìkò ìdìbò, àti pé yóó ríi dájú pé gbogbo àwọn ẹgbẹ́ ní ààyè ìdíje. [9] Ní ọjọ keji oṣù Keje ọdún 2015, wọn yọ Ekpeyong kúrò nípasẹ Ààrẹ Muhammadu Buhari àti pé o rọpo nipasẹ Lawal Musa Daura ti o jẹ olùfẹyìntì ti ile-ibẹwẹ tí ipinlẹ̀. [10]
Mímú n
[àtúnṣe | àtúnṣe àmìọ̀rọ̀]Ni Oṣu Kẹjọ ọdún 2018, wọn mú Ekpeyong lẹhinna wọn tu silẹ nipasẹ Àjọ Awọn Iwa-aje ati Iṣowo (EFCC) nítorí ẹ̀sun pé o ṣe alabapin nínú iṣowo ohun ija bílíọ̀nù méjì dọ́là . [11] [12]
Awọn itọkasi
[àtúnṣe | àtúnṣe àmìọ̀rọ̀]- ↑ https://web.archive.org/web/20150713130512/https://dss.gov.ng/index.php/aboutus/leadership/item/126-ekpenyong-esien-ita
- ↑ http://allafrica.com/stories/201009090762.html
- ↑ https://web.archive.org/web/20120319000840/http://odili.net/news/source/2011/mar/8/512.html
- ↑ https://web.archive.org/web/20120319210700/http://www.transparencyng.com/index.php?option=com_content&view=article&id=2118%3Aita-ekpenyong&catid=161%3Apubliccivil-servants&Itemid=169
- ↑ https://web.archive.org/web/20120316214723/http://www.thisdaylive.com/articles/varying-the-guard-according-to-his-taste/79191/
- ↑ http://allafrica.com/stories/201105120511.html?page=2
- ↑ https://web.archive.org/web/20110607072824/http://234next.com/csp/cms/sites/Next/Home/5686538-146/story.csp
- ↑ http://indepthafrica.com/nigeria/headlines/sss-okah-boko-haram-illegal-arms-threaten-polls/
- ↑ https://web.archive.org/web/20110321083754/http://www.thisdaylive.com/articles/nigeria-s-competitive-authoritarians/88013/
- ↑ http://www.punchng.com/Articl.aspx?theartic=Art201103151534950[Ìjápọ̀ tí kò ṣiṣẹ́ mọ́]
- ↑ https://www.premiumtimesng.com/news/top-news/186031-buhari-backtracks-appoints-new-sss-chief-acting-dg.html
- ↑ https://www.premiumtimesng.com/news/headlines/279563-breaking-efcc-arrests-former-sss-chief-ita-ekpenyong.html
- Iyobosa Uwugiaren; Chuks Ohuegbe; Golu Timothy; Emmanuel Iriogbe (8 September 2010). "Igboman Heads Army 40 Yrs After Civil War". Leadership (Abuja). http://allafrica.com/stories/201009090762.html. Retrieved 2011-06-22.
<ref> tag with name "Leadership20100908" defined in <references> is not used in prior text.