Letitia Tyler
Letitia Tyler | |
|---|---|
| Obìnrin Àkọ́kọ́ Orílè-èdè Amẹ́ríkà | |
| In office 4 April 1841 – 10 September 1842 | |
| Ààrẹ | John Tyler |
| Asíwájú | Jane Harrison |
| Arọ́pò | Priscilla Tyler |
| Àwọn àlàyé onítòhún | |
| Ọjọ́ìbí | Letitia Christian Oṣù Kọkànlá 12, 1790 Virginia, Améríkà |
| Aláìsí | September 10, 1842 (ọmọ ọdún 51) |
| (Àwọn) olólùfẹ́ | John Tyler |
| Àwọn ọmọ | 9 |
Letitia Christian Tyler (Ọjọ́ Kejìlá Oṣù Kọkànlá, 1790 – Ọjọ́ Kẹwàá Oṣù Kẹsàn, 1842) ni Ìyáàfin Àkọ́kọ́ ti Orílẹ̀-èdè Amẹ́ríkà láti ọdún 1841 sí 1842 gẹ́gẹ́ bí ìyàwó àkọ́kọ́ Ààrẹ John Tyler.
Tyler di ìyàwó àkọ́kọ́ kejì ní Amẹ́ríkà nígbà tí ọkọ rẹ̀ di ààrẹ kejì ti Amẹ́ríkà ní ọdún 1841, ó sì di ìyábìnrin àkọ́kọ́ nígbà tí Ààrẹ William Henry Harrison kú ní oṣù tó tẹ̀lé e, tí ọkọ rẹ̀ sì gorí ipò ààrẹ.
Ìgbésí ayé ní ìbẹ̀rẹ̀ àti ìgbéyàwó rẹ̀
[àtúnṣe | àtúnṣe àmìọ̀rọ̀]Wọ́n bí Letitia Christian ní ọjọ́ kejìlá oṣù kọkànlá ọdún 1790 ní Virginia. Ó jẹ́ ọmọ keje fún àgbẹ̀ kan.[1]
Letitia kò kọ́ ẹ̀kọ́. Sibẹsibẹ, a kọ́ ọ bi o ṣe le jẹ́ olùtọ́jú ọgbà.[2]
Àwọn ìdílé Kristẹni àti Tyler mọ ara wọn dáadáa, Letitia sì pàdé John Tyler nígbà tí ó ṣèbẹ̀wò ní ọdún 1808. Wọ́n bẹ̀rẹ̀ ìfẹ́sọ́nà tí ó pẹ́ tó ọdún márùn-ún títí wọ́n fi ṣe ìgbéyàwó ní ọdún 1813.[3]
Àwọn òbí Letitia kú ní kété lẹ́yìn ikú rẹ̀, wọ́n sì fi ogún ńlá sílẹ̀ fún un, òun àti John Tyler sì bí ọmọ mẹ́sàn-án, ṣùgbọ́n méjì kú.[4]
Owó tí wọ́n ń gbà láti tọ́ àwọn ọmọ púpọ̀ àti láti máa ṣe ìṣèlú pọ̀ ju ogún tí wọ́n bá gbà lọ. Tyler ni o ni ojuse lati ṣakoso ile-iṣẹ naa nigbati ọkọ rẹ ko ba si nibẹ.
Tyler bá ọkọ rẹ̀ lọ nígbà tí ó jẹ́ gómìnà Virginia. Gẹ́gẹ́ bí ìyàwó Gómìnà, ó ṣiṣẹ́ gẹ́gẹ́ bí olùgbàlejò ní olú ìlú ìpínlẹ̀ Richmond ṣùgbọ́n nígbà tí wọ́n yàn án sí United States Congress, kò tẹ̀lé e lọ sí Washington, DC .
Jálẹ̀ ìgbésí ayé rẹ̀, ó dojú kọ àwọn ìṣòro ìlera, ó sì ní àrùn ọpọlọ nígbẹ̀yìn-gbẹ́yín. Síbẹ̀, ó ṣì ń lo àkókò rẹ̀ jù ní ṣíṣé àbójútó oko tàbí kíkà Bíbélì rẹ̀.[1]
Ipa rẹ̀ gẹ́gẹ́ bí Ìyáàfin Àkọ́kọ́ ti Amẹ́ríkà àti ikú rẹ̀
[àtúnṣe | àtúnṣe àmìọ̀rọ̀]Ikú òjijì Ààrẹ William Henry Harrison ní ọdún 1841 ló mú kí John Tyler gba ipò agbára. Ìlera Letitia Tyler ti jẹ́ kí ó má ṣeé ṣe fún un láti ṣàkóso White House, òun àti àwọn ìdílé rẹ̀ yòókù kò rìnrìn àjò lọ sí Washington lẹ́sẹ̀kẹsẹ̀. Nígbà tí ó dé, ó wà lórí kẹ̀kẹ́ lórí òrùlé ilé funfun.
Bó tilẹ̀ jẹ́ pé ó ní agbára láti ṣe iṣẹ́ Ìyáàfin Àkọ́kọ́, Tyler yan ìṣàkóso Ilé Ààfin fún ọmọbìnrin rẹ̀ Letitia àti iṣẹ́ rẹ̀ gẹ́gẹ́ bí olùgbàlejò fún ìyàwó ọmọ rẹ̀ Priscilla.[5]
Ìlera ara àti ti ọpọlọ Tyler burú síi ní ọdún 1842. Ó ní àrùn ẹ̀gbà kejì ní ọjọ́ kẹsàn-án oṣù kẹsàn-án ọdún 1842, ó sì kú ní ọjọ́ kejì, ọjọ́ kẹwàá oṣù kẹsàn-án.
Òun ni obìnrin àkọ́kọ́ tó kú nígbà tó ń ṣiṣẹ́ gẹ́gẹ́ bí Ìyá Àkọ́kọ́ ti Orílẹ̀-èdè Amẹ́ríkà, òun sì ni obìnrin tó kéré jùlọ nínú gbogbo Ìyá Àkọ́kọ́ ti Amẹ́ríkà, tó kú nígbà tó pé ọmọ ọdún mọ́kànléláàádọ́ta.[6]
Àwọn ìtọ́kasí
[àtúnṣe | àtúnṣe àmìọ̀rọ̀]- 1 2 Gould, Lewis L. (1996). American First Ladies: Their Lives and Their Legacy. Garland Publishing. https://archive.org/details/isbn_9780815325857/.
- ↑ Diller, Daniel C. (2001). The Presidents, First Ladies, and Vice Presidents: White House Biographies, 1789–2001. CQ Press. https://archive.org/details/presidentsfirstl0000dill/.
- ↑ Wives of the American Presidents, 2d ed.. McFarland. https://books.google.com/books?id=w67uCwAAQBAJ&pg=PA63.
- ↑ Gould, Lewis L.. American First Ladies: Their Lives and Their Legacy. pp. 449–462. https://archive.org/details/isbn_9780815325857/.
- ↑ Lindsay, Rae (2001). The Presidents' First Ladies. R & R Writers / Agents, Inc.. ISBN 9780965375337. https://books.google.com/books?id=Eo0xcLkycIwC&pg=PA111. Retrieved November 17, 2017.
- ↑ Strock, Ian Randal (2016). Ranking the First Ladies. Carrel Books. pp. 28. ISBN 9781631440601. https://archive.org/details/rankingfirstladi0000stro.