Maroons
| Leonard Parkinson, Maroon Leader, Jamaica, 1796.jpg |
| 18th-century illustration of a Maroon |
| Regions with significant populations |
|---|
| North and South America, Jamaica, Mauritius |
| Èdè |
|
English-based creole languages, French-based creole languages |
| Ẹ̀sìn |
| Ẹ̀yà abínibí bíbátan |
|
Maroon peoples |
Maroons jẹ ìran ẹ̀yà kàn ni ilé aláwọ̀ dúdú Áfíríkà tí wọ́n wá ní ilé Amẹ́ríkà àti islands ni ìlú Indian Ocean tí wọ́n bo lóko ẹrú, pẹlu ọkọ̀ ojú Òfurufú tàbí manumission, tí wọ́n sì dá ibùgbé tí wọ́n sílè. Tí wọ́n sì mọ sì wọ́n mú sì àwọn ọmọ onílù Amẹ́ríkà gàn gàn, ọ̀pọ̀ ìgbà evolving into dá dúró creole cultures be àpẹẹrẹ eya Garifuna àti àwọn Mascogos.[1]

Ìtàn =
[àtúnṣe | àtúnṣe àmìọ̀rọ̀]ìgbà ìkoni leru
[àtúnṣe | àtúnṣe àmìọ̀rọ̀]Ni ayé New World, ni nkan bí ìbẹ̀rẹ̀ ọdún 1512, àwọn ẹrú ilé adúláwò Afíríkà sá mọ àwọn olówò wọ́n láti ilé Spanish ṣùgbọ́n wọ́n kò dára pò mọ àwọn ará ìlú wọn dá ibùgbé tí wọ́n kalẹ loto.[2] nígbà tí àwọn ẹrú àti Amerindians darapọ láti dá dúró àpapọ̀ wọ́n ni wọ́n pé ní "Maroons". ti ilé Caribbean islands, wọn dá àwùjọ tí wọ́n kalẹ ni àgàbàgebè islands, àti àkójọ àwọn ọmọ ológun ti tí wọ́n.[3]
Itọkasi
[àtúnṣe | àtúnṣe àmìọ̀rọ̀]- ↑ Diouf, Sylviane A. (2016). Slavery's Exiles: The Story of the American Maroons. New York: NYU. pp. 81, 171–177, 215, 309. ISBN 978-0-8147-2449-1. OCLC 864551110.
- ↑ Drake, Frances (1909–1914). Voyages and Travels: Ancient and Modern. The Harvard Classics. para. 21. http://www.bartleby.com/33/34.html.
- ↑ Dinnerstein, Leonard; Jackson, Kenneth T., eds (1975). American Vistas: 1607–1877 (2nd ed.). Oxford University Press. p. 64. https://books.google.com/books?id=ZnAKAQAAMAAJ.