Jump to content

Moyo Okediji

Lát'ọwọ́ Wikipedia, ìwé ìmọ̀ ọ̀fẹ́
Moyo Okediji
Ilẹ̀abínibí Nigerian
Training
Movement African art
Ibiàwọn https://www.moyookediji.com

Moyo Okediji LL-Q34311 (yor)-Tunmise123-Moyo Okediji.wav Listen jẹ́ onímọ̀ nípa ìtàn iṣẹ́ ọnà, ayàwòrán àti oníṣẹ́ ọnà tí ọ̀pọ̀lọpọ̀ iṣẹ́ rẹ̀ ní àwọn àmì tó ṣe pàtàkì nípa àwọn apá àṣà Yorùbá tí ó jinlẹ̀.[1] Ó jẹ́ ọ̀kan lára àwọn ọmọ ẹgbẹ́ Ọnà, ẹgbẹ́ kan tí ó dá lórí iṣẹ́ ọnà Obafemi Awolowo University.

Ìbẹ̀rẹ̀ pẹ̀pẹ̀ àti ẹ̀kọ́ rẹ̀

[àtúnṣe | àtúnṣe àmìọ̀rọ̀]

A bí Òkèdìjí ní ìlú Èkó ní ọdún 1956; ìdílé rẹ̀ wá láti ìlú Ọ̀yọ́, ní ìpínlẹ̀ Ọ̀yọ́. Bàbá rẹ̀, Ọládẹ̀jọ Òkédìjí, kó lọ sí Ilé-Ifẹ̀ nígbà tí Òkédìjí wà ní kékeré, ó sì lo ọ̀pọ̀lọpọ̀ ọdún ọ̀dọ́langba rẹ̀ nínú abúlé. Ní ọdún 1977, ó parí ẹ̀kọ́ rẹ̀ nínú ìmọ̀ yíya àwòrán ní Yunifásítì ti Ifẹ̀, lẹ́yìn náà, ó ṣiṣẹ́ gẹ́gẹ́ bí olùrànlọ́wọ́ ní Faculty of Arts ní Yunifásítì náà. Lẹ́yìn náà, Òkédìjí gba ìwé ẹ̀rí onípele kejì (master's degree) ní Yunifásítì ti Benin, lẹ́yìn náà ni ó padà sí Yunifásítì ti Ifẹ̀ gẹ́gẹ́ bí olùkọ́. Nígbà tí ó wà ní Benin, àwọn ọ̀nà iṣẹ́ ayàwòrán ará Guyana, Doris Rodgers, tí ó fi àwọn ohun ọ̀ṣọ́ ilẹ̀ Áfíríkà kún iṣẹ́ rẹ̀, jẹ́ àwòta fún un, tí ó sì nípa lórí àwọn iṣẹ́ rẹ̀.[2]

Ní àwọn ìparí ọdún 1980 àti ìbẹ̀rẹ̀ ọdún 1990, Òkédìjí, pẹ̀lú Kunle Filani àti àwọn mìíràn jẹ́ ọmọ ẹgbẹ́ tó ń rí sí ọ̀rọ̀ iṣẹ́ ọ̀nà èyí tí à ń pè ní Ọnà, àfojúsùn ẹgbẹ́ yìí ni láti máa tọ́ka sí àwọn ìjìnlẹ̀ ọ̀rọ̀ àwọn àgbà, òwe, àti àwọn èrò ìríran Yorùbá nínú iṣẹ́ ọ̀nà wọn èyí tí wọ́n ṣe àtúnṣe sí tí wọ́n sì ṣàgbékalẹ̀ rẹ̀ gẹ́gẹ́ bí àwọn ohun tí ó ṣẹlẹ̀ ní ayé òde òní ní. [3] Ní àsìkò náà, ó tún ṣe àtúnṣe ìwé ìròyìn ìgbà kúkúrú kan tí à ń pè ní Kurio Africana. Ẹgbẹ́ náà ṣe ìfihàn àkọ́kọ́ wọn ní oṣù kẹta, ọdún 1989 ní Yunifásítì ti Ìbàdàn.

Òkédìjí tẹ̀síwájú láti gba oyè ọ̀mọ̀wé (PhD) ní Yunifásítì Wisconsin ní ọdún 1995. Ó jẹ́ Olùtọ́jú Àwọn iṣẹ́ Ọnà Áfíríkà àti ti òkè Òkun ní Ilé ìṣe-iṣẹ́-ọnà-lọ́jọ̀ sí ti Denver láti ọdún 2003 sí ọdún 2008. Lọ́wọ́lọ́wọ́ ó jẹ́ òṣìṣẹ́ tí ó ń ṣiṣẹ́ olùkọ́ ní Yunifásítì Texas, Austin. [4]

Àwọn ìwé rẹ̀

[àtúnṣe | àtúnṣe àmìọ̀rọ̀]
  • Okediji, Moyo, 2011, Western Frontiers of African Art. Rochester, NY: University of Rochester

Press.ISBN 9781580463706.

  • Okediji, Moyo. 2003. The Shattered Gourd: Yoruba Forms in 20th Century American Art.

Seattle: University of Washington Press. ISBN 0295981504.

  • Okediji, Moyo. 2002. African Renaissance: Old Forms, New Images in Yoruba Art. Boulder:

University Press of Colorado. ISBN 0870816810.

Àwọn ìtọ́kasí

[àtúnṣe | àtúnṣe àmìọ̀rọ̀]
  1. University of California, Los Angeles. (1967). African arts. Vol 30, p43
  2. Harris, M. D. (1996). Contemporary yoruba art in ile-ife: History, continuum, motive, and transformation. Available from ProQuest Dissertations & Theses Globa, p172
  3. Harris p165
  4. Leslie Lyon (February 28, 2011). "Race, gender and sexuality in African art". University of Texas at Austen News. https://news.utexas.edu/2011/02/28/okediji_moyo. Retrieved October 11, 2015.[Ìjápọ̀ tí kò ṣiṣẹ́ mọ́]