Nima, Accra

Nima jẹ ilu Zongo ni Agbègbè Accra Nla ti Ghana . Ìlú náà jẹ́ olókìkí nítorí ọjà rẹ̀ - ọja Nima .
Ipìlẹ̀ṣẹ̀
[àtúnṣe | àtúnṣe àmìọ̀rọ̀]Nima ni ipilẹ̀ṣẹ̀ rẹ láti Èdè Ga . O túmọ̀ si "ìlú Oba". Ó túmọ̀ si Ọba ni ede Ga, nígbà ti òrò ìlú ni ede kanna jẹ́ Mann . Ni ómìíràn, Nima le jẹ ìtọ́kasí si òrò Lárúbáwá Ni'ma, eyiti o túmọ̀ sí ìbùkún.
Ìtàn
[àtúnṣe | àtúnṣe àmìọ̀rọ̀]Nima jẹ eyiti o tóbi jùlọ ati òkan nínú àwọn agbègbè Zongo àtijọ́ jùlọ ni Ghana pẹ̀lú àwọn ipilẹ̀ṣẹ̀ títí di ọdún 1836. Òkan nínú àwọn ìtàn Ìpìlẹ̀ṣẹ̀ olókìkí ni pe agbègbè naa je gbígbà láti Osus Nípasẹ̀ àwọn Odoi Kwaos Pẹ̀lú àwọn ero lati ṣe oko. Ni àkókò diẹ lẹhinna, bótilẹjépé, ó gbàgbọ́ pe Odoi Kwaos fi ilẹ naa fún Malam Amadu Futa lati lo gégébi ibùgbé. Nítorínà, ìdílé Futa ni a kà si àwọn ọlùdásìlè Nima. Ibùgbé naa ni a maa n pe ni ìdajì kan ti agbègbè ibeji, Mamobi-Nima, bi o tilẹ jẹ pe o jẹ julọ lati tọka si awọn ilu meji ti o sunmọ.
Àṣà
[àtúnṣe | àtúnṣe àmìọ̀rọ̀]Nima jẹ agbègbè ti Musulumi jẹ́ gàba lórí. Bii òpòlọpò àwọn agbègbè Zongo, bótilẹjépé, o ṣe àfihàn onírúurú nla ni ẹ̀sìn ati ẹ̀yà (ti awọn eniyan Dogon ti Mali jẹ gàba lórí, ti a tun mọ ni Kaado tabi kardo). Òkan nínú àwọn ile ìjọsìn ti o tobi jùlọ, Ilé-ìjọsìn ti Pentikọst, wa ni òpópónà akọkọ.
Ọrò Ajé
[àtúnṣe | àtúnṣe àmìọ̀rọ̀]Nima ni idagbasoke gẹgẹbi ipinnu fun awọn oniṣowo lati awọn ẹkun ariwa ti Ghana ati lati awọn orilẹ-ede to wa nitosi gẹgẹbi Togo ati Burkina Faso . O jẹ ibudo iṣowo pataki kan. Ọja Nima, ti a mọ ni agbegbe bi Kasoa Mamudu, jẹ ọkan ninu awọn ọja ti o tobi julọ ti o si n ṣiṣẹ julọ ni Accra; O wa ni opopona Al-Waleed Bin Talal Highway. Ọjọbọ jẹ awọn ọjọ ọja, ati pe ọja n ṣowo ni awọn woro irugbin, awọn irugbin, ẹfọ, awọn turari, ati ẹran-ọsin. Diẹ ninu awọn olutaja ṣe iṣowo ni awọn oogun ibile. Ọja naa nfunni ni ẹiyẹ pẹlu alailẹgbẹ tabi awọ ẹyọkan fun awọn iṣé Pàtàki. Àwọn ọníṣòwò ati awọn ti n ta ọja dudu n ṣiṣẹ nítòsí ọja naa.
Ọja miiran ti n ṣowo pupọ julọ nípa ẹfọ títà wa ni 1 mile (2 km) kuro ni ilu ìbẹjì Mamobi.
Ìṣẹ̀lẹ̀ Ìbọn yínyìn
[àtúnṣe | àtúnṣe àmìọ̀rọ̀]Ni ọjọ kejìdínlógún Oṣu Kini ọdun 2022, ikọlu ìwà-ipá wáyé láàárín àwọn ẹgbẹ́ ọrọgún méjì ni Nima ati Mamobi. Àwọn ọmọ ẹgbẹ́ ti awọn ọníjàgídíjàgan kọlu Pẹ̀lú Ìbọn, gilaasi gígé, ati awọn ìgò . Diẹ ninu àwọn ènìyàn meje ni Ile-iṣẹ ọlọpa Ghana mu. GHS20,000 ẹbun ni a fi si ori awọn olori ẹgbẹ meji: Kumordzi ati Bombom ati pe wọn ti sọ pe wọn nfẹ. Farouk Daudi ni a mu fun ipa rẹ ninu ija naa.
Ọlókìkí
[àtúnṣe | àtúnṣe àmìọ̀rọ̀]- Mohammed Kudus