Oko (orisha)
Oko, tí a tún mọ̀ sí Ocô ní èdè àti ìlú Brazil, [1] [2] [3] jẹ́ Orisha [4] tí àwọn ará Yoruba ní àwọn agbègbè kan ní Nàìjíríà àti Benin Republic ń sìn. Gẹ́gẹ́ bí ìtàn ti sọ, ó jẹ́ ọdẹ àti agbẹ̀ alágbára, àti ẹni tí ó ń gbógun ti ìwùwà ìkà pelu agbára àti ìmọ̀ Ògùn. Ó ní ìbáṣepọ̀ pẹ̀lú ìkórè tuntun ọdọọdún ti iṣu funfun Áfíríkà . Láàrín àwọn òrìṣà, wọ́n kà á sí ọ̀rẹ́ tímọ́tímọ́ fún Oosa, Ogiyan, Shango, ọkọ Oya ni igba kò rí àti Yemoja. Wọ́n sọ pé oyin ni ìránṣẹ́ òrìsà Oko. [5]
Nínú ìwé Candomblé ti Brazil, ó dúró fún ọ̀kan lára àwọn Orishas ti iṣẹ́ àgbẹ̀, pẹ̀lú Ogum . [6] Gẹ́gẹ́ bí Prandi ti sọ, a máa ń rántí àwọn orin Oko àti ìtàn àròsọ, ṣùgbọ́n wíwà wọn nínú ayẹyẹ kò ṣọ̀wọ́n. [7] Nínú ìṣojú rẹ̀, ó ní ọ̀pá onígi, ó lu fèrè egungun, ó sì wọ aṣọ funfun. [8] A so Oko pọ̀ mọ́ Saint Isidore láàárín àwọn oníṣẹ́ orisha ti Cuba ti Santería (Lucumí) àti Regla de Ocha . [9] [10]
Àwọn Àkíyèsí
[àtúnṣe | àtúnṣe àmìọ̀rọ̀]- ↑ Comissão Catarinense de Folclore 1953, p. 51.
- ↑ Ianamá 1984, p. 79.
- ↑ Prandi 2017.
- ↑ Adeoye 1989.
- ↑ Vogel 1981, p. 96.
- ↑ Prandi 2005, p. 103.
- ↑ Prandi 2005, p. 118.
- ↑ Amado 2012.
- ↑ De La Torre 2004, p. 81.
- ↑ Marra Grassi, p. 20.
Àwọn ìtọ́kasí
[àtúnṣe | àtúnṣe àmìọ̀rọ̀]- Prandi, Reginaldo (2017) (in Portuguese). Aimó: Uma viagem pelo mundo dos orixás. Editora Seguinte. pp. 200. ISBN 978-8543809670. https://books.google.com/books?id=QJ0uDwAAQBAJ&q=Oc%C3%B4+orix%C3%A1.
- Amado, Jorge (2012) (in Portuguese). Bahia de Todos-os-Santos. Companhia das Letras. pp. 400. ISBN 978-8580864298. https://books.google.com/books?id=uJ2p__JpvY0C&q=Oc%C3%B4+orix%C3%A1.
- (in Portuguese) Boletim trimestral. Comissão Catarinense de Folclore, Instituto Brasileiro de Educação, Ciência e Cultura. 1953. pp. 118. http://memoria.bn.br/docreader/DocReader.aspx?bib=884677&PagFis=1051&Pesq=oc%c3%b4.
- (in Portuguese) Espaço-Orixá-Sociedade: arquitetura e liturgia do candomblé. Ianamá. 2004. pp. 84. ISBN 8585151013. https://books.google.com/books?id=AVBZAAAAMAAJ&q=Oc%C3%B4+orix%C3%A1.
- Vogel, Susan Mulli (1981). For Spirits and Kings: African Art from the Paul and Ruth Tishman Collection. New York: Harry N. Abrams, Inc, NY. pp. 256. ISBN 0870992678. https://books.google.com/books?id=jsK6O1jtcTIC&q=Bees+are+considered+the+messengers+of+Oko.
- Adeoye, C. L. (1989) (in Yoruba). Ìgbàgbọ́ àti ẹ̀sìn Yorùbá. Ibadan: Evans Bros. Nigeria Publishers. pp. 270–279. ISBN 9781675098.
- Marra, Sandrino Luigi. QUEL CHE RESTA DEL VODU. Lulu.com. ISBN 9781326334086.
- De La Torre, Miguel A. (2004) (in Spanish). Santeria: The Beliefs and Rituals of a Growing Religion in America. Wm. B. Eerdmans Publishing. pp. 246. ISBN 0802849733. https://books.google.com/books?id=DgN8h0GreckC&q=Oko+Saint+Isidore.
- Prandi, J. Reginaldo (2005) (in Portuguese). Segredos guardados. Companhia das Letras. pp. 328. ISBN 9788535906271. https://books.google.com/books?id=MJ1ZAAAAMAAJ.