Jump to content

Oladipo Ogunlesi

Lát'ọwọ́ Wikipedia, ìwé ìmọ̀ ọ̀fẹ́
Oladipo Ogunlesi
Fáìlì:Oladipo Ogunlesi.jpg
BornTheophilus Oladipo Ogunlesi
(1923-07-12)12 Oṣù Keje 1923
Sagamu, Southern Region, British Nigeria (now in Ogun State, Nigeria)
Died19 January 2023(2023-01-19) (ọmọ ọdún 99)
NationalityNigerian
Institutions
Notable studentsIsaac Folorunso Adewole, Benjamin Oluwakayode Osuntokun
Known forFirst Nigerian professor of medicine

Theophilus Oladipo Ogunlesi (12 Keje 1923 - 19 January 2023) jẹ ọmọ ile-ẹkọ ọmọ ile-ẹkọ gíga ni orílè-èdè Nàìjíríà àti dókítà iṣoogun ti a mọ gẹgẹ bi olukọ akọkọ ti Oògùn ni orílè-èdè Nàìjíríà. Omo bibi ìlù Sagamu ni Ìpínlẹ̀ Ogun, Ogunlesi bẹ̀rẹ̀ ẹ̀kọ́ re ni St. Paul Primary School, Sagamu, ko to lọ si CMS Grammar School, Lagos, níbi to ti gba ìwé eri ile ìwé gírámà ni odun 1940. O tẹsiwaju awọn ẹkọ rẹ ni Yaba Higher College, fun ẹ̀kọ́ iṣaaju-egbogi ati ikẹkọ iṣoogun. Lẹhinna o lọ si Ile-ẹkọ gíga ti Ilu Lọndọnu ati Yunifásítì ti Minnesota nibiti o ti gba awọn iwe-ẹkọ gíga lẹhin rẹ.

Ogunlesi padà si Nàìjíríà o si darapo mo Oṣiṣẹ Ilu (Ìjọba) ìwọ Oorun Nàìjíríà , o ṣiṣẹ gẹgẹbi oṣiṣẹ iṣoogun lati ọdun 1950 si 1956. Ni 1961, o di olukọni ni University of Ibadan (UI), nibiti o ti ṣe itan-akọọlẹ ni ọdun mẹrin lẹhinna nípa di di olukọ akọkọ ti Nàìjíríà nípa oogun. Ó kó ipa pàtàkì nínú ìdàgbàsókè ẹ̀kọ́ ìṣègùn ní Nàìjíríà, ó sìn gẹ́gẹ́ bí aṣáájú ti ilé ìwòsàn Yunifásítì (UCH) Ibadan, àti National Postgraduate Medical College of Nigeria .

Nigba iṣẹ rẹ, Ogunlesi jẹ ẹlẹgbẹ ti Royal College of Physicians ti London ati Royal College of Physicians of Edinburgh . Wọ́n yàn án gẹ́gẹ́ bí ọ̀kan nínú Ẹgbẹ́ Àwọn Oníṣègùn Nàìjíríà àti Àwùjọ Àgbáyé fún Haipatensonu . Ise Ogunlesi ko koja ìwádìí ati oògùn, o tun kan eko ati imoran. Ó kọ ọ̀pọ̀lọpọ̀ ìwé àti ìwé, àwọn akẹ́kọ̀ọ́ tí wọ́n ń bójú tó o, àwọn kan lára wọn ni Isaac Folorunso Adewole, Kayode Oshuntokun, àti Yombo Awojobi .

Igbesi aye ibẹrẹ ati ẹkọ

[àtúnṣe | àtúnṣe àmìọ̀rọ̀]

Ojo kejila osu keje ọdun 1923 ni won bi Oladipo Ogunlesi si bàbà alagbede ni ilu Sagamu, Ìpínlẹ̀ Ogun. [1] Láàrín ọdún 1931 si ọdún 1940, o lọ si St Paul's Primary School to wà ni Sagamu. Lẹhinna o gba iwe-ẹri ile-iwe gírámà ni CMS Grammar School ti o wa ni ilu Eko, nibi ti ẹkọ gíga rẹ ti jẹ ki o pe ni "ọgbọn" lati ọdọ olukọ ile-iwe gíga rẹ. [2] [3]

Láàrin ọdún 1941 ati ọdún 1942, o lọ si eto iṣoogun ìṣáájú ni Ile-ẹkọ giga Yaba . Láti ọdún 1942 si ọdún 1947, o gba iwe-aṣẹ ni Iṣẹ abẹ ati Oògùn (LSM) pẹlu iyatọ ni awọn ààyè ti Oogun ati Ìlera Awujọ lati Ilé-ìwé Iṣoogun Yaba . Ni ọdun 1948, Ile-iwe Iṣoogun ti Yaba ti wa ni pipade, ni ṣiṣe ọna fun ìdásílẹ̀ Ilé-ìwé Iṣoogun ti Ile-ẹkọ gíga ti Ìbàdàn , èyítí o funni ni awọn oye iṣoogun ni ìbátan pẹlu University of London . [4] Láti ọdún 1947 si 1949, awọn ti o ni LSM ko mọ bi awọn oṣiṣẹ iṣoogun ni Nigeria. Ìdàgbàsókè yii jẹ ki o lepa àfikún iwe-aṣẹ ati iwe-ẹri ni ààyè iṣoogun. [4] Ni ọdun 1950, o kọja awọn idanwo idapọmọra ni Edinburgh, ati ni ọdun 1957, o gba oye oye ile-iwe giga akọkọ rẹ ni òògùn lati Ile-ẹkọ giga ti Ilu Lọndọnu . Ni ọdun 1958, o ṣaṣeyọri pari awọn ìdánwò ọmọ ẹgbẹ ti Royal College of Physicians of England ati Royal College of Physicians of Edinburgh . Ni ọdun 1968, o gba oye ile-ẹkọ iṣoogun ti ile-iwe giga keji lati University of Minnesota ni Amẹrika ti Amẹrika. [4]

Awọn atẹjade ti a yan

[àtúnṣe | àtúnṣe àmìọ̀rọ̀]
  1. . Nigeria. Missing or empty |title= (help);
  2. Àṣìṣe ìtọ́kasí: Invalid <ref> tag; no text was provided for refs named :0
  3. Ariyo 2023.
  4. 1 2 3 Ariyo 2023, p. 1.