Omu Okwei
| Omu Okwei Opene | |
|---|---|
| Ọjọ́ìbí | 1872 |
| Aláìsí | 1943 (ọmọ ọdún 70–71) |
| Orúkọ míràn | The Igbo Merchant Queen |
| Ọmọ orílẹ̀-èdè | Nigerian |
| Title | Omu Okwei of Ossomari |
| Olólùfẹ́ | Joseph Allagoa, Opene of Abo |
| Àwọn ọmọ | (First Son) Francis Allagoa. Mingi X of Nembe. (Second Son) Prince Peter Opene. (Great Grandson) Hon. Justice Ambrose E. Allagoa, Mingi XI Amanyanabo of Nembe (1914-2003).[1] |
| Parent(s) | Prince Osuna Afubeho Nzedegwu |
Madam Okwei Opene, tí a tún mọ̀ sí Omu Okwei ti Ossomari (1872–1943), jẹ́ oníṣòwò ayaba omo Nàìjíríà láti ìlú Ossomari.
Ìgbésí ayé àti iṣẹ́
[àtúnṣe | àtúnṣe àmìọ̀rọ̀]A bí Madam Omu Okwei-Anuenyi Opene ní ọdún 1872 fún ọmọ ọba Igbo Osuna Afubeho Nzedegwu, ti Ó jé ọmọ ìlú Ossomari a
Nígbà tí ó pé ọmọ ọdún mẹ́sàn-án, ìyá rẹ̀ rán an lọ sí àárín àwọn ọmọ Igala lọdọ ìkan nínú àbúrò ìyá rẹ̀ lóbìnrin. Ó kọ́ iṣẹ́ ìṣòwò, ó sì ń ta èso, iṣu àti adìyẹ. Nígbà tí ó pé ọmọ ọdún mẹ́ẹ̀ẹ́dógún, lẹ́yìn ikú baba rẹ̀, ó bẹ̀rẹ̀ simi gbé pẹ̀lú ìyá wọlé rẹ̀ ní Atani, ìlú kan ní etí odò Niger . [2]
Ní ọdún 1889, ó fẹ́ Joseph Allagoa, oníṣòwò kan láti Brass . Ìdílé rẹ̀ kò fara mọ́ ìpinnu yi, tí wọn sì kò láti fún un ní owó orí . Àwọn méjèèjì bí ọmọ kan, Joseph, wọ́n sì kọ ara wọn sílẹ̀ ní ọdún tó tẹ̀lé e. Ó ṣe káràkátà rékọjá Odò Niger, ó ń ta aṣọ, ìkòkò, àti fìtílà. Ó yí ìṣòwò ọjà re sí ìṣòwò oúnjẹ títà, lèyí tí ó ń ta fún àwọn ará Europe. Ní ọdún 1895, ó fẹ́ Opene to je omo ìlú Abo, ó sì bí ọmọkùnrin kejì, tí wọ́n sọ ní Peter. [2]
Ìjọba ilẹ̀ Gẹ̀ẹ́sì ṣe ìfilọ́lẹ̀ àwọn àkóso kan tí ó gbé ìgbáyégbádùn àwọn ọkùnrin lori àwọn obìnrin. Wọn gbé àwọn àgbékalẹ̀ ìwé òfin kan tí ó fún àwọn ọkùnrin ní àṣẹ láti jókòó gbó ejò ni í ilé ẹjọ́ ará ìlú. Okwei jẹ́ ọ̀kan lára àwọn obìnrin díẹ̀ tí wọ́n fún ní ìwé àṣẹ láti ṣiṣẹ́ ní Ilé ẹjọ́ ará ìlú Onitsha láti ọdún 1912 títí di ọdún 1930. [3]
Wọ́n fún un ní oyè Omu Ossomari ní oṣù kẹjọ ọdún 1935. Nínú ìjọba tí kò fari apakan da apakan sì látàrí eya ara, oye Omu je oyè àgbà ti ìgbìmọ̀ àwọn olórí obìnrin, ó ń bójútó ọ̀ràn àwọn obìnrin àti yíyanjú àwọn àríyànjiyàn. [2] Olisa, Wọ́n yàn án gẹ́gẹ́ bí ìyá Lójà, Alága Ìgbìmọ̀ Àwọn Ìyá lẹ́yìn tí ó kó ọrọ̀ jọ. Òun ni ìyálójà oníṣòwò ìkẹyìn kí àwọn ará Britain tó yí Ìgbìmọ̀ Àwọn Ìyá tí ń ṣàkóso títà ọjà padà. [2] [4] Okwei kú ní ọdún 1943 ní Onitsha, Nàìjíríà. [2]
Ọmọ ẹ̀gbọ́n rẹ̀, HRH Robert Olisa. Nzedegwu Kejì ti Ossomari (1894-1999) ṣiṣẹ́ gẹ́gẹ́ bí Olùdarí àti Olùtọ́jú ilẹ̀ àti ibojì rẹ̀ tí ó wà ní Ugolo Village Ossomala. [5] Ní àfikún, òun ni ìyá tí òbí ìyá ńlá ọmọ olórin ilẹ̀ Gẹ̀ẹ́sì ti Nàìjíríà Ikstarr.
Àwọn ìtọ́kasí
[àtúnṣe | àtúnṣe àmìọ̀rọ̀]- ↑ Ekejuba, Felicia. Omu Okwei, The Marchant Queen of Ossomari A Biographical Sketch=1967. Ibadan Nigeria: Historical Society of Nigeria. p. Vol 3, No 4. p633-646. https://www.jstor.org/stable/41856905=PA633-646.
- 1 2 3 4 5 Women in World History: A Biographical Encyclopedia. Waterford, Connecticut. Àṣìṣe ìtọ́kasí: Invalid
<ref>tag; name "WiWH" defined multiple times with different content. - ↑ Chuku, Gloria (2013). The Igbo Intellectual Tradition: Creative Conflict in African and African Diasporic Thought. New York: Palgrave Macmillan. p. 16. ISBN 978-1-137-31129-0. https://books.google.com/books?id=-WmYAAAAQBAJ&dq=Omu%20Okwei%20of%20Osomari&pg=PA16.
- ↑ "Okwei, Omu". The International Dictionary of Women's Biography. New York: Continuum. 1985. ISBN 0-8264-0192-9.
- ↑ Olisa (1971). The installation of Chief Ezeama Robert Olisa as the Atamanya Nzedegwu II of Ossomari with fragments of Ossomari history. Enugu Nigeria: Malfina press. https://openlibrary.org/works/OL6731470W/The_installation_of_Chief_Ezeama_Robert_Olisa_as_the_Atamanya_Ezedegwu_sic_II_of_Ossomari?edition=key%3A/books/OL4608935M=PA17.