Jump to content

Owó Bébà

Lát'ọwọ́ Wikipedia, ìwé ìmọ̀ ọ̀fẹ́
Ọgọ́rùn ún náírà (500)

Owó Bébà jẹ́ owó ìjọba tí ilé-ìfowópamọ́ àpapọ̀ àgbà orílẹ̀-èdè kan tẹ̀ jáde kí àwọn ọmọ orílẹ̀-èdè wọn ó lè ma ṣe àmúlò rẹ̀ fún káràkátà, ìdókòwò tàbí ìdíye lé ọjà láàrín ara wọn, tí wọ́n sì lè fi pamọ́ sílé ìfowópamọ́.[1] Lọ́pọ̀ ìgbà, owó kìí sábà á jẹ́ owó Bébà àyàfi èyí tí òfin orílẹ̀-èdè kan bá fọwọ́ sí.[2] Ṣíṣe ayédèrú owó bébà àti ̀ìwé sọwédowó ni ó wọ́pọ̀ lọ́dọ̀ àwọn jàndùkú ènìyàn, tí àwọn agbófinró ìjọba a sì má a ṣiṣẹ́ ọ̀tẹ̀lẹ́múyẹ̀ láti rọ́wọ́ tó àwọn oníwà ìbàjẹ́ náà.


Ànfàní àti àbùkù owó bébà

[àtúnṣe | àtúnṣe àmìọ̀rọ̀]
When Brazil changed currencies in 1989, the 1,000, 5,000, and 10,000 cruzados notes were overstamped and issued as 1, 5, and 10 cruzados novos notes for several months before cruzado novo notes were printed and issued. Paper money can be overstamped with new denominations, typically when a country converts to a new currency at an even, fixed exchange rate (in this case, 1000:1).

Ṣáájú kí wọ́n tó bẹ̀rẹ̀ sí ń tẹ owó bébà jáde, wọ́n ma ń lo irin, ayọ́ láti fi ṣe owó láti ma fi ṣe káràkátà láàrín ìgboro. Ọ̀pọ̀ ènìyàn ni ń ṣàròyé wípé ó wùwo, kò sì rọrùn láti máa gbé káàkiri. Àmọ́, lẹ́yìn tí wọ́n tẹ owó bébà jáde, púpọ̀ ènìyàn ló tẹ́wọ́ gbàá látàrí wípé ó dùn ún gbé, ó sì dùn ún tọ́jú pẹ̀lú. Bá kan náà ni wọ́n sì lè ṣe àyípadà owó onírin tàbí aláyọ̀ tí wọ́n ti kọ́kọ́ tẹ̀ jàde tẹ́lẹ̀ nílé-ìfowópamọ́, èyí mú kí owó bébà di ìtẹ́wọ́gbà káàkiri. Owó bébà ní ànfàní tó pọ̀ ju owó onírin lọ, lára àwọn ànfàní rẹ̀ ni bí ó ṣe dùn ún gbé kiri, àmọ́ kò lẹ́mìí bíi ti owó onírin. Owó bébà dára lójú àmọ́, ó lè ya bí ó bá jábọ́ sínú omi tàbí kí ó jóná bí iná bá kàn án, ilé ìfowópamọ́ kò sí ní gbàá padà bí ǹkan bá ti ṣe é. Bí ó tilẹ̀ jẹ́ wípé, owó onìrin tàbí ayọ́ kò ní àwọn àbùkù wọ̀nyí, ó sì lè lo ẹgbẹ̀lẹ́gbẹ̀ ọdún nínú omí láì ní bàjẹ́. Àmọ́, owó onírin a má a lọ sókè sódò. [3][4]

  • Ṣíṣe ayédèrú owó bèbà ti di tọ́rọ́-fọ́nkàlé látàrí ìrinṣẹ́ ìtẹ̀wé tí ó ń tẹ àwọ̀ oríṣiríṣi sí orì bébà, òun sì ni púpọ̀ àwọn jàndùkú ènìyàn ma ń lò láti fi tẹ owó bébà jáde láti tan àwọn ọlọ́jà jẹ. Onírúurú ̀ọnà ni ọ̀pọ̀ orílẹ̀-èdè ti gbà láti dènà bí àwon kọ̀lọ̀rọ̀sí ènìyàn ṣe ń lo àwọn irinṣẹ́ ìgbàlódé yìí láti fi ṣe owó bébà.
  • Ó lójú ilé-iṣẹ́ tí ìjọba fùn ní ànfàní láti pèsè owó onírin pẹ̀lú òna àra tí wọ́n ti là kalẹ̀ fún wọn láti tọ̀, pípèsè owó onírin kìí ná ìjọba lówó pùṕọ̀ rárá, a sì ma ràn ìjọba lọ́wọ́ láti dín ìnáwó wọn lórí títẹ owó kù. Àmọ̀, owó bébà má a gbọ́n ìjọba lówó gidi láti tẹ owó bébà tàbí owó láílọ̀nù kan jáde, pàá pàá jùlọ owó tí ó jẹ́ olú owò láàrín àwọn owó tókù.
  • Owo beba kii kuta bi ko ba ti jona tabi ki o ya si aimoye ọna, amọ bi o ba je wipe o kan gbó lasan ni tabi ankan dasi lori ti o si fẹ yi irisi rẹ pada, awọn ile-ifowopamọ ṣi le gba a pada ki wọn si fi omiran dipo. Amọ ohun ti o daju ni wipe owo beba ko lemii bii ti owo onirin.n
  • Bi owo beba ba pọ, yoo ṣe e gbe lati ibikan si ibomiran lai pariwo. Amọ owo onirin ko ri bẹẹ, bi wọn ba ṣe n gbe ni ariwo yoo ma ta setigbọ gbogbo eniyan, bakan naa ni ko ṣe e to ki o ma rọ́ lu ara wọn.

Awọn Ìtọ́kasí

[àtúnṣe | àtúnṣe àmìọ̀rọ̀]
  1. "paper money". Merriam-Webster. Retrieved Àdàkọ:Date. Check date values in: |access-date= (help)
  2. "Legal Tender Guidelines". British Royal Mint. Archived from the original on 17 December 2008. Retrieved 2007-09-02. Unknown parameter |url-status= ignored (help)
  3. Famous shipwrecks from which valuable precious metals and coins were recovered in recent years include the Atocha and the SS Central America. Shipwreck coins are highly collectible, and dealers sometimes post photos on the internet.
  4. "Virtual Shipwreck and Hoard Map by Daniel Frank Sedwick, LLC". sedwickcoins.com. Archived from the original on 23 June 2012. Retrieved 3 June 2012. Unknown parameter |url-status= ignored (help)