Àwọn èdè Austronésíà: Ìyàtọ̀ láàrin àwọn àtúnyẹ̀wò

Lát'ọwọ́ Wikipedia, ìwé ìmọ̀ ọ̀fẹ́
Content deleted Content added
Legobot (ọ̀rọ̀ | àfikún)
k Bot: Migrating 66 interwiki links, now provided by Wikidata on d:q49228 (translate me)
k replacing Unicode code points from the private range (U+E000 to U+F8FF) by the proper combining accents
 
Ìlà 11: Ìlà 11:
|map_caption=}}
|map_caption=}}


Ebí àwon èdè kan nìyí tí èdè tí ó wà nínú rèogófà. Àwon tí ó ń so àwon èdè yìí tó àádórin lé ní igba mílíònù (270 million). Wón ń so wón láti Madagascar dé Eastern Island: Wón tún ń so wón láti Taiwan dé hawal títí dé New Zealand. Wón tún máa ń pe Austronesian yìí ní Malayo-Polynesian. Ó jé òkan nínú àwon ebí èdè tí ó tóbi jù.
Ẹbí àwọn èdè kan nìyí tí èdè tí ó wà nínú rẹ̀ọgọ́fà. Àwọn tí ó ń sọ àwọn èdè yìí tó àádọ́rin lé ní igba mílíọ̀nù (270 million). Wọ́n ń sọ wọ́n láti Madagascar dé Eastern Island: Wọ́n tún ń sọ wọ́n láti Taiwan dé hawal títí dé New Zealand. Wọ́n tún máa ń pe Austronesian yìí ní Malayo-Polynesian. Ó jẹ́ ọ̀kan nínú àwọn ẹbí èdè tí ó tóbi jù.
Ohun tí kò jéàwon onímò mò dájú sáká iye èdè tí ó wà nínú ebí yìí ni pé òpò ìgbà ni won kì í lè dá èdè mò yàtòèka-èdè. Yàtò sí èyí, àwon èdè yìí ti ń wo inú ara. Ìyen ni pé enì kan lè máa so èdè A àti B papò nítorí òwò tí ó ń jéàwon ènìyàn pàdé ara won.
Ohun tí kò jẹ́àwọn onímọ̀ mọ̀ dájú sáká iye èdè tí ó wà nínú ẹbí yìí ni pé ọ̀pò ìgbà ni wọn kì í lè dá èdè mọ̀ yàtọ̀ẹ̀ka-èdè. Yàtọ̀ sí èyí, àwọn èdè yìí ti ń wọ inú ara. Ìyẹn ni pé ẹnì kan lè máa so èdè A àti B papọ̀ nítorí òwò tí ó ń jẹ́àwọn ènìyàn pàdé ara wọn.
Ìpín méta pàtàkì ni a máa ń sábì pín ebí yìí sí. Àwon ìpín méta náàs ni Western Austronesian, Eastern Austronesian àti Central Austronesian.
Ìpín mẹ́ta pàtàkì ni a máa ń sábì pín ẹbí yìí sí. Àwọn ìpín mẹ́ta náàs ni Western Austronesian, Eastern Austronesian àti Central Austronesian.
Àwon egbé èdè tí ó wà nínú Western Austronesian tó èédégbèta. Wón ń bo wón ní Madagascar, Malaysia, àwon Erékùsù Indonesia, Phillipines, Taiwan àti apá kan Vietnam àti Cambodia àti igun ìwò-oòrùn New Guinea. Ara won máà ni àwon èdè méjì Micronesia (tí wón ń fé chamorro àti Palauan).
Àwọn ẹgbẹ́ èdè tí ó wà nínú Western Austronesian tó ẹ̀ẹ́dégbẹ̀ta. Wọ́n ń bọ wọ́n ní Madagascar, Malaysia, àwọn Erékùsù Indonesia, Phillipines, Taiwan àti apá kan Vietnam àti Cambodia àti igun ìwọ̀-oòrùn New Guinea. Ara wọn máà ni àwọn èdè méjì Micronesia (tí wọ́n ń fẹ́ chamorro àti Palauan).
Àwon tí ó wà nínú egbé Eastern Austronesian náà tó èédégbèta èdè. Wón tún máa ń pe egbé Eastern Austronesian ní oceanic. Wón ń so wón ní New Guinea, gbogbo àwon erékùsù bí egbèrún méwàá ní Melanesia, Micronesia àti Polynesia sùgbón àwon tí ó ń so wón kò ju mílíònù méjì àbò lo (2.5million).
Àwọn tí ó wà nínú ẹgbẹ́ Eastern Austronesian náà tó ẹ̀ẹ́dẹ́gbẹ̀ta èdè. Wọ́n tún máa ń pe ẹgbẹ́ Eastern Austronesian ní oceanic. Wọ́n ń sọ wọ́n ní New Guinea, gbogbo àwọn erékùsù bí ẹgbẹ̀rún méwàá ní Melanesia, Micronesia àti Polynesia ṣùgbọ́n àwọn tí ó ń sọ wọ́n kò ju mílíọ̀nù méjì àbọ̀ lọ (2.5million).
Àwon èdè tí ó wà nínú egbé Central Austronesian jé àádójo (150). Àwon tí ó ń so wón jé mílíònù mérin àbò ní ààrin gbùngbùn àwon erékùsù Indonesia.
Àwọn èdè tí ó wà nínú ẹgbẹ́ Central Austronesian jẹ́ àádọ́jọ (150). Àwọn tí ó ń sọ wọ́n jẹ́ mílíọ̀nù mẹ́rin àbọ̀ ní ààrin gbùngbùn àwọn erékùsù Indonesia.





Àtúnyẹ̀wò lọ́wọ́lọ́wọ́ ní 13:20, 13 Oṣù Kẹ̀sán 2017

Àwọn èdè Austronesian
Ìpínká
ìyaoríilẹ̀:
Maritime Southeast Asia, Oceania, Madagascar, Taiwan
Ìyàsọ́tọ̀:one of the world's major language families; although links with other families have been proposed, none of these has received mainstream acceptance
Àwọn ìpín-abẹ́:
Formosan (several primary branches)
Malayo-Polynesian (perhaps a sub-branch of Formosan)
ISO 639-2 and 639-5:map
[[File:

|350px]]

Ẹbí àwọn èdè kan nìyí tí èdè tí ó wà nínú rẹ̀ tó ọgọ́fà. Àwọn tí ó ń sọ àwọn èdè yìí tó àádọ́rin lé ní igba mílíọ̀nù (270 million). Wọ́n ń sọ wọ́n láti Madagascar dé Eastern Island: Wọ́n tún ń sọ wọ́n láti Taiwan dé hawal títí dé New Zealand. Wọ́n tún máa ń pe Austronesian yìí ní Malayo-Polynesian. Ó jẹ́ ọ̀kan nínú àwọn ẹbí èdè tí ó tóbi jù. Ohun tí kò jẹ́ kí àwọn onímọ̀ mọ̀ dájú sáká iye èdè tí ó wà nínú ẹbí yìí ni pé ọ̀pò ìgbà ni wọn kì í lè dá èdè mọ̀ yàtọ̀ sí ẹ̀ka-èdè. Yàtọ̀ sí èyí, àwọn èdè yìí ti ń wọ inú ara. Ìyẹn ni pé ẹnì kan lè máa so èdè A àti B papọ̀ nítorí òwò tí ó ń jẹ́ kí àwọn ènìyàn pàdé ara wọn. Ìpín mẹ́ta pàtàkì ni a máa ń sábì pín ẹbí yìí sí. Àwọn ìpín mẹ́ta náàs ni Western Austronesian, Eastern Austronesian àti Central Austronesian. Àwọn ẹgbẹ́ èdè tí ó wà nínú Western Austronesian tó ẹ̀ẹ́dégbẹ̀ta. Wọ́n ń bọ wọ́n ní Madagascar, Malaysia, àwọn Erékùsù Indonesia, Phillipines, Taiwan àti apá kan Vietnam àti Cambodia àti igun ìwọ̀-oòrùn New Guinea. Ara wọn máà ni àwọn èdè méjì Micronesia (tí wọ́n ń fẹ́ chamorro àti Palauan). Àwọn tí ó wà nínú ẹgbẹ́ Eastern Austronesian náà tó ẹ̀ẹ́dẹ́gbẹ̀ta èdè. Wọ́n tún máa ń pe ẹgbẹ́ Eastern Austronesian ní oceanic. Wọ́n ń sọ wọ́n ní New Guinea, gbogbo àwọn erékùsù bí ẹgbẹ̀rún méwàá ní Melanesia, Micronesia àti Polynesia ṣùgbọ́n àwọn tí ó ń sọ wọ́n kò ju mílíọ̀nù méjì àbọ̀ lọ (2.5million). Àwọn èdè tí ó wà nínú ẹgbẹ́ Central Austronesian jẹ́ àádọ́jọ (150). Àwọn tí ó ń sọ wọ́n jẹ́ mílíọ̀nù mẹ́rin àbọ̀ ní ààrin gbùngbùn àwọn erékùsù Indonesia.


Itokasi[àtúnṣe | àtúnṣe àmìọ̀rọ̀]