Àwọn Ogun Napoleon: Ìyàtọ̀ láàrin àwọn àtúnyẹ̀wò
k r2.7.3) (Bot: Ìfikún fy:Napoleontyske oarloggen |
k r2.6.8) (Bot: Ìfikún eo:Napoleonaj Militoj |
||
Ìlà 110: | Ìlà 110: | ||
[[el:Ναπολεόντειοι Πόλεμοι]] |
[[el:Ναπολεόντειοι Πόλεμοι]] |
||
[[en:Napoleonic Wars]] |
[[en:Napoleonic Wars]] |
||
[[eo:Napoleonaj Militoj]] |
|||
[[es:Guerras Napoleónicas]] |
[[es:Guerras Napoleónicas]] |
||
[[et:Napoleoni sõjad]] |
[[et:Napoleoni sõjad]] |
Àtúnyẹ̀wò ní 18:04, 7 Oṣù Kejìlá 2012
Awon Ogun Napoleon | |||||||
---|---|---|---|---|---|---|---|
Top: Battle of Austerlitz Bottom: Battle of Waterloo | |||||||
| |||||||
Belligerents | |||||||
Coalition forces:
Austria[a] |
French Empire and satellites: French Empire Holland[f] | ||||||
Commanders | |||||||
Archduke Charles Prince Schwarzenberg |
Napoleon I of France Joseph Bonaparte | ||||||
Casualties and losses | |||||||
from 3,350,000 to 6,500,000, see Full list | |||||||
|
OGUN NAPOLEON
Ìjàgbara tí a n pe ní revolution tí ó selè ní France jé kí Fance ní òtá púpò ní ìlú Òyìnbó. Èyí ni ó sì fa ogun tí ó selè láàrin 1792 sí 1815 tí ó férè máa dáwó dúró.
Ní àsìkò ogun yìí, ilè Faransé ní Ògágun kan tí orúko rè n jé Napoleon Bonaparte. Òpòlopò ogun ni Napoleon sé. Léyìn ìgbà tí ó ti ségun wònyí, ó so ara rè di emperor ní 1804. Léyìn ìgbà tí ó ti di olórí ilè Faransé tán ó tún fé di olórí gbogbo ìlú Òyìnbó. Nítorí ìdí èyí, gbogbo ìlú Òyìnbó ni ó wá gbógun tì í kí àbá rè yìí má baà lè se.
Àwon ìlú tó n bá ilè Faransé jà nígbà náà ni Austria, Prussia, Russia, Britain àti Spain. Àwon omo ogun ilè Faransé pò gan-an ni. Wón sé òpòlopò ogun. Àwón eléyìí tí ó se pàtàkì jù ni ogun Marengo àti Hohenlinden ní 1800 ti Austerlitz ní 1805 àti ti Jena ní 1806. Ìségun yìí fún Napoleon ní agbara láti máa darí ilè ìlú Òyìnbó.
Sùgbón sá, àwon ológun ojú omi ilè Gèésì lágbára gan-an ni. Ògá won ni Lord Nelson. Wón ségun omo ogun ilè Faransé ní ogun Nile ní 1798. Èyí ni kò jé kí ilè Faranse rí ilè Gèésì gbà.
Inú bí Napoleon, kò jé kí àwon oja ilè Gèésì kojá sí àwon ilè ìlú Òyìnbó mìíràn mó. Àìrí ojà ilè Gèésì yìí dá wàhálà sílè fún àwon ilè yòókù. Spain yarí. Ó gbógun ti Napoleon. Ilè Gèésì lo ran Spain lówó. Eni tí ó saájú omo ogun ilè Gèésì lo ni Arthur Wellesley tí ó padà wá n jé Duke of Wellington. Wón ségun àwon ìja kan. Ó se, Russia dara pò mó ilè Gèésì àti Spain. Napoleon sígun lo sí Russia sùgbón gbogbo omo ogun rè ni ó kí sí òhún. Torí gbogbo ìsègun wònyí, Bsritain, Prussia, Sweden, Russia àti Astria para pò láti bá ilè Faranse jà. Wón ségun. Wón wo Paris ní 1814. Ní 1815, wón lé Napoleon lo sí Elba. Ó sá àsálà ó sì wá bá omo ogun Britain àti Prussia jà ni Waterloo. Wón ségun Napoleon wón wá lé e lo sí St Helena.
Àyọkà yìí tàbí apá rẹ̀ únfẹ́ àtúnṣe sí. Ẹ le fẹ̀ jù báyìí lọ tàbí kí ẹ ṣàtúnṣe rẹ̀ lọ́nà tí yíò mu kúnrẹ́rẹ́. Ẹ ran Wikipedia lọ́wọ́ láti fẹ̀ẹ́ jù báyìí lọ. |