Ẹ́gíptì Ayéijọ́un: Ìyàtọ̀ láàrin àwọn àtúnyẹ̀wò

Lát'ọwọ́ Wikipedia, ìwé ìmọ̀ ọ̀fẹ́
Content deleted Content added
k r2.6.6) (Bot: Ìfikún bar:Oids Egyptn
Addbot (ọ̀rọ̀ | àfikún)
k Bot: Migrating 122 interwiki links, now provided by Wikidata on d:q11768 (translate me)
Ìlà 24: Ìlà 24:


[[Ẹ̀ka:Ẹ́gíptì Ayéijọ́un| ]]
[[Ẹ̀ka:Ẹ́gíptì Ayéijọ́un| ]]

[[af:Antieke Egipte]]
[[als:Altes Ägypten]]
[[am:ጥንታዊ ግብፅ]]
[[an:Antigo Echipto]]
[[ar:مصر القديمة]]
[[arz:مصر القديمه]]
[[ast:Antiguu Exiptu]]
[[az:Qədim Misir]]
[[bar:Oids Egyptn]]
[[bat-smg:Senuobės Egėpts]]
[[be:Старажытны Егіпет]]
[[be-x-old:Старажытны Эгіпет]]
[[bg:Древен Египет]]
[[bn:প্রাচীন মিশর]]
[[br:Henegipt]]
[[bs:Stari Egipat]]
[[ca:Antic Egipte]]
[[cdo:Gū Ăi-gĭk]]
[[ceb:Karaang Ehipto]]
[[ckb:میسری کەڤنار]]
[[cs:Starověký Egypt]]
[[cv:Авалхи Икĕпат]]
[[cy:Yr Hen Aifft]]
[[da:Det gamle Egypten]]
[[de:Altes Ägypten]]
[[diq:Mısıro Antik]]
[[el:Αρχαία Αίγυπτος]]
[[eml:Egétt antîg]]
[[en:Ancient Egypt]]
[[eo:Antikva Egiptio]]
[[es:Antiguo Egipto]]
[[et:Vana-Egiptus]]
[[eu:Antzinako Egipto]]
[[ext:Antíguu Egitu]]
[[fa:مصر باستان]]
[[fi:Muinainen Egypti]]
[[fiu-vro:Vana-Egüptüs]]
[[fr:Égypte antique]]
[[fur:Antîc Egjit]]
[[fy:Alde Egypte]]
[[ga:Sean-Éigipt]]
[[gan:古埃及]]
[[gl:Antigo Exipto]]
[[gu:પ્રાચીન ઇજિપ્ત]]
[[gv:Yn Çhenn Egypt]]
[[he:מצרים העתיקה]]
[[hi:प्राचीन मिस्र]]
[[hif:Purana Egypt]]
[[hr:Drevni Egipat]]
[[hu:Ókori Egyiptom]]
[[hy:Հին Եգիպտոս]]
[[ia:Egypto ancian]]
[[id:Mesir Kuno]]
[[ilo:Taga-ugma nga Ehipto]]
[[is:Egyptaland hið forna]]
[[it:Antico Egitto]]
[[ja:古代エジプト]]
[[jv:Mesir Kuna]]
[[ka:ძველი ეგვიპტე]]
[[kn:ಪ್ರಾಚೀನ ಈಜಿಪ್ಟ್‌]]
[[ko:고대 이집트]]
[[ku:Misira kevnare]]
[[kv:Важ Египет]]
[[la:Aegyptus antiqua]]
[[lez:Дегь Мисри]]
[[lt:Senovės Egiptas]]
[[lv:Senā Ēģipte]]
[[min:Masia Kuno]]
[[mk:Древен Египет]]
[[ml:ഈജിപ്ഷ്യൻ സംസ്കാരം]]
[[mn:Эртний Египет]]
[[mr:प्राचीन इजिप्त संस्कृती]]
[[ms:Mesir Purba]]
[[mwl:Antigo Eigito]]
[[my:ရှေးဟောင်းအီဂျစ်]]
[[nap:Antìc Egittò]]
[[nds:Oolt Ägypten]]
[[nds-nl:Olle Egypte]]
[[ne:प्राचीन मिस्र]]
[[new:प्राचीन मिस्र]]
[[nl:Oude Egypte]]
[[nn:Egypt i oldtida]]
[[no:Oldtidens Egypt]]
[[oc:Egipte antica]]
[[pa:ਪ੍ਰਾਚੀਨ ਮਿਸਰ]]
[[pl:Starożytny Egipt]]
[[pnb:پرانا مصر]]
[[pt:Antigo Egito]]
[[qu:Mawk'a Ihiptu]]
[[ro:Egiptul Antic]]
[[ru:Древний Египет]]
[[rue:Старовікый Еґіпет]]
[[scn:Eggittu anticu]]
[[sh:Stari Egipat]]
[[si:පුරාතන ඊජිප්තුව]]
[[simple:Ancient Egypt]]
[[sl:Stari Egipt]]
[[sm:Le Malo o Aikupito]]
[[sq:Egjipti i lashtë]]
[[sr:Стари Египат]]
[[sv:Forntida Egypten]]
[[sw:Misri ya Kale]]
[[ta:பண்டைய எகிப்து]]
[[te:పురాతన ఈజిప్టు]]
[[tg:Мисри Бостон]]
[[th:อียิปต์โบราณ]]
[[tk:Gadymy Müsür]]
[[tl:Sinaunang Ehipto]]
[[tr:Antik Mısır]]
[[tt:Борынгы Мисыр]]
[[uk:Стародавній Єгипет]]
[[ur:قدیم مصر]]
[[vec:Antico Egito]]
[[vi:Ai Cập cổ đại]]
[[war:Hadton Ehipto]]
[[xmf:ჯვეში ეგვიპტე]]
[[yi:אוראלט עגיפטן]]
[[za:Guj Aigib]]
[[zh:古埃及]]
[[zh-classical:古埃及]]
[[zh-min-nan:Kó͘-tāi Ai-ki̍p]]
[[zh-yue:古埃及]]

Àtúnyẹ̀wò ní 11:30, 10 Oṣù Kẹta 2013

Ìtàn ilẹ̀ Ẹ́gíptì


Àyọkà yìí jẹ́ ìkan nínú àwọn àyọkà ẹlẹ́sẹẹsẹ
Ẹ́gíptì Ayéijọ́un
Ẹ́gíptì Aṣíwájú Ìran-ọba
Ẹ́gíptì Ìran-ọba Àkọ́kọ́
Ìgbà Ìran-ọba Ìbẹ̀rẹ̀
Ilẹ̀ọba Àtijọ́
Ìgbà Àpínyà Àkọ́kọ́
Ilẹ̀ọba Àrin
Ìgbà Àpínyà Kejì
Ilẹ̀ọba Tuntun
Ìgbà Àpínyà Kẹta
Ìgbà Àkọ́kọ́ Akẹmẹ́nídì
Ìgbà Ìgbẹ̀yìn
Ìgbà Kejì Akẹmẹ́nídì
Ìgbà Ptolemy
Alẹksándà Ẹnínlá
Ptolemaic Egypt
Roman & Byzantine Egypt
Christian Egypt
Byzantine Egypt
Sassanid Occupation
Muslim Egypt
Fatimid Egypt
Ayyubid Egypt
Mamluk Egypt
Ottoman Egypt
Modern Egypt
French Campaign
Muhammad Ali Dynasty
Khedivate of Egypt
Sultanate of Egypt
Kingdom of Egypt
Republic
Fall of Mubarak Government
{Àdàkọ:Data99

Èbúté Ẹ́gíptì
Àwọn Ìran-ọba Ẹ́gíptì Ayéijọ́un
Ẹ́gíptì Aṣíwájú Ìran-ọba
Ìgbà Ìran-ọba Àkọ́kọ́
Ìgbà Ìran-ọba Ìbẹ̀rẹ̀
Ilẹ̀ọba Àtijọ́
Ìgbà Apínníyà Àkọ́kọ́
Middle Kingdom
Ìgbà Apínníyà Kejì
Ilẹ̀ọba Tuntun
Ìgbà Apínníyà Kẹta
First Persian Period
Late Period
Second Persian Period
Ptolemaic Dynasty
The pyramids of Giza are among the most recognizable symbols of the civilization of ancient Egypt.
Map of ancient Egypt, showing major cities and sites of the Dynastic period (c. 3150 BC to 30 BC)

Ẹ́gíptì Ayéijọ́un ni asailaju ayeijoun ti apailaorun Ariwa Afrika, to wo jo si isale Odo Nile nibi ti orile-ede ayeodeoni Egypt wa. Asailaju ti ara Egypti gbajo ni bi odun 3150 SK (gegebi Iseoroasiko apejose ti ara Egypti )[1] pelu isodokan oselu Apa Oke ati Apa Isale Egypti labe farao akoko.[2] Itan Egypti ayeijoun sele bi eseese awon Ileoba, ti won je pinpinniya pelu awon igba aitoro ti won unje Igba Apinniya. Ileoba Atijo ti Igba Ibere Amobaba, Ileoba Arin ti Igba Arin Amobaba ati Ileoba Tuntun ti Igba Opin Amobaba. Egypti de ogo agbara re nigba Ileoba Tuntun, ni igba Ramesi, leyin eyi ni obere si ni bo si igba irele diedie. Egypt je sisegun latowo awon alagbara okere ni titelentele. Leyin iku Aleksanda Eninla, ikan ninu awon ogagun re to unje Ptolemy Soter, so ara re di ajoba tuntun Egypt. Iran-oba Ptolemi yi joba lori Egypt titi de odun 30 SK, nigba to bo sowo Ile Romu to si di igberiko Romu.[3]

Ijasirere asailaju Egipti ayeijoun je be nitori agbara re lati le gbe pelu awon isele Ifonofoji Odo Nilo. Agbara asotele ati ikojanu ibomirin ile olora inu afonifoji fa opo eso ogbin wa, eyi lo si mu idagbasoke awujo ati asa wa. Pelu opo ohun amulo o se ese fun ijoba lati segbowo imulo awon alumoni to wa ni afonifoji Nilo ati awon agbegbe ashale to yika, atetebere idagbasoke sistemu ikoole fun ra ara won, igbajo ikole akojopo ati awon iseowo iseagbe, idunadura pelu awon agbegbe ayika, ati ise ologun to fe segun awon ota okere to si le fi agbara Egypti han. Lati sakoso awon agbese wonyi ni awon akowe, olori esin, ati awo aseamojuto labe ijanu Farao, eni to ridaju pe awon eniyan ara Egipti wa lokan labe sistemu awon igbagbo esin.[4][5]

Ninu awon opo oriire awon ara Egipti ayeijoun ni okuta fifo, ile wiwon ati awon ona ikole to fa kiko awon piramidi gbangba, tempili, ati obeliski; sistemu mathimatiki, sistemu iwosan to sise ati to se e mulo, awon sistemu ibomirin ati ona ida iseagbe, awon oko-ojuomi akoko,[6] amo fiyansi Egypti ati iseoroiseona digi (gilasi), iru isemookomooka tuntun, ati adehun alafia atetejulo ti a mo.[7] Egypt left a lasting legacy. Its art and architecture were widely copied, and its antiquities carried off to far corners of the world. Its monumental ruins have inspired the imaginations of travellers and writers for centuries. A new-found respect for antiquities and excavations in the early modern period led to the scientific investigation of Egyptian civilization and a greater appreciation of its cultural legacy.[8]

Ìtàn

Ìgbà aṣíwájú ìran-ọba

Ìgbà Àtètèbẹ̀rẹ̀ Ìran-ọba

Ilẹ̀ọba Àtijọ

Itokasi

  1. "Chronology". Digital Egypt for Universities, University College London. Retrieved 25 March 2008. 
  2. Dodson (2004) p. 46
  3. Clayton (1994) p. 217
  4. James (2005) p. 8
  5. Manuelian (1998) pp. 6–7
  6. Àṣìṣe ìtọ́kasí: Invalid <ref> tag; no text was provided for refs named AIA
  7. Clayton (1994) p. 153
  8. James (2005) p. 84