Sidia Jatta
Sidia Jatta | |
|---|---|
| Chairperson of the People's Democratic Organisation for Independence and Socialism | |
Lọ́wọ́lọ́wọ́ | |
| Ó gun orí àga 1986 | |
| Deputy | Halifa Sallah |
| Àwọn àlàyé onítòhún | |
| Ọjọ́ìbí | Sidia Sana Jatta 1945 (ọmọ ọdún 80–81) |
| Other political affiliations | Coalition 2016 |
| Alma mater | University of Grenoble |
Sidia Sana Jatta (tí a bí ní ọdún 1945) jẹ́ olóṣèlú, ọ̀mọ̀wé, àti òǹkọ̀wé ará Gambia
Ìgbésí ayé àti ẹ̀kọ́ ní ìbẹ̀rẹ̀
[àtúnṣe | àtúnṣe àmìọ̀rọ̀]A bí Jatta ní Mandinka ní Sutukoba, agbègbè Wuli. Ó kẹ́kọ̀ọ́ ní agbègbè náà àti ní Nungua Secondary School, nítòsí Accra, Ghana láti ọdún 1961 sí 1963, kí ó tó padà sí Gambia láti lọ sí Yunifásítì Yundum láti ọdún 1964 sí 1966. Lẹ́yìn tí ó ti ṣiṣẹ́ gẹ́gẹ́ bí olùkọ́ ní onírúurú ilé-ẹ̀kọ́ alákọ̀ọ́bẹ̀rẹ̀ àti girama títí di ọdún 1972, ó forúkọ sílẹ̀ ní Yunifásítì Grenoble láti ọdún 1973 sí 1978, ó gba ìwé-ẹ̀rí oyè àkọ́kọ́ àti oyè master nínú ìmọ̀ èdè. Ó padà sí France lẹ́ẹ̀kan síi láti tẹ̀síwájú nínú ẹ̀kọ́ rẹ̀ ní ọdún 1983. [1]
Iṣẹ́ ọwọ́
[àtúnṣe | àtúnṣe àmìọ̀rọ̀]Lẹ́yìn tí ó padà sí Gambia, Jatta ṣiṣẹ́ fún Ilé-iṣẹ́ Ìdàgbàsókè Ẹ̀kọ́ láti ọdún 1978 sí 1983, lẹ́yìn náà gẹ́gẹ́ bí olórí òṣìṣẹ́ ìdàgbàsókè ẹ̀kọ́, ó sì tún jẹ́ olùwádìí ní International African Institute, London láti ọdún 1980 sí 1982. Ó fi iṣẹ́ rẹ̀ sílẹ̀ ní ọdún 1986 láti tako iṣẹ́ ìjọba egbẹ́ awọn enìyàn tó ní Ìlọsíwájútí ó ń ṣàkóso.
Jatta dá ẹgbẹ́ ajọ awọn enìyàn ti dẹ́mókírátì fún Òmìnira àti Ìṣọ̀kan awọn enìyàn sílẹ̀ ní ọdún 1986, ẹgbẹ́ òṣèlú alátakò sí ààrẹ Sir Dawda Jawara tí ó ń ṣàkóso, wọ́n sì yàn án gẹ́gẹ́ bí alága àkọ́kọ́ wọn ní ọdún 1987. Òun ni olùdarí ìwé ìròyìn ẹgbẹ́ náà, Foroyaa. Ó dúró ní agbègbè Wulli fún PDOIS ní ìdìbò Ilé Aṣòfin ti ọdún 1987, ó sì tún dúró ní ọdún 1992, ṣùgbọ́n ó parí ní ìdìbò méjèèjì. Pẹ̀lú Halifa Sallah, ó kọ̀ láti fún un ní ipò nínú ìjọba Igbimọ Iṣakoso aṣẹ fun awọn Ọmọ-ogun ní ọdún 1994. Wọ́n ti mú un fún ìgbà díẹ̀ ní oṣù Kẹjọ ọdún 1994 nítorí ìfòfindè ìjọba lórí àwọn ìgbòkègbodò ìṣèlú.
Ní ọdún 1997, wọ́n pín agbègbè Wulli sí àwọn agbègbè méjì (Ìlà-Oòrùn Wulli àti Ìwọ̀-Oòrùn Wulli) ó sì borí ní agbègbè Wulli West nínú ìdìbò aṣòfin orílẹ̀-èdè ti ọdún 1997. Lẹ́yìn náà, ó di ọ̀kan lára àwọn alárìíwísí tó ń ṣọ̀tẹ̀ jùlọ nínú ìjọba APRC nínú ìgbìmọ̀ aṣòfin orílẹ̀-èdè náà.
Ó tún jẹ́ ọmọ ẹgbẹ́ ìgbìmọ̀ aṣòfin orílẹ̀-èdè láti Ìwọ̀ Oòrùn Wuli. Jatta tún ni akọ̀wé agbà fún egbẹ́ Ìdàgbàsókè ekọ́ àti Ìmọ̀ agbàlagbà Wulli.
Àwọn ìtọ́kasí
[àtúnṣe | àtúnṣe àmìọ̀rọ̀]- ↑ Perfect, David (27 May 2016). Historical Dictionary of The Gambia. Rowman & Littlefield. p. 236. ISBN 9781442265264. https://books.google.com/books?id=9MknDAAAQBAJ&q=235.
- Gambia: Pese ajile ati titaja to munadoko fun awọn agbe - Sidia Jatta allafrica.com 20 Oṣù Kẹta 2007
- Sidia Jatta[Ìjápọ̀ tí kò ṣiṣẹ́ mọ́] Ibi ìpamọ́ àwọn ènìyàn ilẹ̀ Áfíríkà (ojú ìwé náà ni a fi pamọ́)