Thenjiwe Lesabe
| Thenjiwe Lesabe | |
|---|---|
| Ọjọ́ìbí | Oṣù Kínní 5, 1932 Hope Fountain, Matabele, Zimbabwe |
| Orúkọ míràn | Thenjiwe Khumalo |
| Iṣẹ́ | Politician |
| Ìgbà iṣẹ́ | 1949-2011 |
| Gbajúmọ̀ fún | Political activism |
| Notable work | 1949-1953 activist of the Gama Sigma Club. Among the first women to join the National Democratic Party (NDP). Leader of ZAPU Women's League until banning of party in 1962. Involved in the Zhi Public Uprisings in the 60's. |
Thenjiwe Lesabe jẹ́ ọmọ orílẹ̀-èdè Zimbabwe tó tún jẹ́ olùkọ́, onímọ̀ ogun àti ajìjàgbara òṣèlú.
Ìgbésí ayé àti iṣẹ́ ìbẹ̀rẹ̀
[àtúnṣe | àtúnṣe àmìọ̀rọ̀]Wọ́n bí Khumalo ní Hope Fountain nítòsí Bulawayo ní ọjọ́ karùn-ún oṣù kìíní ọdún 1932. Ó lọ sí White Water Primary, lẹ́yìn náà ó kọ́ ẹ̀kọ́ gẹ́gẹ́ bí olùkọ́ ní Hope Fountain. Ó jẹ́ olùkọ́ ní ilé ìwé alákọ̀ọ́bẹ̀rẹ̀ Lotshe ní Mkokoba kí ó tó fi iṣẹ́ sílẹ̀ ní ọdún 1949, ó sì dara pọ̀ mọ́ Bantu Mirror gẹ́gẹ́ bí oníròyìn. [1]
Ìjàǹbá òṣèlú
[àtúnṣe | àtúnṣe àmìọ̀rọ̀]Láàárín ọdún 1949 sí 1953, ó jẹ́ ajìjàgbara òṣèlú ní ẹgbẹ́ àwùjọ kan tí a ń pè ní Gama Sigma Club tí ó dojúkọ àwọn ọ̀ràn àwùjọ fún àwọn ará Áfíríkà. Ní ọdún 1957, ó dara pọ̀ mọ́ Ìgbìmọ̀ Ààrẹ Orílẹ̀-èdè Gúúsù Rhodesian, ó sì di ọ̀kan lára àwọn ọmọ ẹgbẹ́ àkọ́kọ́ nínú ẹgbẹ́ náà. [2]
Ní ọdún 1960, ó dara pọ̀ mọ́ ẹgbẹ́ oṣèlú dẹ́mókírátì ti Orílẹ̀-èdè, wọ́n sì yàn án gẹ́gẹ́ bí alága ìgbìmọ̀ agbègbè Bulawayo ní ìgbìmọ̀ àkọ́kọ́ láàárín àwọn ẹ̀ka. Gẹ́gẹ́ bí alága, ó darapọ̀ àwọn agbègbè méjì ti Mzilikazi àti Barbourfields, ó sì dá ẹ̀ka kan sílẹ̀ tí a ń pè ní Mziba.
Lẹ́yìn ìfòfindè NDP àti ìdásílẹ̀ ZAPU lẹ́yìn náà, Lesabe dúró gẹ́gẹ́ bí alága ẹgbẹ́ àwọn obìnrin nínú ẹgbẹ́ tuntun náà títí tí wọ́n fi fòfindè ẹgbẹ́ náà ní ọdún 1962.
Lesabe tẹ̀síwájú nínú ìgbòkègbodò rẹ̀ láìka ìfòfindè ẹgbẹ́ òṣèlú náà sí, lẹ́yìn náà ó di ara Ìgbìmọ̀ Olùtọ́jú Ènìyàn (PCC) [3] níbi tí wọ́n ti yàn án sí Ìgbìmọ̀ Orílẹ̀-èdè. PCC (èyí tí ó jẹ́ ọ̀nà fún ZAPU láti yẹra fún ìfòfindè) ni wọ́n fòfin dè ní ọdún 1964.
Láàárín ọdún 1970 sí 1974, ó rìn káàkiri orílẹ̀-èdè náà láti máa fìdí rẹ̀ múlẹ̀ fún ZAPU. Ní ìpàdé ìgbìmọ̀ aṣòfin ANC ní ọdún 1975, wọ́n yàn án sí ipò olórí ẹgbẹ́ òṣèlú ZAWU, nígbà tí wọ́n yan Josiah Chinamano gẹ́gẹ́ bí igbákejì ààrẹ, wọ́n sì yan Joseph Msika gẹ́gẹ́ bí Akọ̀wé Àgbà.
Lẹ́yìn náà, ó kó lọ sí Zambia nígbà tí ogun ìdásílẹ̀ náà le sí i, wọ́n sì pàṣẹ fún un láti bá àwọn àgbáyé sọ̀rọ̀ kí wọ́n sì gbìyànjú láti fún òmìnira.
Wọ́n yan Lesabe gẹ́gẹ́ bí ọmọ ẹgbẹ́ aṣòfin fún Matobo lẹ́yìn òmìnira PF-Zapu. Ní ọdún 1984, wọ́n yàn án gẹ́gẹ́ bí olórí ZAWU ní ìpàdé ZAPU kan.
Lẹ́yìn tí wọ́n fọwọ́ sí Àdéhùn Ìṣọ̀kan láàárín ZANU àti ZAPU, wọ́n fi í ṣe igbákejì mínísítà fún ìrìn àjò afẹ́, wọ́n sì ṣiṣẹ́ gẹ́gẹ́ bí igbákejì ìgbìmọ̀ àwọn obìnrin nígbà tí ó wà ní ZANU PF. Ní ọdún 2009, ó fi ZANU PF sílẹ̀, ó sì padà sí ZAPU.
Lesabe kú ní ọdún 2011, wọ́n sì kọ̀ láti jẹ́ akọni, ṣùgbọ́n wọ́n ṣe ìsìnkú ìjọba fún un. Láti ọdún 2003 títí di ìgbà ikú rẹ̀, wọ́n fi í sí àkójọ àwọn ìjìyà ti Amẹ́ríkà .
Àwọn ìtọ́kasí
[àtúnṣe | àtúnṣe àmìọ̀rọ̀]- ↑ "Bantu mirror." (in en). The Library of Congress. https://www.loc.gov/item/sn97059030.
- ↑ Empty citation (help)
- ↑ MY LIFE IN THE STRUGGLE FOR THE LIBERATION OF ZIMBABWE. https://books.google.com/books?id=gLiiBAAAQBAJ&q=thenjiwe+lesabe&pg=PT77.
Àdàkọ:Members of the 3rd Parliament of ZimbabweÀdàkọ:Members of the 1st Parliament of Zimbabwe