Èdè Àmháríkì
| Amharic | |
|---|---|
| አማርኛ amarəñña | |
| Ìpè | /amarɨɲɲa/ |
| Sísọ ní | |
| Ìye àwọn afisọ̀rọ̀ | 25,000,000+ total, 15,000,000+ monolinguals (1998) |
| Èdè ìbátan | |
| Sístẹ́mù ìkọ | Ge'ez alphabet abugida |
| Lílò bíi oníbiṣẹ́ | |
| Èdè oníbiṣẹ́ ní | Ethiopia and the following specific regions: Addis Ababa City Council, Amhara Region, Benishangul-Gumuz Region, Dire Dawa Administrative council, Gambela Region, SNNPR |
| Àkóso lọ́wọ́ | no official regulation |
| Àwọn àmìọ̀rọ̀ èdè | |
| ISO 639-1 | am |
| ISO 639-2 | amh |
| ISO 639-3 | amh |
Amhariki Èdè Sèmítíìkì (Semitic) kan ni eléyìí tí nnkan bú mílíònu márùndínlógún ń so gégé bí èdè àkókó ní Ethopia (ìtópíà). Níbè, wón ń lò ó gégé bí tí ìjoba ń mú lò. Àwon bú mílíònù márùn-ún ni ó ń so èdè yìí ní agbègbè Ethiopia nígbà tí àwon òpòlopò mílíònù mìíràn ń so èdè yìí gégé bí èdè kejì àkókúntenu ní Ethiopia àti Sudan (Sùdáànù). Láti nnkan bíi séńtúrì kerìnlá (14th Century) ni èdè yìí ti ní àkosílè. Àkotó Amharic ni wón fi ko ó sílè. Àkotó yìí ní Kóńsónántì métàlélógbòn òkòòkan won sì ní èdà méjeméje. Èdà kóńsónántì tí ènìyàn yóò mú lò dúró lóró fáwèlì tí kóńsónántì náà yóò bá je yo. Àbá ti ń wáyé nípa pé kí àtúnse wà fún àkotó yìí. Àwon kan sì ti kóra won jo fún ìpolongo láti so èdè yìí di àjùmòlò (Standardisc).
| Àyọkà yìí tàbí apá rẹ̀ únfẹ́ àtúnṣe sí. Ẹ le fẹ̀ jù báyìí lọ tàbí kí ẹ ṣàtúnṣe rẹ̀ lọ́nà tí yíò mu kúnrẹ́rẹ́. Ẹ ran Wikipedia lọ́wọ́ láti fẹ̀ẹ́ jù báyìí lọ. |