Festac Town

Lát'ọwọ́ Wikipedia, ìwé ìmọ̀ ọ̀fẹ́
Erè igi fún títà ní Festac Town

Festac Town jẹ ibugbe ijọba apapọ kan ti o wa lẹba Lagos -Badagry Expressway ni ipinlẹ Eko, Naijiria. Orukọ rẹ wa lati adape FESTAC, ti o duro fun Ayeye Agbaye Keji ti Iṣẹ-ọnà ati Asa Afirika ti o waye nibẹ ni ọdun 1977. o tun ṣe pataki lati ṣe akiyesi pe festac wa labẹ ijọba ibilẹ Amuwo-Odofin ati Eko.[1]

Itan[àtúnṣe | àtúnṣe àmìọ̀rọ̀]

Festac Town, ti a mọ tẹlẹ bi “Festival Town” tabi “Abule Festac”, jẹ agbegbe ibugbe ti a ṣe apẹrẹ lati gbe awọn olukopa sinu ajọdun Agbaye Keji ti Iṣẹ-ọnà Dudu ati Asa ni ọdun 1977 (Festac77). pẹlu awọn ile ibugbe igbalode 5,000 ati awọn ọna pataki meje, ilu naa jẹ apẹrẹ daradara lati gba diẹ sii ju awọn alejo 45,000 ati awọn alaṣẹ ati awọn alaṣẹ lati ọdọ gbogbo orilẹ-ede Naijiria ti n ṣiṣẹ lori iṣẹlẹ naa.

Ìjọba Nàìjíríà fi ọ̀pọ̀lọpọ̀ owó àti ohun àmúṣọrọ̀ ṣe sí ìkọ́lé Festac Town, èyí tí ó ń ṣe eré ìdárayá iná mànàmáná, àwọn ọlọ́pàá àti àwọn ibùdó panápaná, àyè sí ọkọ̀ ìrìnnà gbogbogbò, àwọn ilé ìtajà ńláńlá, àwọn banki, ilé ìwòsàn, ilé ìgbọ̀nsẹ̀ gbogbo ènìyàn. Nitorinaa, o jẹ ipinnu fun orilẹ-ede naa lati ṣe imudojuiwọn ileri idagbasoke eto-ọrọ aje ti ijọba ṣe atilẹyin nipasẹ owo epo.

Lẹ́yìn ayẹyẹ náà, Ìjọba Àpapọ̀ ilẹ̀ Nàìjíríà fún àwọn olùborí tí wọ́n kópa nínú àwọn ìdìbò abẹ́lé àti ti orílẹ̀-èdè. Ofin akọkọ ṣe idiwọ iru awọn ti o ṣẹgun lati firanṣẹ ati jija awọn ohun-ini miiran. Ayẹyẹ akọkọ waye ni ọdun 1966 ni Dakar, Senegal . [2]

Iseda[àtúnṣe | àtúnṣe àmìọ̀rọ̀]

Ilu ti Festac ti wa ni itumọ ti ni nẹtiwọọki akoj pẹlu awọn ọna / boulevards meje tabi awọn ọna lati eyiti awọn ọna kekere tan kaakiri. Awọn ọna wọnyi jẹ idanimọ nipasẹ awọn nọmba wọn: 1st, 2nd, 3rd, 4th, 5th, 6th ati 7th Avenues lẹsẹsẹ. 1st, 2nd, 4th ati 7th Avenues yika apakan ti ilu ni ohun ti o dabi pe o fẹrẹ jẹ nẹtiwọọki onigun mẹrin ti awọn opopona ti o sopọ ati wiwọle lati ara wọn. 3. ati 5th ita nṣiṣẹni afiwe si kọọkan miiran ni ilu.kẹfa Avenue han lati ẹgbẹ kan ti ilu nipasẹ afara lati 1st Avenue. Ilu naa ni awọn cul-de-sacs tabi awọn pipade ti o jẹ orukọ ni ilana alfabeti.

festac ilu wa lati Eko-Badagry Expressway nipasẹ awọn ẹnu-ọna mẹta ti o ṣi si ọna akọkọ, keji ati keje ati pe wọn npe ni akọkọ, keji ati kẹta ibode. Ilu naa tun wa nipasẹ Afara Ọna asopọ Festac.

Ipo[àtúnṣe | àtúnṣe àmìọ̀rọ̀]

ipo ti FESTAC Town jẹ idiju bi Federal, ipinle ati awọn ijọba agbegbe ni gbogbo awọn ẹtọ iṣakoso ti ilẹ ati pese awọn idiyele oriṣiriṣi si awọn olugbe nipasẹ awọn idiyele owo, owo-ori ijọba agbegbe ati awọn idiyele ohun-ini. [3]

Ipolowo[àtúnṣe | àtúnṣe àmìọ̀rọ̀]

Ilu fESTAC ti yipada lati awọn ọdun ti o si ti di ilu tirẹ, ilu naa ti ni ọpọlọpọ awọn media bii Festaconline eyiti o ti di ami media ile ti o pin alaye, ohun ti n ṣẹlẹ ni Ilu Festac, Mile 2 ati gbogbo agbegbe ijọba ibilẹ, Amuwo. Odofin, Lagos State

owo ati Idanilaraya[àtúnṣe | àtúnṣe àmìọ̀rọ̀]

Ni ẹẹkan ilẹ ti oorun, FESTAC Town ti ṣe ifamọra ọpọlọpọ awọn iṣowo ni ati ni ayika ilẹ ni awọn ọdun diẹ sẹhin. Loni, nọmba npo si ti awọn banki iṣowo, ati awọn ile itaja ti o tọju awọn olugbe. ọpọlọpọ awọn itura ati awọn ibi isinmi tun wa ni orilẹ-ede ti o ṣe alabapin si igbesi aye alẹ ikọja

itọkasi[àtúnṣe | àtúnṣe àmìọ̀rọ̀]

  1. http://www.festaconline.com.ng/
  2. https://unesdoc.unesco.org/ark:/48223/pf0000190260
  3. https://www.atqnews.com/ng/govt-lagos-to-harmonise-charges-levies-in-festac-town/amp/[Ìjápọ̀ tí kò ṣiṣẹ́ mọ́]