Charles de Gaulle

Lát'ọwọ́ Wikipedia, ìwé ìmọ̀ ọ̀fẹ́
Lọ sí: atọ́ka, àwárí
Charles de Gaulle


 Aare ile Fransi
Abase Omoba ile Andorra
Lórí àga
8 January 1959 – 28 April 1969
Alákóso Àgbà Michel Debré (1959–1961)
Georges Pompidou (1962–1968)
Maurice Couve de Murville (1968–1969)
Aṣájú jẹ́ René Coty
Arọ́pò jẹ́ Alain Poher (interim)
Georges Pompidou

Lórí àga
18 June 1940 – 3 July 1944
Aṣájú jẹ́ Igba Oselu Keta
Arọ́pò jẹ́ Ijoba Igbadie ile Fransi Olominira

 Aare Ijoba Igbadie ile Fransi Olominira
Lórí àga
20 August 1944 – 20 January 1946
Aṣájú jẹ́ Philippe Pétain
(de facto, gege oga orile-ede fun Vichy France)

Pierre Laval (de facto, gege bi oga ijoba)
Arọ́pò jẹ́ Félix Gouin

 Alakoso Agba ile Fransi
Lórí àga
1 June 1958 – 8 January 1959
Ààrẹ René Coty
Aṣájú jẹ́ Pierre Pflimlin
Arọ́pò jẹ́ Michel Debré

 Alakoso Abo ile Fransi
Lórí àga
1 June 1958 – 8 January 1959
Ààrẹ René Coty
Alákóso Àgbà Charles de Gaulle
Aṣájú jẹ́ Pierre de Chevigné
Arọ́pò jẹ́ Pierre Guillaumat

Bíbí 22 Oṣù Kọkànlá, 1890(1890-11-22)
Lille, France
Aláìsí 9 Oṣù Kọkànlá, 1970 (ọmọ ọdún 79)
Colombey-les-Deux-Églises, France
Ẹgbẹ́ olóṣèlú Rally of the French People (1947-1955)
Union for the New Republic (1958–1968)
Union of Democrats for the Republic (1968–1970)
Ìyàwó Yvonne de Gaulle
Iṣẹ́ Military
Ẹ̀sìn Roman Catholic
Ìtọwọ́bọ̀wé

Charles André Joseph Marie de Gaulle (ìpè Faransé: [ʃaʁl də ɡol]  (Speaker Icon.svg listen), English: /ˈtʃɑrlz/ or /ˈʃɑrl dəˈɡɔːl/; 22 November 1890 – 9 November 1970) je was a French ogagun agba omo ile Fransi ati agba ilu to solori Free French Forces nigba Ogun Agbaye Keji. Leyin eyi o da Igba Oselu Karun Fransi ni 1958 o si di Aare akoko re lati 1959 de 1969.[1]

Gege bi omo ogun nigba Ogun Agbaye Akoko, ninu awon odun 1920 si awon odun 1930 de Gaulle gbajumo bi olugbowo awon oko ijagun ati baalu ijagun, to gba pe won le dopin ogun jija ninu ere. Nigba Ogun Agbaye Keji o di ipo Ọ̀gágun Ẹlẹ́ẹ̀ṣọ́ fun igbadie, nibi o ti lo oko ijagun ninu ija 1940 Isubu ile Fransi ni 1940, o si je ipo ninu ijoba Fransi ko to di pe Fransi subu.

O salo si Ilegeesi o si soro lori eto radio ti BBC se ni 18 Osu kefa, 1940, nibi tto ti unso fun awon ara Fransi pe ki won koju ija si Jemani Nazi[2] and organised the Free French Forces with exiled French officers in Britain.[3]


[àtúnṣe] Itokasi

Àwọn irinṣẹ́ àdáni
Àwọn orúkọàyè

Àwọn oriṣiríṣi
Àwọn ìwò
Àwọn ìgbéṣe
Atọ́ka
Ìkópa
Àpótí irinṣẹ
Àwọn èdè míràn