Ọkọ̀ òfurufú
Kini awon oko-ofurufu?
[àtúnṣe | àtúnṣe àmìọ̀rọ̀]
Ọkọ̀ ofùrufú jẹ́ ọkọ̀ ojú-ọ̀run tí irinṣẹ́ ẹ̀rọ ọkọ̀ òfurufú ń gbé fò lóju òfurufú. Ọkọ̀ òfurufú wà ní ìwọ̀n àti ìpele oríṣiríṣi. Óní onírúurú ìyẹ́ (apá) tí ó ń gbe fò lójú ọ̀run. A lè fi ọkọ̀ ofùrufú je iṣẹ́ èrò kíkọ láti ibì kan sí ò mìíràn. Bákan náà ni àwọn ọmọ ogun ojú-ọ̀run máa ń lò láti fi ṣiṣẹ́ wọn, [1] gbogbo àwọn bàâlù yìí náà ni àwọn awakọ̀ òfurufú máa ń gbé fò. Àmọ́ àwọn ọkọ̀ òfurufú kékèké kan tí wọ́n ń pè ní dúróònù ni wọ́n ma ń fò lókè láì rí awakọ̀ kankan.[2] .[3]

Àwọn ẹ̀gbọ́n àti àbúrò kan tí a mọ̀ sí Wright brothers ni wọ́n ṣe àwárí imọ̀ tí wọ́n fi ṣe ọkọ̀ ofùrufú bàálù àkọ́kọ́, tí wọ́n sì fi o ni odun ẹgbẹ̀rún-ó-lé-mẹ́tàléẹ̀dẹ́gbẹ̀run (1903). Gẹ́gẹ́ bi ọkọ̀ ofùrufú ńlá tí ó wúwo ju afẹ́fẹ́ lọ, tí ó sì lè dá fò. Wọ́n gbé iṣẹ́ wọn kalẹ̀ sí orí iṣẹ́ àkànṣe tí George Caylry ṣe láti ọdún ẹ̀gbẹ́rùn-ún-ó-lé-mọ́kàndínlèẹ̀dẹ́gbẹ̀rin (1799). Nígbà tí ó ṣe àgbékalẹ̀ ẹ̀rọ bàálù ìgbàlódé, tí ó sì ṣe àwọn ò mìíràn láti máa gbé àwọn ènìyàn fò láti ibìkan sí ò mìíràn àti iṣẹ́ ọmọ ilẹ̀ Jamaní àkọ́kọ́ nínu iṣẹ́ ìgbé ènìyàn fò. Nínu ọkọ̀ ofùrufú, Otto Lilienthal, òhun náà ṣe iṣẹ́ ìwádìí ìjìnlẹ̀ lóri àwọn ọkọ̀ ofùrufú tí ó wúwo ju afẹ́fẹ́ lọ láààrin ọdún 1867 àti 1896. Àwọn ìgbìyànjú Lilienthal láti fò ní ọdún 1891 ni a rí gẹ́gẹ̀ bíi ìbẹ̀rẹ̀ fífò àwọn ọmọ ènìyàn. Lẹ́yìn ìgbà péréte tí a ti lò nínu ogun àgbáyé àkọ́kọ́ (World War I), ìmọ̀ ìjìnlè nínu ọkọ̀ ofùrufú tẹ̀ síwájú.

Ọkọ̀ ofùrufú ní ìfẹsẹ̀múlẹ̀ tí ó ní ipọn nínu àwọn ogun gbòógì, ogun àgbáyé Kejì (World War II). Ọkọ̀ ológun ofùrufú àkọ́kọ́ jẹ́ tí ọmọ ilẹ̀ Jamaní tí a mọ̀ sí Heinkel He 178 ní ọdún ẹ̀gbẹ́rùn-ó-lé-ẹ̀ẹ̀dẹ́gbẹ̀un-ó-lé-ọ́kàdiílógójì (1939). Wọ́n ṣe ìfilọ̀lẹ̀ ọkọ̀ ofùrufú ẹlẹ́rọ púpọ̀ ní ọdún 1952 tí orúkọ rẹ̀ sí ń jẹ́ De Hailland Comet. Ọkọ̀ ofùrufú ńlá, Boeing méje-lé-lẹ́ẹ̀dẹ́gbẹ̀rin (707) jẹ́ ọkọ̀ ofùrufú ẹlẹ́rọ púpọ̀ àkọ́kọ́ tí ó gbajúgbajà ní lílò káàkiri orílẹ̀ àgbáyé. Ó wà ni ẹnu ìṣẹ́ fún ọdún tí ó lé díè ní àádọ́ta, láti ọdún ẹ̀gbẹ́run-ó-lé-ẹ̀ẹ̀dẹ́gbẹ̀run-ó-lé-mêjìdínlọ́gọ́ta (1958) títí dí ọdún ẹ̀gbá-ó-lé-mẹ́tàlá (2013), ká fi mọ ní bẹ́ẹ̀.
Awon itokasi
[àtúnṣe | àtúnṣe àmìọ̀rọ̀]- ↑ "Global air traffic hits new record" (in en-US). Channel News Asia. January 18, 2018. Archived from the original on January 3, 2021. https://web.archive.org/web/20210103124735/https://www.channelnewsasia.com/news/world/global-air-traffic-hits-new-record-9871730.
- ↑ Measured in RTKs—an RTK is one tonne of revenue freight carried one kilometer.
- ↑ Crabtree, Tom; Hoang, Tom; Tom, Russell (2016). "World Air Cargo Forecast: 2016–2017" (PDF). Boeing Aircraft. Retrieved 2018-05-12.