Akọ́dièyàn

Lát'ọwọ́ Wikipedia, ìwé ìmọ̀ ọ̀fẹ́

Akọ́dièyàn
Primates[1]
Temporal range: Late Paleocene–recent
Olive Baboon, Papio anubis
Ìṣètò onísáyẹ́nsì
Ìjọba:
Ará:
Ẹgbẹ́:
Infraclass:
Superorder:
Ìtò:
Àwọn Akọ́dièyàn (Primates)

Linnaeus, 1758
Families
Range of the non-human primates (green)

Akọ́dièyàn (primate) (pípè /ˈpraɪmeɪt/, Àdàkọ:USdict) je ikan ninu ito bioloji Awon Akọ́dièyàn tabi Primates (/praɪˈmeɪtiːz/ prī·mā′·tēz; Latin: "prime, first rank"[2]), ibe na ni prosimians (lamupo mo lemurs, lorises, galagos ati tarsiers ) ati simians (awon obo ati awon aribieyan) wa.[3] Ti a ba yo awon eniyan kuro ti wo wa ni gbogbo orile Aye opo awon akodieyan ungbe ni ibi olooru tabi ibi olooru die ti awon Amerika, Afrika ati Asia.[4]



Itokasi[àtúnṣe | àtúnṣe àmìọ̀rọ̀]

  1. Àdàkọ:MSW3 Groves
  2. "Primate". Merriam-Webster Online Dictionary. Merriam-Webster. http://www.merriam-webster.com/dictionary/primate. Retrieved 2008-07-21. 
    From Old French or French primat, from a noun use of Latin primat-, from primus ("prime, first rank"). The English singular primate was derived via back-formation from the Latin inflected form. Linnaeus thought this the "highest" order of mammals
  3. Goodman, M., Tagle, D. A., Fitch, D. H., Bailey, W., Czelusniak, J., Koop, B. F., Benson, P. & Slightom, J. L. (1990). "Primate evolution at the DNA level and a classification of hominoids". Journal of Molecular Evolution 30 (3): 260–266. doi:10.1007/BF02099995. PMID 2109087. 
  4. Àṣìṣe ìtọ́kasí: Invalid <ref> tag; no text was provided for refs named britannica