Jump to content

Ebenezer Obey

Lát'ọwọ́ Wikipedia, ìwé ìmọ̀ ọ̀fẹ́

Ebenezer Rẹ̀mílẹ́kún Àrẹ̀mú Ọláṣùpọ̀ Obey-Fábìyí MFR (a bi ni ọjọ́ kẹta oṣù kẹrin ọdún 1942), tí a mọ̀ ní Ebenezer Obey, jẹ̀ ògbóǹtarìgì olórin jùjú ní orílẹ̀ èdè Nàìjíríà.

A bí Obey ní ọjọ́ kẹta oṣù kẹrin ọdún 1942 sínú ìdílé kan tó wà ní ìlú Ẹ̀gbá. Obey, tí orúkọ àbísọ rẹ̀ ń jẹ́ Ebenezer Rẹ̀mílẹ́kún Àrẹ̀mú Oláṣùpọ̀ Fábìyí, ni a bí ní Ìdogò, ìpínlẹ̀ Ogun orílẹ̀ èdè Nàìjíríà, tí wọ́n jẹ́ ọmọ ẹ̀yà Egba ní ilẹ̀ Yorùbá. Ó wá látinú ẹ̀yà Owu tí wọ́n ń pè ní Ẹ̀gbá.

Àwọn Iṣẹ́ tí ó ṣe

[àtúnṣe | àtúnṣe àmìọ̀rọ̀]

Ebenezer Obey bẹ̀rẹ̀ iṣẹ́ rẹ̀ ní àárín ọdún 1950 lẹ́yìn tó ṣí lọ sí ìlú Èkó. Lẹ́hìn tí ó ti kọ́ṣẹ́ lábẹ́ ẹgbẹ́ òṣèré Fatai Rolling-Dollar, ó dá ẹgbẹ́ kan sílẹ̀ tí a ń pè ní The International Brothers ní ọdún 1964, tí wọ́n ń kọ orin jùjú tó gbámúṣé. Lẹ́yìn èyí Ẹgbẹ́ náà yípadà sí Inter-Reformers ní ìbẹ̀rẹ̀ ọdún 1970, pẹ̀lú ọ̀pọ̀lọpọ̀ àwọn orin Jùjú tí ó rilẹ̀ tí ilé-iṣẹ́ agbórinjáde Decca ti Ìwọ̀-oòrùn Áfíríkà.

Obey bẹ̀rẹ̀ sí ní lo àwọn oríṣǐríṣǐ oun èlò orin pàápàá jùlọ ti àṣà Yorùbá ati ìmúgbòòròsi bá ẹgbẹ́ rẹ̀ nípa ṣíṣe àfikún oun èlò orin bíi ìlù, àwọn gìtá àti ìyá ìlù. Agbára orin Obey dúró lórí lílo àwọn àṣàyàn ọ̀rọ̀ àti àwọn àkànlò èdè láti tẹ́ pẹpẹ ijó. Gẹ́gẹ́ bíi àṣàyàn orin àwọn gbajúmọ̀ láàrín àwọn ọmọ Yorùbá ní Nàìjíríà, ẹgbẹ́ Inter-Reformers gbajúgbajà níbi kí á máa kọrin ki àwọn ọlọ́lá, bọ̀rọ̀kìnní àti àwọn oníṣòwò tó pegedé làárín àwùjọ ní orílẹ̀ èdè Nàìjííríà. Bákan nǎ, a tún mọ Obey gẹ́gẹ́ bí ẹnití ó gbajúgbajà nínú lílo àwọn ọ̀rọ̀ krìstìánì nínú àwọn orin rẹ̀, èyí tí ó sì ti fàdàgbá rọ̀sí láti ìbẹ̀rẹ̀ ọdún 1990 ni ó ti ń kọ orin ìhìn rere ní Nàìjíríà. Ó ṣe pàtàkia ká tún sọ pé, "Kọ̀máńdà" bi àwọn olúlùfẹ́ rẹ̀ ṣe ń pè é ni ó ti bá ọ̀pọ̀ àwọn olórin mìíràn kọrin pọ̀ lára wọn ni a ti ri olùṣọ́ àgùntàn Kunle Ajayi tó jẹ́ ọ̀kan gbòógì nínú àwọn òǹkọrin ìhìnrere nígba tí ó ń ṣe àjọyọ̀ ọgbọ̀n ọdún tí ó ti ń kọrin eléyǐ tí ó ṣe ayẹyẹ rẹ̀ ní ìlú Èkó.

Ìgbésí ayé rẹ̀

[àtúnṣe | àtúnṣe àmìọ̀rọ̀]

Obey gbé Juliana Oláídé Olúfádé níyàwó lọ́dún 1963. [1] Aya rẹ̀, tí a mọ̀ ní Ajíhìnrere Obìrin Juliana Obey-Fabiyi, kú sí Ilé-ìwòsàn Ìkẹ́kọ̌ Yunifásitì ìpínlẹ̀ Èkó ní ọjọ́ kẹtàlélógún Oṣù Kẹjọ ọdun 2011, ní ẹni ọdún mẹ́tàdínláàádọ́rin. Wọ́n ní àwọn ọmọ púpọ̀ àti àwọn ọmọ ọmọ.[2]

  • 1964 Ẹwá Wo Ohun Ojúrí
  • 1965 Aiyé Gba Jẹ́jẹ́ b/w Ìfẹ́lódùn*Gàrí Ti Wọ́n b/w Orin Àdúrà
  • 1966 Awólọ́wọ̀ Babawa Tidé b/w Olúwa Ni agbára Ẹ̀mí Mi*Pàlóngò b/w Tẹ́tí Kóo Gbọ́rọ̀ Kan*Ọ̀rọ̀ Mi kọ́ Lẹ̀ńsọ b/w Orin Àjíǹde*Late Justice Olumide Omololu b/w Iyawo Ti Mo Ko Fe
  • 1967 Olomi Gbo Temi b/w Maria Odeku* Láti jẹ́kí Nàìjíríà wà ní ìṣọ̀kan b/w Àwá Ṣọpẹ́ Ọdún Titun*Èdùmàrè Lóń Pèsè b/w Ọmọ Ọlọ́mọ*Ọpẹ́ Fún Olúwa b/w Paulina
  • 1968 Ore Mi E Si Pelepele b/w Ajo Ni Mo wa Ijebu L'ade b/w Lati Owolabi* Col. Ben Adekunle b/w Ori Bayemi*Lolade Wilkey b/w Adetunji Adeyi*Gbe Bemi Oluwa b/w Olowo Laiye Mo
  • 1969 Ode To Nso Eledumare b/w Pegan Pegan*Sanu-olu b/w K'Oluwa So Pade Wa*London Lawa Yi b/w Oro Seniwo*Isokan Nigeria / etc.*Eni Mayo Ayo / etc1969/1970*Emi Yio Gbe Oluwa Ga b/w Ise Teni
  • 1970 Òfin Adewuyi*Ala Taja Bala b/w Ohun Toluwa Ose*Ogun Pari / etc.*In London*On The Town
  • 1971 Ija Pari (Ikeji) b/w Ija Pari (Ìkeji) *Esa Ma Miliki b/w Awon Alhaji*Ojú si ojú b/w Late Rex Lawson*Oro Nipa Lace b/w Yaro Malaika
  • 1972 Òǹkàwé Oba Gbadelo II*Àwọn Ọ̀gbẹ́ni Ìgbìmọ̀*Vol.4: Aiye Wa A Toro*In London Vol. 3*Odun Keresimesi
  • 1973 àti ohùn miliki rẹ̀ * ẹṣin, ọkùnrin àti ọmọ rẹ̀ * e je ka gbo t'Oluwa * ìṣẹ̀lẹ̀ ọ̀gbẹ́ni music * mo tun Gbe de
  • 1974 Àwọn olùtúnṣe-àárín Tunde*Eko Ila* Láàárín Ayé*Iwalka Ko Pe
  • 1975 Mukulu Muke Maa Jo*Ota Mi Dehin Lehin Mi*Alo Mi Alo*Edumare Dari Jiwon
  • 1976 Ọ̀gbẹ́ni Murtara Murttala Ramat Muhammed*Opinṣẹ́ Ẹ̀jẹ́ Orílẹ̀-Èdè
  • 1977 Eda To Mose Okunkun*Immortal Sings for Travelers*Ádámù àti Éfà
  • 1978 Igba Owuro Lawa*Oluwa Ni Olusa Aguntan Mi*No Place Be Like My Country Nigeria
  • 1979 Ní àwọn ọdún 60 Vol.1*Ní àwọn ọdún 60 vol.2*Igba Laiye*Sky*E Wa Kiye Soro Mi*Omo Mi Gbo Temi
  • 1980 Fi Ohun Gbogbo fún Ọlọ́run*Àwọn Ìṣòro Àkókò Náà*Ọ̀rọ̀ Àkókò Naà*Eyi Yato
  • 1981 Ayọ̀ Ìgbàlà* Ohun Tí Ọlọ́run Ti So pọ̀
  • 1982 Ìjọyọ̀*Ìwà ìbàjẹ́*Ẹ̀bùn Pàtàkì
  • 1983 Ìfẹ́-ọkàn*kíkọrin fún Àwọn Èèyàn*Àwọn Ìdíjàgan Tó Gbé Jù Vol. 3*Je Ka Jo* Ẹ ṣeun (Ose)
  • 1984 Ohun kan ṣoṣo tó lè gbà Nàìjíríà là*Ojútùú*Àlàáfíà1985*Aàbò* Ìran mi
  • 1986 Gbèjà Mi Elédùmarè* Ìtẹ́lọ́rùn* Ìpèsè
  • 1987 Aimasiko*Àìkú*Ìṣẹ́gun*Sùúrù
  • 1988 Ìpinnu* Asán
  • 1989 Fọ́múlà 0-1-0*Mú jùjú rẹ̀ jáde
  • 1990 Ka Ìbùkún Rẹ* Lórí Àpáta
  • 1991 Ìyá
  • 1993 Ìròyìn Ayọ̀
  • 1994 Aṣẹ́gun nimí* Mo ga jùwọn lọ (1994 ?)
  • 1995 Ọ̀rọ̀ Ìtàn
  • 1999 Àwọn Ìbùkún Ẹgbẹ̀rún Ọdún
  • 2000 Ilẹ̀ Ìlérí
  • 2002 Àṣẹ Olúwa

Àwọn ìwé tó o kà sí i

[àtúnṣe | àtúnṣe àmìọ̀rọ̀]
  • Mike Awoyinfa; Ebenezer Obey (1992). Ebenezer Obey: the legend's own story. Egret Books. ISBN 978-978-2432-89-6. 
  • Adebayo Mosobalaje (2011). Ebenezer Obey and the Aesthetics of the Yoruba World. Lambert Academic Publishing. ISBN 978-3-8443-9193-0. 
  • Ebenezer Obey (September–October 1981). "Need to put God first...". Africa Music 5: 17–19. 

Àwọn ìjápọ̀ àgbáyé

[àtúnṣe | àtúnṣe àmìọ̀rọ̀]