Èdè Esperanto

Lát'ọwọ́ Wikipedia, ìwé ìmọ̀ ọ̀fẹ́
Èdè Esperanto
Olùdásílẹ̀L.L.Zamenhof
Ọjọ́ ìdásílẹ̀1887
Ìbùdó àti ìlòInternational auxiliary language
UsersNative: 200 to 1000 (1996, est.); (# fluent: unknown)
Category (purpose)
Category (sources)Vocabulary from Romance and Germanic languages; phonology from Slavic languages
Lílò bíi oníbiṣẹ́
Èdè oníbiṣẹ́ níKòsí
Àkóso lọ́wọ́Akademio de Esperanto
Àwọn àmìọ̀rọ̀ èdè
ISO 639-1eo
ISO 639-2epo
ISO 639-3epo
Jubilea simbolo

Esperanto

ábídí ESPERANTO[àtúnṣe | àtúnṣe àmìọ̀rọ̀]

  • (Itokasi: (ìpè, pípè, ìsõrõ): Esperanto, a, b, c: (ômô, èwe, ômôdé)/ infanoj)
wòrán / ábídí - Alfabeto de Esperanto


(ìpè, pípè, ìsõrõ) òun ábídí : Prononoco kaj alfabeto:[àtúnṣe | àtúnṣe àmìọ̀rọ̀]

  • “Afriko”, "hotelo", "amiko", "kontinento".
  • Afriko (=ilê Áfríkà, ilê àwọn ènìyàn dúdú);
  • hotelo =(ilé èrò tí a nrí onjç rà);
  • amiko (obìnrin) = örêçgbêçnìkejì ); amiko (ôkùnrin, ènìyàn) = örêçgbêçnìkejì;
  • (obìnrin): amikino = örêçgbêçnìkejì; (obìnrin): (amiko = örêçgbêçnìkejì)

ábídí ESPERANTO - ALFABETO[àtúnṣe | àtúnṣe àmìọ̀rọ̀]

ábídí ESPERANTO - Alfabeto de Esperanto
  • Aa, Bb, Cc, Ĉĉ, Dd, Ee, Ff, Gg, Ĝĝ, Hh, Ĥĥ, Ii, Jj, Ĵĵ, Kk, Ll, Mm, Nn, Oo, Pp, Rr, Ss, Ŝŝ, Tt, Uu, Ŭŭ, Vv, Zz.
  • orúkô : Nomoj de la literoj: a, bo, co, ĉo, do, e, fo, go, ĝo, ho, ĥo, i, jo, ĵo, ko, lo, mo, no, o, po, ro, so, ŝo, to, u, ŭo, vo, zo.
  • àpçrçàwòÿeàwòrán Ekzemploj:
  • c = : cigaro (= tábà, sìgá); princo (= ômô ôba, ômô aládé)
  • s = : kiso (= ìfçnukonu / fi çnu konu)
  • v = : varma (= gbóná lôwôwô)
  • z = : rozo ( Rosa / ("Rosaceae"))


  • Ĉĉ, Ĝĝ, Ĥĥ, Ĵĵ, Ŝŝ, Ŭŭ
  • Ĉ = Ĉado (= Chad)
  • ĝ = ĝangalo ( = igbó, aginjù)
  • ĥ = jaĥto; ( ôkõ ojú omi fún fàájì)
  • ĵ = ĵurnalo (ìwé ìròhìn)
  • ŝ = ŝipo (ôkõ; ŝipi = ÿí-ôköwô ôköfi sí ôkö) )
  • ŭ = aŭtobuso (ôkõ akérò);(aŭto - amötò ayökëlë)
  • (Wikipedia / Vikipedio cx= ĉ, gx= ĝ, hx= ĥ, jx= ĵ, sx= ŝ, ux= ŭ)


  • ĉ (cx), (tàbí, àbí) ch,
  • ĝ , (gx) (tàbí, àbí) gh,
  • ĥ (hx) (tàbí, àbí) hh,
  • ĵ (jx) (tàbí, àbí) jh,
  • ŝ (sx) (tàbí, àbí) sh
  • ŭ (ux) (tàbí, àbí) u
  • àpçrçàwòÿeàwòrán: Ekzemplo : chinia esperanta retpagho = ĉinia esperanta retpaĝo [1]

ìmö ìlò örö dájúdájúgírámà - Gramatiko: nkan ohun kan - artikolo[àtúnṣe | àtúnṣe àmìọ̀rọ̀]

  • la (= artikolo / nkan ohun kan )
  • la tablo - àpótí ìwéobití á ti nköwé
  • tablo - (= 1 tablo / = 1 àpótí ìwéobití á ti nköwé )

orúkô ènìà orúkô ti õkan tàbí ti ohunkóhun - Substantivo[àtúnṣe | àtúnṣe àmìọ̀rọ̀]

  • (Substantivo / orúkô ènìà orúkô ti õkan tàbí ti ohunkóhun) -o
  • domo (= ilé)
  • (dom / o)
  • dom-o)
  • domo = ilé

õrõ àpéjúwe - Adjektivo[àtúnṣe | àtúnṣe àmìọ̀rọ̀]

(Adjektivo / õrõ àpéjúwe) -a granda : (= ókìkítóbiñlápö / þlá, tóbi, gbórin) granda domo - tóbi ilé

  • granda = ókìkítóbiñlápö
  • granda = þlá,
  • granda = tóbi,
  • granda = gbórin


õpõ, ìlöpo méji - Pluralo[àtúnṣe | àtúnṣe àmìọ̀rọ̀]

(Pluralo / õpõ, ìlöpo méji ) -j : grandaj domoj

  • 1 granda domo
  • 2 grandaj domoj

õrõ àpönlé - Adverbo[àtúnṣe | àtúnṣe àmìọ̀rọ̀]

  • (Adverbo/ õrõ àpönlé) -e.
  • Eva kantas bele. (adverbo) / õrõ àpönlé) -
  • Eva estas bela. (adjektivo) / õrõ àpéjúwe)
  • (kantas = kôrin)
  • (bele / bela = õrõ àpönlé / õrõ àpéjúwe)
  • bela - dídáralêwàçlêwàrçwàarçwà (adjektivo) / õrõ àpéjúwe)
  • bela - lëwà (ní çwà), arçwà, rçwà (adjektivo) / õrõ àpéjúwe)
  • La knabino estas tre bela. - ômôbìnrin náà lëwà púpõ ((adjektivo) / õrõ àpéjúwe)

(ÿubú, bë sílê, wó, fà sëhìn, dínkù) - (deklinacio)[àtúnṣe | àtúnṣe àmìọ̀rọ̀]

  • (deklinacio - (ÿubú, bë sílê, wó, fà sëhìn, dínkù))
  • 1. (nominativo): la ronda tablo - (kiu? / tani? çnití)
  • 2. (akuzativo / irú èlò gírámà kan): la rondan tablon (kiun ?) (= irú èlò gírámà kan)
  • de la ronda tablo ( àpótí ìwéobití á ti nköwé)
  • al la ronda tablo
  • (ronda = yíkíroboto«ù rìbìtì)
  • (õnà títö, ápçrç, àpéjúwe, ìhà, ítösönà, ìfõnàhàn - direkto): en la parko ( ôgbà þlá fún ìtura gbogbo ènìyàn) - en la parkon >( ôgbà þlá fún ìtura gbogbo ènìyàn )
  • ( tàn-yíkàmú yí káà kirirìn yíkárò yíká ) mi iras "(←→)"en la parko / mir iras "(→→→)" en la parkon ( sínú) →→→
  • iri, mi iras - rìn, lô, ýÿó

nípa ti ènìyàn, ti ènìyàn / àröpò orúkô - personaj pronominoj[àtúnṣe | àtúnṣe àmìọ̀rọ̀]

  • (personaj pronominoj): (nípa ti ènìyàn, ti ènìyàn / àröpò orúkô)
  • mi - (émi, mo) ---------------------------- ni ( àwa, a )
  • vi - ( ìwô, ô, o / êyín, yín ) -------------- vi ( êyin )
  • li - (persono) (ó, òun ) -------------- ili (pluralo) ( (êyin) )
  • ŝi - (persono) (ó, òn ) -------------- oni ( ....(àìmöláraàìfírësíláìfìfêÿe dánfó))
  • ĝi - (objekto, ideo) (òn óá eçou )----- si ((rê, òun, tirê/ tìkara))

ìní, àröpò orúkô - posedaj pronomoj[àtúnṣe | àtúnṣe àmìọ̀rọ̀]

posedaj pronomoj + -a: (ìní, àröpò orúkô) mia - via - lia - ...mia amiko (örêçgbêçnìkejì ), via hundo (= ajá), lia hundo

(deklinacio)

  • mi (1. nominativo),
  • de mi,
  • al mi ,
  • min (2. akuzativo - irú èlò gírámà kan),.


àfiwéraìfiwéraìfiwé / komparado[àtúnṣe | àtúnṣe àmìọ̀rọ̀]

  • (Komperativo) pli
  • (Superlativo) plej :
  • forta (lelágbáranípálera 100%)
  • pli forta (ol) (lelágbáranípálera 150 %)
  • plej forta (el) (lelágbáranípálera "500 %")
  • forta (100%) - pli forta (ol) - (150%) - plej forta (el) - (500%)

õrõ ìÿe - Verbo; nísisìyí, löwölöwö, lójúkójú ìgbààkókò tí a ÿe nkan - Prezenco[àtúnṣe | àtúnṣe àmìọ̀rọ̀]

  • Konjugado - Verbo / õrõ ìÿe
  • Prezenco / nísisìyí, löwölöwö, lójúkójú ìgbààkókò tí a ÿe nkan  : - as
  • mi renkontas vin ,
  • vi renkontas vin,
  • li renkontas vin ( ...) (vin= irú èlò gírámà kan)
  • (pàdé, kò lójú kò lônàpéjô - renkonti)

õrõ ìÿe - Verbo; àtijô Preterito[àtúnṣe | àtúnṣe àmìọ̀rọ̀]

Preterito/ àtijô: -is:

  • mi renkontis vin,
  • vi renkontis vin,
  • li rekontis vin (vin= irú èlò gírámà kan )


õrõ ìÿe - Verbo; ôjô iwájúìgbà tí mböëhìn-ölaôjô mírànìgbóÿeàsìkò-ôjô iwájú / Futuro[àtúnṣe | àtúnṣe àmìọ̀rọ̀]

Futuro / ôjô iwájúìgbà tí mböëhìn-ölaôjô mírànìgbóÿeàsìkò-ôjô iwájú -os:

  • mi renkontos vin,
  • vi renkontos vin,
  • li renkontos vin (vin= irú èlò gírámà kan)

õrõ ìÿe - Verbo; (õrõ ìÿe)/ (ipòìwàkání); Kondicionalo[àtúnṣe | àtúnṣe àmìọ̀rọ̀]

Kondicionalo/(õrõ ìÿe)/ (ipòìwàkání): -us

  • mi renkontus vin (vin= irú èlò gírámà kan)

õrõ ìÿe - Verbo; àÿç ológun - Imperativo[àtúnṣe | àtúnṣe àmìọ̀rọ̀]

Imperativo -u

  • renkontu min !
  • diru! - ( wí, sô !)


(bérè, tọrọ, bi-lêrè) gbólóhùn örö / demanda frazo[àtúnṣe | àtúnṣe àmìọ̀rọ̀]

Demanda frazo: Ĉu ?

  • Ĉu vi komprenas min? Jes, mi komprenas vin. (kompreni - mõ, yé, gbédè) (Jes - çn, bêë ni, òótö hçn-çn)
  • Ne, mi ne komprenas vin. ( Ne - bëê kö, rárá )
  • Ĉu vi komprenas vorton? (vorton= irú èlò gírámà kan/akusativo)(vorto - örögbólóhùn kan)
  • Mi ne komprenas vorton = (dédé, pé, ṣánsán)
  • Vorton ne komprenas mi = (dédé, pé, ṣánsán)
  • Vorton mi ne komprenas = (dédé, pé, ṣánsán)

ìfihànìtôkasíàtôka àÿàyàn-öröàmì-àtôka 45 örögbólóhùn kan / Tabelo de korelativaj vortoj[àtúnṣe | àtúnṣe àmìọ̀rọ̀]

  • (vorto - örögbólóhùn kan)


Silabo i[àtúnṣe | àtúnṣe àmìọ̀rọ̀]

  • "i"; ( láìlópintí kò dájú)

Antaŭsilaboj[àtúnṣe | àtúnṣe àmìọ̀rọ̀]

  • k+i+... ki- demandovorto - (demandi - bérè, tọrọ, bi-lêrè)(vorto - örögbólóhùn kan)
  • t+i+... ti- indikvorto - (indiki - fihàn tôkasí yàn )(vorto - örögbólóhùn kan)
  • i- (láìlópintí kò dájú)
  • ĉ+i+ ... ĉi- - ( gbogbo, olúkúlùkú )(olúkúlùkúgbogbo) (gbogbo õkan)
  • ne+n + i- neni- (agbêdö)(çnì kankançnìkankanènìà lásán)
  • Antaŭsilabo - Mallonga klarigo ( àlàyéìtumöìlàdìàwíyéàsôyé )
  • ki- kio - èwo?èyítí ; kiu - tani? çnití demandovorto -
  • ti- 'indikvorto' (indiki - fihàn tôkasí yàn )(vorto - örögbólóhùn kan)
  • i- iu - (díëkanàwôn kan)(çnìkanènìà kan)
  • ĉi- ĉiu - (õkõõkan, olúkúlùkù)
  • neni- neniu - (çnì kankançnìkankanènìà lásán)
  • (5 x 9 = 45 korelativaj vortoj - tabelvortoj):

Postsilaboj[àtúnṣe | àtúnṣe àmìọ̀rọ̀]

Postsilabo - Mallonga klarigo( àlàyéìtumöìlàdìàwíyéàsôyé)

  • -o nedifinita aĵo - ( láìlópintí kò dájú)(ohunnkan)
  • -u individuo, difinita aĵo - olúkúlùkúçni kökan / (dájú tóyanjúpàtó pàtàkì) (ohunnkan)
  • -a eco - (ohun ìní, ìtösí)(ìwà, agbára, ìrí, àwòmö)
  • -el maniero - (ìÿeìwààÿà)/ ìwà ìÿe, irú, õnà
  • -e loko - (ìbì, ipò, àyè), ipò
  • -am tempo - (ìgbààkókòàsìkòìdayìí)
  • -om kvanto - (títóbi, ìwõn, iye?)
  • -al kialo - (ìdíìtorínípaeredíôgbôn èrò orí ?)
  • -es posedanto - (ohun ìní); gbà, ní, jogún

45 korelativaj vortoj - tabelvortoj:[àtúnṣe | àtúnṣe àmìọ̀rọ̀]

  • kio - tio - io - ĉio - nenio -
  • kiu - tiu - iu - ĉiu - neniu -
  • kia - tia - ia - ĉia - nenia -
  • kiel - tiel - iel - ĉiel - neniel -
  • kie - tie - ie - ĉie - nenie -
  • kiam - tiam - iam - ĉiam - neniam -
  • kiom - tiom - iom - ĉiom - neniom -
  • kial - tial - ial - ĉial - nenial -
  • kies - ties - ies - ĉies - nenies -


iye / Nombro, Nombrado, arabo cifero[àtúnṣe | àtúnṣe àmìọ̀rọ̀]

  • Nombro, Nombrado, arabo cifero (= ) , araboj ciferoj
  • nul 0
  • unu 1 --- ses 6 --- dek unu 11 --- cent 100
  • du 2 --- sep 7 --- dekdu 12 --- ducent 200
  • tri 3 --- ok 8 --- dudek 20 --- mil 1000
  • kvar 4 --- nau 9 --- dudek unu 21 --- du mil 2000
  • kvin 5 --- dek 10 --- tridek 30 --- du mil unu 2001
  • "miliono" 1'000’000
  • roma cifero: I II III IV V VI VII VIII IX X C M
  • "Bonan nokton!" ( bona - reresuwöndára /nokto - òru!)


iye (ìtò, çsç) / vicmontraj numbroj[àtúnṣe | àtúnṣe àmìọ̀rọ̀]

  • vicmontraj numbroj -a:
  • unua: 1. ()
  • dua: 2. ()

(lẹ̀mö, fi-mọ, so-mö-lëhìn) / Afikso[àtúnṣe | àtúnṣe àmìọ̀rọ̀]

  • hore: (ìgbààkókòàsìkòìdayìí)
  • ek- iri / ekiri (iri - rìn, lô, ýÿó); ekiri -
  • mal- rapida (kíákíá) / malrapida - (lôrafàpêfalë)
  • mal - hela (tan ìmôlëdídánmú gbônmímõ) / malhela (ÿú, ÿókùnkùn, àìmòye)
  • mis- kompreni (mõ, yé, gbédè) / miskompreni - (ÿi mõ, ÿì yé, ÿàìyé)
  • re- vidi (rífojú ríríìran)/ revidi - (lẹ́kèejì, tún, lëkànsi)(rífojú ríríìran)
  • vir- bovo (abo màluu) / virbovo akô màlúù / (bovino - (abo màluu)


(àfikúnàkôkúnìtànká)/ Sufikso[àtúnṣe | àtúnṣe àmìọ̀rọ̀]

  • -aĉ - hundo / hundaĉo: (hundo/ ajá) hundaĉo / (ajá) (burú, burúkú, ÿàìdára búburú)
  • -ar - arbo (igi)/ arbaro (igbóçgàn); (igi / (igi igbó), (igbóçgàn))
  • -ebl- legi - legebla- ( legi - kàkàwé); legebla - (kàkàwé) (ní ÿíÿç, tí ó lè ÿe, lágbára ÿíÿe)
  • -eg- ŝnuro / ŝnurego (okùn / okùn nípônkidíludílêkêtê )
  • -ej- lerni (("kôkà ÿe-àÿàròfiyèsí")) / lernejo (ilé ìwé àjô ìkôöwéilé ëkô) (túmöÿögbùföÿe gbédègbçyögbùföwíyé)
  • -et- ŝnuro / ŝnureto (okùn /fëlëfëlë okùn)
  • -ig- pura ( mö, dá ÿáká, funfun, ní ìwà àìlábàwön, àìlábùkù ) / purigi (wê-mö)
  • -iĝ- blinda (föjú, ÿókùnkùn) / blindigi (("tú-sílê, mú dàgbà, gberu")) /föjú, ÿókùnkùn); ("ìfôjúàìríran")
  • -il- skribi (kôköwéhàntúrú) / skribilo - ( ohun èlò ônàërôèlò / kôköwéhàntúrú)
  • -in- bovo / bovino: bovo (abo màluu) /(bovino - (abo màluu)
  • -ind- vidi (rífojú ríríìran) / vidinda ((iyeìtôsíjámôiyì ìdíyeléìtôye)) ( nítóyètóyçlókìkí) / rífojú ríríìran)
  • -ist- baki (sè, yan, dín) / bakisto (lásè, adínkàrà, adín-ýkan); bakejo -(ilé ìse àkàrà, ilé alákàrà, ilé àsè)
  • -ul- fremda (ti ìlú mìírànàjèjì) / fremdulo (àjèjìàjòjìàlejòará ìlú mìíràn) (ulo = èniyàn, çnìkan, olúwarê, alámôrín); (persono = èniyàn, çnìkan, olúwarê, alámôrín)


  • sana - (san-a) - níleratagun
  • malsana - (mal-san-a) - lí àrùnláìlágbáraÿàìsàn
  • sanigi - (san-ig-i) - wòsànmú lára dáwòjiná
  • malsaniĝi - (mal-san-iĝ-i) - (dá sílëmú ÿebá wá) (àìsànàmódiàrùnòkùnrùnàìleraòtútù)
  • malsanulo -(mal-san-ul-o) - (láìlágbárabí olókùnrùnaláìleratí kò jámô nkanàìnípáàìlágbára òfin) (èniyàn, çnìkan, olúwarê, alámôrín)
  • malsanulejo- (mal-san-ul-ej-o) - ilé ìwòsàn, ilé alárùn
  • sanigilo - (san-ig-il-o) - ògùn egbògi
  • sanigebla - (san-ig-ebl-a)- (wòsànmú lára dáwòjiná)/( lílèÿe, lílè rí bëê, àfàìmõ)
  • ipa önàeré ìjeilë ibi ìsáré ìjeoríÿi onjç nì ìjoòkó lêëkan (Kursoj: www.esperanto-afriko.org - www.lernu.net)

ìwé àÿàjô õrõ, ìwé ìtúmõ õrõ, àtúmõ-èdè - "gbòngbòìpilë«ç - 685"/ vortaro internacia lingvo "Radikoj-685"[àtúnṣe | àtúnṣe àmìọ̀rọ̀]

a[àtúnṣe | àtúnṣe àmìọ̀rọ̀]

  • ekzemploj: 1. afriko = afrik / o afrik - = (radiko) + (finaĵo) -o = afriko 2.adreso = adres / o adres- = (radiko) + (finajho) - o = "adreso"
  • a - (õrõ àpéjúwe /Adjektivo) -a granda : (= ..) granda domo - olókìkítóbiñlápö / ilé
  • -Aĉ - (1.abomena) 2.: hundo / hundaĉo: (hundo/ ajá) hundaĉo / (ajá)(burú, burúkú, ÿàìdára búburú)
  • aĉet / i - rà, sanwó fún, fi owó bë; rà
  • -Ad - (iro → irado = daŭra, longa iro) (iri - rìn, lô, ýÿó) (ir/o) (long/a - jìnà, gùn, pë)
  • adres / o - ibi ìkõwé sí; adres /i - kõwé-sí
  • aer / o - òfúrufú, afẹ́fẹ́, ojú sánmà; (avi/o - ọkõ ìjà òfúrufú) (aviadilo / flugilo/ flugaparato - ọkõ ìjà òfúrufú)
  • afer / o - ohun rírí; iÿë õràn
  • afrik / o - ilê Áfríkà, ilê àwọn ènìyàn dúdú; (afrik /a - íí ÿe ti Áfríkà, ti orílẹ̀ èdè Áfríkà); (afrikanino - ọmọbìnrin ilẹ̀ Áfríkà); (afrikano - mọ kùnrin ilê Áfríkà)
  • ag / i - ÿeré (
  • aĝ / o - àkókò, ìgbà, ọjö orí, ìran, sánmánì
  • aĥ! - (ìyàlênu òjijììbálójijì !) Forta surprizo: ― aĥ; (ìbinújêàbámöìrántí pëlú ëdùn !) Forta bedaŭro: aĥ
  • ajn - (èyíkéyìí);
  • -Aĵ, - (Aĵo - ajohunnkan); ( ...aĵ-...  : Suffix) ... (AĴ = “(konkreta) afero”) manĝi - jçun; manĝo- oúnjç
  • akcept / i - gbà, tẹ́wögbà; (akcept / o): akcepto - ìtẹ́wögbà
  • akv /o - omi ; akvumi - fún ní omibomiwônbomirin; falakvo - õÿõrö òjò, ìtàkìtì omi
  • al - (Al montras celon.) (mi iras al la onklo); (ir / i - rìn, lô, ýÿó); onklo - arákùnrin bàbá / arákùnrin ìyá
  • ali / a - òmíràn, mìíràn
  • almenaŭ - (kéré jù, kínþkín); (tio kostos almenaŭ dek milionojn)
  • alt / a - ga; (1 metro - 1 òÿùwönìwön)
  • amas / o - ìÿù, àkópõ; (meso - ìsìn àdúrà ìsìnkú, ìsìn oúnjç alë Olùwa ní ìjô Róòmù)
  • ambaŭ - méjèjì
  • amerik / o - Amẹ́ríkà, ìlú òkèrè ti ; amerika - ní ti Amẹ́ríkà, iÿe ti Amẹ́ríkà; amerikano - ọmọ ilê Amẹ́ríkà; amerikanino - ọmọ ilẹ̀ Amẹ́ríkà
  • am / i - fë, fëràn; amo - ìfë; ama - dídára; tenera - onífêë, ti ìfë
  • amik/o - örêçgbêçnìkejì; amikino - örêçgbêçnìkejì; amikeco - ìfê inú rereìrêìrêpöìbárêìbáÿörê; kompleza - lórëêÿènìàbí örêìfanimôra; familiara - lórëêÿènìàbí örêìfanimôra; afabla- lórëêÿènìàbí örêìfanimôra; amika - lórëêÿènìàbí örêìfanimôra;
  • -An - ( "èrò inú çgbê" ); (an / o - èrò inú çgbê) amerikano - ọmọ ilê Amẹ́ríkà; (Eŭropo → Eŭropano = loĝanto de Eŭropo)
  • ankaŭ - pẹ̀lú, bẹ́ẹ̀ gẹ́gẹ́, ẹ̀wẹ̀
  • ankoraŭ - dákêdúró jêdídákê rôrô
  • anstataŭ - dípòbíbêëkô
  • -Ant - juĝant / o; juĝanto - aÿçgbë ìgbìmõ; juĝantino - aÿçgbë ìgbímõ ; (leg / i, - kàkàwé; legantino - akàwéökàwékàwékàwé; leganto - akàwé;
  • antaŭ - níwájú, ÿíwájú, lójú
  • aparat / o - ohun èlò; (ìmõ, iÿe, êrõ, ôgbön, ipèté);
  • apart/a - lötõ
  • apenaŭ - agbára-káká, eku-káká, káká
  • aper // i - hàn farahànyôôjádeyôjú (apero sur la scenejo; aper(aĵ)o)
  • april / o - oÿù kẹrin ôdún
  • apud - nítòsí, lágbègbè, lẹ́ẹ̀bá
  • -Ar - (arbo - igi  ; arbaro - igbóçgàn / igi igbó ) (ŝafo - àgùtàn , ŝafaro - 10,12,...100 ŝafoj)
  • aranĝ / i - tò lêsẹsẹfi sí ètò
  • artikol / o - nkan ohun kan
  • art / o - ọnàìmôÿê ônàëkôôgbôn ; artisto - oníÿônàòyàwòrán ; artistino - oníÿônàòyàwòrán; (artaĵo / belartaĵo)
  • as - (mi vidas - (rífojú ríríìran)  ; ni laŭdas - (yìn, fi ìyìn fún)  ; li restas - (dúró níbìkandá dúrófimô))
  • asoci / o - ẹgbé ìbálòpö
  • aspekt // i - wò fìrì, yí ojú sí
  • at - pasiva participo; daŭrado aŭ ripetado: La letero estas skribata de mi. (letero - lëtà, ìwé tí a kô sí ènìyàn),(skribi - kôköwéhàntúrú)
  • atend / i - dúró, dúró dè, dúró tì, retí
  • atent/a - ìfetísí
  • ating / i - ṣ e parí, ṣ e-tán, ÿe à ṣ epé; (ating / o) atingo - àṣetán, ì ṣeparí, ì ṣepé
  • aŭ - tàbí, àbí
  • aŭd / i - gbö, têtí sí
  • aŭskult / i - fetí sí, têtí sí gbô
  • aŭgust / o - oÿù kẹjọ ọdún
  • aŭstrali/o - Australia
  • aŭtobus / o - ôkõ akérò ; ôkõ akérò ; (haltejo (aŭ) stacio de aŭtobuso - (ìdí ôkö);(ìdádúró ìsé)); (aŭto - mötò ayökëlë);(aŭto - ôkö aláfêkëkêmôtò òrénté)
  • aŭtomobil / o - mötò ayökëlë; mötò ayökëlë ; (Aŭtovojo - õnà; (önà gbàngbàòpópó)); ŝoseo - önà gbàngbàòpópó ; landstrato - önà gbàngbàòpópó; (Aŭtoisto (aŭ) veturigisto - awakõ, aléni, olùtöjú çÿin); (aŭt/i - wa-ôkõ, lé, darí, fi agbára rán lô, da (çran) ); (Aŭtoriparejo - (ilé ìÿônà);(ìtúnÿe); (ripari - ìtúnÿe); (aŭtoasekuro - ìmúdájúmímúdájúowó ìdábòbòìÿúra );(aŭtokuro - eré);((Aŭtonegocisto )(aŭ) (Aŭtokomercisto) - oníÿòwòôlôjà ))
  • aŭtun/o - àkókò ìkórè, ìgbà ogbò
  • av / o - bàbá bàbá, baba ñlá (bàbá) / bàbá ìyá, baba ñlá (ìyá)); avino - ìyá bàbá çni, ìyá ñlá (bàbá) / ìyá ìyá çni, ìyá ñlá (ìyá)
  • azi / o - Asia

b[àtúnṣe | àtúnṣe àmìọ̀rọ̀]

  • baldaŭ - nísìsìyíláìpêláìduroböröyákététètè
  • banan/o - õgêdê wçrç; (õgêdê-wççré)
  • baz/o - ìpìlê; ìsàlê; (ilé àwôn ômô-ogun, ibi àkójô ohun ogun)
  • bedaŭr / i - à nínú jêfi ëdùn rántíjë kakábáàmö; bedaŭro - ìbinújêàbámöìrántí pëlú ëdùn
  • bel / a - dídáralêwàçlêwàrçwàarçwà; belulino - çwà, õÿö, dídára; beleco - çwà, õÿö, dídára
  • best / o - çranko çlësê mërin, çranko ènìà, ènìà tí nhùwà çranko; animal / o - ẹran, ëdá çlêëmí
  • bezon / i - ní-lò, fë, fë kù
  • bibliotek / o - ilé ìkàwé, ìkójôpõ ìwé; (bibliotekisto - olútòju ilé ìkàwé)
  • bild / o - àwòráneré; àwòrán
  • bilet/o - ìwé owó; bileto - çnu ÿónÿóìwé owóagogo çnu çyçìwé iye tí nkan jê ; bileto - ìwé ìjëwöìwé àmììwé ìgbàwôlé;
  • bird/o - çyç abìyë ; (struto - ògòýgò);(aglo - idì (çyç)); (biologi / o - êkö nípa ëdá, bàyölöjì); (kontraŭkoncipilo - ògùn ìdíwô ômôbíbíètò ômôbíbí)
  • bo- - (patro - via bopatro → la patro de via edzino / filo → via bofilo = la edzo de via filino)
  • bon / a - reresuwöndára
  • botel/o - ìgò
  • bril // i - môlëmôdánràntàn; gbóná janjan; brilo - ìtànnáìmôlë; brila - dídántítànríràn

c[àtúnṣe | àtúnṣe àmìọ̀rọ̀]

  • cel / o - èrò, ohun tí þ lépa, èrèdí; òpin; ohun àfojúsí, ohun tí à nwò níwájú;
  • cent - ôgörùn-ún
  • cert /a - dájú; dájúlágbáranígbçkëlê; (certa esti) - (dájú + wá, þbç, sí)

ĉ[àtúnṣe | àtúnṣe àmìọ̀rọ̀]

  • ĉambr / o - yàrá
  • ĉar - ìgbàtí; nítorí, nítorítí;
  • ĉarm/a - dídára; nífàyànífaláyàtí ó wu ni
  • ĉe - (ní, níbí, lí); (pëlúpëlújú bêë);(pëlúàtilôdöbáfidání)
  • ĉef / a - pàtàkì, olórí; ní pàtàkì, olórí; (olókìkítóbiñlápö); ĉef / o - aÿíwájúolórí olúögáalákòóso; olórí olóyè pàtàkì; (ĉefurbo - olóríilë olórí ìjôba ìlù ôbaolú ìlú);
  • ĉeval/o - çÿin; hufofero - bàtà onírin çsë çÿin; Ĉevalvetkuro - eré ìje çlêÿineré sísá çÿin
  • ĉi - (eléèyíeyiyi);( ĉi-kune - (ibí)/(pëlúàtilôdöbáfidání); (ĉi - (õkõõkan, olúkúlùkù))
  • ĉia - (gbogbo, olúkúlùkú) (Tabelvorto)(ĉi- - ((õkõõkan, olúkúlùkù) )+ -a eco - (ohun ìní, ìtösí)(ìwà, agbára, ìrí, àwòmö)
  • ĉial - ( olúkúlùkúgbogbo + ìdíìtorínípaeredíôgbôn èrò orí) (Tabelvorto) ĉi- - ((õkõõkan, olúkúlùkù) )+ -al kialo - ((ìdíìtorínípaeredíôgbôn èrò orí ?)
  • ĉiam - nígbà gbogbo, títí lái; nígbàgbogboláí rí;(Tabelvorto) ĉi- - ((õkõõkan, olúkúlùkù) )+ -am tempo - (ìgbààkókòàsìkòìdayìí))
  • ĉie - níbigbogbo; (Tabelvorto) ĉi- - ((õkõõkan, olúkúlùkù))+ -e loko - (ìbì, ipò, àyè), ipò)
  • ĉiel - (olúkúlùkúgbogbo + önà ìrònà ) (Tabelvorto) ĉi- - ( (õkõõkan, olúkúlùkù) )+ -el maniero - (ìÿeìwààÿà)/ ìwà ìÿe, irú, õnà )
  • ĉies - (lúkúlùkúgbogbo + õkan, ení), (olúkúlùkú ènìà); (Tabelvorto) ĉi- - ((õkõõkan, olúkúlùkù) )+ -es posedanto - (ohun ìní); gbà, ní, jogún)
  • ĉio - gbogbo õkan (Tabelvorto) ĉi- - ((õkõõkan, olúkúlùkù) )+ -o nedifinita aĵo - ( láìlópintí kò dájú)(ohunnkan)
  • ĉiom - (gbogbo, olúkúlùkú + (títóbi, ìwõn, iye?)) (Tabelvorto) ĉi- - ((õkõõkan, olúkúlùkù) )+ -om kvanto - (títóbi, ìwõn, iye?)
  • ĉirkaŭ - nípa ti, ní pasê, yíká, létí, nítòsí; yíkíroboto«ù rìbìtì; níìhásíìhásödõ; yíkákiri;
  • ĉiu - (õkõõkan, olúkúlùkù) / (olúkúlùkúgbogbo) (Tabelvorto) ĉi- - ( (õkõõkan, olúkúlùkù) )+ -u individuo, difinita aĵo, - ( olúkúlùkúçni kökan / (dájú tóyanjúpàtó pàtàkì) (ohunnkan))
  • -ĉj, - (Karesvorto por patro) (ìfàmôraìkêìgbàmôraìfôwôpalára / fàmôrakíkêgbà-môrafôwô-palára ): „Patreto! Paĉjo!“) Patro ( bàbá ): (bàbá  !!): Paĉjo! (Patreto!)
  • ĉu - ìbáÿeyálà; èyí tàbí èyinì, õkan nínú méjèjì, yálà ; bíbí ó bábóÿepé; demanda frazo: (bérè, tọrọ, bi-lêrè) gbólóhùn örö / demanda frazo: Ĉu vi komprenas min? — Jes, mi komprenas vin!) (kompren / i - mõ, yé, gbédè)

d[àtúnṣe | àtúnṣe àmìọ̀rọ̀]

  • da - ti, níti, nípa (unu kilogramo da pano) (1 kilo, òÿùwõn, ìwõn)/(pano - àkàrà òyìnbóonjçbúrêdì);

(1 litro da lakto) (litr/o)- [l]; 1 l = 1 dm3) / wàrà;(peco da pano - ) (peco - êlà, apá, ìrépé, ìjàýjá, ègé, èbù)/ pano - àkàrà òyìnbóonjçbúrêdì);(La riĉulo havas multe da mono),(mono - owó);

  • dank / i - dúpëÿôpëfôpë fún
  • dan / o - homo de Danujo (homo - ôkùnrin, ènìyàn)(Dẹ́nmárkì)
  • daŭr//i - rôjúforítìfaradàpamôrafôkànràn; (të-síwájúdúró pêpêmúra síbá nÿó jingíriwà títí)
  • de - lôwôkúrònínúláti; ( veturi de Parizo ĝis Berlino); veturi - rìnrìn ìrìn-àjò
  • decembr/o - oÿù Kejìlá ôdúnìpárí ôdún; Oṣù Kejìlá
  • decid/i - pinnu, parí rëfi ìgbà sífi òpin sí
  • deĵor//i - ÿe ìránÿësìnÿe iÿç fún (deĵoro - ìranilôwôìÿe ìdánilóhùn )
  • dek - êwámëêwá; (10);
  • dekstr / a - ötún; (dekstre - (ötún)); (justa - òdodolótìítôaláàre);(korekta - tô yç dára
  • demand/i - bérè, tọrọ, bi-lêrè
  • des - (sijùlôÿíwájú); "je pli .. des pli" (je pli li laboras, des pli monon li ricevas - : (labor/i - iÿë...);(mon /o - owó; mono"n" - irú èlò gírámà kan); (ricevi - gbà padarí-gbàtêwôgbà); (Li ricevas monon.)
  • dev/i - kò lè ÿe aláìÿe, kò gbôdõ ÿe aláìÿe, aigbôdõ má ÿe, gbôdõ ÿe ní dandan
  • dezir/i - fèbeere
  • diabl/o - èÿù, ènìyàn búburú, òrìÿà (diabl/a - ..)
  • difin/i - sô àsôyé túmökì
  • dik/a - nípônkidíludílêkêtê; diko - kíkinínípôn
  • dimanĉ / o - ôjô kíní ösëôjô ìsimi
  • direkt / o - õnà títö, ápçrç, àpéjúwe, ìhà, ítösönà, ìfõnàhàn; direkti -tö sönà, fõnà hàn, ÿe amõnà, tökasí, júwe;
  • dir / i - wí, sô
  • dis- disŝiri - fàyaya; (mi disŝiris la leteron kaj disĵetis ĝiajn pecetojn en ĉiujn angulojn de la ĉambro); (letero - lëtà, ìwé tí a kô sí ènìyàn); (angulo - igun );(peco / peceto);
  • diskut/i - sörölélórí föröwôrö sô kinikini wádi jíròrò
  • do - nítorínáànítorí èyí náà
  • doktor/o - (oníÿègùn, olóyè nínú oríÿìíríìÿí êkö); (doktor/o)/(filozofi/o - ìmõ, ôgbön, êkö ìmõ)
  • dolĉ/a - dúndídùn ní ìtôwòní dídùn létèolóyinmômô; dolĉeco - àdídùndídùnoyinmômô; amindo - àdídùndídùnoyinmômô; amindeco - àdídùndídùnoyinmômô; (maldolĉa - korò, kíkorò ); maldolĉeco - ìkorò, ìwà kíkorò; malamindo - ìkorò, ìwà kíkorò; malamindeco - ìkorò, ìwà kíkorò;
  • dom/o - ilé
  • don/i - fi fún, fi bùn, jìn
  • dorm//i - sùnsimi; (dormo - orunsísùn); (dormĉambro - (yàrá) )(dormsako - àpò tí a fi nsùn ní ìgbà ìdálë)
  • du - méjì, éjì; (2)
  • dum - nìwön bí; la tutan tempon - ìgbà àkókò; dauro - ìgbà àkókò; tempspaco - ìgbà àkókò;

e[àtúnṣe | àtúnṣe àmìọ̀rọ̀]

  • e - (õrõ àpönlé - Adverbo) -e. Eva kantas bele. (adverbo); bone manĝi ;(manĝi - jçun); (vidu PMEG);
  • -Ebl - (ebla - ní ÿíÿç, tí ó lè ÿe, lágbára ÿíÿe); (eblo - lílèÿe, lílè rí bëê, àfàìmõ);(manĝi → manĝebla = tia, ke ĝi povas esti manĝata );(manĝi - jçun);(kalkulebla): (kalkuli- ÿírò, kà) + (ebla - ní ÿíÿç, tí ó lè ÿe, lágbára ÿíÿe)
  • -Ec - Ili admiris la saĝeco) (saĝeco - ôgbön, òye, ìmõ) (admiri - yìn, jọ ni-lòjú, yani-lẹ́nu ); (saĝa - gbön, mòye, mõ)
  • eĉ - pàápàátilëgidi àní bërëpàápàágidi; (Li timas eĉ sian propran ombron) (ombro - òjìji ); (a - dôgbatêjúgúngêgê)
  • eduk/i - kö lêkõö, tö, kö; ( eduk/o - êkö, ìtö ômôdé )
  • edz/o - ôkô; edzino - ìyàwó aya obínrin abilékô
  • -Eg - (jê ní rírò; (olókìkítóbiñlápö)) (domo - (ilé): (domego)(dometo - (ilé) (kékeré) ) (hundo / hundego / hundeto - ): ajá /(olókìkítóbiñlápö) /(kékeré);
  • -Ej - (dormi - orunsísùn) → dormejo = orunsísùn + yàrá; (manĝoĉambro) ( - tàbí, àbí) manĝejo - (jçun + yàrá); duŝ/i-duŝ/o-duŝejo - (..)/ "wë"/"wë"+ yàrá;
  • ek - (!) (rìn!, lô!, ýÿó!!) labori → eklabori ! = komenci labori ! (labori -iÿë; ! eklabori !); (komenci - bërë pilë)
  • ekran/o - àtç agbàwórán-tànojú-tçlifíÿàn; (komputila ekrano);(komputilo - ërô olóye kömpútà); (kino - àwòrán tí nrìnilé àwòrán tí nrìn); (kinaekrano - àtç agbàwórán-tàn)
  • eks- (tìÿájú); (ministro - ìránÿê òÿèlú); (ministro → eksministro = persono, kiu antaŭe estis ministro)
  • ekskurs/o - ìjáde eléré ÿíÿe÷gbê tí ó jáde lô ÿiréìgbatêgùn lôìÿiré ìsinmilô;
  • ekster - íta; ekster/o - íta; ekstere - íta; ekstere - nìhà òde, lójúde, íta gbañgba;
  • ekzempler/o - ëdà àwòkô ìwé-kíkô àtúnkô àpçrç àwòrán ìdàkôsílë;( 1 ekzemplero de libro - 1 (..) ìwé)
  • ekzempl / o - àpçrçàwòÿeàwòrán; (ekzemple - (e.g.: exempli gratia))
  • ekzist // i - wà ní ìwàmbç; (Ne ekzistas fumo sen fajro.); (fumo - èéfí) (fajro - iná); (fumo ne estas sen fajro);
  • el - (lôwôkúrònínúláti); eligo - ìmúwá, ìbísi; el / ig / -o - ìmúwá, ìbísi; el+ig+o - eligo - ìmúwá, ìbísi;
  • elekt/i - yàn, ÿà
  • -Em - (kìkì òkèòkè); (em / o - ìdarísíìtêsíipaõnàìtöka sí) ;(inklino - ìtësíìfa ôkàn sí); (labor: laborema); (manĝi: manĝema); (timo - êrù, ìfòyà, jênnêjênnê); (tim / i - timema - bẹ̀rù, fòiyà; ÿaájò, ÿàníyàn);
  • en - nínú, ní;
  • -End, (sufikso); (pagi → pagenda = tia ke ĝi devas esti pagata, tia ke oni pagu ĝin); (pag / i- san-wó); pagu!; (pag/o - ìsanwó, àdásan); salajro - owó oÿùöyà; rekompenco - owó oÿùöyà; salajro- owó oÿù, owó iÿë, owó õyà;
  • -Er, (sablo - iyanrìn, iyêpê, yanrìn) sablo → sablero = ("1") grajno de sablo ("1" grajno + "1" + "1" ) = (3 grajnoj); (grajno - wóró irúgbìn kanôkà àgbàdo çyô ìwön)
  • esper / i - (..),(õrõ ìÿe); Esper/o - ìrètí; espereble - bóyá; esperebla - nírètí
  • est//i - wá, þbç, sí (mi estas ... - )
  • estr - (estro - amõnà asájú olórí olùtö); (bankestro - õgá ilé ìfi owó pamö sí); (eskal/o - àkàbà, àkásõ, àtêgùn)
  • -Et, (kékeré)-(dometo); (domo / domego): (ilé)/(olókìkítóbiñlápö)
  • eŭrop/o - Ẹurópì; Europe
  • eventual / a - láìpë;
  • evolu//i - (..); ((evoluig/i - (tú-sílê, mú dàgbà, gberu)  ; (evolu / o - ìtànkálëìfihànìtúsílë)

f[àtúnṣe | àtúnṣe àmìọ̀rọ̀]

  • facil/a - rôrùn, láìÿòro, ní-rôrùn, láìnira;
  • fak/o - ìpínàyèàyè ìjókòó nínú ôköàyè fún çrù nínú ôkö; fak/o - apáìsösàkaaní; fakulo - çnití ó mô nkan dájú ÿákáÿákáàgbàöjë; (fako - êyà çgbë pàtàkì)
  • fakt/o - àsôdájú, àsôpàtó, ohun ìdájú gan-an
  • fal//i - ÿubú, bë sílê, wó, fà sëhìn, dínkù
  • famili / o - ìdílé, çbí, ìbátan, ará; familia - mímõ, faramö, mö-lára, dùn-jù
  • far/i - ÿe, dá
  • februar / o - oÿù kejì ôdún
  • feliĉ/a - ÿe orírebô sákóòkòÿàgbákò; feliĉ/a - álàfiàníroranínúdídùn; feliĉo - inúdídùnàláfíaàìroraayö;
  • fenestr/o - fèrèséojú afêfê
  • ferm/i - padésétì; ferm/i - sé, tì, dí, padé
  • fest/i - ÿèrántíkókìkíÿôdún nkanÿènáwó; festo - ayçyç ìnáwóìyìn ìrántíàÿà
  • fi- (komercisto - ); (fikomercisto - ); (insekto - ); (fiinsekto - )
  • film/o - iré àwòrán tí nrìn/tí fohùnfíìmù; (filmo - atafo ojú): (benzina filmo sur akvo)
  • fil / o - ômôkùnrin, ômô-ilé
  • fin / i- paríÿe-tányôrí; fino - ìparí, òpin, ìpêkun ìdí, ìtorí, ìgbêhìn, ìyôrísí, àtúbõtán; fin/i- paríÿe-tányôrí;
  • fiŝ / o - çja; fiŝ / i - pçja wárí
  • flank / o - ìhàëgbêëbáetíapá
  • flav / a - pupa rúsúrúsú bí àwõ ìyeyè
  • flor/o - ìtànná ewéko òdòdó; floristo - oníÿòwò òdòdó, olódòdó; floropoto - ìkòkò tí a fí ñ gbin òdòdó; poto - ìkòkò, apç, ìÿasùn, ìÿà;
  • flug/i - fò fò-lô; flugo - eÿinÿin; flugilo - ìyê apá; (flugilo - napá ôkö òfúrufú); aeroplano - bàlúù ọkõ òfúrufú; aviadilo - bàlúù ọkõ òfúrufú; avio - bàlúù ọkõ òfúrufú; flugmaŝino - ọkõ ìjà òfúrufú; jeto - ôkõ òfúrufú; jetaviadilo -ôkõ òfúrufú; jetmotoro - ( êrô); (jetaviadilo) - Ọkọ̀ òfurufú;
  • foj/o - tö; foj/o - ôjà
  • for - kúrò, kálọ, jìnnà
  • forges/i - gbàgbéÿàìrántí
  • form/o - ìrísíàwóranàpçrçìwo; (form/o -ìrísíààtòàwòránìjokòóëdá ); formi/i - ..)
  • fort / a - lelágbáranípálera
  • fot/i - (..); fot / o - àwòrán, fötò; fotisto - (..);
  • frap/i - lù, kàn, kànkùn
  • frat/o - arákùnrin àgbà, êgbön ôkùnrin; frato - arákùnrin àbúrò, àbúrò ôkùnrin; (www. eo.lernu.net/lernado/vortoj/bildvortaro/2.php) (familio - ìdílé, çbí, ìbátan, ará);
  • fraŭl/o - (àpön) (Ne edziĝinta viro) ; fraŭlino - (obìnrin) (Ne edziniĝinta virino).
  • frenez / a - ÿiwèrè, sínwín; ((frenezo) - ÿíÿiwèrèsísínwín)
  • fru / e - ùtùkùtù, tëlê, ní ìbêrê
  • funkci/o - ìlòagbáraòye; funkci / i - ÿelò
  • fuŝ/i - ( bàjë ) (kuiri - sè se ohun jíjç ); kuiristo - alásèase-onjç; ("fuŝkuir/i", "fuŝkuiristo", "fuŝkuiraĵo" - (bàjë))

g[àtúnṣe | àtúnṣe àmìọ̀rọ̀]

  • gazet/o - ìwè ìròhìn; Ìwé-ìròyìn
  • ge- (patro - bàbá ; gepatroj = patro kaj patrino) gepatroj - (bàbá + ìyá, abiyamô)
  • glas/o - àwo onídígí; (okulvitroj - dígí ojúdígí ìríranawòìwojú)
  • grand / a - olókìkítóbiñlápö; granda - tóbi, þlá, gbêýgbê
  • gratul/i - bá-yöyö-fúnyìnkí; gratulo - yíyëfúnbíbáyöìyìnìkíni;
  • grav / a - ní ìrònúní ôwô wúwoÿe pàtàkìléwutóbi; grava - pàtàkìtóbilárí; graveco - ohun pàtàkìlárí;
  • grup/o - àkójôpöìdìpöòkìtì;
  • gvid/i - tôkasìntô sí önàfi önà hàn; gvidisto - amönà
  • ĝeneral/a - wôpöàníkáríti gbogbo ènìà; (generalo -olórí ogun, õgágun;) ĝenerale - nígbàkúgbàlákòópölákolù;
  • ĝen/i - yô-lênurú sókètôdí lôwô; (ĝen / o - ìÿëìpönjúwàhálà ìyônuìjõgbõn làásìgbo); agito - ìyônuariwoìrókëkçìdílôwôìrúkérudò; perturbo - ìyônuariwoìrókëkçìdílôwôìrúkérudò;
  • ĝi, - òn óá eçou; (la priparolata aĵo ( aĵo - ohunnkan), besto (besto- çranko çlësê mërin, çranko ènìà, ènìà tí nhùwà çranko ) ( aŭ - tàbí, àbí) infaneto (ômô, ômô-ôwö, ômô-jòjòló ))
  • ĝis - títí
  • ĝust/a - tô yç dára

h[àtúnṣe | àtúnṣe àmìọ̀rọ̀]

  • ha - a montras ekmiron aŭ surprizon: Ha, kiel bele! (surprizo ! ! - ìyàlênu òjijììbálójijì )
  • hav / i - nípàlaáraní
  • hejm / o - ilé, ibùgbé; senhejmulo - aláìníléalárìnkirialárìnká; (senhejma)/(õrõ àpéjúwe);
  • help/i - ràn löwö; helpanto - olùrànlöwö, atinilëhìn ; helpisto - olùrànlöwö, atinilëhìn; helpo - ìrànlöwö; helpa -ìÿe ìrànlôwô; senhelpa - láìnírànlôwô
  • hieraŭ - àná, lánàá
  • histori/o - íwé ìtàn; historiisto - òpìtàn òkòwé ìtàn ìjôba; historia - ti íwé itan
  • ho - "Ho" estas ĝenerala ( wôpöàníkáríti gbogbo ènìà) ekkria vorteto por esprimi vivan senton: “Ho, ĉielo!” - Ho! ,òkè örunörun àláfíà!; ĉielo - örunojú örun;
  • hodiaŭ - lóòníôjö òní
  • hom/o - ôkùnrin, ènìyàn (hom - ar -o): (homaro - aráyé); (homaro - ìwà ôkùnrin, dídi ôkùnrin, ìgbà ìdôkùnrin)
  • hor / o - wákàtí; (horo - ìgbààkókòàsìkòìdayìí); ĉiuhore - ní wákàtí wákàtí ; hore - ní wákàtí wákàtí ;
  • hotel / o - ilé èrò tí a nrí onjç rà;

i[àtúnṣe | àtúnṣe àmìọ̀rọ̀]

  • i - Mi volas labori. (i = infinitivo) voli - ÿe àìní, fêfê-kù ; voli- (fë); laboro - iÿë; laboristo - òÿìÿêoníÿê; (infinito - áìlópináìnípëkuntítíláíláí); (malfinio - áìlópináìnípëkuntítíláíláí)
  • ia - (çnìkanènìà kan); (ia libro) - (tabelvorto); i- (láìlópintí kò dájú) + -a eco - (ohun ìní, ìtösí)(ìwà, agbára, ìrí, àwòmö) = ia
  • ial - (..); (tabelvorto): i- (láìlópintí kò dájú) + -al kialo - (ìdíìtorínípaeredíôgbôn èrò orí ?) = ial
  • iam - (nígbà kannígbàmíràn); (tabelvorto): ; i- (láìlópintí kò dájú) + -am tempo - (ìgbààkókòàsìkòìdayìí) = iam
  • -Id - hundo → hundido = nematura hundo; hundo - ajá; hundido - ajá +(ÿômôdé, ÿõtún, ÿômôdan)";(arbo - igi); arbido - igi +"(ÿômôdé, ÿõtún, ÿômôdan)";
  • ide/o - ìròiyè inú; (idealo - àpçrç aláìlêgbê)
  • ie - níbì kan; (tabelvorto); i- (láìlópintí kò dájú) + -e loko - (ìbì, ipò, àyè), ipò = ie
  • iel - lí önà kanbákan; (tabelvorto); i- (láìlópintí kò dájú) + - el maniero - (ìÿeìwààÿà)/ ìwà ìÿe, irú, õnà= iel
  • ies, - (..); posedanto - (tabelvorto);i- (láìlópintí kò dájú) + -es posedanto - (ohun ìní); gbà, ní, jogún = ies
  • -Ig - (sufikso); akra - mímúyárase kanjáfáfámúná; tranĉilo - õbç; akra → akrigi = agi tiel, ke io fariĝas akra: Mi akrigas mian tranĉilon. (akrigi - pônlöpôníinmúgbê ní ÿóÿóró)
  • -Iĝ, (sufikso); akra - mímúyárase kanjáfáfámúná;  ; akra → akri = fari akra; ("akrigi - pônlöpôníinmúgbê ní ÿóÿóró"); La ekonomia krizo akris. Milito - ogun, ìjà; La milito akris.
  • -Il, (sufikso); tranĉi - ; tranĉilo - õbç; tondi - ôgbê; tondi → tondilo = instrumento por tondi (kiu konsistas el du klingoj): tondilo - àlùmögàjí
  • ili - àwônnwôn; (3-a pluralo)
  • imag / i - fojú inú wò, rò gbèrò; imago - ojú-inúìròòyé ; imagpovo - ojú-inúìròòyé; imaga - tí a fojú inú wòáìfojúríní ti rírò; (imaginaro - tí a fojú inú wòáìfojúríní ti rírò)+iye / (matematiko - ìÿirò))
  • -In - (sufikso); (homo - ôkùnrin, ènìyàn ) homo → homino = ina homo - (obìnrin); ino - obìnrin, abo; ina - ìwà ti obìnrinti aboti obìnrin; homino - obìnrin, abo;
  • -Ind - (sufikso); aminda - ( ); ami → aminda = tia ke ĝi meritas esti amata; inda korano - Àlkùránì, ìwé-mímö Ìmàle; Kùránì; inda biblio; Biblio - Bíbélí (mímö);Bíbélì Mímọ́;
  • infan / o - ômô, èwe, ômôdé
  • inform/i - wí fúnkô lêköômú möfi sùn; informo - ìwífúnëkôìfisùn; malformaĵa - gbëfê; malformaĵo - gbëfê; informa - ti kíkô ëkônípa ìmö; informisto - abênà ìmöagbanipèalágböôwíalágbàsæ; informistino - abênà ìmöagbanipèalágböôwíalágbàsô;
  • -Ing, (ing/o - ìdìmú); (glavo - idà); (tranĉilo - õbç); (Milito - ogun, ìjà): glavo + glavingo - (idà) + (ìdìmú); (idà) +(àpò, õkë;)
  • instru/i - kö lëkõö, ÿí-níyè; instruisto - olùköolùköniakönilëkõö; instruistino - olùkö, olùköni, akönilëkõö;(instruado - êkö, ìtö ômôdé ); (eduki - kö lêkõö, tö, kö;)
  • int - (Aktiva participo) leginta = tia, ke oni antaŭe legis; (legi - kàkàwé;)
  • inter - láarínlágbedeméjìnínú; inter - nínú, láàárín; (inter ni - (..));
  • interes/i - (..); intereso - ìdùnmôìfêànfàníeré; intereso - owó èlé; interesa - aládùn;
  • invit/i - pèrò; (invito - ìpèìrò);
  • io - nkanohun kan; (tabelvorto); i- (láìlópintí kò dájú) + (-o nedifinita aĵo - (( láìlópintí kò dájú)(ohunnkan)))
  • iom - díëkanàwôn kan; (tabelvorto);i- (láìlópintí kò dájú) +(-om kvanto - (títóbi, ìwõn, iye?) ));(iom mono - (..) owó;)
  • iran / o - Ìránì
  • ir//i - rìn, lô, ýÿó
  • is - ("àtijô");(mi laboris (mi laboris = la ago “labori” okazis antaŭ nun); (nísisìyí, löwölöwö, lójúkójú ìgbààkókò tí a ÿe nkan: mi laboras)
  • -Ism, (Budho → Budhismo) (komuna ( wôpöbákannáàti gbogbo ènìà )→ komunismo)(kapitalo - òkòwòowó-ìlélë → kapitalismo); (Islamismo); Islamo - (Ìmàle);
  • -Ist; ist'/o - òÿìÿë; (kuracisto - oníÿègùn, olóyè nínú oríÿìíríìÿí êkö); (kurac / i - fi egbògi fúnbá gbìròlòhùwà sí )); juĝ / i- dájö, dálëjö; juĝ / i- fojú wõn; juĝisto - adájö, onídájö; (polic/o - àwôn ôlöpàá ); (policisto - ôlöpàá ); (policist'ino - ôlöpàá ); policejo - ilé iÿë àwôn ôlöpàá;
  • it. (pasiva participo it: plenumiĝo aŭ rezulto) (La ŝtelisto estis arestita de policisto. (ŝtelisto - olè ajínilóhun jàgùdà ìgárá); ŝtelistino - olè ajínilóhun jàgùdàìgárá; (ŝtel/i - jalèjí); (policisto -ôlöpàá ,); politik/o- oyè iÿë ìtöjú ìlú ètò ÿíÿe ètò aláÿç; polis/o - oyè iÿë ìtöjú ìlú ètò ÿíÿe ètò aláÿç;
  • ital / o - Itálíà
  • iu - (çnìkanènìà kan); (tabelvorto): i- (láìlópintí kò dájú) + -u individuo, difinita aĵo, - (lúkúlùkúçni kökan / (dájú tóyanjúpàtó pàtàkì) (ohunnkan));

j[àtúnṣe | àtúnṣe àmìọ̀rọ̀]

  • j - (dom/o - ilé) - 1 domo (singular,  ; 2 domoj (pluralo - õpõ, ìlöpo méji)
  • ja - nítòótö, gidi; (dájúlágbáranígbçkëlê );(Vi ja aŭdis per oreloj propraj)
  • jam - nísìsìyí, ÿíwájú àkököna
  • januar / o - Oṣù Kínní
  • japan/o - Japan
  • jar/o - ôdún, oÿù méjìlá
  • je - lórísórí; Preni iun je la mano (= lia), per la mano (= sia).Konduki iun je la nazo. (je estas rolvorteto sen difinita signifo. Ĝenerale oni evitu je, se pli bona alternativo ekzistas.)
  • jen -(adverbo)("wá"); Jen la suno subiras, venas la nokto. (La suno estas subita - )
  • jes - çn, bêë ni, òótö hçn-çn (Respondvortoj); (jes, ja - çn, bêë ni, òótö hçn-çn )
  • ju - ( =ju.. des pli..) Ju pli da mono ni havos, des pli rapide kaj bone iros kompreneble nia afero. Ju pli da laborantoj estos, tiom pli rapide estos finita la granda konstruo.
  • juli/o - Oṣù Keje
  • jun/a - ômôdé, ÿõtún, ÿômôdan
  • juni/o - Oṣù Kẹfà

ĵ[àtúnṣe | àtúnṣe àmìọ̀rọ̀]

  • ĵaŭd / o - ijö kaàrún õsêàlàmísì; Ọjọ́bọ̀
  • ĵet/i - sôjùfi sòkò
  • ĵus - gêgê, pátápátá, ÿêÿê, gan, nísisìyí, níwòyí kúkú; (adverbo)

k[àtúnṣe | àtúnṣe àmìọ̀rọ̀]

  • kaj - òun, àti, sì
  • kalkul/i - ÿírò, kà; kalkulo - ìÿirò, kíkà; (çnu ÿónÿóìwé owóagogo çnu çyçìwé iye tí nkan jê) ;kalkulilo - ërô ìÿirò; Kọ̀mpútà;
  • kamp/o - gbagede çrëìgbê pápá;
  • kant//i - kôrin; kanto - orinrárà; (kantado; kantisto;)
  • kapabl / a - toìlèÿelágbáralóyenípá
  • kapt/i - mú dá-dúrórámúhángán ;(mú lêrúfi agbára mú);
  • kar / a - dídára;
  • kart/o - ìwé pçlçbç káàdì; mapo de Germanujo - (landokarto de Germanujo - ) àwòrán ayé, ìwé ìfõnàhàn; Jẹ́mánì;
  • kased/o - (CC)  ; kasedo de magneta rubando - (Compact Cassette); sonbendo - ìgbohùn ìròhìn sórí êrô; kasedo de magneta disko aŭ lumdisko; vidbendo - (àwòránìwò ìríèròìlámöràn) (ìgbohùn ìròhìn sórí êrô);
  • kaŝ/i - fipamôfara pamôlúmô
  • kaŭz/o - ìdí, ìtorí; (kauŭz/i - tiu vorto kaŭzis la malpacon) (kaŭz/i-á sílëmú ÿebá wá)
  • kaz / o - ( ìmö ìlò örö dájúdájúgírámà); ti mímæ ìlò örö dájúdájú ("deklinacio"): (nominativo kaj akuzativo); gramatiko, lingvoscienca senco)
  • ke - 1. èyíèyítíohun tí; 2. ti , (Ŝajnas, ke pluvos). (Ŝajni - hàn farahànyôôjádeyôjú); (pluv/o - òjò) (-os Futuro / ôjô iwájúìgbà tí mböëhìn-ölaôjô mírànìgbóÿeàsìkò-ôjô iwájú; )
  • kelk/a - (díëkanàwôn kan); kelkaj - (kékeré, kéré, díê)
  • kia - ( kíni?kínlá?èwo?èyítíohun tí) (tabelvorto)En infano vidiĝas, kia homo fariĝos. (ki- demandovorto - (demandi - bérè, tọrọ, bi-lêrè)(vorto - örögbólóhùn kan) )+(-a eco - (ohun ìní, ìtösí)(ìwà, agbára, ìrí, àwòmö) )
  • kial - (ëêÿe?èétiÿe?nítorí kíni?kílóÿe?kíni ?ìdirë ëêtirí* )(tabelvorto)(ki- demandovorto - (demandi - bérè, tọrọ, bi-lêrè)(vorto - örögbólóhùn kan) )+(-al kialo - (ìdíìtorínípaeredíôgbôn èrò orí ?))
  • kiam - (nígbàtínígbàwo?) (tabelvorto)(ki- demandovorto - (demandi - bérè, tọrọ, bi-lêrè)(vorto - örögbólóhùn kan)) +(-am tempo - - (ìgbààkókòàsìkòìdayìí) )
  • kie - (ibo? níbo? níbití) (tabelvorto)(ki- demandovorto - (demandi - bérè, tọrọ, bi-lêrè)(vorto - örögbólóhùn kan)) +(-e loko - (ìbì, ipò, àyè), ipò)
  • kiel - (bígêgêbíbítibíótijêpé) (tabelvorto)(ki- demandovorto - (demandi - bérè, tọrọ, bi-lêrè)(vorto - örögbólóhùn kan))+(-el maniero - (ìÿeìwààÿà)/ ìwà ìÿe, irú, õnà)
  • kies - (ti tani?ti ÷nití); Kies filo vi estas? (tabelvorto) (ki- demandovorto -(demandi - bérè, tọrọ, bi-lêrè)(vorto - örögbólóhùn kan) )+(-es posedanto - - (ohun ìní); gbà, ní, jogún)
  • kio - (èwo?èyít); (ki- demandovorto - (demandi - bérè, tọrọ, bi-lêrè)(vorto - örögbólóhùn kan))+(-o nedifinita aĵo -( láìlópintí kò dájú)(ohunnkan))
  • kiom - (mélòó); (tabelvorto)(ki- demandovorto - (demandi - bérè, tọrọ, bi-lêrè)(vorto - örögbólóhùn kan)) +(-om kvanto - (títóbi, ìwõn, iye?)  ?)
  • kiu - kuma (tabelvorto)(ki- demandovorto - (demandi - bérè, tọrọ, bi-lêrè)(vorto - örögbólóhùn kan))+(-u individuo, difinita aĵo, - olúkúlùkúçni kökan / (dájú tóyanjúpàtó pàtàkì) (ohunnkan))
  • klar/a - láìsí àbawönmô-tótómôjúdá-ÿákámôlëláìlábùkùmô garaketekete ; (klara akvo);
  • klas/o - (çgbê);  ; ; (societo, matematiko, botaniko); (altklasa homo; la laborista klaso;)
  • klav/o - kökörö, ômô ìÿíkà, ômô àgàdàgodo, ìtumõ ;(pianoklavo);(musiko - ) (klavo de piano, klavo de tajpilo); (orin): sintezilo - èlò àfôwôtç, dùrù; (orin): piano - dùrù àpáta
  • klopod//i - gbidánwò, dánwò, kôlù dáwölé; (klopodo - ìgbìyànjú, ìgbìdánwò, ìdánwò, ìÿe fitafita, àbá )
  • klub / o - ilé ìpàdé çgbê;
  • knab/o - ômôkùnrin ; knabino - ômôbìnrin;
  • kolekt/i - kójôÿàjôgbájôdá-jô  ; Kolekto - ìkójôpöìÿàjô;
  • kolor/o - àwöìríìwöönà; (kolorfilmo: → film/o - iré àwòrán tí nrìn/tí fohùnfíìmù;)
  • komenci - bërë pilë;
  • komerc//i - ÿòwòtajàrajà; (komerco - ( òwòojà títàìÿòwòìtajà); firmo - iÿë òwò, çjö tó kan ni; negoc / o - iÿë òwò, çjö tó kan ni;
  • komision/o - ìfifúnniàÿçIÿêèrè;
  • komitat/o - àjô, ìgbìmõ, çgbë;
  • kompren / i - mõ, yé, gbédè
  • komput/ i - ("ërô olóye kömpútà" + ÿírò, kà;); (komputilo - ërô olóye kömpútà); Kọ̀mpútà; (komputilo: Maŝino por komputi - (Computer); (Solvi matematikan problemon aŭ prilabori datumon aplikante algoritmon);
  • komun/a - wôpöbákannáàti gbogbo ènìà; (komun / a - (wôpöbákannáàti gbogbo ènìà) (+ o) = ( → komunismo - nípa ìdàpöÿíÿökan);
  • koncern / i - (..); koncerne - nípatiníti; (konzerno - ìÿeàníyànìfiyèsíohun tó kan ni);
  • kongres/o, - àjôìpéjôàjô àwôn ìjòyèàjô ìgbìmöirú ìjôba kan; (konferenc /o - ìjùmösôìsöröàpéjôàpéròàjôsô); (gazetara konferenco - (ìjùmösôìsöröàpéjôàpéròàjôsô)+( akõwé ìròhìn));
  • kon / i - mõ;
  • konkret / a - (tòótôdájúlódodoojúlówó); (Montri tre konkrete sian dankon.); (beton/o - pàtàkìàpòpö sèmêntìiyanrìn àti òkútaàrídìmú); efektiv / a - tòótôdájúlódodoojúlówó, real / a - tòótôdájúlódodoojúlówó; fakt / a - tòótôdájúlódodoojúlówó;
  • konsent//i - finúÿõkan, ÿàdéhùn, fohùnÿõkan, bare, gbà; konsent / i - gbàjêwôfohùnsí;
  • konsil/i - (..); (konsilo - ìmõràn, ìfõnàhàn); ("konsili" - Li konsiliĝis kun siaj servistoj.); (konsilodomo - gbàngbà ìdájö ìlúilé ìpàdé àkóso ìlú); konsilisto - olùdámörànabánipèròonímörànolùgbìmö ; konsilanto - olùdámörànabánipèròonímörànolùgbìmö; (konsulo - ìmörànagbçjôròlôyà);
  • konsist//i - kooban (unu minuto konsistas el sesdek sekundoj);(minuto - ìÿëjú, ìròhìn ohun tí a ÿe ní àjô ); (sekundo - ìÿëjú)
  • konstru/i - kôÿe kànhun; konstruo - kíkôÿíÿe kíkànìÿërôìtúmô ôrôëhun;
  • kontakt/o - ìfarakanra; kontakt / i - fi ra kanraÿe ìpàdé; (kontaktigi - (fi ra kanraÿe ìpàdé));
  • kontent/a - nítëêlôrùn; (esti kontenta per sia sorto - .. ( nítëêlôrùn)...);
  • kontraŭ - õkánkán; kontraŭa - kôjú sí, tirísí, dojúkô; kontraŭi - (... lòdìsí, ÿò-dìsí, dojúkô ..);
  • kontrol/i - dá-dúrókí-wô; (ekzamen/o - ìdánwò; kritik /i - ÿe ìwádìídí-yelégànÿe àkíyèsíÿòfintótó; kritik/o - ìÿe ìdájôwíwádììÿòfintótóàríwísíörö lámèyìítô); kontrolo - ìdádúróìkíwô;
  • korb/o - agbõn, apêrê;
  • kost/i - nájê; kosta - ÿeiyebíyeÿöwônníyelóríwônná ni lówótí ó ní owó lórí; kosto- iyeiye owóìnáwóiye tí a ra nkanìnáwó çjô; kostoj - (iyeiye owóìnáwóiye tí a ra nkanìnáwó çjô); korupteco - ìwà ìbàjêàìmöíbàjêàbëtêlë; (korupta - bíbàjêrírà); (korupt/i - per mono, donacoj, promesoj,... akiri ies favoron; subaĉeti);
  • kred / i - bà-gbö; (fidelul / o - onígbàgbö );
  • kresk//i - hùsodàgbà;
  • krom - bíkòÿepéàfiàfibíbóyá  ; (krome - pêlúpêlú, jú bëê lô, dölêgbëê)
  • kruel / a - ( níkààìÿènìàìÿìkàláìníyônu )(kruela kiel tigro, besto);(kruel/i - ( ..); (kruel/o - ..);
  • kuir / i - sè se ohun jíjç; kuiristo - alásèase-onjç; kuristino - alásèase-onjç;
  • kultur/o - àÿà ìbílëojú lílàríroko; kultura - nípa ti àÿà ìbílëìÿëÿeàbáláyé;
  • kun - pëlúàtilôdöbáfidání
  • kupon/o - çlêrìíìwé ëríìwè ërí owó sísan; (english: coupon/voucher)
  • kur//i - sá rédusúré; (kuro - eré); (iro - eré); (fuĝo - eré); (ekkuro - eré)
  • kurs / o - ipa önàeré ìjeilë ibi ìsáré ìjeoríÿi onjç nì ìjoòkó lêëkan
  • kuŝ//i - fara tìfara rö; dùbúlê, nà gbôôrô; (lito - ibùsùn);(kuŝejo - aÿô ibùsùn); (mensogi - parö, purö);
  • kutim/i - (lòhù-símú-ÿiÿë) ; (kutimo - àÿà ìÿeìÿëdálëìwà búburúìlò  ; kutima - gêgê bí àÿàgêgê bí ìÿe); dogano - owó òdeowó bodè; kliento - oníbàárà; klintino - oníbàárà;
  • kvankam - bí ó tilẹ̀ jẹ́ pé;
  • kvar - (4) êêrinmêrin; (14) dek kavar - mêrìnláêrìnlá; kvardek tri - 43; dudek du - 22;
  • kvazaŭ - (bígêgêbíbítibíótijêpé); (la patro frapis sur la pordo, kvazaŭ li estus fremdulo);
  • kvin - (5) árùn-únmárùn-ún; kvardek kvin - 45;

  • Korano - Àlkùránì, ìwé-mímö Ìmàle; Kùránì; Biblio - Bíbélí (mímö); Bíbélì Mímọ́; biblia - ohun tíí jç mô Bíbélí tìwé Mímô

l[àtúnṣe | àtúnṣe àmìọ̀rọ̀]

  • la - náà; la - àwôn; la - náà;
  • labor//i - (..); laboro - iÿë; laboristo - òÿìÿêoníÿê; (li estas senlabora); senlabora - aláìníÿë löwöaláìníÿëlápá); senlaboreco - láláìníÿë löwö;
  • lag/o - adágún;
  • lakt/o - wàrà; bovino - abo màluu; (lakt/i - laktanta bovino); melki - fún wàrà; Li melkas la bovinon kaj la kaprinon. kapro - òbúkô; (Dio - Ôlörun, Olódùmarè);
  • land/o - ilê ; (pejzaĝo - àpá ilê); mejloŝtono - àlà; terŝoviĝo - ìwö-ilê;
  • larĝ/a - níbugbôrôfêrë;
  • las/i - jë kí, fún láyè;
  • last/a - ìkçhìn, ìgbêhìn; (antaŭlasta - ..)
  • laŭ - bí, gëgëbí (gẹ́-gẹ́ bí); laŭa - (tí tölêhìntí ó tëlélátìlêhìn);
  • lav/i - wë, fö bô;
  • lecion/o - ìwé êkö
  • leg / i - kàkàwé; (mi legas gazeton); (Korano - Kùránì; Bíbélì Mímọ́;)
  • lern/i - kö êkö gba ìmõ;
  • leter / o - lëtà, ìwé tí a kô sí ènìyàn; liter / o - ábídí, lëtà;
  • lev/i - gbé sókè, gbé-ga, gbé; (lifto - êrô ìgòkè ilé)
  • li - ó, òun; (li estas knabo)
  • liber/a - dá oñdè sílëláìdèaláìnídè;
  • libr/o - ìwé
  • lig/i - dìsoÿe kókó; (ligo- (ìsolùpöìfarakoraìbátan)); ligi - so-pöbá-tanbá-dàpöfi ara koratan mô; konekt/i - so-pöbá-tanbá-dàpöfi ara koratan mô; (Alligi ŝipon al la kajo.); ((ligilo) (Kọ̀mpútà) -
  • lingv/o - èdè
  • literatur/o - ìwé lítéréÿöàkôjô oríÿiríÿi ìwé nínú èdè kan; Lítíréṣọ̀
  • loĝ // i- wà láàyèyègbê; viv/i - wà láàyèyègbê; (rekta/senpera elsendo (TV) - wà láàyè); verva - dárayá; sprita - dárayá; vivteno - onjç òjô;
  • lok/o - ibi, ipò; loki - fi sí ipò, fi síbì kan, wáfihàn; loka - ti ibì kan;
  • long / a - jìnà, gùn, pë; longitudo - ìfàgùn, ìnà; (sopiro - ìfojúsönà, áyun, ôkàn fífà, ìfë gbígbóná);
  • lud // i - ÿiré, tê, lù; ludo - eré, iré ÿíÿe, fádà; (ludisto - eléré, atçdùrù)
  • lund / o - ôjö kejì õsê

  • lito - ibùsùn;

m[àtúnṣe | àtúnṣe àmìọ̀rọ̀]

  • maj / o - oÿù karùn-ún ôdún; Oṣù Kàrún
  • mal-, ("kôjú sí, tirísí, dojúkô"); bona - reresuwöndára → malbona - (burú, burúkú, búburú); (granda - olókìkítóbiñlápö ) → (malgranda - kékeré)
  • malgraŭ - bí ó tilê jë pé
  • manĝ/i - jçun; manĝo - onjç ìyèfún
  • manier/o - ìÿeìwààÿà; manier/o - ìwà ìÿe, irú, õnà; elegantaj, ĝentilaj manieroj; manieroj - ìhùwà;
  • mank//i - (..); (fë-kù, láìpé); manko - àìní, àìtó;
  • man / o - ôwô
  • mard/o - ijö kçta õsê; Ọjọ́ Ìsẹ́gun
  • mark/o - àmì orin, àpá; marki - sàmì sí, fi àmì sí, kíyèsí; (merkato - ôjà; foiro-ôjà ; bazaro-ôjà; vendoplaco - ôjà;) (pafisto - õta, ayìnbôn);(fuziliero);(muskedisto);(musketisto);
  • mar/o - òkun omi-iyö
  • mart / o - oÿù kçta ôdún
  • maŝin/o - êrô, ohun èlò; (tajpi - fi êrô kõwé); (tajpilo - êrô ìkõwé; skribmaŝin/o - êrô ìkõwé;)(tajpisto - akõwé tíí fi êrô ìkõwé kõwé);
  • maten/o - òwúröàáröàjírí; (Bonan matenon!)
  • material/o - ôjàaÿônkan èlò tí a fi ÿe nkan
  • mem - (tìkara); (Mi longe interne batalis kun mi mem.)
  • membr/o - èrò inú çgbê; membraro - jíjê ômô çgbê; aneco - jíjê ômô çgbê; membreco - jíjê ômô çgbê;
  • memor/i - rántí, níran; memoro - xasuus; memoro - ìrántí ôpôlô iyè inú;
  • merkred/o - ôjö kçrin õsê
  • mesaĝ/o - ìhìnöröiÿê rírán; (mesaĝ/i - (rán)); sendito - iköoñÿêìránÿêòjíÿê;
  • met/i - fi sí, fi lé; met/i - fi síbì kan, fi-sílê, gbékalê, gbélé; loko - ìbì, ipò, àyè; ejo - ìbì, ipò, àyè;
  • metod/o - ìlànàìwàìtò lêsçsçôná tí a fí ÿe nkan;
  • mez / o - àárín, agbedeméjì;
  • mi - émi, mo; (Mi amas min mem.)
  • miks / i - papödàpöpòbùlà; miksilo - ërô àdàpöërô àdàlù;
  • mil - çgbërun; (1000)
  • miliard / o - çgbàágbèje, (1 000 000 000)
  • milion/o - àádôta ökê ( 1 000 000)
  • milit // i, (Du militas, tria profitas.) milito - ogun, ìjà; (militistaro - ti ogunológun);(savarmeo - ìgbàlà-ọmọ ogun); milita - ti ogunti ológun; armea - ti ogunti ológun; militista - ti ogunti ológun
  • minus - yô kúrò, dínkù; (10 - 6 = 4 dek minus ses faras kvar;)
  • minut/o - ìÿëjú, ìròhìn ohun tí a ÿe ní àjô;
  • mir//i - (..)  ; miro - ohun ìyàlênuìyanuhàìtagìrì; mirigi - yà lẹ́nu, hà-ÿe, ÿe-hà; (miraklo - iÿë-ìyanu); admirinda - ya ni lënu, alárà; mirinda - ya ni lënu, alárà; miriga - níyanilênu; miro - ohun ìyàlênuìyanuhàìtagìrì
  • mis-, kompreni - mõ, yé, gbédè → miskompreni = kompreni erare; interpeti - túmöÿögbùföÿe gbédègbçyögbùföwíyé; misinterpreti - ÿì túmõ; (mistraduki - ÿì túmõ); traduki - túnmõ túmõ;
  • moment/o - ìÿëjú kan, àsìkò;
  • monat / o - oÿù (monat / a - lóÿoÿùoÿoÿù);
  • mond / o - ayéaráyé


  • mont / o - òkè gíga;
  • montr/i - fihàn; (duŝ/i; duŝo - wë);
  • morgaŭ - õlalöõla
  • mort//i - kú, ÿaláìsí; morto - ikú;
  • mov / i - rìn; (transloĝiĝi - ÿípòpadàsúnyí síhìín yí sôhùún) (poste ni transloĝiĝis Parison)
  • mult/a - (..); multo - öpö; (multe - púpõ, pípõ)
  • mus/o - èkúté; eliri; muso; Komputilo: (Enigilo (dialoga disponaĵo) kiun la uzanto movas (ĵargone: „trenas“) sur horizontala ebeno (ekz-e sur sia tablo, prefere kovrita per musmato), tiel movante muskursoron)
  • muzik/o - orin; muzika - ti orin, olórinrin; (muziki - .. ); muzikisto - olórin afunfèrè aludùrù, akôrin; muzikistino - olórin afunfèrè aludùrù, akôrin;

n[àtúnṣe | àtúnṣe àmìọ̀rọ̀]

  • n. - 1a: (= irú èlò gírámà kan /akuzativo): la rondan tablon (kiun ?): (= irú èlò gírámà kan); - 2a: "n" - (nà títö, ápçrç, àpéjúwe, ìhà, ítösönà, ìfõnàhàn /"direkto")
  • naci / o - orílê-èdè
  • naĝ//i - lúwëwë;
  • nask/i - bíbërëmú jádedá sílë; (nasko - ìbí); datreveno - àj ọdún, àyájô; (datreveno - (ôjö ìbí);
  • natur/o - ëdá, ëdá ohunkóhun; Àdánidá; natura - adánidá, ti ìwà ëdá, àìfagbáraÿe; nature - láìfagbáraÿe, tinú-tinú;
  • naŭ - êsan, mêsàn; (9)
  • ne - bëê kö, rárá; ne - kò kì; ne respondi leteron; vivi ne laborante;
  • neces/a - laáìÿe àìní, tí kò lè ÿàìwà, tí kò lè rí bámiràn; necesejo - ìÿõÿöohun olóòrúùn fírífíríilé ìyàgbé; neceseja papero - takadá ìnùdíìnùdí; (tualet/o - aÿôaÿô wíwunaÿô ìbora);
  • nek - (..); nek ... nek - (bëê ni, kì); restas nek konsilo nek konsolo; personoj, kiuj havas nek ian aŭtoritaton, nek ian forton.

  • nenia - (kò kì /ohunkóhunèyíkíyìíèyíwùkóÿe); (neni- (agbêdö)(çnì kankançnìkankanènìà lásán)) + -a eco - (ohun ìní, ìtösí)(ìwà, agbára, ìrí, àwòmö)) (tabelvorto) (ni bezonas nenian helpon;)
  • nenial - (kò kì / ìdíìtorínípaeredíôgbôn èrò orí); (neni- (agbêdö)(çnì kankançnìkankanènìà lásán)) + -al kialo - (ìdíìtorínípaeredíôgbôn èrò orí ?) (tabelvorto) (li nenial ĉesis skribi al mi;) (ĉesi - )
  • neniam - (bëêkö láí (futuro)(ôjô iwájúìgbà tí mböëhìn-ölaôjô mírànìgbóÿeàsìkò-ôjô iwájú) / bëêkô tëlê /(àtijô)); (neni- (agbêdö)(çnì kankançnìkankanènìà lásán)) + -am tempo - (ìgbààkókòàsìkòìdayìí) (tabelvorto) (mi neniam fumis;)
  • nenie - láìsíníbìkan; (neni- (agbêdö)(çnì kankançnìkankanènìà lásán)) + -e loko - ((ìbì, ipò, àyè), ipò) (tabelvorto) (nenie mi povos ĝin trovi;)
  • neniel - (kò kì / önà ìrònà); (neni- (agbêdö)(çnì kankançnìkankanènìà lásán)) + -el maniero - ((ìÿeìwààÿà)/ ìwà ìÿe, irú, õnà) ni neniel interesiĝas pri tio; (tabelvorto)
  • nenies - ((kò kì /õkan, ení); (neni- (agbêdö)(çnì kankançnìkankanènìà lásán)) + -es posedanto - ((ohun ìní); gbà, ní, jogún) Esperanto estas nenies propraĵo; (tabelvorto) (propraĵo - )
  • nenio - àìsíõkanàìsíàìwààìníláríófo; (neni- (agbêdö)(çnì kankançnìkankanènìà lásán)) + - o nedifinita aĵo - ( láìlópintí kò dájú)(ohunnkan) (tabelvorto) (ni nenion povis vidi; -n - ); Ekzistas nenio certa sur la tero, krom tio, kion la homo posedas en sia propra brusto kaj kapo.
  • neniom - õkankan kò sí õkan; (neni- (agbêdö)(çnì kankançnìkankanènìà lásán)) + -om kvanto - (títóbi, ìwõn, iye?)(tabelvorto) (vi neniom ŝuldas al mi;)
  • neniu - çnì kankançnìkankanènìà lásán; (neni- (agbêdö)(çnì kankançnìkankanènìà lásán)) + -u individuo, difinita aĵo, - ( olúkúlùkúçni kökan / (dájú tóyanjúpàtó pàtàkì) (ohunnkan) ) (tabelvorto) neniun ni renkontis; (renkonti - );(-n

  • nepr/e - dájúdájúpàtàkìláláìyë; (pátápátá);
  • neŭtral/a - láìÿe akô tàbí abo, láìpõ síha çnìkan;
  • ni - àwa, a; (Ni vidas per la okuloj kaj aŭdas per la oreloj.)
  • -Nj - patrino - ìyá, abiyamô → Panjo (patrino - ìyá, abiyamô); (Per NJ oni faras karesajn nomojn de virinoj.) (kares /i - fàmôrakíkêgbà-môrafôwô-palára); (kareso - ìfàmôraìkêìgbàmôraìfôwôpalára;)
  • nokt/o - òru ; bonan notkton; tranokti → (dormi - sùnsimi); tranokti → (kôjá, wõlú, jáde ní ìlú); (tranokti en hotelo, sub tendo; ili manĝis kaj trinkis kaj tranoktis tie)
  • nom/o - orúkô;
  • nord/o - àríwá ìhá òkè; Àríwá ; norda - ní àríwáníha òkè ; norde - níha àríwá;
  • normal/a - gêgê bí ìlànàgêgê bí ìwön; normale - dédéìwàwíwàbí ìlànà;
  • nov/a - titun àkõtun; novaĵoj, novaĵo - ìhìn ìròhìn ìró làbárè ìgbúùró; gazeto - ìwè ìròhìn ; ĵurnalo - ìwè ìròhìn;
  • novembr / o - oÿù kôkànlá ôdún; Oṣù Kọkànlá
  • nu - (ìgbà ìsisìyíwàyí); (Nu, nu! Ne ploru!) (plor/i - ké sôkún dámijé)
  • nul - òfo; 0;
  • numer/o - iye; cifero - iye; cifereca - níye ;
  • nun - (ìgbà ìsisìyíwàyí);
  • nur - õkan yoyo, péré, nìkan, ÿa; Mi havas nur unu buŝon, sed mi havas du orelojn.

o[àtúnṣe | àtúnṣe àmìọ̀rọ̀]

  • o - -o; (amiko- örêçgbêçnìkejì ; amikeco - ìfê inú rereìrêìrêpöìbárêìbáÿörê; tajloro - (ÿe, dá)/(aÿô wíwõ, õÿö)  ; ĉevalo - çÿin ; krajono - ohun èlò ìkõwé, broso - ohun ìyarunôwõigbó); brosi - fi ôwõ gbõnnù, gbõnnù;
  • -Obl - “multipliko”. (du → duoblo = kvanto duobla - (ìÿêpo méjììlôpo méji) ); (Matematikaj esprimoj - (ìÿirò)/ (ìsôìÿörö); matematiko - ìÿirò; );Mathimátíkì;
  • ofic/o - iÿêibi iÿêipò iÿê oyè  ; (oficejo - iÿêibi iÿêipò iÿê oyè / yàrá)
  • oft/e - nígbà-kúgbáà nígbà púpö
  • ok - (8)çëjô; dek ok (18) - éjìdínlógún, méjìdìnlógún; (80) - okdek - ôgörin, õrin
  • okaz//i - ÿê, ÿçlê, hàn ; kio okazis ?  ?; Akcidento okazis - (èÿì, àgbákò, jà¸bá, àdébá) /(ÿê, ÿçlê, hàn); (Okazu, kio okazi devas)
  • okcident/o - ìwô-òrúnìhà yánmà; (okcident/a -níhà ìwô-òrùn; okcident/e - níhà ìwô-òrùn)
  • oktobr / o - oÿù kçèwá ôdún; Oṣù Kẹ̀wá; rigard / i - wò fìrì, yí ojú sí; rigardo - wíwò fìrì; (serĉi - wá;) (vid / i - rífojú ríríìran;)
  • okup/i - gbé, ÿiÿë, gba ipò, dawö bò, bùdó  ; ekokupi - (..) ; (Sin okupi pri arto.); okupacio - iÿë, ìní, ìdawöbò, ìbùdó;
  • ol - (ju ti ju ki ju pé) (ŝi estas pli ol bela, ŝi estas belega)
  • -On, ON = “divido”.( du → duono 1/2 - ) (Matematikaj esprimoj - (ìÿirò)/ (ìsôìÿörö)); Mathimátíkì
  • oni - (..; (ìwô, ô, o)); (oni kredas, ke kometoj anoncas malfeliĉon)
  • onkl / o - arákùnrin bàbá / arákùnrin ìyá;
  • ont - (Aktivaj participoj - ..) (Viro, kiu poste legos, estas legonta viro.)
  • -Op - “grupo kun certa nombro da membroj” :du → duopo = grupo de du, paro; dek → dekopo = grupo de dek
  • opini/i - ..;(ròronúwòye); pens / i - ròronúwòye; (opinio - èrò)
  • ordinar/a - nípa liana, tí kì íÿe pàtàkì;
  • ord/o - ìtò, çsç; ord/o - ÿe ètòìtò lêsẹsẹìfisí ètò ; orda -nímötótóìÿegíríìtúnÿefífínjú; ordema - (.. ) ; ordigi - ÿe ìmötótóÿe gírítúnÿeÿafínjú;
  • organiz/i -tò lësçsç; (ordo); (organizo); organizo - gbë ìkójô, ìtò lêsçsç;
  • orient/o - ìlà oòrùn, gàbasì; (orienta - nílà-oòrùn);
oriento - O; okcidento - W ; nordo - N; Sudo - S
  • os - ( ôjô iwájúìgbà tí mböëhìn-ölaôjô mírànìgbóÿeàsìkò-ôjô iwájú) Mi vidos - (Morgaŭ estos lundo.) lundo - ôjö kejì õsê)Ọjọ́ Ajé

  • ot - pasiva participo (OT - stato ( ) antaŭ ago) Oni elektu OT-participon, se temas pri stato ( ) antaŭ la ago. (Libro, kiun oni poste legos, estas legota libro.)

  • ov/o - çyin

p[àtúnṣe | àtúnṣe àmìọ̀rọ̀]

  • pac/o - àlàáfíà, ìfàyà balê;
  • paĉj/o - (bàbá + fàmôrakíkêgbà-môrafôwô-palára /+ìfàmôraìkêìgbàmôraìfôwôpalára ) (Patro - bàbá → Paĉjo) (-ĉj, - ( Karesvorto por patro (bàbá ): „Patreto! Paĉjo!“) Patro: (bàbá): Paĉjo! (Patreto!); ("-et-" (bàbá)+(kékeré)→ patreto!¨)
  • pag / i - san-wó
  • paĝ/o - ewé ìwé, akápò, ìránÿêkùnrin, aködà;
  • pan / o - àkàrà òyìnbóonjçbúrêdì
  • paper/o - ìwé, tákààdá; paperklipo - èlò ìdìmú ìwé; (leteropapero - ..  ; - leterpapero - ..);
  • pardon/i - dáríjì; (Pardonu! Pardonu min - (..)  !); pardono - ìdáríjì, ìfijì;
  • parol//i - wísôsöröfohùn ; (parolo - aföörö-çnuohúnèdèörö sísô; (paroli pri .. - wísôsöröfohùn ...); parolisto - aÿafö; parolistino- aÿafö; (laŭtilo - ërô ìsörö); (muta - láìfôhùnláìlóhùnçnu jëwëkêkê-pa)
  • part/o - apá kan, ìpín, àràpa; (rezervparto - ..); (rezervi - fi pamôfi-ÿúra); (rezerv / o)
  • pas//i, - ôjá, wõlú, jáde ní ìlú ; (li pasis al mi - ..); (pasi sur la strato, la placo, tra kampo); (paso - pasejo en monto -  ; lia tago pasadis en studado; (sveni - dá kú, pín); pasporto - ìwé ìyõdà, ìwé ìwôlé, ìwé ìjáde, ìwé ìwõlú, ìwé ìjádelô; intermonto - õnà àárín òkè méjì; montpasejo - õnà àárín òkè méjì;
  • patr / o - bàbá;
  • pec / o - êlà, apá, ìrépé, ìjàýjá, ègé, èbù; , (peco da pano - )
  • pend//i - gbé kôfikô (la filo dependas de sia patro - )
  • pens//i - ròronúwòye; (pensigo - àbáàmörànìmöràn); (pensigi - ..)
  • per - (níwájú; nínú; lëêgbê lëgbêë; lëbàá; já, nípa);( lödõ ); (Per hakilo ni hakas; sin nutri per legomoj; hak/i - (gé wêwêgé pópòpó); (legom/o - ewékoewébë ohun ögbín; legomoj - ..) - (nutr/a - ..); nutr/o - onjçbíbôàjçsáraohun tí ñfún ni lókùnohun tí nmú ni dàgbà; nutraĵo - onjçbíbôàjçsáraohun tí ñfún ni lókùnohun tí nmú ni dàgbà ; nutra manĝaĵo - (..); plenigi botelon per akvo;)
  • perd/i - sônù, ÿòfò, fëkù, (perdo - òfò, àdánù); (perdisto / perdistino - olùpàdánù, aláìlóríre)
  • perfekt/a - pé, pípé, ànítán; (perfektigi - ÿe láÿepé, mú pé, ÿe tán ); perfekteco - pipe, ìÿepé, àìlábàwön, àìlábùkù; (mi komprenas perfekte - ..) ; perfekte ludi pianon;
  • period/o - àkókò, ìgbà; menstruo - ñýkan oÿù, èélá; (periodaĵo - ìwè ìròhìn; gazeto - ìwè ìròhìn; perioda - lêkànkan, nígbà ìgbà, lákòkò;
  • permes/i - jê, bùn láàyè, yõõda, gbà fún; permes/i - gbà-laye, jë gbà-fún, jẹ́ kí, yõda, jëwo; permesilo - ìwé ìfàyèfún; permeso - àyè, ìbùnláyè, ìjëwö fún, ìyõõda; konsento - àyè, ìbùnláyè, ìjëwö fún, ìyõõda;
  • person/o - èniyàn, çnìkan, olúwarê, alámôrín; persona - nípa ti ènìyàn, ti ènìyàn; persone - (..); person /a(nípa ti ènìyàn, ti ènìyàn): mia persona situacio; person /e ("õrõ àpönlé"): mi konas lin persone
  • pet/i - (bérè, tọrọ, bi-lêrè); pet / i - bë bérè; peto - ëbëìbérèìfê;
  • pied/o - çsê; piediri - (..); planko - orílëilë-ilé; piediranto - onírìnkiri, arìnkiri ; piedirantino - onírìnkiri, arìnkiri;
  • plaĉ//i -wù, ÿe inúdídùn sí, dùn mö, wúni-lórí, jõwö, jàre  ; (bone plaĉas al mi - ..); (tre plaĉas al mi ĉi tie); plaĉa - (..); (fuyì, wíwù, tí wúni lórí, tí dùn möni);
  • plan/o - èrò, àpçrç, àwòrán tàbí àpçrç kíkö ilé; plani - wé iÿë, wé èwé;
  • plej - jùlô rékôjá tí ó pö jùlô; →(Superlativo)- plej ofte - (..); (Aŭgusto estas mia plej amata filo.) forta - (100 %) lelágbáranípálera; pli forta (ol) - (150 %); - plej forta (el) - (300 %) (Akceptu mian plej koran dankon.)
  • plen/a - kún; plenumi - mú ÿç;
  • plezur /o - inú dídùn, fàájì êwùn, ìfë;
  • pli - sijùlôÿíwájú ; →(Komperativo)  ; pli kaj pli - (sijùlôÿíwájú + sijùlôÿíwájú) ; (lakto estas pli nutra, ol vino);(nutr/a - nafaqo); (plor/i - ké sôkún dámijé);
  • plu - (ÿíwájúlókèrè ); ktp (k·t·p ← kaj tiel plu) -
  • plur/aj - öpölôpöonírúurú; (pluraj personoj atestis tion); (pruvi - dánwò, rídìí, làdì, fihàn )
  • plus - (2 + 2 = 4 → Du plus du faras kvar.)(matematiko - Mathimátíkì ); (pluv/o - òjò)
  • po - (..) (la drapo kostas po 2 $ dolaroj por metro → (2 dolarojn por ĉiu metro);
  • poem/o - ìwé akéwì, orin, õrõ orin;

  • pom/o - èso òro òyìnbó;
    1
    1

  • popol/o - ènìyàn
  • popular/a - lókìkí, lásìkí, tí a lé yë sí, tí àwôn ènìyàn ní inù dídùn sí; (loĝantaro - iye aráàlú ìlú kan);
  • por - fúnnítorí;
  • pord / o - ìlëkùnojú-önà; pordo - çnu önà òdeìlëkùn; kluzo - àbáwôléàbáwölúìwölúojúbodè;
  • port/i - gbé rùpönkó;
  • post - lẹ́hìn →(adverbo); post - tẹ̀lé →(prepozicio) La virineto kaŝis sin post kelkaj altaj ŝtonoj. post -  ; post kiam - (..) (- Post kiam li alvenis, ni manĝis.) ; post tio - (..) (Kvaronon da horo post tiuj vortoj ...)
  • poŝt/o - ìwé, lëtà; poŝtkarto -( ..); leterkesto - àpótí tí a þ fi lëtà pamö sí; poŝtisto - òÿìÿë tí þ pín ìwé (lëtà) kiri; "respondilo" → (telefono,(komputilo)) - (àpótí tí a þ fi lëtà pamö sí); →(êrô ìbàniÿõrõ êrô sõrõgbèsìtçlifóònù /(ërô olóye kömpútà)); poŝtmarko - ohun àmì ìfìwé ránÿê; poŝtstampo - ìwé ìsàmì sí; stampi - sàmì sí;
  • pov/i - (mõ); pov/i - ( lè); scipovi - mõ; scipovo - ìmõ, ôgbön ìmõ, ìmõ iÿë ônà; sciado - ìmõ, mímõ, ôgbön êkö, òye; sciaĵo - ìmõ, mímõ, ôgbön êkö, òye; scio - ìmõ, mímõ, ôgbön êkö, òye;
  • pra- - “antaŭ tre longa tempo, primitiva”; origino - ìbíìtilẹ́õdeìranbabañlá àtí ìyánlá; origino de la mondo - (..)  ; tempo → pratempo = la komenca tempo de la homaro aŭ de la mondo; (avino - ìyá bàbá çni, ìyá ñlá (bàbá)/ìyá ìyá çni, ìyá ñlá (ìyá) ; avo - bàbá bàbá, baba ñlá (bàbá)/ bàbá ìyá, baba ñlá (ìyá)); (patro); (avo); praavo, praavino; praulo - baba þlá
  • precip/e, - ní pàtàkì; La lando vivas precipe el vitkultivado; (vino - ôtí òyìnbóôtí èso àjàràwáìn);
  • prefer/i - yàn, fi ÿájú, bu iyìn fún, fë jù, fi sípò;
  • preleg//i - (sô, sõrõ, wí, fôhùn) )+(publiko - ..); publika - ti gbogbo ènìyàn, mímõ fún gbogbo ènìyàn; prelego - êkö ìdánilëkõö ìbáwí; prelego - õrõ sísô; (prelegoj);
  • pren/i - (rà, rí-gbà, ní);

  • pres/i - tê, sàmì sí; presilo - êrô ìtêwé; (libro - ìwé); presaĵo - àmì, ìwé títê; preso - ìwé títê; (presarto - ìwé títê),
  • preskaŭ - fẹ́rẹ̀, kù díẹ̀, bù;
  • pret/a - múraÿe tányá; Mi estas preta preni, rompi la lancon por la vero. (lanco - ökö ëÿín)
  • preter - (níwájú, níhà õhún, kôjá); (Li pasis preter mi - (..) )
  • prezent/i - fi hàndúró nípò çlòmíìÿe ojú fún ni; prezento - àwòránàpçrç eréìmúwá síwájú; deputito - a-ÿe-ojú-çnia dúró-nípò-çniaÿojú; delegato - a-ÿe-ojú-çnia dúró-nípò-çniaÿojú; reprezentanto - a-ÿe-ojú-çnia dúró-nípò-çniaÿojú; deputato - a-ÿe-ojú-çnia dúró-nípò-çniaÿojú;
  • prezid/i, - (..); prezidanto - (ipò alákoso, ipò olórí); prezidento - alákoso, olórí; (Francujo, Francio - Fránsì ; Germanujo, Germanio - Jẹ́mánì , Usono Àwọn Ìpínlẹ̀ Aparapọ̀ ilẹ̀ Amẹ́ríkà: prezidento)
  • prez/o - iye, owó-õyà, ìkúnlójú, ímô-rírì iye owó ôjá; prezolisto - ìwé ìdíyelé; netaksebla - láìlèdíyelé, láìníyelórí;
  • pri - ípa ti, ní pasê, yíká, létí, nítòsí; (Prepozicio - õrõ atökùn ); Li parolas pri leono. La temo de la prelego estas leono. (leono - Kìnìún)
  • princip/o - ìpilêÿê êkö, òfin ìpilê; (princlando - àwôn ìjòyè ilê ômô ôba agbára ôba;) (Princujo - àwôn ìjòyè ilê ômô ôba agbára ôba); lernejestro - olórí ilé êkö;
  • printemp/o - ìgbà rírú ewé ; ìgbà rírú ewé; (printempe - .. ); risorto - èlò onírín; fonto - orísun omi;
  • pro - fúnnítorí; (prepozicio - õrõ atökùn); pro - (nítorí, nítorítí); Ŝiaj dentoj frapadis pro malvarmo. (dento - ehínerìgiõgàn); dentisto - oníÿègùn ehín ; dentistino - oníÿègùn ehín; (dentbroso - èlò ìfôhín); dentpasto - èlò ìfôhín;
  • problem/o - ìÿòro, ohun àyêwò; problemo - ìÿëìpönjúwàhálà ìyônuìjõgbõn làásìgbo;
  • produkt/i - mú ÿç, bí, so, hù; produkto - èhù, òpin iÿë; (fabrikado); (produktado - ìmúwá, ìbísi; (nur produkto de mia fantazio); (fabriko - ilé iÿë, ilé òwò, çgbë àwôn oníÿòwò ); produktisto - atökùn;
  • program/o - ìwé ètò ohun tí a o ÿe ní ìpàdé ìwé iÿë ; (sistema programaro: Ilprogramoj de komputa sistemo necesaj por funkciigi aplikajn programojn; aplika programaro: Kolekto da aplikaj programoj por iu ekstera aplika tereno (kontraste al sistema programaro).)
  • proksim/a - nítòsílêbàáödö  ; (proksime - (súnmô)) ; pli proksima (ol) -  ; plej proksima (el) -
  • propon/i - dá-mõràn, fiyèsí, dá lábàá, pèrò ; propono -ìdámõràn, ìmõràn, àbá, ìfiyèsí;
  • propr/a - tèmi  ; propra - nípa ti ènìyàn, ti ènìyàn  ;(kun propraj okuli- .. ;) (Fidu propran okulon.) (fido - ìgbëkêléìgbàgböìfaratìàwímayçhùnàwìn ; fid/i - gbójúlégbëkêlégbàgböfaratìgbáralégbàwìn)
  • prov/i - gbidánwò, dánwò, kôlù dáwölé;(provi instrumenton, maŝinon, ponton, ĉapelon); (instrumento -ohun èlò ônàërôèlò );(ponto- afárá );(ĉapelon- akçtê, ate);'Montru al mi provon de via aktora arto.
  • publik/o - (..); publika - ti gbogbo ènìyàn, mímõ fún gbogbo ènìyàn;
  • punkt/o - àmí òpin  ; (akurata - ÿe lákókò, ÿe); periodo - àkókò, ìgbà;
  • pup/o - ÿìgìdì, àdìmókùn, ômô lañgidi àdìmókùn  ; دميةla infano serĉis sian pupon (ludi - ÿiré, tê, lù ); (kokino - adìyç, ômô adìyç ); (kokineto- ..); (Pupo → ludilo - ohun ìÿiré ômôdé);
  • pur/a - mö, dá ÿáká, funfun, ní ìwà àìlábàwön, àìlábùkù;

r[àtúnṣe | àtúnṣe àmìọ̀rọ̀]

  • radi/o - ìtànsan ìmôlë; radio - êrô gbohùngbohùn, rédíò;
  • rajt/o - (..); rajta - tô yç dára;
  • rakont/i - ròhìnwísô; rakonti historion - (..); rakonto - ìtànìròhìnìhìn; historio - íwé ìtàn;
  • rapid/a - kíákíá; rapida - yára kánkán; rapida - yára, láyè, tàrà, tètè;
  • raport/i - ròhìnfìsùn; (raportisto - oníròhìnalágbàránafinisùn; raporto - ìròhìnìhìnìró ìbonìjábö )
  • re- - (..) (ree - lẹ́kèejì, tún, lëkànsi); ĉiufoje (relegi) - ; saluti → resaluti = respondi saluton per saluto; diri → rediri = diri denove la saman aferon;
  • redakt/i - tún ìwé kíkô ÿe fún títà, olótùú; (gazeto - (..) → (lôsösëlêkan lôsösë)→(ìwè ìròhìn); (redakti artikolon, raporton, cirkuleron, leteron) (avizo, komunikaĵo; mesaĝo - ìhìnöröiÿê rírán);(leter / o - lëtà, ìwé tí a kô sí ènìyàn); (cirkulero - →(bí òbìrìkìtìkibitikiribiti)→(lëtà, ìwé tí a kô sí ènìyàn); (raporto - ìròhìnìhìnìró ìbonìjábö); (raporti - ròhìnfìsùn; raportisto - oníròhìnalágbàránafinisùn; redaktisto - çni tí þ ÿe ìwé fún títê, olótùú; redaktoro - çni tí þ ÿe ìwé fún títê, olótùú;
  • region/o, - ëkùn ìlúagbègbè; regiona - ti çkùn ìlúlágbègbè;
  • regul/o -òfin; regula - dédé; regule - ní dédé;
  • reklam/o - ìpolówó, ìròhìn, ìsọ fún, ìkéde; reklami - polówó, sọ -fún, kéde, ròhìn;

  • rekt/a - tàrà, gan, ganran ; (rekta linio - (..); iru rekte! - (..)  !)
  • renkont/i - dojúkôkôlùpàdégun bá pàdé; (mi renkontis lin hejme - (..) )
  • respond/i - dá-lóhùn, fèsì; respondo - ìdáhùn, ìfèsì, èsì;
  • rest//i - dúró níbìkandá dúrófimô;
  • ret/o - àwõn, òbìrìkí  ; La interreto - Internet; komputilo - Kọ̀mpútà;(Por la fakuloj „la Interreto“ estas unu speciala el multaj interretoj;)
  • ricev / i - gbà padarí-gbàtêwôgbà
  • riĉ/a -lí örölí owó lóríôlôràáôlôrö ; riĉ/a - lówólôröôlôrölônà; (riĉo - (..) ; riĉeco - owó öröôlá;)
  • rid//i - rërìín; (rideti - rëêrín; (ridet/o - ërín músë) ; (ridinda - (..); )
  • rigard/i - wò fìrì, yí ojú sí; (vid/i - rífojú ríríìran;)
  • rilat/i - ròhìnwísô; (mi ne povas kompreni kiel via konkludo rilatas kun viaj premisoj.);(rilato -(aráìbátanìhàyèkan); (rilatoj - (..) ); (relatoj - (..) ); (premiso: kondiĉo, bazo); (maksimo, principo - ìpilêÿê êkö, òfin ìpilê);
  • rimark/i - (..)  ;(rimarko - àfiyèsíìkìlöìròhìn;
  • river/o - odò; Odò
  • romp/i - fô, ÿêdásimi; (rompi brakon - (..) ; rompi sian vorton - (..))

s[àtúnṣe | àtúnṣe àmìọ̀rọ̀]

  • sabat / o - ôjö kçfà õsê; Ọjọ́ Àbámẹ́ta
  • saĝ / a - gbön, mòye, mõ; (saĝeco - ôgbön, òye, ìmõ); (intelekto, menso, racio - )
  • salon/o - (..); (jóòkósimikalëfi ìójko fúnmú jóòkó + yàrá); (manĝosalono - yàrá oúnjç ); (salono, eleganta ĉambro); ; (legosalono - (kàkàwé)+ (yàrá); (libro -ìwé )
  • salut / i - kí, yõ mö)
  • sam/a - ìkaánnà  ; (de sama koloro, de sama valoro); (kolor/o - àwöìríìwöönà); (valor/o - iyeìtôsíjámôiyì ìdíyeléìtôye )
  • san/a - níleratagun; esti sana - (.); saniĝi - (..)  ; sanigi - wòsànmú lára dáwòjiná; sano - ìleradídá ara; (la sana homa menso - (..); (sana menso en sana korpo);
  • sat/a - (..);(të lörùn, kún lójú); esti sata - ; ("sata malsatan ne povas kompreni" - sata homo ne povas kompreni malsatan homon) L. L. Zamenhof; C. Rogister ed.: Proverbaro esperanta, Stafeto, La Laguna, 1974 ISBN 400-7609-6
  • scienc/o - ìmö ôgbônòye ëkô ìjìnlë ; sciencisto - ôlôgbôn ìjìnlë ; scienca - ti ôgbônti ìmö;
  • sci/i - mõ ; scio - ìmõ, mímõ, ôgbön êkö, òye ; (mi volas scii; mi deziras scii - (..)  ;)
  • se - bíbí ó bábóÿepé;
  • sed - ÿùgbön, bíkòÿebëê, síbê-síbê, àfi, àmö;
  • seĝ / o - ágaìjoökó;
  • sekv/i - tëlétö-lêhìn ; sekve - (..) ; sekva - tí tölêhìntí ó tëlélátìlêhìn
  • semajn/o - õsê, ôjö méje; semajnfino - ìparí ösë ; (labortago - ); (laboro - iÿë ); (tag/o - ôjö, õsán);
  • sen - ódelêhìn-òdeláìsí
  • senc / o - òye ôgbôn; sensenco - láìnídìígöláìlôgbôn; patoso - ìmö èròìpinnu; senpatosa - láìnímöláìní òye;
  • send/i - rán; sendito - iköoñÿêìránÿêòjíÿê; sendi per poŝto - (..); (poŝto - ìwé, lëtà); poŝtkesto - àpótí tí a þ fi lëtà pamö sí; poŝtisto - òÿìÿë tí þ pín ìwé (lëtà) kiri;
  • sent / i - möfôwôbàfôwôkàn; sento - ìmöìfæwôbàìfôkànmö; (senco - ìmöìfæwôbàìfôkànmö);
  • sep - (7); méjè, eêje;
  • septembr / o - oÿù kçsàán ôdún; Oṣù Kẹ̀sán; Oṣù Kẹ̀sán
  • serĉ/i - ÿe ìwáríwáàdíwákiri;
  • seri/o - ìtëlé lêsçsçöwô; (televidserio, filmserio)(filmo - );(matematiko - [[ ]])
  • serv/i - ÿe ìránÿësìnÿe iÿç fún; (servico - ìdánilóhùnìÿe ìtôjú onírìnàjò)
  • ses - (6) ëfàmêêfà
  • si - (.. ); (Elizabeto lavas sin en la lago); (a sama persono kiel la subjekto, se tiu ne estas mi, ni aŭ vi (aŭ ci))
  • sid//i - jóòkósimikalëfi ìójko fúnmú jóòkó;
  • signif/i - (..); signifa - tí ó ní àpçrçtí ó ÿe pàtàkìtí ó l'ámì; sifnifo - ìÿepàtàkìpàtàkì ;
  • simil/a - irúkannáàjíjôra; simileco - ìríbákannáàìjôra;
  • simpl/a - òpèláìláàrekérekèláìniabulanígbangbaláìní rôrùnççrúláìmökan; simple - kìkìniìanÿoÿoÿá làwulë; simpligi - fíhàn gbangbaÿe yanjúmú yanjú;
  • simul/i - ÿe bí çnipé; (li ŝainas esti malsana - ); simulilo - (..); komputilo -Kọ̀mpútà;komputilo - ërô olóye kömpútà; samtempa - ÿíÿepöàjùmöÿe nìgbàkannáà;
  • sinjor/o - alàgbàögbêni  ; sinjoroj! -  ! sinjoro (..)!  ; sinjoro doktoro (s-ro doktoro) - (..) ); s-ro (..); sinjorino (s-ino) - ; sinjorino! - (obìnrin); mia edzino - (ìyàwó aya obínrin abilékô);  ; fraŭlino - wúndíá, ômô-õdõ obìnrin, obìnrin, omidan; fraŭlo - àpön; edzo - ôkô; sireno - ërô aláriwo fún ìkéde;
  • sistem/o - ètòërôìmöìgbìrò önàìlànà; (nervosistemo, nervsistemo, nerva sistemo, nervo - iÿan, agbára ôgbön); nervoza- tí þ gbõn, tí þ ÿara gbígbõn àìdá-ara, àìnídájú; orda - ëgë bí ti ilana lësçlësç, létòlétò; komputilo - Kọ̀mpútà; komputilo - ërô olóye kömpútà;
  • situaci/o - ipòàyèìtëdó; (komika situacio ),(komika - tí npanilêërín ); (komika situacio → komikeco); komikisto - apanilêërín, aláwàdà; komikistino - apanilêërín;
  • skatol/o - àpótí  ; nigra skatolo: (nigra - dúdú, ÿú, burú, aláwõ dúdú bõlõjõ ), (aeroplano, aviadilo, avio - bàlúù ọkõ òfúrufú),(akcidento - ); (flugo - ìrín àjò, ìsákúrò nínú ewu, ìsákúsàá, ìsálô ), (aerodromo - pápá bàlúù, pápá ọkõ òfúrufú); (alo, flugilo, (ŝvebilo) - ìnapá ôkö òfúrufú); ((birdo)-flugilo - ìyê apá); ((aŭto-)alo - apákan môtò)
  • skrib / i- kôköwéhàntúrú; skribisto - aköwé; verkisto - akõwé, aŭtoro - akõwé; verkistino - akõwé; aŭtorino - akõwé;
  • sol/a - làilëgbëlàilékejì; soleco - ìdágbé, ìÿe çni nìkan; soleca - nìkan wà, dá wà; (sole - òun nìkan gàdàmù, kìkì); (plando - àtálêsë;)
  • somer/o - ìgbà ërùnìgbà oru; (..)
  • son//i - (..); (muziko - orin;) sono - (..)  ; sonbendo - ìgbohùn ìròhìn sórí êrô; surbendigi - kô ÿe títë orin  ; (surbendigilo - (..) ); registrado - ÿíÿe títë orin; (magnetofono - );(brua, laŭta - láriwo kíkan ); laŭte - pariwo; (mallaŭta - ëdçrarödçjúpëlêmúlômúlô ); (bona - yelerayegelagbarape; sana - yelerayegelagbarape)
  • special/a - àkànÿepàtàkìötö; eksperto - alákànÿe; specialisto - alákànÿe; (specialistoj - (..); (specialiĝo - ); specialaĵo - ohun àÿe lákànÿeohun pàtàkì;
  • spec/o - irù çgbë õwö; (iu speco da bestoj); (speci/o: „La origino de specioj“ (verko pri biologio de Ĉ. Darvino))
  • spert/a - (..)  ; sperto - ìdanwòìmöláraôgbônìrírí; (li havas grandan sperton en sia fako - )
  • sport/o - iréiré-ÿíÿeìjàdùìdíjéìje; sport/i - ; sportisto - ôdçadíjéajìjàdù; sportistino - eléréadíjéajìjàdù;
  • staci/o - ìdí ôkö →(trajnostacio); stacio - ìbúsö, ibùjôkö; (→ aŭtobusstacio; bussstacio; akvostacio; elektrostacio, elektrejo, kosmastacio, radiostacio, televidstacio, metrostacio);
  • star // i - dúródêsë-dúródìde nàró;
  • strat / o - önà ìgboro ìlúìtaòpópó; tramo - ôkö gbôrô akérò; aŭtobuso - ôkõ akérò; buso - ôkõ akérò; omnibuso - ôkõ akérò; trajno - ôkõ ojú irinôkõ-ilêôkõ èròrélùwéè; trajnostacio - ìdí ôkõ; stacidomo - ìdí ôkõ;
  • stud / i - kôkà ÿe-àÿàròfiyèsí; (studento - akòwéökàwé ); studentino - akòwéökàwé; universitato - ilé êkö gígayunifásítì; profesoro - olùkö ilé ìwé gíga; õjõgbön; profesorino - olùkö ilé ìwé gíga, õjõgbön
  • stult/a - göfolôraÿiwèrè  ; (stultulo - ); stulteco - ëgöòõgöfífàìlôraiwèrè;
  • sub - lábë, nísàlê;
  • sud/o - gùùsùìha ìsàlë  ; [[]]; suda - níhàa gùùsù; sude - níhàa gùùsù;
  • sufiĉ/a - tó fún , sufiĉe - ; (verbo)  : sufiĉ/i - tio sufiĉas (por ni) - (..); (tiu sumo ne sufiĉas;)
  • sukces//i - rôpògbipòtëléboríyôrí;  ; sukceso - àláfíàásìkíàÿeyôrí; (liaj verkoj havis, akiris, ricevis, ĝuis, atingis entuziasman sukceson;) sukcesa - ÿereremú àláfíà wáÿe yôrí;
  • suk/o - oje igi; suko - oje, omi inú èso; suka - olóje, rin, kún fún omi, lëtù lójú;
  • sun/o - òrùn, ( òrùn ); (stelo - ìràwöalásìkí ènìà nínú ohunkóhun; [[ ]])(stelfiguro - )
  • super - ga jùlọ, põ jùlọ, lérí; super - lórí, rékôjá, sórí, jùlô, lé;
  • supoz/i - ÿebígbìmörò ; (supozeble - ròpéní); (mi supozas, ke li baldaŭ alvenos;)
  • supr/e - ga jùlọ, põ jùlọ, lérí;  ; supra - lókèlékègajù ní ipòní õnà; ("malsupre + n": (mi staris supre sur la monto kaj rigardis malsupren)) (malsupren - ìsàlë;)
  • sur - lórí;

ŝ[àtúnṣe | àtúnṣe àmìọ̀rọ̀]

  • ŝaf/o - àgùtàn ;
  • ŝajn//i - hàn farahànyôôjádeyôjú; ŝajno - ìfarahànìyôjádeìrísíwíwò; (li ŝainas esti malsana - ); ŝajni - ÿe bíçnipéÿe àfihàndábíjô pé;
  • ŝanĝ/i - yípadàparadà ;ŝanĝo - ìyípadàìparadà; sanĝi monon (ĉe banko) - (ÿê-owópàrö); (la vento ŝanĝis sian direkton); ŝanĝa - ti nyípadàtí nÿe pàÿípàrö
  • ŝat/i - fëràn, fë, ní inú dídùn sí; mi ŝatas (volonte) .. - ...; verŝajna - jô, dàbí; ankaŭ - bëêgëgë, pêlú ; same - bëêgëgë, pêlú;
  • ŝi - ó, òn; (ina persono; ununombra virina pronomo de tria persono)
  • ŝip/o - ôkõ ; ekspedi - ÿí-ôköwô ôköfi sí ôkö; ŝipfarejo - ilé ôköèbúté;
  • ŝir/i - fàyaya; ŝiro -ìfàya; larmo - omijeçkún;
  • ŝtat/o - sàkání ílù; deklari, aserti, diri, eldiri - sôlà lêsçsç; (regno - sàkání ílù); (registaro - sàkání ílù;); (stato - ipòìwà); (situacio -ipòìwà;) registaro - ìjôbaàkóso ìlú; ŝtat/o - sàkání ílù → presidento - alákoso, olórí ); (presidanto - alákoso, olórí)

t[àtúnṣe | àtúnṣe àmìọ̀rọ̀]

  • tabl/o - [[]]; tablo - pótí ìwéobití á ti nköwé
  • tag/o - ôjö, õsán; aŭroro - molë, bêrêsí fi ara hàn,; tagiĝo - molë, bêrêsí fi ara hàn;
  • tamen - síbë-síbë, ÿùgbôn;
  • task / o - iÿë, iÿë kàyééfì; tasko - iÿë, iÿë kàyééfì; tasko - iÿë kékeré; tasko - iÿë;
  • teatr/o - gbõngàn-erétíátàilé àkójôpõ láti wo çrë
  • tekst/o - õrõ ìwéìpilêsô õrõ; (skribi vortojn); (Vorta konsisto de dokumento, ordinare de skribaĵo;) lernolibro - ìwé êkö kíkà; (gazeto - ìwè ìròhìn; libro - ìwé); (gazetoteksto, libroteksto)(skribo - ìwé àfôwôkô; skribisto, verkisto - ; skriba - ;); tajpi - fi êrô kõwé; (skribi)→ plumknari - kô sílê; (ŝmiri - rêÿán); knari - ha, hô, yún; knari - hahánwàhálà tí a fi ôwô çni fà; skrapvundo - ìyaléèkánnáìhô; gratvundi, skrapi, grati - ha, hô, yún; plumo - ìyë çyç; plumo - kálámù;
  • telefon/o - êrô ìbàniÿõrõ êrô sõrõgbèsìtçlifóònù; ( telefon/i - (..); (telefonlibro - "êrô ìbàniÿõrõ êrô sõrõgbèsìtçlifóònù" + "ìwé" (+ "iye")); poŝtelefono - ërô gbohùn-gbésì kékeré tí a lè gbé káàkirifóònù kékeré àgbérìnkiri; telekomuniko - gbogbo àwôn iÿë wáyàôgbön àmúÿe ìbárasõrõ gbogbo àgbáyé; telekomunikado - gbogbo àwôn iÿë wáyàôgbön àmúÿe ìbárasõrõ gbogbo àgbáyé;
  • teler/o - àwo pçrçsç; forko - àmúga ìjçunàgúnjç; tranĉilo - õbç; kulero - ÿíbí, ìgbakô; arĝento - fàdákà; manĝosalono - yàrá oúnjç; tagmanĝo, lunĉo, (meztagmanĝi) - onjç ösán ; vespermanĝo - oúnjç alë; paro - ènìyàn méjì põ, tôkôtaya;
(arĝento - fàdákà; Silbertafel Reiss 3 rem; 1888 Zeughaus, Reiss-Engelhorn-Museen, Mannheim, Jẹ́mánì
manĝosalono - yàrá oúnjç; tagmanĝo, lunĉo, (meztagmanĝi) - onjç ösán ; vespermanĝo - oúnjç alë; paro - ènìyàn méjì põ, tôkôtaya; (2)
  • televid/o - êrô àwòrán ìtajìtçlifíÿàn; (televid/i - )..)); (televidilo - (êrô àwòrán ìtajìtçlifíÿàn);
    Hd tv samsung LE26R41BD - televidilo - êrô àwòrán ìtajìtçlifíÿàn
    )
  • tem/o - õrö ìpilêgbòngbò õrõ sísô; (Tio, pri kio oni parolas, skribas, verkas, pensas;)
  • temp/o - ìgbààkókòàsìkòìdayìí;  ; tempo, epoko - àkókò, ìgbà; tempo, epoko, okazo, ŝanco - (àkókò, ìgbà); tempo, epoko, periodo - àkókò, ìgbà;
  • ten/i - dìmú, gbámú, pamôdádúró; ingo - ìdìmú; subtenilo - ìdìmú; (fari paroladon - (..)) (li faris du paroladojn en la komerca ĉambro); parolado - aföörö-çnuohúnèdèörö sísô;
  • ter/o - ayé, ilê, erùpê; Tero - ([[..]]); ter/o - ilê, erùpê; -  ; sismo - ìrúké ilê, ilê mímì, ìwàrìrì ilê; tertremo - ìrúké ilê, ilê mímì, ìwàrìrì ilê; tero - ilëìdíléìpìlëorísun; grundo - ilëìdíléìpìlëorísun;
  • terur/o - (êrùìpàyàìjáiyà); terur/o - ërúiìöyàìfòyà ; (-a; -e) horora, terura, terure - ; teruri - dêrùbadáiyà-fò;

  • tia - (èyí náàirú); (ti- 'indikvorto' - )+ (-a eco - )
  • tial - (bêëninítorínáàbáyìí) ; (ti- 'indikvorto' - ))+ (-al kialo - ?)
  • tiam - (nígbànáàlákókò náànígbànáàõjë); ti- 'indikvorto' - ()+ (-am tempo - )
  • tie - (níbê náà) /(löõhúnibê) ; →(tie → proksime/malproksime); (ti- 'indikvorto' - ())+ (e loko - )
  • tiel - (báàyíbí irú èyíbáun); (ti- 'indikvorto' - ())+ (-el maniero - ); (li estas tiel granda, kiel vi - )
  • ties, - (ti tani?ti ÷nití); (ti- 'indikvorto' - ())+ (-es posedanto - )(); "kies panon oni manĝas, ties vorton oni parolas"
  • tim/i - êrù, ìfòyà, jênnêjênnê; tim / o - êrù, ìfòyà, jênnêjênnê); (terura, terure, timinda - );
  • tio - (yíèyítíohun tí) ; (ti- 'indikvorto' - ())+ (-o nedifinita aĵo - ); tio estas tre facila;
  • tiom - (..); (yçn)+(púpõ, pípõ); (ti- 'indikvorto' - ))+ (-om kvanto - (  ?)) (kiom da kapoj, tiom da opinioj)
  • tiu - (..);(èyíèyítíohun tí); (ti- 'indikvorto' - ))+ (-u individuo, difinita aĵo, - (),); (tiu estas mia amiko;)
  • tra - (nípa); "tra unu orelo eniras, tra la dua eliras" (orelo- etí, ÿirì-ôkà);
  • traduk/i - túnmõ túmõ; traduko, tradukado, tradukaĵo - ìyírõpadà sí èdè míràn àtúmõìÿípò padà; (li tradukis la frazon el la yoruba lingvo en la internacia lingvo - ;)
  • trakt/i - (..);(fi egbògi fúnbá gbìròlòhùwà sí); traktado - (..);(ìdìmú) ; (trakti kun la venkinto pri la paco); (venko - ìÿëgun, ìborí);
  • tranĉ/i - gé kéÿáyún ; tranĉvundo- ôgbê; kudri - rán-ÿôkósô; (kudristo, tajloro - (..)); (tranĉi drapon;)(drapo - aÿôaÿô wíwunaÿô ìbora);(krioj tranĉis aeron, la noktan silenton;)
  • trans - ( níbubu, láti êgbë kan dé èkejì, rékôjá lórí ); (la popoloj loĝantaj trans la maro;)
  • tre - púpö náà gan jôjô; (tre granda homo; tre rapide iri; tre laŭte paroli; tre multe da akvo;)
  • tri - êta mëêta; (3)
  • trink/i - mu; trinkaĵo - ohun mímu, ôtí; drinki - mu+mu+mu +mu +ôtí àgbàdo, ôtí òyìnbó, ÿêkêtê; trinki - mu; biero - ôtí àgbàdo, ôtí òyìnbó, ÿêkêtê;
  • tro - põjù; (tro ami ludon; tro da pano;)
  • trov/i - wá ríríwá kiribá;
  • tuj - nísisìyí lêsçkannáà gbàrà wéréwéré kóyákóyá;
  • turn/i - yí; (turni ŝlosilon en la seruro;) (kurbo -ìÿërí ojú õnà); kurbiĝo de vojo - ìÿërí ojú õnà;
  • tut / a - lódidiní dídá ara; tut / a - gbogboötötöodidi;

u[àtúnṣe | àtúnṣe àmìọ̀rọ̀]

  • u - foriĝu! -!, );(laboru = la ago “labori” estas dezirata, petata, ordonata aŭ celata); (-u - àÿçàkósoìjánu); komandi - pàÿçÿàkósoko ni nijanu; komandanto - olóríalákòósoaláÿç; ordono - òfin;
  • -Uj, (mono - owó )(sako - àpò, õkë) mono → monujo = saketo por porti monon; teo - tíì, ewé wërëwërë gbígbç tí a þ fi sínú omi híhó fún mímu; teo → teujo; (ujo - ìkòkò, apç, ìÿasùn, ìÿà);
  • -Ul - (ul/o - èniyàn, çnìkan, olúwarê, alámôrín); (persono - èniyàn, çnìkan, olúwarê, alámôrín); fremda → fremdulo; ( bono, bonulo,) (ulo - .. );kunularo - ìdàpöìkêgbê;
  • -Um, (kovri - ààbò, ìbora, ômôrí, ìdérí; sapo - ôÿçàwënùàwëfínàwëdá); sapo → sapumi = kovri per sapo (= sapi); (folio → foliumi = turni la foliojn de libro por legi)
  • universal/a - àìÿebìkantí ó wöpõti ilè gbogboti gbogbo ènìà; universo - ayégbogbo êdáàgbáyé;
  • universitat/o - ilé êkö gígayunifásít; ( ); (studento - akòwéökàwé; studado, studio - (..), studo - (..) , ; studi -kôkà ÿe-àÿàròfiyèsí ; doktoro - (oníÿègùn, olóyè nínú oríÿìíríìÿí êkö); akademia - àjẹ mö akadá; akademio - ilé ẹ̀kö gíga, ilé ẹ̀kö ìjìnlẹ̀;
  • unu - õkan, ení;
  • urb/o - ìlú, ìlú nlá, magistrata domo - gbàngàn ìdájôgbàngàn ìlúìtê ìjôba; urbo - ìlúàwôn ara ìlú; magistrata domo - gbàngbà ìdájö ìlúilé ìpàdé àkóso ìlú;
  • us. (Se mi estus riĉa, mi ne laborus.)(laborus = la ago “labori” estas imagata)(Se mi estus sana, mi estus feliĉa.)
  • util/a - wúlòÿànfànílérè nílárí; utili - (..); profito - (..); utilo - (.. ); senutila - áìwúlòáìnílárí; vana - áìwúlòáìnílárí; sentaŭga - áìwúlòáìnílárí;
  • uz/i - lòhù-símú-ÿiÿë; (uzi multe da salo) - (..); salo - iyõ;

v[àtúnṣe | àtúnṣe àmìọ̀rọ̀]

  • vagon/o - kêkë çrù;
  • valor/o - iyeiye owórírí iyì; valoro - iyeìtôsíjámôiyì ìdíyeléìtôye; senvalora - láìtóyeláìníye lóríláìnílárí; inda - nítóyètóyçlókìkí;
  • varm/a - gbóná lôwôwô; varmo - ìgbóná ìtaraìfê; malvarmo - òtútù; malvarma - tutù; malvarmumo - àmôdi;
  • ve - ve!, ve! lament/i - (..); plend/i - fi-súnÿàròyéráhùnrojô; plendo - çjôësùnàrùnìráhùn; (lamento - (..)); ve al ni, ni estas ruinigitaj
  • vend/i - ; tà fi gbowó; vendisto - olùtàôlôjà; vendistino - olùtà, ôlôjà;
  • vendred/o - ijô kçfá õsê, Jímõ; Jímõ; ijô kçfá õsê
  • ven//i - wásúnmôdödé; (malamiko venis en nian landon); (malamiko - ötáoníkeéta )
  • venk/i - ségunbì-ÿubupa-runlésá; (venki - ÿêgun, ÿëtë borí ); venko - ìÿëgun, ìborí; (konkero - ìjàogunìÿêgunìÿëtë); (konkeri - ÿêgun, ÿëtë borí)
  • verk/i - dáÿemú-jádedá sílëtinúdá; verki - kôköwéhàntúrú; skribi - kôköwéhàntúrú; verki libron, operon, raporton;(libro - ìwé); opero - eré onítàn olórin; raporto - ìwè ìpamô owó; (kreado - ëdáìÿeàtinúdá); kreema - l'êbùn ìÿç ônàalátinúdá; krea - l'êbùn ìÿç ônàalátinúdá; (trankvileco - ìfarabalëìkórajô);
  • ver/o - òtítöòdodo  ; verema - kún fún òtítöçnití o sô òtítönígbçkêléláìÿèrú; vereca - kún fún òtítöçnití o sô òtítönígbçkêléláìÿèrú; ver/a - nítòótönídàájú; vero - òtítô, òdodo;
  • vesper/o - ìrölê àÿálêôjôôröalê; Bonan vesperon! -  !(vespermanĝo - onjç-alê); vespere - (..);
  • vest/o - (ohun wíwöaÿô wíwö); vesti - wö-laÿôfibònà-bò; vesto - (ohun wíwöaÿô wíwö); (robo - (aÿô ìgúnwà)); robo - aÿô wíwõ, õÿö; ĉapelo - akçtê, ate; kapvesto - akçtê, ate;
  • veter/o - ojú ôjôojú örunafêfê
  • vetur//i - rìn, lô; veturi (per) - rìnrìn ìrìn-àjò; gùn; (veturi per trajno); veturi - rìnrìn ìrìn-àjò; veturi - gùn; (rajdi- gùn; horse - çÿin;)
  • vi - ìwô, ô, o  ; vi - êyín, yín; vi - êyin ; via - tìrç  ; viaj - tiyín; vi mem - ìwô tìkararç, êyin tìkara-yín;
  • viand/o - çran jíjç onjç ; buĉisto - alápatà, ìpakúpa ; buĉ/i - pa çran, pa àpatà; (virina lango buĉas sen sango)
  • vid/i - rífojú ríríìran; (rigard/i - wò fìrì, yí ojú sí ); aspekto - ìwòojú;
  • vilaĝ / o - ìletòabúlé
  • vintr/o - ìgbà òtútù
  • vir/o - ôkùnrin, ènìyàn; vira - akô; virino - obìnrin  ; (Ino - obìnrin, abo ); virina - obìnrin, abo, ti ábo  ; femala -ìwà ti obìnrinti aboti obìnrin; ina - ìwà ti obìnrinti aboti obìnrin; virina - ìwà ti obìnrinti aboti obìnrin;
  • viv // i - wà láàyèyègbê; viva - wà láàyè; malviva - kú, láìlëmìí, di òkú; (alimento) - (onjç òjô); (ekzistado)-(onjç òjô); vigla - dárayá; morta - tí þ mú ikú báni, pípani; morto - ikú;
  • vizit/i - bë-wò, kíkésí; vizito - ìbëwò, ìkíni, ìkésíni, ìbojúwò; viziti la teatron - (..); teatro - gbõngàn-erétíátàilé àkójôpõ láti wo çrë; vizitanto - àlejòabçniwòawoniakíni; vizitanto; gasto - àlejòabçniwòawoniakíni; partoprenanto - àlejòabçniwòawoniakíni;
  • vojaĝ // i - rìnrìn ìrìn-àjò; vojaĝ / o - ìrìn àjò kúkúrúìÿìÿe ìkôsê; (bona vojaĝo! - (..)!); vojaĝanto - èrò alárìnkiriarìnnà-àjòaràjò
  • voj / o - önà ìrònà;
  • vol/i - ÿe àìní, fêfê-kù ; voli - (fë);
  • vort / o - örögbólóhùn kan;

z[àtúnṣe | àtúnṣe àmìọ̀rọ̀]

  • zorg /// i - ÿe làálàáÿe wàhálà; zorg /o - wàhálàájòìnira àníyàn); zorgo - ìtöjú, àbójútó, aájò, àníyàn; zorgo - ìÿeàníyànìfiyèsíohun tó kan ni;

(..6.01.2011 - ìfàpêtítíàìdúróìbálôítësíwájú)

(ẹ̀kúnrẹ́rẹ́)

Itokasi[àtúnṣe | àtúnṣe àmìọ̀rọ̀]