Igbo tomati

Lát'ọwọ́ Wikipedia, ìwé ìmọ̀ ọ̀fẹ́
Bush tomati ọgbin
Bush tomati ọgbin

Àwọn tòmátì igbó jẹ́ èso tàbí gbogbo àwọn irúgbìn tí àwọn ẹ̀yà nightshade kan ( Solanum ) abínibí sí àwọn agbègbè gbígbẹ díẹ síi ti Australia . Lákokò ti wọ́n jẹ́ ìbátan pẹ́kípẹ́kí pẹ̀lú àwọn tòmátì ( Solanum lycopersicum ), wọ́n lè jẹ́ pàápàá àwọn ìbátan ti ó súnmọ́ ti Igba ( S. melongena ), èyítí wọ́n jọra ní àwọn àlàyé púpọ̀. Ó wa 94 (mostly perennial) abínibí àti 31 (jùlọ lọ́dodún) ẹyà tí a ṣe ní Australia. [1]

Àwọn irúgbìn tòmátì igbó jẹ́ àwọn igi kékeré tí ìdàgbà ní ìwúrí nípasẹ̀ iná àti ìdàmú. [1]

Àwọn èso tí nọ́mbà kan tí àwọn ẹ̀yà tí jẹ orísun oúnjẹ nípasẹ̀ àwọn ènìyàn Aboriginal ní àwọn agbègbè gbígbẹ ti Australia . [1]

Nọ́mba àwọn ẹ̀yà Solanum ni àwọn ipele pàtàkì tí solanine àti bíi irú bẹ́ẹ̀ jẹ́ májèlé púpọ. [1] Ó ti wà ni strongly recommended wípé àwon ènìyàn tí ò mo nípa àwọn ọ̀gbìn má ko ṣàdánwò pẹ̀lú àwọn tí ó yàtọ̀ eya, bí ìyàtọ̀ láàrin wọn lè igba jẹ soro.[citation needed]</link>[ <span title="This claim needs references to reliable sources. (October 2023)">Ti o nilo itọkasi</span> ]

Díẹ̀ nínú àwọn ẹ̀yà tí ó jẹun ni:

  • Solanum aviculare kangaroo apple [2]
  • Solanum centrale, tí a tún mọ̀ sí èso àjàrà aginjù, [1] èso àjàrà igbó tàbí igbó sultana, tàbí nípasẹ̀ orúkọ àbínibí kutjera
  • Solanum chippendalei igbó tòmátì, tí à npè ni lẹ́hìn ti taxonomic botanist George Chippendale [1]
  • Solanum diversiflorum igbó tòmátì, karlumbu, pilirta, wamurla [1]
  • Solanum ellipticum ọdunkun igbó, ó jọra púpọ̀ sí Solanum quadriloculatum èyítí ó jẹ́ májèlé. [1]
  • Solanum laciniatum kangaroo apple.
  • Solanum orbiculatum solanum tí a fi yíká [1]
  • Solanum phlomoides egan tomati. [1]

Ní ọdún 1859, àwọn ènìyàn abínibí ni a ṣàkíyèsí sísun sí àwọ̀ ara ìta tí S. aviculare bí ipò aise yóò ṣe roro ẹnu wọn. [3] S. chippendalei jẹ́ run nípa pínpín èso àkọkọ, yíyọ àárín jáde àti jíjẹ ẹran ara ìta bí àwọn irúgbìn àti ibi-ọmọ agbègbè tí jẹ́ kikorò. [1] S. diversiflorum ti wà ní sísun ṣáájú kí ó tó jẹ́ tàbí gbígbẹ. [1] Èso ti S.orbiculatum jẹ jíjẹ, ṣùgbọ́n èso ti fọọmu tí o ní ewé nlá lè jẹ́ kikorò. [1] Èso ti S. phlomoides hàn láti jẹ́ oúnjẹ lẹhìn yíyọ àwọn irúgbìn àti sísun tàbí sísun. [1]

Solanum aviculare kún fún solasodine, sítẹ́ríọ̀dù kan tí a lò nínú iṣelọ̀pọ̀ àwọn ìdènà oyún. [2] Solanum plastisexum , ẹ̀ya tí ó ṣọ̀wọ́n ni àkọ́kọ́ tí a ṣàlàyé ní ọdún 2019, jẹ́ ìyàtọ̀ láàrin àwọn òhun ògbin fún ìṣàfihàn “breeding system fluidity” - ìyẹn ni, kò ní ìkósílé ìbálòpọ̀ ìdúróṣinṣin.

Àwọn ìtọ́kasí[àtúnṣe | àtúnṣe àmìọ̀rọ̀]

  1. 1.00 1.01 1.02 1.03 1.04 1.05 1.06 1.07 1.08 1.09 1.10 1.11 1.12 1.13 Moore, Philip A Guide to Plants of Inland Australia (2005), Reed New Holland, Sydney, ISBN 1-876334-86-X Àṣìṣe ìtọ́kasí: Invalid <ref> tag; name "moore" defined multiple times with different content
  2. 2.0 2.1 Robinson, Les Field Guide to the Native Plants of Sydney (1991), Kangaroo Press, Pymble, NSW. 3rd Edition, ISBN 0-7318-1211-5 Àṣìṣe ìtọ́kasí: Invalid <ref> tag; name "robinson" defined multiple times with different content
  3. Bunce, Daniel Travels with Dr. Leichhardt,(1859), London