Ti Oluwa Ni Ile

Lát'ọwọ́ Wikipedia, ìwé ìmọ̀ ọ̀fẹ́
Ti Olúwa Ni Ilẹ̀
[[File:Fáìlì:Ti Oluwa Ni Ile cover.jpeg|200px|alt=]]
AdaríTunde Kelani
Àwọn òṣèré
Ìyàwòrán sinimáTunde Kelani
Déètì àgbéjáde
  • 1993 (1993) (Nigeria)
Àkókò93min
Orílẹ̀-èdèNigeria
ÈdèYoruba

Ti Olúwa Ni Ilẹ̀ jẹ́ eré oníṣe agbéléwò Yorùbá tí alàgbà Túndé Kèlání darí rẹ̀. [1] Wọ́n gvé eré yí jáde ní ọdún 1993, lábẹ́ ilé-iṣẹ́ agbéré-jáde ti Mainframe Films and Television Productions. Eré yí ni ó gbé alàgbà Túndé Kèlání gẹ́gẹ́ bí adarí eré.[2]

Àwọn òṣèré akópa[àtúnṣe | àtúnṣe àmìọ̀rọ̀]

Àwọn itọ́ka sí[àtúnṣe | àtúnṣe àmìọ̀rọ̀]

  1. E. O. Soola; African Council on Communication Education. Nigeria Chapter; University of Nigeria, Enugu Campus. Institute for Development Studies (2007). Communication in global, ICTs and ecosystem perspectives: insights from Nigeria. African Council for Communication Education (Nigeria Chapter), Office of the Director/Editor-in-Chief, Institute for Development Studies, University of Nigeria in association with Precision Publishers. ISBN 978-978-8103-10-3. https://books.google.com/books?id=i2ASAQAAIAAJ. 
  2. Akinwumi Adesokan (21 October 2011). Postcolonial Artists and Global Aesthetics. Indiana University Press. pp. 87–. ISBN 978-0-253-00550-2. https://books.google.com/books?id=QpaTNfpZxtIC&pg=PA87. 

Àwọn Ìtàkùn ìjásóde[àtúnṣe | àtúnṣe àmìọ̀rọ̀]

Àdàkọ:Authority control