Waterschool

Lát'ọwọ́ Wikipedia, ìwé ìmọ̀ ọ̀fẹ́
Waterschool
AdaríTiffanie Hsu
Olùgbékalẹ̀Swarovski Foundation
Déètì àgbéjáde
  • Oṣù Kínní 23, 2018 (2018-01-23) (Sundance)
ÈdèEnglish

Waterschool bụ ihe nkiri ihe nkiri nke 2018 nke Tiffanie Hsu duziri ma Swarovski Foundation mepụtara. Ihe nkiri ahụ na-agbaso ahụmịhe ụmụ akwụkwọ nwanyị isii bi n'akụkụ osimiri isii dị n'ụwa: Amazon, Naịl, Mississippi, Danube, Ganges, na Yangtze. Ihe nkiri ahụ na-egosi mmemme Waterschool, atụmatụ agụmakwụkwọ gburugburu ebe obibi nke na-ezube inye ndị na-eto eto ike ịghọ ndị na-elekọta mmiri ma chebe obodo ha na ụlọ ha site na nsogbu metụtara mmiri. Ihe nkiri ahụ gosipụtara na Sundance Film Festival ma gosipụta ya na World Economic Forum na Davos, yana Hong Kong na Cannes Film Festivals.nkiri ahụ nwetara nyocha mma site n'aka ndị nkatọ na ndị na-ege ntị, bụ ndị toro ngosipụta ya doro anya na nke na-emetụ n'ahụ nke ihe ịma aka na ohere ụmụ agbọghọ na obodo ha na-eche ihu.[1][2][3][4][5]

Afoyemọ[àtúnṣe | àtúnṣe àmìọ̀rọ̀]

A pin fiimu naa si awọn apakan mẹfa, ọkọọkan ni idojukọ ọkan ninu awọn odo ati ọkan ninu awọn ọmọbirin. Awọn apakan jẹ.[6][7][8][9]

  • Amazon Ana, ọmọbirin ọdun 12 kan lati Brazil, ngbe ni abule ti o jinna nitosi odo Amazon. Ó kẹ́kọ̀ọ́ nípa ìjẹ́pàtàkì títọ́jú igbó kìjikìji àti onírúurú ohun alààyè inú odò. O tun ṣe alabapin ninu paṣipaarọ aṣa pẹlu ẹgbẹ kan ti awọn ọmọ ile-iwe abinibi, ti o kọ ọ nipa awọn aṣa ati awọn idiyele wọn.
  • Nile Nada, ọmọbirin ọdun 13 lati Uganda, ngbe nitosi odo Nile, nibiti aito omi ati idoti jẹ awọn iṣoro pataki. O kọ ẹkọ nipa awọn idi ati awọn ipa ti ibajẹ omi ati bi o ṣe le sọ omi di mimọ nipa lilo awọn ọna ti o rọrun. Ó tún darapọ̀ mọ́ ẹgbẹ́ àwọn obìnrin àdúgbò kan, tí wọ́n ń gbèjà ìmọ́tótó dáradára àti ìmọ́tótó ní àdúgbò wọn.
  • Mississippi Sage, ọmọbirin ọdun 14 kan lati Amẹrika, ngbe ni New Orleans, ilu kan ti Iji lile Katrina bajẹ ni ọdun 2005. O kọ ẹkọ nipa ipa ti iyipada oju-ọjọ ati ipele ipele okun lori awọn agbegbe eti okun ati awọn ilẹ olomi. Ó tún yọ̀ǹda ara rẹ̀ ní ibùdó ìmúpadàbọ̀sípò àwọn ẹranko igbó kan, níbi tó ti ń ṣèrànwọ́ láti bójú tó àwọn ẹranko tó fara pa.
  • Danube Rida, ọmọbirin ọdun 15 kan lati Romania, ngbe ni ilu kan nitosi odo Danube, nibiti idoti ile-iṣẹ ati idoti ṣiṣu ti n halẹ si ilolupo eda abemi. O kọ ẹkọ nipa awọn orisun ati awọn ojutu ti idoti ṣiṣu ati bii o ṣe le dinku lilo ṣiṣu tirẹ. Ó tún darapọ̀ mọ́ ìpolongo ìwẹ̀nùmọ́ odò kan, níbi tí ó ti ń kójọ tí ó sì ń tún àwọn ìgò ṣiṣu ṣe.
  • Ganges Manjot, ọmọbirin ọdun 16 lati India, ngbe ni ilu kan nitosi odo Ganges, nibiti awọn ilana ẹsin ati awọn aṣa aṣa ti wa ni idapọ pẹlu omi. O kọ ẹkọ nipa mimọ ati idoti ti odo ati bi o ṣe le ṣe iwọntunwọnsi igbagbọ rẹ ati imọye ayika rẹ. O tun ṣabẹwo si ile-iwe fun awọn ọmọbirin, nibiti o ti kọ ẹkọ nipa pataki eto-ẹkọ ati ifiagbara.
  • Yangtze Yi, ọmọbirin ọdun 17 lati Ilu China, ngbe ni ilu ode oni nitosi odo Yangtze, nibiti idagbasoke ilu ni iyara ati idagbasoke eto-ọrọ ti n yi oju-aye pada. Ó kẹ́kọ̀ọ́ nípa ìtàn àti ọjọ́ iwájú odò náà àti bí a ṣe lè kojú àwọn ìyípadà àti àwọn ìpèníjà. O tun ṣe alabapin ninu iṣẹ isọdọtun awujọ kan, nibiti o ṣe apẹrẹ ẹrọ fifipamọ omi fun agbegbe rẹ.

Ṣiṣejade[àtúnṣe | àtúnṣe àmìọ̀rọ̀]

Fiimu naa, ti a ṣe nipasẹ Swarovski Foundation, ṣe akosile ipa ti eto Waterschool rẹ, ti a ṣe ifilọlẹ ni 2010 pẹlu United Nations . Ipilẹṣẹ yii n pese eto ẹkọ omi si awọn ọmọ ile-iwe 500,000 ni awọn ile-iwe 2,400 kọja awọn orilẹ-ede 20, ti n koju idaamu omi agbaye. Ti o ṣe itọsọna nipasẹ Tiffanie Hsu, ọmọ ile-iwe giga UCLA kan, fiimu naa gba ifarabalẹ ti awọn ọmọbirin ni awọn orilẹ-ede mẹfa ni ọdun meji. Ṣatunkọ nipasẹ Jennifer Tiexiera, o hun awọn itan-akọọlẹ mẹfa papọ ni Ilu Pọtugali, Gẹẹsi, Romanian, Hindi, Mandarin, ati Swahili, bibori awọn idena ede. Dimegilio atilẹba nipasẹ Ginger Shankar ṣafikun awọn eroja aṣa lọpọlọpọ, ṣiṣẹda ijiroro orin pẹlu awọn agbegbe.

Tu silẹ[àtúnṣe | àtúnṣe àmìọ̀rọ̀]

Fiimu naa ṣe afihan ni Sundance Film Festival ni Oṣu Kini Ọjọ 23, Ọdun 2018, laarin eto Oju-ọjọ Tuntun, ni idojukọ lori awọn ọran ayika. O gba iyin fun cinematography, itan-akọọlẹ, ati ifiranṣẹ rẹ, ti o gba Aami Audience fun Iwe-akọọlẹ Ti o dara julọ ni Bentonville Film Festival . Ṣiṣayẹwo ni Apejọ Iṣowo Agbaye ni Davos lori Ọjọ Omi, Nadja Swarovski ṣe afihan fiimu naa, ti o yori si ijiroro nronu pẹlu Tiffanie Hsu, Ginger Shankar, ati awọn ọmọbirin lati fiimu naa. O ṣe afihan ni agbaye, pẹlu Hong Kong International Film Festival, Cannes Film Festival's Rere Cinema Week, ati awọn ajọdun bi Alafia Agbaye, Mill Valley, Heartland, ati United Nations Association . Ti tu silẹ lori Netflix ni Oṣu Keje Ọjọ 9, Ọdun 2018, o de ọdọ awọn olugbo gbooro ti o ju awọn alabapin miliọnu 130 lọ, tun wa lori oju opo wẹẹbu Waterschool fun ẹkọ ati atilẹyin.[10][11][12]

Ita ìjápọ[àtúnṣe | àtúnṣe àmìọ̀rọ̀]

Awọn itọkasi[àtúnṣe | àtúnṣe àmìọ̀rọ̀]

  1. "Waterschool network | Swarovski Waterschool". www.swarovskiwaterschool.com. Retrieved 2024-02-16. 
  2. "Waterschool". www.water-alternatives.org (in Èdè Gẹ̀ẹ́sì). Retrieved February 16, 2024. 
  3. Waterschool (2018) | MUBI (in Èdè Gẹ̀ẹ́sì), retrieved 2024-02-16 
  4. Waterschool (2018) (in Èdè Gẹ̀ẹ́sì), retrieved 2024-02-16 
  5. "[node:Title]". www.csrwire.com (in Èdè Gẹ̀ẹ́sì). Retrieved 2024-02-16. 
  6. "Waterschool Featured, Reviews Film Threat" (in Èdè Gẹ̀ẹ́sì). 2018-01-28. Retrieved 2024-02-16. 
  7. "Waterschool | Rotten Tomatoes". www.rottentomatoes.com (in Èdè Gẹ̀ẹ́sì). 2018-07-26. Retrieved 2024-02-16. 
  8. "Waterschool (2018)". The A.V. Club (in Èdè Gẹ̀ẹ́sì). Retrieved 2024-02-16. 
  9. Komparify.com. "Waterschool movie: Reviews, Ratings, Box Office, Trailers, Runtime". komparify.com. Retrieved 2024-02-16. 
  10. Cramer, Alex (2018-03-01). "Swarovski’s ‘Waterschool’ Documentary Premieres in L.A.". The Hollywood Reporter (in Èdè Gẹ̀ẹ́sì). Retrieved 2024-02-16. 
  11. "Documentary created by the UCLA School of Theater, Film and Television and Swarovski to stream on Netflix". UCLA (in Èdè Gẹ̀ẹ́sì). Retrieved 2024-02-16. 
  12. Richford, Rhonda (2018-05-10). "Swarovski’s ‘Waterschool’ Makes Cannes Debut". The Hollywood Reporter (in Èdè Gẹ̀ẹ́sì). Retrieved 2024-02-16.