Jump to content

Oyun

Lát'ọwọ́ Wikipedia, ìwé ìmọ̀ ọ̀fẹ́

 

Ọmọ inú oyún (foetus ) jẹ́ ọmọ tí a kò i tí bí, tí o ńdàgbà gẹ́gẹ́bi oyún inú nínú ẹranko. [1] Fún ènìyàn, ìdàgbàsókè ọmọ inú oyún maa nbẹ̀rẹ̀ láti ọ́sẹ́ kẹsan lẹ́hìn <a href="./Idapọ_eniyan" rel="mw:WikiLink" data-linkid="178" data-cx="{&amp;quot;adapted&amp;quot;:false,&amp;quot;sourceTitle&amp;quot;:{&amp;quot;title&amp;quot;:&amp;quot;Human fertilization&amp;quot;,&amp;quot;thumbnail&amp;quot;:{&amp;quot;source&amp;quot;:&amp;quot;https://upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/5/5f/The_sperm_and_ovum_during_fertilization.svg/80px-The_sperm_and_ovum_during_fertilization.svg.png&amp;quot;,&amp;quot;width&amp;quot;:80,&amp;quot;height&amp;quot;:60},&amp;quot;description&amp;quot;:&amp;quot;Union{{Dead link|date=October 2023 |bot=InternetArchiveBot |fix-attempted=yes }} of a human egg and sperm&amp;quot;,&amp;quot;pageprops&amp;quot;:{&amp;quot;wikibase_item&amp;quot;:&amp;quot;Q2666904&amp;quot;},&amp;quot;pagelanguage&amp;quot;:&amp;quot;en&amp;quot;},&amp;quot;targetFrom&amp;quot;:&amp;quot;mt&amp;quot;}" class="cx-link" id="mwGA" title="Idapọ eniyan">íbásepọ̀</a> (tí ọlè bá sọ). Ìpéle ìdàgbàsókè ọmọ inú oyún yoo bèrè sí tẹ̀síwájú títí di ìbímọ . Ídàgbàsóké ọmọ inú oyún ń ìtèsìwájú nígbà gbogbo, láìsí ìyàtò laarin ọlè àti oyún inú. Ọmọ inú oyùn maa n ni gbogbo áwọn ẹ̀yà ara pàtàkì tì ara botìlẹjẹ́pé wọ́n kii yoo ní ìdàgbàsòkè ní kíkún ti o se loo. Àwọn ẹ̀yà ara wọ̀nyí pẹ̀lú kò i tí ní wà ní ipò tí óyẹ fún won láti wà.

[àtúnṣe | àtúnṣe àmìọ̀rọ̀]

Ìpilẹ̀ gbólóhùn

[àtúnṣe | àtúnṣe àmìọ̀rọ̀]

Ìdàgbàsóke nìnú ènìyàn

[àtúnṣe | àtúnṣe àmìọ̀rọ̀]

̀Ọ̀sẹ̀ kẹsan sí ọ̀sẹ̀ kẹrìndínlògùn (Osù kejì sí osù kẹsan)

[àtúnṣe | àtúnṣe àmìọ̀rọ̀]
Ọmọ inu oyun eniyan, ti a so mọ ibi-ọmọ, ni ọjọ-ori oṣu mẹta

Ọ̀sẹ̀ kẹt̀adínlògùn si ọ̀sẹ̀ kẹẹ̀ẹ́dọ́gbọ̀n

[àtúnṣe | àtúnṣe àmìọ̀rọ̀]

Obìnrin tó baa lóyún fún ìgbà àkọ́kọ́ yoo ni ìmọ̀làra ìyìpò padà ọmọ inù rẹ̀ ní ǹkan bii ọ̀sẹ̀ kọkànlélògùn lẹ̀yìn ìgbà tó bà lòyùn. [2] Ní ìpari oṣù karun, ọmọ inù rẹ̀ yoo tì fẹ̀rẹ̀ tò ogun centimetre ní gígùn.

Ọ̀sẹ̀ kẹrìndínlọ́gbọ́n si ọ̀sẹ̀ kejidinlogoji

[àtúnṣe | àtúnṣe àmìọ̀rọ̀]

Àwọn iye tí ara sanra nyara. Àwọn ẹ̀dọ̀fóró kò dàgbà ní kíkún. Àwọn àsopọ tí iṣan láàrin kotesi ifarako àti thalamus dàgbà sókè ní ìbẹ̀rẹ̀ bí ọ̀sẹ̀ 24 ti ọjọ́-orí gestational, sùgbọ́n ẹ̀rí àkọkọ́ ti iṣẹ wọ́n kò wáyé Títí di ọsẹ 30, nígbàtí aiji kékeré, ala, àti agbára láti rí lára ìrora farahàn.[citation needed]</link> ní ìdàgbàsókè ní kíkún sùgbọ́n tún jẹ́ rirọ àti rọ. Iron, kalisiomu, àti irawọ òwúrọ̀ di púpọ síi. Èékánná ìka ọwọ́ d3 òpin ìka. Lanugo, tàbí irun tí ó dára, bẹ̀rẹ̀ láti parẹ́ títí ó fi lọ àyàfi lórí àwọn apá òkè àti àwọn èjìká. Àwọn èso ìgbá àyà kékeré wà nínú àwọn méjèèjì. Irun orí di isokuso àti kí ó nipọn. Ìbímọ ti súnmọ́ àti wáyé ní àyíká ọṣẹ 38th léyìn ìdàpọ̀. Ọmọ inú oyún ni a gbà ní kikun-igba láàrin ọsẹ 37 àti 40 nígbàtí ó ti ní ìdàgbàsókè tó fún ìgbésí ayé ní ìta ile-ile . [3] [4] Ó le jẹ́ 48 to 53 centimetres (19 to 21 in) ní ìparí nígbà tí a bí. Ìsàkóso gbígbé ní òpin ni ibimọ, àti àwọn àgbékalẹ̀ atinuwá tí ó ní ìdí tẹ̀síwájú láti dàgbà sókè títí di ìgbà tí ó balaga . [5] [6]

Ìyàtọ̀ nínú idàgbàsókè

[àtúnṣe | àtúnṣe àmìọ̀rọ̀]

Ọ̀pọ̀lọ̀pọ̀ àwọn ìyàtọ̀ lówà nínú ìdàgbàsókè ọmọ inú oyún.

Àdàkọ:Wide image

Ètò ìṣàn ẹ̀jẹ̀ nínú ara

[àtúnṣe | àtúnṣe àmìọ̀rọ̀]

Ṣáàjú ìbímọ

[àtúnṣe | àtúnṣe àmìọ̀rọ̀]
Aworan atọka ti eto iṣọn-ẹjẹ ọmọ inu oyun eniyan

Ìdàgbàsókè lẹ́hìn ̀ibímọ

[àtúnṣe | àtúnṣe àmìọ̀rọ̀]

Ibi-ọmọ ń ṣiṣẹ bí ìdènà làti gbógun ti àwon kòkòrò too ń fa àisàn làti ara ìyá sì oyún inù. Nìgbàtí ètò kò bá pèye, àwọn ̀ààrùn lé wáyè laarin ìya sí omọ inù oyùn.

Àwọn ìṣoro ìdàgbàsókè

[àtúnṣe | àtúnṣe àmìọ̀rọ̀]

Ìròra ọmọ inú oyùn

[àtúnṣe | àtúnṣe àmìọ̀rọ̀]

Àwọn ẹranko míràn

[àtúnṣe | àtúnṣe àmìọ̀rọ̀]
Awọn ipele mẹrinla ti idagbasoke erin ṣaaju ibimọ
Ipele oyun ti ẹja porpoise

̀̀̀̀̀Àwọn ̀̀itọkasi

[àtúnṣe | àtúnṣe àmìọ̀rọ̀]
  1. Fetus
  2. Levene, Malcolm et al. Essentials of Neonatal Medicine Error in webarchive template: Check |url= value. Empty. (Blackwell 2000), p. 8. Retrieved 2007-03-04.
  3. Empty citation (help)
  4. Empty citation (help)
  5. Stanley, Fiona et al. "Cerebral Palsies: Epidemiology and Causal Pathways", page 48 (2000 Cambridge University Press): "Motor competence at birth is limited in the human neonate. The voluntary control of movement develops and matures during a prolonged period up to puberty...."
  6. Becher, Julie-Claire. Empty citation (help), Behind the Medical Headlines (Royal College of Physicians of Edinburgh and Royal College of Physicians and Surgeons of Glasgow October 2004)
Preceded by
Embryo
Stages of human development
Fetus
Succeeded by
Infancy