Ayé

= Kini Ayé =
Ìfúnlọ́rúkọ
| ||||||||||
|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|
| Ìpolongo | ||||||||||
| Alápèjúwe | earthly, tellurian, telluric, terran, terrestrial. | |||||||||
| Àsìkò J2000.0[note 1] | ||||||||||
| Aphelion | 152,098,232 km 1.01671388 AU[note 2] |
|||||||||
| Perihelion | 147,098,290 km 0.98329134 AU[note 2] |
|||||||||
| Semi-major axis | 149,598,261 km 1.00000261 AU[1] |
|||||||||
| Eccentricity | 0.01671123[1] | |||||||||
| Àsìkò ìgbàyípo | 365.256363004 days[2] 1.000017421 yr |
|||||||||
| Average orbital speed | 29.78 km/s[3] 107,200 km/h |
|||||||||
| Mean anomaly | 357.51716°[3] | |||||||||
| Inclination | 7.155° to Sun's equator 1.57869°[4] to invariable plane |
|||||||||
| Longitude of ascending node | 348.73936°[3][note 3] | |||||||||
| Argument of perihelion | 114.20783°[3][note 4] | |||||||||
| Satellites | 1 (the Òṣùpá) | |||||||||
Àwọn ìhùwà àdánidá
| ||||||||||
| Iyeìdáméjì ìfẹ̀kiri | 6,371.0 km[5] | |||||||||
| Ìfẹ̀kiri alágedeméjì | 6,378.1 km[6] | |||||||||
| Ìfẹ̀kiri olóòpó | 6,356.8 km[7] | |||||||||
| Flattening | 0.0033528[6] | |||||||||
| Circumference | 40,075.16 km (equatorial)[8] 40,008.00 km (meridional)[8] |
|||||||||
| Ààlà ojúde | 510,072,000 km2[9][10][note 5]
148,940,000 km2 land (29.2 %) |
|||||||||
| Ìpọ̀sí | 1.08321 × 1012 km3[3] | |||||||||
| Àkójọ | 5.9736 × 1024 kg[3] | |||||||||
| Iyeìdáméjì ìṣùpọ̀ | 5.515 g/cm3[3] | |||||||||
| Equatorial surface gravity | 9.780327 m/s2[11] 0.99732 g |
|||||||||
| Escape velocity | 11.186 km/s[3] | |||||||||
| Sidereal rotation period |
0.99726968 d[12] 23h 56m 4.100s |
|||||||||
| Equatorial rotation velocity | 1,674.4 km/h (465.1 m/s)[13] | |||||||||
| Axial tilt | 23°26'21".4119[2] | |||||||||
| Albedo | 0.367 (geometric)[3] 0.306 (Bond)[3] |
|||||||||
| Ìgbónásí ojúde Kelvin Celsius |
| |||||||||
Afẹ́fẹ́àyíká
| ||||||||||
| Ìfúnpá ojúde | 101.325 kPa (MSL) | |||||||||
| Ìkósínú | 78.08% nitrogen (N2)[3] 20.95% oxygen (O2) 0.93% argon 0.038% carbon dioxide About 1% water vapor (varies with climate) |
|||||||||
Ayé, tàbí Ilé-ayé ni ilé asán ilé tó kún fún wàhálà àti ìpayínkeke, ilé ayé le gan pẹ̀lú walaha àfi kí elédùmarè ọba ṣàánú wa ni. Bákan náà Nàìjíríà tí ó jẹ́ ìlú ti a wà yìí kò rọgba rárá, wàhálà ló tún lọ sí, kò sì epo, kò sì owó kò sì oúnjẹ. Ilé ayé jẹ́ pílánẹ́ẹ̀tì kẹta sí òòrùn, ó sì jẹ́ èyí tí ó tóbi jùlo nínú àwọn pílánẹ́ẹ̀tì tí wọ́n ní ilẹ̀ tí ó ṣe é tẹ̀.
Ilé-ayé jé pílánẹ́ẹ̀tì àkọ́kọ́ tí ó ní omi tó ń sàn ní orí rẹ̀. Bẹ́ẹ̀ sìni Ilé-ayé nìkan ni pílánẹ́ẹ̀tì tí ìwádìí fidi rẹ múlẹ̀ [17] pé o ní ojú-òrun (atmosphere) tí o jẹ́ kìkì nitrogen àti oxygen tí ó ń dà àbò bo ilé-ayé lọ́wọ́ àtaǹgbóná (radiation) tó léwu sí ènìyàn. Bákan náà ojú-òrun kò gba àwọn yanrìn-òrun láàyè láti jábọ́ sí ilé-ayé nípa sísun wọ́n níná kí wọ́n ó tó lè jábọ́ sí ilé-ayé. [7]

Àwọn Ìtókasí
[àtúnṣe | àtúnṣe àmìọ̀rọ̀]- ↑ 1.0 1.1 Àṣìṣe ìtọ́kasí: Invalid
<ref>tag; no text was provided for refs namedstandish_williams_iau - ↑ 2.0 2.1 Àṣìṣe ìtọ́kasí: Invalid
<ref>tag; no text was provided for refs namedIERS - ↑ 3.00 3.01 3.02 3.03 3.04 3.05 3.06 3.07 3.08 3.09 3.10 Àṣìṣe ìtọ́kasí: Invalid
<ref>tag; no text was provided for refs namedearth_fact_sheet - ↑ Àṣìṣe ìtọ́kasí: Invalid
<ref>tag; no text was provided for refs namedAllen294 - ↑ Àṣìṣe ìtọ́kasí: Invalid
<ref>tag; no text was provided for refs namedhbcp2000 - ↑ 6.0 6.1 Àṣìṣe ìtọ́kasí: Invalid
<ref>tag; no text was provided for refs namediers - ↑ 8.0 8.1 Àṣìṣe ìtọ́kasí: Invalid
<ref>tag; no text was provided for refs namedrosenbout - ↑ Àṣìṣe ìtọ́kasí: Invalid
<ref>tag; no text was provided for refs namedPidwirny 2006 - ↑ Àṣìṣe ìtọ́kasí: Invalid
<ref>tag; no text was provided for refs namedcia - ↑ Àṣìṣe ìtọ́kasí: Invalid
<ref>tag; no text was provided for refs namedyoder12 - ↑ Àṣìṣe ìtọ́kasí: Invalid
<ref>tag; no text was provided for refs namedAllen296 - ↑ Àṣìṣe ìtọ́kasí: Invalid
<ref>tag; no text was provided for refs namedCox2000 - ↑ Àṣìṣe ìtọ́kasí: Invalid
<ref>tag; no text was provided for refs namedasu_lowest_temp - ↑ Àṣìṣe ìtọ́kasí: Invalid
<ref>tag; no text was provided for refs namedkinver20091210 - ↑ Àṣìṣe ìtọ́kasí: Invalid
<ref>tag; no text was provided for refs namedasu_highest_temp - ↑ Ghosh, Pallab (2019-09-11). "Water found for first time on 'potentially habitable' planet". BBC Home. Retrieved 2024-05-04.
Àṣìṣe ìtọ́kasí: <ref> tags exist for a group named "note", but no corresponding <references group="note"/> tag was found

