Abeokuta Grammar School
Abeokuta Grammar School | |
Abeokuta Grammar School Gate, Idi-aba,Abeokuta2.jpg | |
Iberu Oluwa Ni Ipile Ogbon (Yoruba) The Fear Of God Is The Beginning Of The Wisdom
| |
Location | |
---|---|
Elite Road, Idi Aba Abeokuta, Ogun State, Nàìjíríà | |
Information | |
Type | Public |
Religious Affiliation(s) | Anglican Communium |
Established | 1908 |
Faculty | 3 |
Grades | JSS1 - SSS3 |
Color(s) | Blue and gold |
Nobel laureates | Wole Soyinka |
Ilé-Ẹ̀kọ́ Girama, Abẹ́òkúta jẹ́ ilé - ẹ̀kọ́ gíga ní ìlú Abẹ́òkúta, Ìpínlẹ̀ Ògùn, Nàìjíríà. Agbègbè Ìdí-Aba ní Abẹ́òkúta ni ó wà báyìí. Wọ́n sábà máa ń pè é ní Ilé-Ẹ̀kọ́ Gírámà àkọ́kọ́ ní Nàìjíríà, gbogbo àwọn ọmọ orílẹ̀-èdè láti apá Nàìjíríà, Iwọ̀-oòrùn Áfíríkà, Gúúsù-Ilẹ̀ Áfíríkà, Yúróòpù, àti ní Éṣíyà ni wọ́n ń lọ síbẹ̀
Àjọ Ṣọ́ọ̀sì Anglican Agbègbè Abẹ́òkúta ni wọ́n dá ilé-ẹ̀kọ́ náà sílẹ̀ ní ọdún 1908. Àwọn èèyàn jàkànjàkàn ni wọ́n lọ sí ilé-ẹ̀kọ́ náà bẹ̀rẹ̀ láti orí àwọn olóṣèlú Nàìjíríà àti àwọn oníṣẹ́-ọnà, bákan náà ni olùkọ́ àti olóṣèlú ajàfẹ́ẹ̀tọ́ Fúnmiláyọ̀ Ransome-Kútì àti ọmọ rẹ̀, olórin Fẹlá Aníkúlápò-Kutì.
Ní ìlànà ìmọ̀-ẹ̀kọ́, àwọn akẹ́kọ̀ọ́ Ilé Ẹ̀kọ́ Girama Abẹ́òkúta lọ fún ìdánwò ní Royal College Preceptors ní 1909 tí wọ́n sì jókòó fún Ìdánwò Cambridge abẹ́lé ní 1911. Ó di ilé-ẹ̀kọ́ takọ-tabo ní 1914 nígbà tí wọ́n gba àwọn obìnrin. Ní 1939, ilé-ẹ̀kọ́ kó àwọn akẹ́kọ̀ọ́ lọ fún Ìdánwò Ilé-ẹ̀kọ́ Cambridge, ní ọdún 1996 ìjọba Nàìjíríà sún ipò rẹ̀ sókè sí Ilé-Ẹ̀kọ́ Aláwòkọ́ṣe.
AGSOBA jẹ́ ẹgbẹ́ àwọn akẹ́kọ̀ọ́ àtijọ́ (ọkùnrin àti obìnrin) tí Ilé - Ẹ̀kọ́ Gírámà Abẹ́òkúta, òun sì ni ẹgbẹ́ akẹ́kọ̀ọ́ tí ó dàgbà jù ní Nàìjíríà. Aláṣẹ Ìgbìmọ̀ Gíga ló darí rẹ̀ tí olú - iléeṣẹ́ sì wà ní Abẹ́òkúta, ẹgbẹ́ náà ṣiṣẹ́ ni àwọn ẹ̀ká jákèjádò Nàìjíríà àti ní àgbáyé.[àtúnṣe | àtúnṣe àmìọ̀rọ̀]
Ẹgbẹ́ akẹ́kọ̀ọ́ mẹ́ta láti Ilé Ẹ̀kọ́ Gírámà Abẹ́òkúta ní Ìpínlẹ̀ Ògùn jáwé olúborí orílẹ̀èdè níbi ipele Ètò-amúùlúdùn àti Èrò - tuntun ní Ìdíje Diamond lásìkò Ayẹyẹ National Pitch Event ní ọdún 2019. Ó wáyé ní Àjọ ìdàgbàsókè ọ̀dọ́ tí ìyára-ìkàwé Ààrẹ Olúṣẹ́gun Ọbásanjọ́Ìtàn Ile-eko naa ni ipilẹ ni ọdun 1908 nipasẹ Igbimọ Ijo Agbegbe ti Abeokuta (Anglicans).
Ni ẹkọ, awọn ọmọ ile-eko ti Ile-iwe Girama Abeokuta wọ inu idanwo nipasẹ Royal College of Preceptors ni ọdun 1909 wọn si joko fun Ayẹwo Agbegbe b9 jí kambiriji ni ọdun 1911. O di ile-iṣẹ adalu ni ọdun 1914 pẹlu gbigba awọn ọmọbirin. Ni ọdun 1939, ilé-ẹ̀kọ́ gbekalẹ awọn ọmọ ile-eko fun Idanwo Ijẹrisi Ile-eko kambiriji ati ni ọdun 1996 ni igbega si ipo Ile-eko awokose nipasẹ ijọba Naijiria.
AGSOBA jẹ ajọṣepọ ti awọn ọmọ ile-eko arugbo (ọmọkunrin ati ọmọdebinrin) ti Ile-iwe Girama Abeokuta ati pe o jẹ ẹgbẹ awọn ọmọ ile-iwe ti o dagba julọ ni Nàìjíríà Ti o jẹ olori nipasẹ ẹgbẹ ti orilẹ-ede ti a mọ ni Igbimọ Alakos gbogbogboo pẹlu olu-ilu rẹ ni Abeokuta, ajọṣepọ naa n ṣiṣẹ nipasẹ awọn ẹka ni gbogbo orilẹ-ede Naijiria ati ni agbaye.
- Wole Soyinka
- Beko Ransome-Kuti
- Fela Anikulapo Kuti
- Okunade Sijuade
- Josiah Majekodunmi
- Tunde Kelani
- Funmilayo Ransome-Kuti