Federal College of Education (Pataki), Oyo

Lát'ọwọ́ Wikipedia, ìwé ìmọ̀ ọ̀fẹ́

 Ile-ẹkọ giga ti Federal ti Ẹkọ (Pataki), Oyo ti a tun mọ si FCES OYO ti dasilẹ ni Oṣu Kẹwa Ọjọ 5, Ọdun 1977, gẹgẹbi kọlẹji Olukọni Ilọsiwaju ti Federal (Pataki).[1][2] Ile-ẹkọ naa, ni ibamu si ijabọ UNDP/UNESCO 1996 (NIR/87/008) “..Ni oṣiṣẹ ti o ni oye to dara julọ ni Ẹkọ Pataki kii ṣe ni Naijiria nikan ṣugbọn ni Iwọ-oorun, Ariwa, Ila-oorun ati Central Africa.”[3] The Kọlẹji nikan ni iru rẹ ni Nigeria ati iha isale asale Sahara. O ni apejọpọ ti o tobi julọ ti awọn ọmọ ile-iwe alaabo ti o le rii ni eyikeyi Ile-ẹkọ giga giga ni Nigeria ati ifọkansi ti o tobi julọ ti awọn ohun elo amọja fun ikọni ati ikẹkọ awọn olukọ ti Alaabo ni Nigeria.[3] Lakoko ayẹyẹ ọdun 40 rẹ, kọlẹji naa fun Aarẹ tẹlẹri Oluṣẹgun Ọbasanjọ ti iṣakoso ologun ti mu igbegasoke Ile-ẹkọ giga lati Ile-ẹkọ giga ti Federal Advanced Teachers College si Ile-ẹkọ giga ti Ẹkọ pẹlu aṣẹ lati fun ni ijẹrisi eto-ẹkọ ti orilẹ-ede ni Ọdun 1977.[4] Ile-ẹkọ naa jẹ inawo ati iṣakoso ijọba Federal ti Nigeria mi, o funni ni awọn iṣẹ akoko ni kikun ni Imọ-ẹrọ, Imọ-jinlẹ, Iṣẹ ọna, Isakoso ati Awọn imọ-jinlẹ awujọ .[5]

Awọn ile-iwe[àtúnṣe | àtúnṣe àmìọ̀rọ̀]

  1. Ile-iwe ti Ẹkọ Atẹle - Iṣẹ ọna & Awọn sáyẹnsì Awujọ
  2. Ile-iwe ti Ẹkọ Gbogbogbo
  3. Ile-iwe ti Ẹkọ Atẹle - Awọn ede
  4. Ile-iwe ti Ẹkọ Atẹle - Awọn eto Imọ-jinlẹ
  5. Ile-iwe ti Ẹkọ Pataki
  6. Ile-iwe ti Ẹkọ Atẹle - Iṣẹ-iṣe & Ẹkọ Imọ-ẹrọ
  7. Ile-iwe ti Itọju Ọmọde Ibẹrẹ, Alakoko ati Agbalagba & Ẹkọ Ti kii ṣe Lodo
  8. ile-iwe ti Gbogbogbo Studies Education

Awọn iṣẹ ikẹkọ[àtúnṣe | àtúnṣe àmìọ̀rọ̀]

Awọn iṣẹ ikẹkọ ti ile-ẹkọ naa funni ni atokọ ni isalẹ;[6][7]

  1. Awọn ẹkọ ẹkọ alakọbẹrẹ
  2. Ẹkọ ati Iṣiro
  3. Special Education / Agricultural Science
  4. Special Education/ Economics
  5. Ẹkọ Pataki / Awọn ẹkọ Awujọ
  6. Ẹ̀kọ́ Àkànṣe/ Ẹ̀kọ́ Ẹ̀sìn Kristẹni
  7. Ẹkọ Pataki / Awọn ẹkọ Islam
  8. Ẹkọ Pataki / Geography
  9. Ẹkọ Pataki / isedale
  10. Ẹkọ Pataki / English
  11. Ẹkọ Pataki/ Agbalagba ati Ẹkọ Ti kii ṣe Lodo
  12. Itan -akọọlẹ (pataki meji)
  13. fisiksi (pataki meji)
  14. Asa ati iṣẹ ọna ẹda (Ilọpo meji)
  15. Ẹkọ Pataki / Aje Ile
  16. Ẹkọ Pataki/ Imọ iselu
  17. pataki Education / Music
  18. Eko Pataki/ Yoruba
  19. Special Education/ Theatre Art
  20. Itan
  21. Special Education / Business Education
  22. Special Education/ Computer Imọ
  23. Ẹkọ Pataki / Larubawa
  24. Ẹ̀kọ́ Àkànṣe/ Iṣẹ́ Àtàtà ( D/M )
  25. Ẹkọ Pataki / Faranse
  26. Ẹkọ Pataki / Hausa
  27. Eko Pataki/ Igbo
  28. Ẹkọ Pataki / Ẹkọ ti ara ati Ilera
  29. Ẹ̀kọ́ Àkànṣe/ Ẹ̀kọ́ Ìtọ́jú Ọ̀dọ́ Tètè

Ile-ẹkọ naa tun so awọn ọmọ ile-iwe pọ si awọn aaye iṣẹ fun nini iriri ilowo nipasẹ Eto Iriri Iṣẹ Iṣẹ Ọmọ ile-iwe (SIWES) eto.[8]

The Provost[àtúnṣe | àtúnṣe àmìọ̀rọ̀]

Ni ọjọ keje, oṣu Keje, ọdun 2023, kọlẹji naa yan Dokita Rauf Ademola Salami gẹgẹ bi agbero pataki keje rẹ.[9]

Awọn ibeere Gbigbawọle[àtúnṣe | àtúnṣe àmìọ̀rọ̀]

Awọn oludije ti n wa gbigba wọle si Federal College of Education (Pataki), Oyo gbọdọ ni o kere ju awọn iwe-ẹri marun marun ni WAEC, NECO ati Koko-ọrọ NABTEB ti o wa pẹlu mathimatiki, ede Gẹẹsi ati eyikeyi koko-ọrọ 3 miiran ti o yẹ ati pe o gbọdọ ti yan Federal College of Education (Special), Oyo gẹgẹbi yiyan akọkọ ni Jamb Utme ati Dimegilio loke 100 ni Idanwo Ile-ẹkọ giga ti Iṣọkan (UTME).[10][11]

Dagbaa igbesoke lati kọlẹẹjì[àtúnṣe | àtúnṣe àmìọ̀rọ̀]

Ogbontarigi agba ile iwe giga tele ni won fi ifọrọwanilẹnuwo sọ pe o yẹ ki wọn gbega si ile-ẹkọ giga ti o n funni ni oye kọlẹji ni ẹkọ pataki, pe yoo jẹ akọkọ ni Naijiria.[12]

Awọn itọkasi[àtúnṣe | àtúnṣe àmìọ̀rọ̀]

Ita ìjápọ[àtúnṣe | àtúnṣe àmìọ̀rọ̀]

Àdàkọ:Authority control