Ọya

Ọya tí a tún le pè ní Oia, Yansan-an, Yansa, Iyamsa tabi Iansa) jé òkan nínú àwọn òrìṣà-bìnrin ní ilé Yoruba. Oya jẹ́ òrìṣà ìjì, mònà-móná àti afẹ́fẹ́.[1][2] Oya nìkan ni òrìṣà tí ó ní agbára láti ṣe olùdarí Egúngún, Babalú-Ayé ni ó sì gbé agbára yí fún Oya.
Ìgbàgbọ́ Àti Àwọn Àbùdá Rẹ̀
[àtúnṣe | àtúnṣe àmìọ̀rọ̀]Oya gbé orí ilé ayé gẹ́gẹ́bí ènìyàn tí ó wá láti ìlú Irrá ní ìpínlẹ̀ Kwara, Nàìjíríà níbi tí ó ti jẹ́ ìyàwó Aláàfin ti ìlú Ọ̀yọ́, Sango. Ní ilè Yoruba, orúkọ Oya je oruko ti a gbagbo pe o je yo lati inun oro "o ya" ti o tunmo si "ikan ti a faya", eyi si un se atokasi ibasepo re pelu iji lile. Oya ni à gbàgbó pé ó ní agbára láti pa àwò dà sí ẹfọ̀n. Ẹfọ̀n yi je àmì tí a mon Oya mòn, èèwọ̀ sì ni fún àwọn babaláwo tí óún sin Oya láti pa Ẹfọ̀n.[3] Oya ni a tún mòn sí Ọya Ìyáńsàn-án, èyí tí o tún mọ̀ sí "ìyá omo ", nítorí pé omo mẹ́sàn-án ni Oya bí fún ọkọ Kèta rẹ̀ tí òún jẹ́ Oko, lẹ́yìn ọ̀pọ̀lọpọ̀ ọdún gẹ́gẹ́bi àgàn.
Nínú ẹ̀sìn àwọn Yoruba, Oya ṣe ìgbéyàwó ní ìgbà mẹ́ta, àkọ́kọ́ pẹ̀lú òrìṣà Ògún, eléèkejì Pẹ̀lú òrìṣà Sango àti ìgbà Kèta pẹ̀lú òrìṣà Iṣẹ́ ode àti iṣẹ́ ọkọ-dídá ti òún jẹ́ Ọkọ. Oya jẹ́ òrìṣà tí wọ́n ún sin ní apá ilẹ̀ Yoruba ní ìgbà tí ìṣàkóso ilẹ̀ Yorùbá si wà lọ́wọ́ ìjọba Ọ̀yọ́.

Awon Abuda Re
[àtúnṣe | àtúnṣe àmìọ̀rọ̀]- Kiki: "Eeparrei!", tabi "Epahhey, Oia!"
- Ọjọ́ Ìyàsí Mímọ́: Ojórú
- Àwò: Pupa, Eseedu, Pupadu ati òṣùmàrè
- Àmì: Ìrù Ẹfọ̀n, eruguere{nkan etutu}
- Èèwọ̀: elégédé
- Oúnjẹ: Àkàrà [4]
Àwọn Àròsọ
Àṣẹ Lórí Ikú
[àtúnṣe | àtúnṣe àmìọ̀rọ̀]Oya ní agbára lórí àwọn òkú lẹ́yìn tí ó jó fún Babalú-Ayé, Babalú-Ayé fún ní agbára lórí àwọn òkú nígbà tí ó ri pé Oya ní ìgboyà àti àánú. Àròsọ yí ni ó ṣàlàyé ìbásepò ti Oya ní pẹ̀lú ikú.
Àwọn Omo Mesan Tí Oya Bí
[àtúnṣe | àtúnṣe àmìọ̀rọ̀]Lẹ́yìn ọ̀pọ̀lọpọ̀ ọdún gẹ́gẹ́bi àgàn, babaláwo gba Oya ní ìmọ̀ràn pé kí ó gbé ebo tí ó ní ìgbín odo tí ó tó ẹgbààsán, eran àgbò àti àwọn aso tí ó ní oríṣiríṣi àwò. Oya tẹ́lẹ̀ ìmọ̀ràn yí, ó sì bímọ mẹ́sán-án.
Irubo ati Egbe Egungun
[àtúnṣe | àtúnṣe àmìọ̀rọ̀]Ìtàn kan so wípé Oya síwájú àwọn ẹgbẹ́ obìnrin kan láti rúbọ nínú igbó nípa lílo ọ̀bọ láti sèrùbà àwọn ọkùnrin. Lẹ́yìn tí Ògún mon àṣírí yí, àwọn ọkùnrin gba ẹgbẹ́ nan padà ṣùgbọ́n wọ́n gba Oya gẹ́gẹ́bi olùdásílẹ̀ ẹgbẹ́ náà, wọ́n sì ún pe Oya ní Oyá Igbalé.
Ònà Ìpasẹ̀ Oya
[àtúnṣe | àtúnṣe àmìọ̀rọ̀]A ní ìgbàgbọ́ pé Oya le hàn ní ọ̀nà mẹ́tàlélógún:
ọ̀kan/ení: Oya Yansa Bí Funkó
Ééjì: Oya Dumí
Èèta: Oya Dé
Èèrin: Oya Bumi
Ààrún: Oya Nira
Èèfà: Oya Igbalé
Èèje: Oya Niké
Èèjo: Oya Tolá
Èèsán: Oya Dira
Èèwá: Oya Funké
Óókànlá: Oya Iya Efon
Ééjìlá: Oya Afefere
Éétàlá: Oya Yansá Mimú
Éérìnlá: Oya Obinídodo
Éèdògún: Oya Yansa Duma
Éérìndínlógún: Oya Yansa Doco
Éétàdínlógún: Oya Tombowa
Ééjìdínlógún: Oya Ayawá
Oókandínlógún : Oya Tapa
Ogún: Oya Tomboro
Oókanlélógún : Oya Yansa Odó
Ééjìlélógún: Oya Yansá Orirí
Éétàlélógún: Oya Bomi
Ninu Ẹ̀sìn Candomble
[àtúnṣe | àtúnṣe àmìọ̀rọ̀]Ninu ẹ̀sìn Ìgbàgbọ́ Candomble, wọ́n mon Oya sí Iansa tàbí Ìyá tabi Iana ti o' jey' í óu ede YínúbèdèánsáùbáW'on mon' Oyọ́ si jagun jagun ti-o gbóyà, olori odo [[Niger àti iya omo , Iansa loun se Ìṣàkóso lórí àwọn ohun aramada tí ó yi awon oku ka. Oriki òrìṣà yi ni "Eeparrei!" tabi "Epahhey, Oia!"[5]
Iansã, nínú ẹ̀sìn Ìgbàgbọ́ àwọn Yorùbá, òun ni òùn se ìṣàkóso lórí afẹ́fẹ́, ìjì àti mònà-móná. Oun náà sì ni olórí odò Niger àti ìyá omo mẹ́sàn-án. Jagun-jagun tí kò sé borí ni pẹ̀lú.[6]
Ounje Etutu.
[àtúnṣe | àtúnṣe àmìọ̀rọ̀]Oun ebo ni Àkàrà (acarajé), ìgbá àti bee bee lo. Acarajé, jẹ́ oun ètùtù àti oúnjẹ tí won un je ní Bahia, Brazil.
Awon Ami ati Ohun Elo.
[àtúnṣe | àtúnṣe àmìọ̀rọ̀]Mònà-móná, idà àti ìrùkèrè ni àwọn àmì Oya. Oya ma ún wo aṣọ tí ó ní oríṣiríṣi àwò àti wípé Oya ma un gbe àwọn ǹkan èlò ètùtù tí a se láti ara irin
Awon Itokasi
[àtúnṣe | àtúnṣe àmìọ̀rọ̀]
| Àyọkà yìí tàbí apá rẹ̀ únfẹ́ àtúnṣe sí. Ẹ le fẹ̀ jù báyìí lọ tàbí kí ẹ ṣàtúnṣe rẹ̀ lọ́nà tí yíò mu kúnrẹ́rẹ́. Ẹ ran Wikipedia lọ́wọ́ láti fẹ̀ẹ́ jù báyìí lọ. |
Itokasi
[àtúnṣe | àtúnṣe àmìọ̀rọ̀]- ↑ Adeoye, C. L.; Adeoye, C. L. (2024-07-18). "Ìgbàgbọ́ àti ẹ̀sìn Yorùbá by C. L. Adeoye". Open Library. Retrieved 2025-11-10.
- ↑ "Dílógún : Brazilian tales of Yorùba divination discovered in Bahia / by Pierre Verger ; translated, edited and annotated by Willfried F. Feuser and José Marianno Carneiro da Cunha ; introduction by Willfried F. Feuser". Smithsonian Institution. Retrieved 2025-11-10.
- ↑ Machacek, David W.; Wilcox, Melissa M. (2003-08-13). Sexuality and the World's Religions. Bloomsbury Academic. ISBN 978-1-57607-359-9. https://books.google.com.ng/books?id=p52Envn3rLkC&q=%2522oya+means%2522+yoruba&pg=PA8&redir_esc=y. Retrieved 2025-11-10.
- ↑ "OYA (Yansa): Who is it? Characteristics, History, pataki and more". OshaeIfa.com. 2021-06-04. Retrieved 2025-11-10.
- ↑ "Research Catalog". Subject Heading. 2025-11-10. Retrieved 2025-11-11.
- ↑ Chasteen, John Charles (2009). "Let's Makes Some Noise: Axé and the African Roots of Brazilian Popular Music. By Clarence Bernard Henry. Jackson: University Press of Mississippi, 2008. Pp. xiii, 234. Illustrations. Notes. Glossary. Bibliography. Index. $50.00 cloth.". The Americas (Cambridge University Press (CUP)) 66 (1): 114–115. doi:10.1353/tam.0.0154. ISSN 0003-1615.