Òrìṣà Egúngún

Egúngún tàbí Eégún jẹ́ ọ̀kan pàtàkì nínú àwọn òrìṣà àkúnlẹ̀bọ ní ilẹ̀ Yorùbá. Egúngún ni a tún mọ̀ sí ará ọ̀run.
Ìgbagbọ́ Àwọn Yorùbá nípa Egúngún
[àtúnṣe | àtúnṣe àmìọ̀rọ̀]Àwọn Yorùbá gbàgbọ́ wípé nigba tí eégún bá jáde wípé òkú-ọ̀run ló wá bá àwọn ènìyàn rẹ̀ péjọ áti láti bá wọn jíròrò lará ohun kan tàbí òmíràn. Eégún jẹ́ òrìṣà kan tó ma ń daṣọ bórí ati gbogbo ara, aṣọ yí la mọ̀ sí ẹ̀kú tàbí agọ̀. Lásìkò tí egúngún bá jáde, ọjọ́ yí ma ń jẹ́ ọjọ́ ayẹyẹ àti ìdùnú fún àwọn ènìyàn, nítorí àwọn Yorùbá gbàgbọ́ wípé ará-ọ̀run tó wá sáyé yóò lè bá àwọn gbe ìwúre ati ẹ̀bẹ̀ ohun tí wọ́n bá fẹ́ lọ sí òkè ọ̀run tí ìwúre wọn yóò sì gbà kíákíá. Egúngún jẹ́ òrìṣà kan ni ilẹ̀ Yorùbá tí a ma ń bọ láti rí àánú, ojú-rere, ọmọ, ìyàwó tàbí ohun tí a bá fẹ́ gbà. Fún idí èyí wọ́n ma ń fún egúngún lẹ́bùn kí ó lè bá wọn jíṣẹ́ẹ̀bẹ̀ wọn.
Àwọn Eléégún tàbí Ọlọ́jẹ̀
[àtúnṣe | àtúnṣe àmìọ̀rọ̀]Àwọn tí wọ́n mú egúngún ṣíṣe níṣẹ́ tí wọ́n jẹ́ olùsìn egúngún ni a ma n pè ní Eléégún tàbí Ọlọ́jẹ̀. Àwọn wọ̀nyí.ni wọ́n ma ń ṣètò àti kòkárí ohun-kóhun tí ó bá ti jẹ̀ mọ́ egúngún gẹ́gẹ́ bi òrìṣà, tí wọ́n sì mọ púpọ̀ nípa àṣírí egúngún.
Àwọn olóyè Egúngún
[àtúnṣe | àtúnṣe àmìọ̀rọ̀]Díẹ̀ lará àwọn olóyè eégún ni:
- Aláàgbáà: Òun ni olórí aláwo tàbí baba maríwo fún gbogbo eléégún pátá nínú ìlú kan.
- Alapini: apini ari pekun awo,agba oye leyo
- Ìyámọdẹ̀: Òun ni olórí fún àwọn obìnrin tí wọ́n jẹ́ eléégún.
- Atọ́kùn egúngún: Èyí ni àwòrò tàbí ẹni tí ó mojú eégún kan tí ó sì ma ń mu káàkiri láti ojúlé sí ojúlé láàrín ìlú láti wúre fún àwọn ènìyàn.
- Ìyá àgan abbl.
- Ato: ato kekere abenu jele,atori oje ti nro namunamu nigbale
- Amusan:ogogo omo eru pasan
- Oloje: oje o koso arewa ni igbale oje
- Olota: ota giri agba
- Ologbin: esa ologbojo bajide
- Akio/Akewe:
Àwọn èwọ̀ tó rọ̀ mọ́ egúngún
[àtúnṣe | àtúnṣe àmìọ̀rọ̀]Lára àwọn èwọ̀ egúngún ni:
- Èwọ̀ ni kí á fi ọkọ́ kọlẹ̀ ní ìgbàlẹ̀.
- Èwọ̀ ni kí eégún tẹ kùkù àgbàdo mọ́lẹ̀.
- Èwọ̀ ni kí òjò ó rẹ̀ lásìkò tí eégún bá ń pidán lọ́wọ́ ati bẹ́ẹ̀ bẹ́ẹ̀ lọ.
O je okan pataki lara ewo oro; a ki I foko ko le nigbale, omiran tun ni pe eegun o gbodo te fuku agbado mole, atiwipe bi eegun ba n padan lowo ojo o gbodo ro ba. Atokunrin atobinrin lo n sawo egungun. Osan gangan si ni eegun ma n jade.
Àwọn oríṣi eégún tó wà
[àtúnṣe | àtúnṣe àmìọ̀rọ̀]
Oríṣiríṣi ẹ̀yà eégún ni ó wà ní ilẹ̀ Yorùbá, tí orúkọ wọn sì yàtọ̀ láti àdúgbò kan sí òmíràn àti ní ìlú sí ìlú.
- Egúngún alábala. Àwọn wọ̀nyí ni wọ́n ma ń pidán tí wọ́n sì ma ń yí aṣọ.

- Egúngún Apẹ̀ṣà. Irúfẹ́ àwọn egúngún wọ̀nyí ló m a ń kọrin ki àwọn ènìyàn.
- Egúngún Aláago. Àwọn eégún wọ̀nyí jẹ́ egúngún oní fàájì àti bbl. Orúkọ tí wọ́n ń pe àwọn egúngún wọ yí tún yàtọ̀ síra wọn ní ìlú sílú ati àdúgbò sí àdúgbò.
Ìtàn nípa Egúngún
[àtúnṣe | àtúnṣe àmìọ̀rọ̀]Onirunrun itan lo ro mo Iwasayi tabi ibere egungun sugbon eyi ti a o salaye ni Itan akoni ti a mo si Ogogo omo kulodo. Ogogo omo kulodo je akinkanju jagunjagun ni Ilu Oyo, no ojo kan iro kan Alaafin Oyo leti pe awon kan n kogun Bo lati wa ba Ilu Oyo, kin ni Alaafin gbo yii si ni o yara ke si Ogogo jagunjagun lati wa lo koju awon ota sebi koju ma ribi gbogbo ara bayi logun e. Nigba ti Ogogo omo kulodo doju ogun o ja ajasegun o Segun ota o reyin odi, bi o Se fe ma pada sile isele buruku kan se! Okan ninu awon ota won ni o moribo ninu iku ojona ti o si pawoda to tun Awo Se lo ba mu kini kan jade lati inu apo e loba fi meji kun ookan lo sa a bi oloogun ti n gbe sa a Lo ba fe fife to fe kini ohun konge ara ku lodo lo se, ni kulodo o ba le sokunrin mo, Ogogo wa so fun awon omo ogun e pe ko lo so fun won Nile pe ohun Ogogo omo kulodo ti bogun lo ati wi pe ohun a ma yoju si won lorekore. Leyin odun kan Ogogo ranse si awon ara oyo pe ohun n Bo ki won gbalugbajo, ki no mura ati gba alejo ohun, o si tun so fun omo e pe ki o ran aso wa fun ohun, eyi ti yio boju buse ti ko si ni fi ago ara kankan sile. Ojo ti Ogogo da ohun pe awon ara Ilu Oyo n reti alejo to n bo, awon kan tile n seye meji pe bawo ni ara orun sele waye, Ogogo o de titi o fi dojoro nigba ti oorun ti pari Ise oojo e. Nigba ti Ogogo wolu ko si eni to RI Oju tabi nnkankan lara e sugbon ohun re je tan Omole si iru eni ti n be ninu eku. Ogogo si n se bayi ni ododun. Eyi je okan lara ITAN to ro mo iwasaye egungun. Ko fe e si Ilu kan ni ile Yoruba ti ko ni egungun.
| Àyọkà yìí tàbí apá rẹ̀ únfẹ́ àtúnṣe sí. Ẹ le fẹ̀ jù báyìí lọ tàbí kí ẹ ṣàtúnṣe rẹ̀ lọ́nà tí yíò mu kúnrẹ́rẹ́. Ẹ ran Wikipedia lọ́wọ́ láti fẹ̀ẹ́ jù báyìí lọ. |
Àwọn Ìtọ́kasí
[àtúnṣe | àtúnṣe àmìọ̀rọ̀]The History of the Yorùbás by The Rev. Samuel Johnson. Síkírù Sàlámi Èsù e a ordem do universo.
Orisirisi Egungun Ti owa
[àtúnṣe | àtúnṣe àmìọ̀rọ̀]

Pinpin awọn oriṣi Egun tabi Egungu, le dabi ẹni pe o jẹ iṣẹ-ṣiṣe t'o lọ taara, ṣugbọn ni otitọ ọ soro gidi gan-an lati mọ ìtúpalẹ̀ awọn ọna abinibi lati se iyatọ orisi Egun.[1]
Awọn iṣoro naa pẹlu: iṣoro iyatọ laarin awọn orukọ Egun ti ara ẹni ati awọn ọrọ ìpìlẹ fun awọn oriṣi Egun; Iṣoro ti ipinnu “awọn eto” nibiti a le gba Egungun kan bi ọpọlọpọ iru awọn ẹka ni nigbakannaa; Iwa ti "mimu," ninu eyiti Egungun kan wọ iru aṣọ kan lori omiiran ati yi awọn wọnyi pada lakoko iṣẹ; àti oríṣiríṣi ọ̀nà àbájáde tí a lò láti fi ṣe ìpìlẹ̀ Egungun gẹ́gẹ́ bí ìyatọ̀ nínú irú àwọn ẹ̀ka. Iru awọn okunfa yìí ṣe afihan idiju ìtúpalẹ̀ awọn ọna abínibí lati mọ iyatọ orisirisi awọn Egungun ati ifihan orisirisi iruru àwọn Egungun. Awọn iṣoro kan naa waye ninu itumọ ati lilo ọrọ Egungun funrararẹ. [1] Bí ó ti wù kí ó rí, ní ìbámu pẹ̀lú isunmọra àṣà ní ìhà gúúsù ìwọ̀ oòrùn Nàìjíríà ti ilẹ̀ Yorùbá, a lè dá àwọn orúkọ egungun wọnyi mọ̀: Danafojura lati Oyo, Awodagbese lati Ogbomoso, Alapansanpa lati Ibadan, ati Fẹlẹru lati Ilobu, Ipinlẹ Ọsun.
Ipa ti Idile
[àtúnṣe | àtúnṣe àmìọ̀rọ̀]Nínú ẹ̀sìn Yorùbá, àwọn ayẹyẹ ọdọọdún tí wọ́n máa ń ṣe fún àwọn ará ọrun máa ń jẹ́ ọ̀nà láti fi dá àwọn baba ńlá wọn lójú pé wọn wà láàárín àwọn alààyè. Wọn gbagbọ pe awọn alalẹ ni ojuse lati fi ipa mu awọn to wa laye lati ṣe atilẹyin fun awọn ilana iṣe ti awọn iran ti o ti kọja ti ojẹ ti idile wọn, ilu, tabi ẹbi wọn. Ama n ṣe ayẹyẹ Egungun nipa ajọyọ èyí tí amọ si Odun Egungun, ati ninu oro ìdílé mi ni ilana asa Egungun.
Ninu awọn idile, agbalagba idile kan ti a mọ gẹgẹ bi “Alagba” ni o nṣe olori awọn ilana oro adayeba. O le tabi ko le jẹ pé o wa ninu awujọ awọn awo Egungun. Ni awọn ọrọ ti o niṣe pẹlu gbogbo agbegbe, awọn atọkun Egungun ti a mọ sì awọn ọlọ́jẹ̀ ati awọn awo ti o ni ikẹkọ nipa ibaraẹnisọrọ ti awọn alalẹ, igbega awọn alalẹ ati awọn ilana isinku ni a oyan lati pe ati mu awọn alalẹ jade. Wọn wọ awọn aṣọ (ẹku) alarabara bi awọn Egungun. Nípa ìlù àti ijó, àwọn òṣèré tí wọ́n wa nínu Egungun ni a gbà gbọ́ pé ẹ̀mí àwọn baba ńlá wa ló wà lára wọn, gẹ́gẹ́ bí a ti ń fi hàn gẹ́gẹ́ bí ẹ̀dá kan ṣoṣo. Egungun ma n fọ awujọ mọ; nipasẹ iṣe iyalẹnu ati ṣiṣafarawe awọn atọkun ti o wọ aṣọ, wọn ṣe afihan ihuwasi rere ati ihuwasi aibikita ti o ti waye lati ibẹwo wọn kẹhin. Ni ọna yii, wọn ṣe afihan awọn agbara ati ailagbara agbegbe na lati ṣe iwuri fun ihuwasi ti o bojumu fun awọn ọmọ wọn. Nigbati ìṣe yii ba pari, awọn oṣere ti owa labẹ Egungun yoo fi awọn ifiranṣẹ, ikilọ ati ibukun fun awọn eniyan ti o pejọ.
Ara awọn Egungun ti óse pataki ni Oloolu ati Alapansanpa, ti awọn mejeeji ṣi jẹ Egun ilẹ Ibadan. Egungun Ẹlẹ́wẹ ti awọn Ìgbómìnà(ti ojẹ ẹka Yoruba kan), ti osi gbajumọ ní awọn ilu bi Òkè-Ìlá Òràngún, Ìlá Òràngún, Òmù-àrán, ati Àrándùn, na jẹ ọkan gbogi ti ose pataki.
Ni Orilẹ-ede Brazil, àwọn ojúlówó awo Egungun ni a le ri ni Erekusu Itaparica, ni Ipinlẹ Bahia. Awọn Ile Ìjọsìn ti owa gedegbe fún Egungun naa wá ni awọn Ipinlẹ miran.
Ipa awọn Obinrin ninu Egungun
[àtúnṣe | àtúnṣe àmìọ̀rọ̀]Egungun gbigbe jẹ àṣà ti ojẹ pe awọn ọkunrin ni o mọ àṣírí rẹ, bẹ sini awọn ọkunrin nikan ni o lẹtọ lati darapọ mọ ẹmi ti o wa nínú Egungun nípa wíwọ ẹ̀kú Egungun. Awọn Obinrin ni o wọpọ nínú ṣíṣe asọ egungun, ṣíṣe ere tẹle awọn Egungun, orin kikọ, ijo jijo ati iran wíwò lẹ́yìn awọn Egungun. Awọn agba bọ wọn ni ìyapa ṣe dandan nítorí ewu to rọmọ ọpọ agbara l'ọwọ obinrin.[2]
Gẹgẹ bí odú Ifa kan ṣe sọ, awọn obinrin ló kọkọ wa nidi oro Egungun. Orò Egungun yii waye nipa ìrírí Obinrin ninu ẹṣin Yoruba.[3] Awọn kan na jiyan wipe awọn obinrin ni alamojuto Egungun tẹlẹ, odu Ifa Irẹntẹgbe(ogbe-irẹtẹ) na sì fi ìdí rẹ múlẹ pe nigba iwasẹ ni awọn ọkunrin fi ète gba agbára oro Egungun l'ọwọ awọn obinrin.[3]
- ↑ Drewal, H.T. (April 1978). "The Arts of Egungun among Yoruba Peoples". African Arts 11 (3): 18–19+97–98. doi:10.2307/3335409. JSTOR 3335409.
- ↑ Willis, John Thabiti (2011-11-15), The Role of Women in Egungun Masquerades - Hist 282 - f11, retrieved 2018-10-22
- ↑ 3.0 3.1 Olajubu, Oyeronke (2004). "Seeing through a Woman's Eye: Yoruba Religious Tradition and Gender Relations" (in en). Journal of Feminist Studies in Religion 20 (1): 41–60. JSTOR 25002489.
